Napis budźe dwurěčny
Pančicy-Kukow. Na twarjenju zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe w Pančicach-Kukowje připrawja po saněrowanju dwurěčny napis. Po wčerawšim rozsudźe zhromadźizny zwjazka budźe serbski napis horjeka, němski pod nim. Wobaj změjetej samsnu wulkosć. Dokelž wčerawše wothłosowanje z dnjowym porjadom připowědźene njebě, je móžno, zo je wospjetuja.
Rößler dale prezident kuratorija
Aue-Bad Schlema. Prezident Sakskeho krajneho sejma dr. Matthias Rößler je dale tež prezident kuratorija Dnja Saksow. Čłonojo kuratorija su jeho wčera na dobu hač do lěta 2025 w zastojnstwje wobkrućili. Wiceprezident je Freibergski wyši měšćanosta Sven Krüger. Koronakrizy dla, su lětuši Dźeń Saksow w Aue-Bad Schlemje wotprajili, nachwataja pak jón tam 2023. Klětu budźe swjatk w Freitalu.
Nowa CD Budyskeje wosady
Pančicy-Kukow. Přichodne posedźenje gmejnskeje rady Pančicy-Kukow wotměje so štwórtk, 25. junija, w 19 hodź. na Wotrowskej starej šuli. Mjez druhim chcedźa tam přepodać nadawk za wuměrjenje jednotliwych twarskich ležownosćow w nowej bydlenskej štwórći při Srjedźnym puću w Pančicach-Kukowje.
Pytaja změrca
Wulka Dubrawa/Radwor. W juliju skónči so wólbna doba změrca Wulkodubrawskeje gmejny. Tohodla pytaja tam nětko zajimcow, kotřiž chcyli tónle čestnohamtski nadawk za gmejnje Wulka Dubrawa a Radwor wukonjeć. Zajimcy njech přizjewja so hač do 3. julija pisomnje na Wulkodubrawskim gmejnskim zarjedźe.
Paduši pola pjekarja
Wojerecy. Do jedneje z Wojerowskich pjekarnjow su so njeznaći minjeny kónc tydźenja zadobyli. Z chłódźaka spakosćichu skućićeljo cyły blach tykanca a so z nim zhubichu. Wobsedźer hódnoćeše škodu na něhdźe 50 eurow. Wěcna škoda na durjach wobchoda wučinja porno tomu dźesać króć telko.
Hamor (CK/SN). Poprawom měješe so prěni zaryw za nowu Hamorsku wodarnju w aprylu wotměć. Kontaktnych wobmjezowanjow dla dyrbješe drje to wupadnyć, přiwšěm su twarić započeli. A tak mějachu minjeny pjatk hnydom dwaj swjatočnej podawkaj: Ministerski prezident Michael Kretschmer a Hamorski wjesnjanosta Achim Junker (wobaj CDU) jako předsyda zaměroweho zwjazka Srjedźna Nysa-Šepc za wopłóčki (WZV) přimaštaj so gratu za prěni zaryw a zamurjowaštaj hnydom na to kasetu z dokumentami, štož stanje so hewak na separatnym połoženju zakładneho kamjenja.
Wjele lět je Michael Kretschmer prócowanja wo zastaranje z pitnej wodu w sewjernym dźělu Zhorjelskeho wokrjesa přewodźał. Wón wuzběhny, z kelko energiju su so wobdźěleni temje wěnowali. „Běła Woda trjeba wodu, dokelž ma město přichod“, wón rjekny.
Twar noweje pěstowarnje w Ralbicach tamnišich gmejnskich radźićelow hižo dlěši čas zaběra. Bjez spěchowanja tajki projekt zwoprawdźić njemóža. To pak dotal zrjadowane njeje.
Zhorjelc/Choćebuz (dpa/SN/JaW). Wjacore města a wokrjesy w Hornjej a Delnjej Łužicy su wukazali, wodu z pomocu klumpow a dalšich nastrojow z wodźiznow hižo nječerpać. Jako přičinu mjenuja „ekstremnu suchotu minjeneju lět“ a „dotal njedosahace spadki. Tohodla wostanje połoženje nastupajo spadki, dnownu a powjerchowu wodu dale chětro napjate“, wozjewi krajnoradny zarjad w Zhorjelcu.
Pabst wostanje dalšu dobu
Kamjenica/Budyšin. Na Kamjeničanskim změrcowskim sudnistwje za jewišćo staj so Serbski ludowy ansambl a jeho chórowy direktor Andreas Pabst wčera dojednałoj, zo Pabst dalšu hrajnu dobu hač do julija 2021 swoje dźěło w ansamblu wukonja. Loni w oktobrje njebě SLA zrěčenje z nim podlěšił, na čož Andreas Pabst skoržeše. Wot lěta 2016 je wón chórowy direktor ansambla.
Kostimy nimale financowane
Choćebuz. Za serbski eksperimentalny film móžachu młode wuměłče z Choćebuza 1 300 eurow nazběrać. Kaž Bramborske serbske radijo rozprawja, hodźa so po słowach filmowcow-bywšich šulerjow Delnjoserbskeho gymnazija z toho znajmjeńša kostimy zapłaćić. Wo prašenju „Je so serbskosć skoro zhubiła?“ rozmysluja wuměłče wokoło Nory Wendt a jeje band Concentration.
Pandemija rekonstrukciju haći
Ampla skóncowana była
Budyšin. Hdźež hewak stajnje ampla wobchad rjaduje, maja někotři šoferojo z předjězbu problemy, hdyž ampla raz wupadnje. Tajki pad sta so sobotu dopołdnja na Budyskim křižowanišću Mužakowska/Krakečanska při Röhrscheidtowej kupjeli. Jako ampla njefungowaše, stej tam BMW a VW do so zrazyłoj. Jedna wosoba so při tym snadnje zrani.
Njebjelčicy. Na knižne předstajenje z awtorom Benediktom Dyrlichom štwórtk, 25. junija, w 19 hodź. w towarstwowej stwě Njebjelčanskeje gmejny přeprošeja Ludowe nakładnistwo Domowina, Domowinska skupina Njebjelčicy a tamniša gmejna. Awtor čita ze swojeje knihi „Doma we wućekach 2“, kotraž je loni nazymu wušła. Z wječorkom Ludowe nakładnistwo Domowina po wobmjezowanjach korony dla swoje knižne předstajenja zaso zahaji. Přiwšěm płaća powšitkowne postajenja hygieny, městna su dodźerženja wotstawkow dla wobmjezowane.
Pytaja žadnostki