Njebjelčicy (SN/mwe). Z wjetšinu hłosow su Njebjelčanscy gmejnscy radźićeljo njedawno tomu přihłosowali, požadać so wo projekt towaršnosće Engagement Global. Powšitkownowužitna tzwr je za trajne mjezynarodne komunalne poćahi a partnerske dźěło zamołwita. Z něhdźe 20 000 eurami spěchowanskich pjenjez chce gmejna partnerske styki do zapadoafriskeho Benina rozšěrić. To rěka, zo so delegacije po šěsć wosobach mjez sobu wopytuja. Tak bychu hižo 11. nowembra afriskich hosći rady w Njebjelčicach witali, jich tydźeń pohosćili a jim dwurěčne komunalne žiwjenje zbližili. Gmejnska rada wupraji wuměnkarce Marlies Richter dowěru, w nadawku gmejny projekt nawjedować.
Kaž je znate, gmejna Njebjelčicy hižo wjacore komunalne partnerstwa w Europskej uniji wudźeržuje a zaměrnje pěstuje. Nětko planuje tajke do Afriki, konkretnje do Benina. Nazhonjenja skutkowneje komunalneje politiki maja pomhać, prud migracije zadźeržeć a regionalne wuwiće w mjezsobnej wzajomnosći podpěrać.
Štó a što tči za serbskimi projektami, kotrež buchu we wobłuku wubědźowanja Sakskeho fondsa „Čiń sobu!“ mytowane? W lětušim serialu Serbskich Nowin je předstajamy.
Rěč sobu! Aktualnych temow je dosć, problemow drje tež a hišće wjace prašenjow, kak móhli je jako jednotliwcy rozrisać, abo móhli to docyła. Potrjeby rěčeć, so aktiwnje rozestajeć, su njeličomne. Přemało je druhdy konkretnych wužadanjow, to tež činić. W hrajnej dobje 2019/2020 Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Budyšin přewjedu nowy format pod hesłom RĚČsobu!, kotryž wěnuje so hłownje temam wobswět, fastfashion, smartphone a demokratija. Přez cyłe lěto maja so mjeńše zarjadowanja wotměć. A to nic kaž zwučene w dźiwadle, ale tam, hdźež so młodostni zetkawaja. Madleńka Šołćic je projekt lětsa za wubědźowanje Sakskeho fondsa „Čiń sobu!“ zapodała. Jako zastupjerka intendanta za serbske dźiwadło NSLDź pyta wona nowy přistup k młodźinje, chce so jeje temam bližić, temy poskićeć a so zdobom temam wotewrěć, kotrež móhli tež inspiracija za inscenaciju serbskeho profesionalneho dźiwadła być.
Dale pod šěsć procentami
Budyšin. We wuchodnej Sakskej bě w oktobrje 16 078 bjezdźěłnych, 210 mjenje hač měsac do toho. Tak wostanje kwota bjezdźěłnosće we wobwodźe Budyskeje agentury za dźěło z 5,7 dale pod šěsć procentami. Nazymske wožiwjenje a z nim zwjazane pozitiwne wuwiće na dźěłowych wikach dale trajetej. To zwěsći Thomas Berndt, předsyda jednaćelstwa tudyšeje agentury za dźěło.
Wuznamjenjenje dóstali
Swětłe. Spěchowanske towarstwo wuwozneho mosta F 60 dósta wulke počesćenje swojeho dźěła. Wopytowarska jama w Swětłom (Lichterfeld) bu z Němskim mytom za pomnikoškit wuznamjenjene, kaž braniborski zarjad wčera oficialnje zdźěli. Spěchowanske towarstwo je móst na wuznamny turistiski objekt a zdobom na symbol strukturneje změny regiona wuwiło.
Čěska armeja a truty
Móraka lepili
Wojerecy. Zo móranja na sćěnach a druhdźe jenož młodostni njezawinuja, su wobydlerjo a policisća njedawno we Wojerecach zwěsćili. Na nowym torhošću wobkedźbowaše pasant w nocy na minjenu njedźelu 54lětneho, kak něšto na sćěnu chěže pryska. Dalšemu móranju zadźěwa wón z tym zo jeho kruće dźeržeše, doniž přiwołana policija móraka njepřewza. Wjetšej škodźe bu tak tohorunja zadźěwane. Nastata škoda wučinja něhdźe 50 eurow. Lepjeny pak dyrbi z jednanjom wobškodźenja wěcow dla ličić.
Čorny Chołmc (SN). Towarstwo Krabatowy młyn prócuje so wo spěchowanske srědki Swobodneho stata Sakskeje. Z pjenjezami z krajneho programa za „Ideje we wjesnych kónčinach“ chcedźa w Čornym Chołmcu wosebity wobswětowy projekt přewjesć. Kaž z towarstwa rěka, chcedźa z dźěćimi a młodostnymi na łuce před Krabatowym młynom štomy a kerki nasadźeć a tak mjenowanu sadowcowu zahrodu zarjadować. Dale chcedźa farski hat we wsy renaturěrować.
Swoje plany je Čornochołmčanske towarstwo njedawno wjesnej radźe rozłožiło. Čłonojo gremija drje namjet towarstwa připóznawaja, maja pak přiwšěm brjušebolenje. Woni dwěluja na tym, zo 25 000 eurow, kotrež móža maksimalnje z krajneho programa dóstać, za zwoprawdźenje předewzaća dosaha, zo móhli tež farski hat zaso sporjadkować.
Drježdźany. Towarstwo Stup dale přeprosy štwórtk, 31. oktobra, na nazymske pućowanje po sakskej stolicy Drježdźanach. Start je w 11.15 hodź. při zadnim wuchodźe Nowoměšćanskeho dwórnišća.
Předstaja gmejnski centrum
Chrósćicy. Gmejna Chrósćicy přeprosy jutře, srjedu, na dźeń wotewrjenych duri w tamnišim gmejnskim a kulturnym centrumje. W 15 hodź. budźe dom poswjećeny. Po tym předstaja Chróšćanske šulske dźěći kulturny program, a zajimcy móža sej rumnosće noweho centruma wobhladać.
Nominowanje a wustawki
Chrósćicy. Wurjadne posedźenje wotměje jutře, 30. oktobra, we 18 hodź. Zwjazkowe předsydstwo Domowiny w Chróšćanskej „Jednoće“. Čłonojo gremija chcedźa mjez druhim štyrjoch kandidatow za nowu radu za serbske naležnosće Sakskeje nominować a wustawki rozjimać.
Wudwor (AK/SN). 2020 budźe za wopłóčkowy zwjazk Při Klóšterskej wodźe (AZV) lěto mnohich nowosćow a dalšich nadawkow. Klětuši hospodarski plan je hižo na to wusměrjeny. Tak ma so zwjazk Kamjenskemu zaměrowemu zwjazkej za pitnu wodu přizamknyć. Wot klětušeho móhł tuž tamniši zastaraćel z energiju a wodu Ewag wšitke zawodne wobstarowanja přewzać. „To sej čłonske gmejny přeja“, podšmórnje Jan Mikel, tuchwilu amtěrowacy jednaćel AZV, a pokazuje na protokolowu noticu njezjawneho wuradźowanja zwjazkoweje zhromadźizny ze 24. septembra. „To pak je hišće dołhi puć. Za to dyrbimy tójšto prašenjow rozrisać a wobzamknyć.“
Nowy Lětopis wušoł
Budyšin. Druhe wudaće Lětopisa 2019 wopřijima přinoški sympozija „Kito Lorenc mjez basnistwom a literarnej wědomosću“ prof. dr. Waltera Schmitza, prof. dr. Christiana Prunitscha a dr. Franca Šěna. Dalše temy su wuznam lěta indigenych rěčow za Němcow a Serbow, geografiske mjena w Delnjej Łužicy, Arnošta Mukowa „Statistika łužiskich Serbow“, serbstwo w sakskim domizniskim škiće 1896–1941 kaž tež serbscy noworěčnicy.
Wopušći Andreas Pabst SLA?
Budyšin. Po internych informacijach njebudźe Andreas Pabst w přichodnej hrajnej dobje 2020/2021 hižo z chórowym nawodu Serbskeho ludoweho ansambla. SLA nochcyše powěsć dotal ani dementować ani wobkrućić. Pabst bě zastojnstwo 2016 přewzał a zahaji w tym lěće nowy rjad „Mišterske twórby chóroweje hudźby“.
Wodźerjo busow trěbni