Alarm w biopłunowej připrawje
Krěpjecy. Wohnjowych wobornikow z Halštrowa, Kamjenca a wokolnych wsow su dźensa dopołdnja do Krěpjec wołali. Tam bě krótko do 9 hodź. woheń w biopłunowej připrawje ratarskeho předewzaća wudyrił. Kak je so to stać móhło a hač maja tuchwilne twarske dźěła na terenje připrawy něšto z tym činić, hač do kónca redakciskeho časa jasne njebě. Z ćežkej techniku a z dychanskimi připrawami wobornicy spytachu woheń w jednym z wulkich kotołow hašeć. Dokelž bě syrikowy płun wustupił, běchu wjacore wuchowanske awta a nuzowy lěkar zasadźene. Hakle po hašenju móže policija slědźić započeć, čehodla bě woheń wudyrił a kelko škody je načinił.
Trjebin (AK/SN). Nastupajo brunicowu jamu Wochozy II nadźija so Trjebinska gmejna spěšneho rozsuda. Tole podšmórny wjesnjanostka Kerstin Antonius (Trjebinske wolerske zjednoćenstwo) na wčerawšim posedźenju gmejnskeje rady. „Najhórša je wobstajna njewěstosć. Mnozy situaciju njeznjesu“, rjekny Antonius po rozprawje dr. Wolfganga Rollanda z energijoweho koncerna Vattenfall. Wón radźićelam rozłoži, kak ma po přewzaću brunicoweje sparty přez čěski koncern EPH dale hić.
Na přeprošenje zapósłanca CDU w sakskim krajnym sejmje Alojsa Mikławška wobdźěli so sakska statna ministerka za socialne Barbara Klepsch (CDU) wčera na Kamjenskim nalětnim swjedźenju seniorow. Program sobu wuhotowała je dorostowa skupina Smjerdźečanskich rejwarjow.
Jendźelske myto Serbowce
London. Serbsku dirigentku Judit Kubicec su wčera w Londonje z čestnym mytom Kralowskeje hudźbneje akademije wuznamjenili. Tele myto spožča institucija něhdyšim studentam, kotřiž žněja na swojim polu mjezynarodne připóznaće. K dotal počesćenym absolwentam słušataj tež swětosławnaj hudźbnikaj Sir Simon Rattle a Sir Elton John.
Fabjan Hafner zemrěł
Celovec/Klagenfurt. Korutanski Słowjenc Fabjan Hafner je wutoru cyle njenadźicy w Celovecu zemrěł. Spisowaćel, lyrikar, literarny wědomostnik a přełožowar bě před lětomaj we wobłuku prěnich Serbskich dnjow w Korutanskej wjacore zarjadowanja wuhotował. Wón zajimowaše so za našu literaturu a měješe dobre styki k serbskim spisowaćelam.
Wuswojenje metro dla
Praha. W zwisku z planowanym twarom štwórteje čary metro na juhowuchodźe Prahi w lěće 2018 bědźa so zamołwići z wobsydstwowymi problemami: Z cyłkownje 800 trěbnych ležownosćow je město dotal hakle 15 kupić móhło. W radnicy tuž wo tym rozmysluja wobsedźerjow wuswojić, štož by najmasiwniše wuswojenje minjenych lět było.
Łazowska gmejna chce pjenježne srědki z konjunkturneho paketa „Mosty do přichoda“ za Wulkoždźarowsku zakładnu šulu „Při Hórnikečanskim jězorje“ wužiwać. To je gmejnska rada wčera jednohłósnje wobzamknyła.
Łaz (AK/SN). Cyłkownje 112 000 eurow změje gmejna Łaz z „budgeta Zwjazk“ k dispoziciji. Přiražka wučinja 43 procentow spěchowanja. Tamne 57 procentow kóštow, to je 149 000 eurow, přewozmje komuna jako swójski podźěl. Tak nałoža cyłkownje 262 000 eurow za energetiske saněrowanje šulskeje sportownje we Wulkich Ždźarach. Inwesticija bě poprawom hakle za lěto 2020 předwidźana. „Dźakowano konjunkturnemu programej pak móžemy projekt hižo klětu zwoprawdźić“, rozłoži komornica Mandy Liepert. Ponowić chcedźa wokna a durje kaž tež třěchu sportoweje hale. Energetisce saněrowana budźe fasadaa. Dotal bě gmejna spytała spěchowanje z programa za šulsku infrastrukturu dóstać. Tam pak by jeno 40 procentow dóstała. „Z aktualnymi 43 procentami z konjunkturneho paketa dóstanjemy wjace, hač smy z fachoweho spěchowanja wočakować móhli“, Liepert podšmórny.
Pola statneho sekretara byli
Drježdźany. Zastupjerjo Foruma wobydlerjow Hornjeje Łužicy zetkachu so wčera w sakskim hospodarskim ministerstwje ze statnym sekretarom Stefanom Brangsom (SPD). Přitomnaj běštaj tež zastupjerjej Zwjazka serbskich wuměłcow Janka Rögnerowa a Měto Benada. Mjez druhim rěčachu wo 3. hornjołužiskim dnju 21. awgusta, kotryž Zwjazk serbskich wuměłcow sobu wuhotuje.
Fleksibelnišo do renty
Berlin. Dźěławi w Němskej móža wot klětušeho fleksibelnišo do renty hić. Wotpowědne plany koalicije chcedźa nětko do zakonskeje formy přinjesć, zastupnicy CDU a CSU dźensa w Berlinje připowědźichu. Štóž so přichodnje hižo z 63 lětami na wuměnk poda, smě sej wjace hač do 450 eurow přizasłužić, bjez toho zo jemu rentu drastisce skrótša.
Jězdźa zaso k Baltiskemu morju
Paduch sej lochko měł
Lěskej. Wobydler w Lěskej pola Hućiny drje přichodnje bóle na to kedźbuje, hač su durje jeho domu zamknjene, hdyž wón na zahrodźe trawu syče. Póndźelu wón to mjenujcy činił njebě, a to je dotal njeznaty paduch šamale wužił. W času wot 10 do 12.30 hodź. dósta so cuzy přez wočinjene zadnje durje do jednoswójbneho domu. W jednotliwych stwach wón po wšěm zdaću cyle zaměrnje za pjenjezami pytaše a wjacore kamory zwočina a přeborka. Z namakanych móšnjow pokradny dohromady něhdźe 300 eurow, kaž Zhorjelska policajska direkcija zdźěli. Na to so paduch přez chěžne durje zhubi. Jako wobsedźer domu po zdokonjanym dźěle w domje načinjenu wobradu wuhlada, informowaše wón policiju. Zastojnicy spytachu slědy zawěsćić a nětko za njeznatym skućićelom pytaja.