Jandźel pěston sobu jěł
Hamor. Wulke zbožo měješe wčera wodźer wosoboweho awta typa Ford na zwjazkowej dróze B 156 pola Hamora. Krótko do 7 hodź. zrazy wón do kapitalneho jelenja. Šofer bě drje hišće spinać spytał, njemóžeše pak zražce ze 14kónčkatym skoćećom zadźěwać. Přez wulkosć tajkich zwěrjatow hroža wodźerjam wosobowych awtow a jich sobujěducym wulke škody, na přikład, bychu-li mócne rohi prědnje wokno jězdźidła předyrili. Nimo toho skutkuja wahi dźiwiny dla při zražkach jara wulke fyzikaliske mocy na karoseriju. Wodźer Forda wčera rano pola Hamora měješe po wšěm zdaću jandźela pěstona jako sobujěduceho. Muž wosta njezranjeny. Jeho awto wšak hižo dale jěć njemóžeše. Wěcnu škodu trochuja na něhdźe 8 000 eurow. Policija tuž radźi, póćmje wosebje pomału přez lěsy jězdźić.
Pančicy-Kukow (SN/MWj). Dokelž twarjenje zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe dźensnišim žadanjam moderneho zarjadnistwa njewotpowěduje, chcedźa je přetwarić. Kak měło so to najlěpje stać, wo tym su zastupjerjo pjeć sobustawskich gmejnow na swojim zašłym posedźenju rozmyslowali. Wuchadźišćo je, zo trjebaja tak a tak nowe tepjenje, kaž předsyda zwjazka Měrko Domaška rozłoži. Najwjetši brach pak je, zo stej stawnistwo a přizjewjernja wobydlerjow na hornim poschodźe zaměstnjenej. Runje tam pak ma najwjace wopytowarjow něšto wobstarać. Za staršich ludźi abo maćerje z małymi dźěćimi je jenički wuski schód wobćežny. Dale su běrowowe durje zdźěla tak ćeńke, zo móžeš na chódbje sobu poskać, što nutřka rěča. Dalši problem je, zo móža zbrašeni jeno přez zadni zachod do twarjenja. Nuzniki za zbrašenych scyła nimaja. Tež wohnjoškitne naprawy njejsu na aktualnym stawje. „Nimo toho dyrbimy na to myslić, zo digitalizacija přichodnje dale přiběra. Za to dyrbimy wotpowědne wuměnjenja wutworić“, Domaška podšmórny.
Stróža. Na runje tak aktualny kaž zajimawy přednošk su zajimcy srjedu, 1. nowembra, w 19 hodź. do Stróžanskeho Domu tysac hatow přeprošeni. Tam přednošuje dr. Susanne Hozyna na temu „Wjelk w bajkach a powěsćach“. Wědomostna sobudźěłaćerka Serbskeho instituta zaběra so z prašenjom, zwotkel pochadźa strach před wjelkom a kak so wón w bajkach a ludowych powěsćach wotbłyšćuje. Zastup płaći dwaj euraj, potuńšeny jedyn.
Za tydźeń na premjeru
Šunow. Lubowarjo lajskeho dźiwadła dožiwja bórze nowu hru lajskeje dźiwadłoweje skupiny Šunow-Konjecy. Jeje čłonojo nazwučuja tuchwilu komediju „Kurowa klinika ,Wjesoła mysl‘“. Kruch změje sobotu, 4. nowembra, we 18 hodź. premjeru w Šunowskej Fabrikskej hospodźe. Dalše předstajenje ze simultanym přełožkom přizamknje so na samsnym městnje njedźelu, 5. nowembra, w 16 hodź. W nowembru a decembru hru hišće trójce pokazaja, dalše předstajenja budu klětu.
Nowy móst nad Klóšterskej wodu a wutwar statneje dróhi S 100 w Pančicach-Kukowje stej tuchwilu z wotstawkom najwjetše nadróžne twarnišćo w dwurěčnych gmejnach. Z tejle seriju twarnišćo přewodźamy a wobswětlamy starosće tamnišich wobydlerjow.
Wojerecy (UH/SN). Na internetnu syć złožowacy so modularny warnowanski system (MoWaS) staj wčera we Wojerowskej integrowanej wuchowanskej centrali sakski nutřkowny minister Markus Ulbig (CDU) a prezident zwjazkoweho zarjada za škit wobydlerjow a katastrofowu pomoc Christoph Unger symbolisce startowałoj. Njepředwidźomne podawki – kaž njewjedra, sylne zliwki abo kaž njedawno zajědojćene žiwidła – wjedu k tomu, zo dyrbja wobydlerjow spěšnje a wobšěrnje informować. Dotal činjachu to přez radijo, telewizu, internet a ze sirenu. Problematiske pak je, hdyž milina wupadnje. Tohodla je zwjazkowy zarjad za škit wobydlerjow a katastrofowu pomoc MoWaS wuwił. Z tymle systemom su wšitke regionalne dispatchernje Sakskeje zwjazane a móža warnowanja wusyłać. „Zo móhli po potrjebje prawje wjele ludźi před wjetšej škodu zachować, trjebamy načasnu komunikaciju w ciwilnym a katastrofowym škiće“, Markus Ulbig podšmórny. „Ličba přirodnych katastrofow, ale tež terorowych nadpadow je minjene lěta přiběrała.
Nowostka změje premjeru
Budyšin. Ludowe nakładnistwo Domowina předstaji nowu knihu „Lěto za započatkarjow“ serbiskeje awtorki Jasminki Petrović, kotraž je tele dny wušła, 2. nowembra w Ralbičanskej Serbskej wyšej šuli. Napjatu stawiznu za čitarjow wot jědnaće lět je lawreatka Spěchowanskeho myta k Mytu Ćišinskeho Lubina Hajduk-Veljkovićowa do serbšćiny přełožiła.
Sudnistwo skóržbu wotpokazało
Drježdźany. W zwisku z wotpłunowym skandalom koncerna VW njewidźi Drježdźanske krajne sudnistwo prawo rukowanja. Mějićeljo awtow móža poskitk VW přiwzać a software jězdźidła aktualizować dać. Skoržił bě muž z Zwickauwa, kiž žadaše sej za pjeć lět stary Škoda Octavia nowe awto aktualneho modela. Za stare měł koncern rukować, žadanja aktualizowanja pak je wotpokazał.
Fats Domino njebohi
Malešecy/Plusnikecy (CS/SN). Hižo wjacore razy je so Malešanska gmejnska rada na swojich posedźenjach z temu Plusnikečanska skała rozestajała. Na njedawnym posedźenju měješe so přisłušny sobudźěłaćer Freibergskeho wyšeho hórni- stwoweho zarjada Steffen Döhner k tomu wuprajić. Na posedźenju samym pak dyrbjachu tónle dypk dnjoweho porjada šmórnyć, dokelž bě připowědźeny hósć chorosće dla wotprajił. Přiwšěm so předsydka wobydlerskeje iniciatiwy Plusnikečanska skała Luise Dutschmann we wobłuku hodźiny za wobydlerske naprašowanja k tomu wupraji. Wšako tale naležnosć wulkemu dźělej Plusnikečanow pod nochćemi pali.
Wojerecy (AK/SN). Pod hesłom „75 zarjadowanjow za 750lětne Wojerecy“ chce město klětu swój wurjadny jubilej swjećić. Tole podšmórny wyši měšćanosta Stefan Skora (CDU) na wutornym posedźenju měšćanskeje rady. Za to maja w klětušim hospodarskim planje 60 000 eurow zapisane. „Minjene tydźenje smy so w towarstwach naprašowali a wjace hač 300 idejow za předewzaća zezběrali“, rozłoži Skora aktualny staw. Z namjetow wuzwola nětko 75 aktiwitow. Kónc nowembra ma programowy zešiwk předležeć. Tón ma wšitke zarjadowanja wopřijeć a předewšěm na 75 wosebitych terminow skedźbnjeć. Ćežišća jubileja budu meja, junij a september.
Ze 104 km/h přez wjes
Dobrošecy. Na wjesnej dróze w Dobrošecach w Malešanskej gmejnje je policija zawčerawšim spěšnosć měriła. W času wot 14.30 hač do 19 hodź. je tam něhdźe 780 wozydłow nimo kontrolneho městna jěło. 30 wosobowych awtow bě wjele spěšnišo po puću hač dowolenych 50 km/h. Najnuznišo měješe VW z Budyskim čisłom. Jeho šofer smaleše ze 104 km/h přez wjes. Za to smě so wón nětko na dwuměsačny zakaz jězdźenja nastajić, dyrbi 280 eurow pokuty płaćić a dóstanje dwaj dypkaj w Flensburgu.