Pušćić a škodźe zadźěwać
Drježdźany. Po wotkryću dowěrliweje komunikacije zastupowaceho Budyskeho krajneho rady Uda Wićaza (CDU) z wodźacym neonacijom we wokrjesu přez rešěrše MDR a dźenika Sächsische Zeitung su Lěwica a Zeleni ministerskeho prezidenta Stanisława Tilicha a krajneho radu Michaela Hariga (wobaj CDU) namołwiłoj, Wićaza pušćić a tak škodźe Budyskemu wokrjesej zadźěwać.
Srědki za bywšu synagogu
Drježdźany/Zhorjelc. Sakske ministerstwo za wuměłstwo spěchuje saněrowanje bywšeje synagogi w Zhorjelcu z 1,5 milionami eurow, kaž ministerstwo dźensa zdźěli. Tak je wuměnjenje date, zo Zwjazk projekt ze samsnej sumu podpěruje. Z cyłkownych kóštow 3,7 milionow eurow přewozmje město 300 000 eurow. Nimo toho su wšelake załožby financielnje wobdźělene.
W jězoru so kupać
Alkoholizowaneho lepili
Šunow. Wodźerja Mercedesa su zawčerawšim wječor w Šunowje kontrolowali. Při tym zwěsćichu, zo měješe 47lětny 1,94 promilow alkohola w kreji. Jeho jězbnu dowolnosć sej hnydom wobchowachu.
W błóće tčacy wostała
Chwaćicy. Dokelž je staw wody Budyskeho spjateho jězora twarskich dźěłow dla niši hač hewak, chcyše sej to zawčerawšim 64lětna žona pola Chwaćic z kolesom bliže wobhladać. Při tym pak w błóće tčacy wosta a dyrbješe policiju na pomoc wołać.
Budyšin (CS/SN). Poradźi-li so wšitko, móhli w Budyšinje w lěće 2020 wiziju zwoprawdźić: nowy móst nad Sprjewju, zwjazowacy turistiske parkowanišćo na Schliebenowej z Hrodom. Na te wašnje bychu sej dowolnicy a domoródni wokołopuć přez Móst měra resp. wobćežny puć přez sprjewiny doł zalutowali. Město bě Drježdźanskej techniskej uniwersiće nadawk dało zdźěłać studiju, kotruž wčera tójšto zajimcam předstajichu. 30. awgusta chce měšćanska rada wobzamknyć, kak z tym dale wobchadźeja. Wyši měšćanosta Alexander Ahrens (SPD) so nadźija, zo móža projekt klětu planować započeć a 2020 twarić.
Rakecy (JK/SN). Jara wobšěrny bě dnjowy porjad wčerawšeho posedźenja Rakečanskich gmejnskich radźićelow po lětnjej přestawce. Tež přitomnych zajimowanych wobydlerjow bě wjace hač hewak.
Solidne a wurunane financy gmejny předstaji nawodnica financneho wotrjada gmejny Franziska Pfeiffer. Likwidita komuny je lěpša hač w minjenych lětach. K tomu přinošowała je wosebje tež Rakečanska zastaranska towaršnosć, kotrejež mějićel gmejna je. Bilanca lońšeho lěta wujewja pozitiwny trend a pod smužku 98 000 eurow nadbytka. To njeje jenož wjesnjanosta Swen Nowotny (CDU) spokojom, ale tež radźićeljo.
Poručeja imunitu Petry zběhnyć
Drježdźany. Imunitny wuběrk Sakskeho krajneho sejma je poručił imunitu předsydki AfD Frauke Petry zběhnyć. Wuběrk je tak dźensa jednohłósnje próstwje statneho rěčnistwa wotpowědował, kotrež přepytuje přećiwo Petry pozdatnych wopačnych wuprajenjow před wólbnym pruwowanskim wuběrkom lěta 2015 dla. Petry wumjetowanja wotpokazuje.
Ulbig přećiwo pyrotechnice
Drježdźany. Sakski nutřkowny minister Markus Ulbig (CDU) wupraja so raznje přećiwo wobmjezowanemu dowolenju pyrotechniki w koparskich stadionach. Wotpowědny namjet delnjosakskeho kolegi Borisa Pistoriusa (SPD) je Ulbiga „jara překwapił“. Pistorius bě namjetował, pyrotechniku na kruće postajenych městnach stadiona dowolić.
Z ćahom ke krajanam
Praha. Čěske železniske předewzaće RegioJet je swój dotal najdlěši, nimale połkilometrowski ćah do rumunskeho Banata pósłało. Wjace hač 1 000 fanow poda so z nim na 18 hodźin trajacu jězbu na hudźbny festiwal pola 1 000 kilometrow zdaleneje čěskeje mjeńšiny. Susodny kraj pěstuje jara čiłe styki z „čěskim Banatom“.
Wjesołe dźěćace hłosy su słyšeć. To móže jenož lóštna zabawa być. „Ta traje hišće hač do 2. septembra, potom budźe lětušich dźesać tydźenjow jěchanskich prózdnin nimo“, powěda Karin Mietke z Parcowskeho dwora w Bjezdowach.
Wosrjedź łužiskeje jězoriny, hnydom w susodstwje Parcowskeho jězora, wupřestrěwa so nahladny areal z twarjenjemi a pastwišćemi. Jěchanski dwór nasta 1998. Wosebity poskitk su tam jěchanske prózdniny. „Smy lěta 2003 z dwanaće dźěćimi započeli. Zaměstnjenje bě spočatnje tróšku dyrdomdejske“, angažowana žona rozprawja, „zajim je spochi přiběrał, tak mějachmy poněčim tež kwalitu kwartěrow polěpšić.“ Wot lěta 2014 su wobdźělnicy w dwěmaj nowymaj prózdninskimaj domomaj pod třěchu wotewrjeneje bróžnje zaměstnjeni.
Domy ewakuowali
Baršć. Něhdźe 2 000 wobydlerjow Baršća dyrbješe dźensa rano swoje domy wopušćić, dokelž chcychu fachowcy sto kilogramow ćežku bombu z Druheje swětoweje wójny znješkódnić. Bombu běchu minjeny tydźeń při twarskich dźěłach na priwatnej ležownosći namakali. Spočatnje njebě jasne, hač móža bombu znješkódnić abo hač dyrbja ju rozbuchnyć.
Kontrolny projekt předstajeny
Zhorjelc. Sakski nutřkowny minister Markus Ulbig (CDU) je so dźensa w Zhorjelcu wo projekće widejoweje kontrole w starym měsće wobhonił. Pozadk naprawy Zhorjelskeje policajskeje direkcije su přiběrace padustwa w němsko-pólskim namjeznym měsće, kaž nutřkowne ministerstwo zdźěla. Předewšěm stare město je ćežišćo kriminality.
Čaru železnicy přepołožić
Jězbu droho zapłaćił
Budyšin. Dokelž so póndźelu wječor młody muž w Budyšinje alkohola wzdać nochcyše, dyrbi nětko jězbu ze swojim BMWjom droho zapłaćić. 24lětneho běchu policisća na Wósporskej dróze zadźerželi, zo bychu jeho kontrolowali. A jim napadny „chorhojčka“ šofera. Na to přewjedźeny test wunjese, zo měješe 24lětny 0,78 promilow alkohola w kreji. Za tónle delikt změje wón nětko 500 eurow pokuty płaćić, dyrbi měsac bjez jězbneje dowolnosće wuńć a dóstanje nimo toho dwaj dypkaj w Flensburgu. Wotpowědnu zdźělenku jemu krajnoradny zarjad přichodne dny připósćele.