Tuńšo do kina

Freitag, 08. September 2023 geschrieben von:

Budyšin. Na cyłoněmskim kinowym swjedźenju wobdźěli so lětsa znowa tež Budyske kino. Jutře, sobotu, a njedźelu, změja zajimcy składnosć sej za pjeć ­eurow jednotliwe filmy wobhladać, a to njewotwisnje wot městna a formata, potajkim tež filmy w 3D. Nimo toho poskića kónc tydźenja tak mjenowanu flatrate za popcorn, tak zo budu wopytowarjo w dosahacej měrje při filmje hrymzać móc.

Přetwar so dliji

Wojerecy. Nic kaž planowane w septembru, ale hakle wot 16. oktobra budźe Wojerowska Łužiska kupjel zdźěla zaso přistupna. Přičina je, zo trěbne twaršćizny dypkownje na twarnišćo njedochadźeja. Wot 16. oktobra maja płuwanske kursy, prewenciski sport, płuwanje za šulerjow kaž tež towarstwowy sport zaso móžne być, zdźěli jednaćel Matthias Brauer.

Puć wotewrjeny

Donnerstag, 07. September 2023 geschrieben von:

Wulke Ždźary. Kolesowanski puć wot noweho mosta za pěškow we Wulkich Ždźarach podłu zwjazkoweje dróhi B 96 do Mučowa móžeš nětko zaso wužiwać. Saněrowanje zapadneho pobrjoha Hórnikečanskeho jězora je wotzamknjene, zdźěli LMBV. Hač dosrjedź septembra wobstaraja tam poslednje dźěła, čehož­dla sčasami k wobmjezowanjam dóńdźe.

Babylěćo zaso wabi

Ralbicy. Wot pjatka, hač do njedźele, 8. do 10. septembra, swjeća w Ralbicach zaso babylěćo, kaž tam swój wjesny swjedźeń mjenuja. Pjatk wotměje so wot 20 hodź. wubědźowanje wohnjowych wobornikow. Sobotu wječor dožiwja wopytowarjo pisany program Ralbičanow. Njedźelu přeprošuja na rańše piwko z Ralbičanskimi pozawnistami. Po konjacym sporće a programje za rentnarjow předstaja historiske awtomobile.

Tworjace a hudźbne wuměłstwo

Budyšin. We wobłuku rjadu „Wuměłstwo w dźěłarni“ přeproša towarstwo Dźěłań dźeń dźensa, štwórtk, w 19 hodź. na wernisažu wustajeńcy Helly Stoletzki w swojej „dobrej jstwě“ na Budyskej Sukelnskej. Wo hudźbne wobrubjenje postara so Paul Geigerzähler. Zastup je darmotny.

Comicowa dźěłarnička

Serbski muzej informuje

Dienstag, 05. September 2023 geschrieben von:

Budyšin. Na Dnju wotewrjeneho pomnika njedźelu, 10. septembra, je w Serbskim muzeju zastup darmotny. W 15 hodź. budźe kuratorske wjedźenje po wustajeńcy „Čej’ da sy?“, w 16 hodź. přizamknje so přednošk Trudle Kuringoweje „Serbske křiže a nabožne pomniki“.

Štwórta jězba „Z kolesom po serbskej katolskej kónčinje“ z Tadejom Šimanom sobotu, 16. septembra, do Radworskeje wokoliny započnje so w 10 hodź. w Smochćicach. Puć powjedźe přez Zdźěr, Brěmjo, nimo Hronowa do Radworja, dale přez Chasow, Łuh, Łahow hač do Baćonja. Zajimcy njech přizjewja so pod .

Fotowa přehladka „PRISMA“ je hač do 15. septembra w rumnosćach zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe w Pančicach-Kukowje widźeć a pućuje potom dale do Worklečanskeje wyšeje šule.

Předstaja staw projekta

Modla so kadiš

Freitag, 01. September 2023 geschrieben von:

Budyšin. Wot lěta 1990 přeprošuje Hans-Eberhard Kaulfürst stajnje prěnju nje­dźelu septembra modlić so kadiš na ­Budyskim židowskim pohrjebnišću na Mužakowskej dróze. Dalše tajke zarjadowanje wotměje so tam njedźelu, 3. septembra, w 17 hodź. Z nutrnosću wo­pominaja zamordowanych Budyskeje ­židowskeje wosady. Mužojo njech njezabudu na čapku.

Za rězbarjenje so přizjewić

Žuricy. Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu přewjedźe pod nawodom Alojsa Šołty w Žuricach rězbarsku dźěłarničku wot pjatka, 15. septembra, popoł­dnju hač do soboty, 16. septembra, wječor. Wobdźělnicy móža swójske ideje zwoprawdźić kaž tež małe reliefy ze wšelakimi motiwami zhotowić. Te hodźa so do přihotowanych swěčnikow ze starych hrjadow zasadźić, štož móhło dar k hodom być. Zajimcy njech so pola spěchowanskeho kruha pod telefonowym čisłom 03591/ 550 108, e-mailnje pod abo pola Alojsa Šołty pod 0172 916 94 55 přizjewja.

Z krajnym radu rěčeć

Wjesny swjedźeń k jubilejej

Donnerstag, 31. August 2023 geschrieben von:

Smječkecy. 25lětnemu wobstaću Smječkečanskeho wjesneho kluba „Při winowej horje“ je wěnowany tamniši wjesny swjedźeń. Jón zahaja jutře, pjatk, w 19 hodź. z natočenjom piwa, z lěhwowym wohenjom a ze zhladowanjom na minjeny štwórć lětstotk, w kotrymž skutkowaše wjesny klub na dobro wjesneje zhromadnosće. Sobotu wot 14 hodź. přewjedu sportowe wubědźowanja w pěsku, wot 17 hodź. su připowědźene hry a wjeselo z młodźinskej wohnjowej woboru. Wječor budu reje z kapału SerBeat. Njedźelu po ewangelskej słownej Božej słužbje w stanje, kotraž započnje so w 9.30 hodź., přeprošuja na rańše piwko z livehudźbu skupiny Chmjelowanka. Wot 14 hodź. přizamknje so popołdnjo za swójby z programom, kofejom, tykancom a zabawu za dźěći. Zastup na wšitkich dnjach je darmotny. Wjesny klub wšitkich zajimcow wutrobnje přeprošuje.

Seniorojo škotowali

„Čej’ da sy?“ w kniharni

Mittwoch, 30. August 2023 geschrieben von:
Budyšin. Smolerjec kniharnja w Budyšinje přeproša štwórtk, 31. awgusta, w 19 hodź. na knižne předstajenje. „Čej’ da sy?“ – mnohim znate prašenje je wuchadźišćo knihi wo kónčinje mjez Kamjencom, Budyšinom a Wojerecami. Tadej Šiman a awtoraj Damian Dyrlich a Daniel Měrćink předstajeja mysle, nazhonjenja a wočakowanja dźensnišeje generacije nastupajo žiwjenje w katolskich Serbach a nadźijeja so na žiwu rozmołwu z publikumom. Wšitcy su wutrobnje přeprošeni.

Za přichodnych organistow

Dienstag, 29. August 2023 geschrieben von:

Budyšin. Budyski tachantski kantor ­Kamil Maksymilian Kulawik poskića w nowym šulskim lěće wuwučowanje na pišćelach. Wuměnjenje su zakładne znajomosće w hraću na klawěrje. Poskitk měri so na młodych za hudźbu zajimowanych, kotřiž bychu zwólniwi byli, nimo swojeho powołanja słužbu organista ­přewzać, abo kotřiž zajimuja so za studij cyrkwinskeje hudźby. Zajimcy měli so z mejlku na na farje tachantskeje wosady přizjewić. Tam dóstanu tež dalše informacije.

Radźićeljo wuradźuja

Chrósćicy. Přichodne posedźenje Chróšćanskeje gmejnskeje rady wotměje so štwórtk, 31. awgusta, w 19 hodź. w gmejnskim a kulturnym centrumje. Mjez druhim porěča radźićeljo wo zwyšenju staršiskeho přinoška w pěstowarni „Chróšćan kołć“. Dale zaběraja so woni ze zwoprawdźenjom projekta „Wutworjenje přirodnych žiwjenskich rumow w Hórkach“.

Serbske twórby zaklinča

„Čej’ da sy?“ w kniharni

Montag, 28. August 2023 geschrieben von:
Budyšin. Smolerjec kniharnja w Budyšinje přeproša štwórtk, 31. awgusta, na knižne předstajenje. „Čej’ da sy?“ – mnohim znate prašenje je wuchadźišćo knihi wo kónčinje mjez Kamjencom, Budyšinom a Wojerecami. Tadej Šiman a awtoraj Damian Dyrlich a Daniel Měrćink předstajeja mysle, nazhonjenja a wočakowanja dźensnišeje generacije nastupajo žiwjenje w katolskich Serbach a nadźijeja so na žiwu rozmołwu z publikumom. Wšitcy su wutrobnje přeprošeni.

Start za wjetšu prezencu

Freitag, 25. August 2023 geschrieben von:

Budyšin. Pod hesłom „Smój wróćo“ wotewrětaj Rebekka a Aron Rauschhardt pjatk, 1. septembra, wosebitu wustajeńcu w Kamjentnym domje w Budyšinje. Přehladka wopřijima nimo mólbow tekstilowe wuměłstwo a skulptury. Jeje titul je pokazka na „wotpohlad wuměłcow, powyšić přichodnje prezencu w regionje, a wědomje wuzwolene wustajenišćo je jimaj wšo druhe hač cuze“. Wernisaža ­započnje so w 19 hodź.

Grilowanje Astrocentruma

Konjecy. Zamołwići planowaneho wul­koslědźenišća „Astrocentruma Łužica“ tež lětsa wšěch zajimcow na bjesadu při róžni přeprošuja. Srjedu, 30. žnjenca, wot 17.30 hodź. na arealu towarstwoweho domu w Konjecach móža so wobydlerjo regiona wo stawje wuwića přichodneje hospo­darskeje swětłownje serbskeje Łužicy informować. Skupina wědomostnikow steji za prašenja a rozmołwy k dispoziciji. Mjez nimi staj prof. Christian Stegmann a designowany załoženski ­direktor Astro­centruma, prof. Günther Hasinger, dotal direktor za wědomosć europskeje swětnišćoweje organizacije ESA.

Stary nałožk dale pěstuja

Hromadźa papjeru

Mittwoch, 23. August 2023 geschrieben von:

Njebjelčicy. Njebjelčanska młodźinska wohnjowa wobora hromadźi přichodnu sobotu dopołdnja staru papjeru w Serbskich Pazlicach a Njebjelčicach. Rady móžeće swoju staru papjeru (nowiny, časopisy, ale žadyn papjerc) w kartonkach abo korbikach před durjemi wotstajić.

Kultura w bróžni

Wochozy. Wochožanske towarstwo Šwjelic bróžnja přeprošuje sobotu, 26. awgusta, na zarjadowanje, na kotrymž předstaji klankodźiwadźelnik Lutz Männel w 16 hodź. hru „Čert z třomi złotymi włosami“. We 18 hodź. sćěhuje kabaret „Der Kaktus“ skupiny „Kaktusblüte“ z Wjazońcy.

Serbska debata

Neuheiten LND