Dźěłowy kruh za serbske naležnosće Budyskeje měšćanskeje rady wotpokazuje, přewjesć jutry njedźelu namjetowanu swětłowu show. Za přičinu maja čłonojo cyłka nabožny wobsah jutrow.
Budyšin (CK/SN). Planowany móst z parkowanišća při Schliebenowej na Budyski hród měł so přichodnje k jutram wobswětlić. To pak je dźěłowy kruh na swojim wčerawšim posedźenju raznje wotpokazał. W nocy na jutrownu njedźelu swjeći so zrowastanjenje Jězusa jako najwyši swjedźeń křesćanskeho cyrkwinskeho lěta. To njeda so ze spektaklom za turistow zjednoćić, gremij wuzběhny. Swětłowa show hodźi so runje tak derje k druhim składnosćam wuhotować.
Ministerka podpisała
Drježdźany. Sakska statna ministerka za wědomosć a wuměłstwo dr. Eva-Maria Stange (SPD) je europsku wobydlersku iniciatiwy Minority SafePack podpisała. „Přisłušnicy narodnych mjeńšin su runočasnje wobydlerjo swojich komunow a krajow a tohorunja Europskeje unije. Polěpšenje mjeńšinowych prawow ma za wšitkich wobydlerjow EU wulku hódnotu“, wona rjekny.
Towaršnosć z nowym předsydu
Choćebuz. Nawoda decernata wokrjesneho zarjadnistwa Dubja-Błóta Heiko Jahn je nowy předsyda dohladowanskeje rady hospodarskeho regiona Łužica. Gremij je jeho jednohłósnje wuzwolił, towaršnosć wčera zdźěli. Zhorjelski krajny rada Bernd Lange (CDU) je nowy rěčnik gremija. Towaršnosć zwjazuje łužiske braniborske a sakske wokrjesy kaž tež měsće Choćebuz a Zhorjelc.
Nowa wěža wobchad polěpši
Za połtřeća tydźenja su jutry. Křižerjam najskerje dawno hižo we hłowje chodźi, što maja hišće wobstarać. Wšojedne, hač su to tež jenož maličkosće, lěpje je, zo wšitko trěbne sčasom wobstaraš a to na poslednje dny njewotstorčiš.
Štóž hižo wjele lět sobu jěcha, tón wě, što ma doma a w konjencu činić. Hinak je to zawěsće tam, hdźež maja nowačka-křižerja. W tajkim padźe su přidatna suknja, dalši cylinder, krawata abo mucha, rukajcy, škórnje atd. trěbne. To a tamne drje móžeš sej w přiwuznistwje a mjez znatymi abo susodami wupožčić. Ale tež nowe sekle, šabraka, cholowy a wjele dalšeho njeje problem, chceš-li sej to hnydom sam kupić. Za tajke pady maš wobchody, hdźež će nazhonići krawcojo, šwalče, konjacy fachowcy a dalši předawarjo poradźuja a ći tak rozsud nastupajo barby a formy wolóžeja. Někotre z tychle předewzaćow so tule čitarjam Serbskich Nowin poručeja. SN
Njeswačidło (JK/SN). Po tym zo bě februarske posedźenje Njeswačanskeje gmejnskeje rady chorosće wjacorych radźićelow dla wupadnyło, dachu so woni wčera wječor ćim zaměrnišo do dźěła. Hłowny dypk dnjoweho porjeda bě dalše rozjimanje lětušeho hospodarskeho plana. Komornica Liliana Wetzko rozłoži radźićelam hišće raz aktualne a zdobom nimale wěste róžkowe daty kaž tež móžne statne podpěry kaž klučowe připokazanki, spěchowanske srědki a wězo planowane wudawki a dochody. Mjenje klučowych připokazankow kaž tež dźeń a wjace winowatostnych nadawkow njewostaja přewjele móžnosćow, na dobro gmejny něšto wuskutkować a wurunany plan nastajić. Wosebje wusměrjeja so lětsa na dróhotwar a naprawy za zakładnu šulu a pěstowarnju, kotraž ma so wulkeho naprašowanja dla rozšěrić.
Pančicy-Kukow. Dojutrownu rjedźensku akciju při pomniku Ćišinskeho w Lipju přewjedźe Domowinska skupina Pančicy-Kukow sobotu, 17. měrca. Skupinarjo zetkaja so w 9 hodź. Njech sej trěbny grat sobu přinjesu.
Dźiwadło z pěstowarnju
Budyšin. Přichodne předstajenje inscenacije Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Paradiz w dobrej stwě“ njedźelu, 18. měrca, w 15 hodź. na hłownym jewišću budźe z dźiwadłowej pěstowarnju. Je to poskitk młodym serbskim swójbam. Staršej móžetaj sej woměrje předstajenje wobhladać a swoje dźěći w tym času dźiwadłowej pěstowarni přewostajić. Darmotny serwis je za dźěći wot štyrjoch lět.
Paduši kolesow zaso aktiwni
Budyšin. Bližace so nalěćo někotrehožkuli pohnuwa, nětko swoje koleso z pincy abo garaže wućahnyć. Nic pak jenož wólnočasni sportowcy su zaso aktiwniši, tež paduši kolesow. Tohodla policija wobydlerjow namołwja swoje wobsydstwo škitać. Stabilny zamk měł za kóždy groćany konik samozrozumliwy być. Ale tež koděrowanje kolesa móže pomhać padustwo wujasnić. Z pomocu indiwidualneje kombinacije pismikow a čisłow hodźi so koleso swojemu poprawnemu wobsedźerjej lóšo přirjadować. W Budyskim a Zhorjelskim wokrjesu wšelake towarstwa, na přikład wobchadne straže abo ADFC tajke koděrowanske akcije poskićeja. Prěnja budźe 9. apryla wot 18 do 19 hodź. před hosćencom „Budyska piwarnja“ na Thomasa Mannowej.