Wětrnik we Łuze ma susoda

Freitag, 11. Oktober 2024 geschrieben von:

Historiski tykowany dom z Lišeje Hory na nowym městnje přepodali

Łuh (UM/SN). Před něšto časom su historiski tykowany dom kata z Lišeje Hory do bjezposrědneho susodstwa wětrnika při puću mjez Łuhom a Chasowom přenjesli. Twarske dźěła na nim su nětko zakónčene. Na arealu kołowokoło wětrnika pak je hišće wjace nastało.

Awtor čita w Budyšinje

Freitag, 11. Oktober 2024 geschrieben von:

Budyšin. Drježdźanski awtor Jens Wonneberger čita w Budyskej měšćanskej bibliotece na Hrodowej 12 ze swojeho romana „Pension Seeparadies“ a to wutoru, 15. oktobra, w 19 hodź. Ze swojim wěstym poetiskim stilom a psychologiskim wóčkom zamóže awtor tež w tutej twórbje čitarja jimać. Z bibliotekskim wupokazom płaći zastup 4 eurow, bjez wupokaza 6 eurow. Zamołwići proša wo telefoniske přizjewjenje pod čo. 03591 534827.

Přistojne zadźerženje nawuknyć

Wojerecy. Srjedu, 16. oktobra, wot 10 do 13.30 hodź. poskićuje Wojerowska ludowa šula wosebitu dźěłarničku za dźěći, kotraž zaběra so z regulemi a normami praweho a přistojneho zadźerženja za blidom. Mjez druhim je tež zhromadne warjenje menija w třoch chodach kaž tež kryće a dekorěrowanje swjedźenskeho blida planowane. Na kóncu spožči so młodym wopytowarjam „prawy“ certi­fikat. Pře­prošene su dźěći w starobje wot 8 do 13 lět. Přinošk za wobdźělenje je 5 eurow.

Dźěći w muzeju „wobkuzłał“

Freitag, 11. Oktober 2024 geschrieben von:

We wobłuku Krabatoweho tydźenja ­zaběra so Serbski muzej w nazymskich prózdninach ze serbskej bajowej po­stawu Krabata a historiskej wosobinu Janka Šajatovića.

Budyšin (SN/lmc). Hač wodźenje po wustajeńcy za dorosćenych abo pisany a wotměnjawy program za šulske a pěstowarske dźěći – wostudu pasć w tutych prózdninach nichtó njetrjeba. Serbski muzej je 7. oktobra kaž tež wčera zajimowane dźěći na wosebity prózdninski poskitk přeprosył.

Krótkopowěsće (11.10.24)

Freitag, 11. Oktober 2024 geschrieben von:

AfD nałožk germanizuje

Drjowk. Rozhorjenosć w Delnich Serbach zbudźiło je twjerdźenje wotpósłanca AfD w měšćanskej radźe Drjowka, zo je Janske jěchanje w Kozlem originalny němski nałožk. Wo tym rozprawja Nowy Casnik w aktualnym wudaću. Při tym so AfDnik na knihi z 1930tych lět złožuje, hdyž su nacionalsocialisća serbske korjenje Łužicy z pseudowědomostnymi wopodstatnjenjemi zaprěwali.

Dobra šansa zawodam

Drježdźany. Drježdźanska rjemjeslniska komora namołwja pěstowarnje na wuchodźe Sakskeje so na cyłoněmskim wubědźowanju „Małej ručce, wulki přichod“ wobdźělić. K tomu wopytuja dźěći rjemjeslniski zawod a swoje nazhonjenja na wulkim plakaće zwobraznjeja. Za rjemjeslniske zawody je to dobra šansa, dźěćom praktiske dźěło spřistupnić.

Lěty klětu šmórnjene

„Dresscode: Serbski!“

Donnerstag, 10. Oktober 2024 geschrieben von:

Choćebuz. Dohromady štyri dźěłarnički pod hesłom „Dresscode: Serbski!“ poskićuje Serbski muzej w Choćebuzu a to sobotu, 12. oktobra, wot 14 do 18 hodź. Zajimowani zaběraja so ze serbskej modu za muži a žony. Nazorniše informacije namakaće pod: www.eveeno.com/dresscode-serbski-anmeldung. Pod tutej adresu je zdobom přizjewjenje móžne. Tež předsyda Domowiny Dawid Statnik zarjadowanje wopyta.

Wustajeńca „eksotow“

Kulow. Zjednoćenstwo plahowarjow eksotiskich ptačkow z Njedźichowa přeprošuje zajimcow na wustajeńcu ptačkow a to sobotu kaž tež njedźelu, 12. a 13. oktobra, wot 10 do 17 hodź. do Stareho dwórnišća w Kulowje. W něhdźe 30 woljerach a witrinach prezentuja 30 družin eksotiskich ptačkow z najwšelakorišich kónčin zemje. Někotre z nich su tež na předań. Nastupajo plahowanje a dźerženje ptačkow čłonojo zjednoćenstwa rady poradźuja. Za dźěći su molowanske a paslenske poskitki přihotowane.

Nazymski koncert w Slepom

Ławka za bachtanje w Bukojnje

Donnerstag, 10. Oktober 2024 geschrieben von:
W gmejnje Malešecy, we wjesnym dźělu Bukojna maja nowu ławku, kotruž „ławku za bachtanje“ mjenuja. Wona přeprošuje na přebywanje a bjesadu – snano z dźědom a wowku wo prjedawšich časach. Na ławce přičinjena je taflička ze stawizničku Dietmara Poocka (na foće). Wón so dopomina, kak je wot lěta 1954 w swojim šulskim času wšědnje pěši z Bukojny do Barta do šule chodźił. Runje při tutym pućiku ławka nětko steji. Šulski bus tehdy jězdźił njeje. Stawizna je mały nastork, wo tym rozmyslować, kak derje so nam dźensa dźe. Ławka je so z pjenježnym mytom z wubědźowanja za podpěru regionalneho dźěła towarstwow financowała. Foto: Annerose Petrasch

Policija (10.10.24)

Donnerstag, 10. Oktober 2024 geschrieben von:

Wuspěšnje za paduchom slědźili

Wojerecy. Wuspěch měješe Wojerowska policija w swojich slědźenjach za pozdatnym paduchom. Zastojnicy dojědźechu sej wutoru do Budyskeje aleje we Wojerecach. Tam přepytowachu wotewrjenu pincu, w kotrejž namakachu mjez druhim pokradnjeny e-roler a wjacore kolesowe ramiki, kotrychž serijowe čisła běchu wotstronjene. W bjezposrědnej bliskosći pincy nadeńdźechu 23lětneho němskeho staćana, kotryž je policiji wšelakich deliktow dla hižo znaty. Po wukazu statneho rěčnistwa, wotkrychu policisća při přepytowanju bydlenja młodeho muža pohłušenske substancy, šmóratka, třělbu, municiju a wulki nóž. Zastojnicy wšitke objekty zawěsćichu a pad dale přepytuja.

Prěnju žnjensku krónu zhotowili

Donnerstag, 10. Oktober 2024 geschrieben von:

Před dwěmaj lětomaj je horstka žonow kołowokoło Wojerec regionalnu skupinu Němskeho zwjazka žonow we wjesnych kónčinach (dlv) załožiła. W tutych dnjach su nowy projekt dokónčili.

Wojerecy (SR/SN). Něštožkuli je skupina žonow we wjesnych kónčinach z Wojerec hižo zrealizowała. Mjez druhim je zarjadowanja a projekty za dźěći a młodostnych organizowała, w kotrychž su jim stare rjemjesła zbližili. Před krótkim su žony prěni raz na wulkej žnjenskej krónje paslili. Nastał je přewšo krasny unikat z něhdźe 50 cm rozměrom. Króna ma 12. oktobra na domchowance w Koćinskim mlokowym swěće swoje čestne městno dóstać.

Zmysłapołna, wužitna zabawa

Donnerstag, 10. Oktober 2024 geschrieben von:

Prózdninski poskitk SŠT – kurs za nawuknjenje šića – derje wopytany

Smjerdźaca (aha/SN). Wčera zakónči so w kulturnym domje w Smjerdźacej kurs za nawuknjenje šića z elektriskej mašinu. Ideju za to je tamniše towarstwo LIPA měło, kotrež je w nošerstwje Serbskeho šulskeho towarstwa.

Minjenu póndźelu witaše jednaćel Serbskeho šulskeho towarstwa (SŠT) Andreas Ošika dohromady dźesać wobdźělnikow. Chwalo jich rozsud, zo so w prózdninach tak zmysłapołnej, wužitnej a w kóždym času trěbnej zaběrje wěnuja a wostudu njepasu, zahaji wón prózdninski poskitk. Wobdźělnicy, mjez nimi dwaj hólcaj, njeběchu jenož z wokolnych delanskich wsow přišli, ale tež ze zdalenišich kaž Dobrošic, Worklec abo Serbskich Pazlic.

Krótkopowěsće (10.10.24)

Donnerstag, 10. Oktober 2024 geschrieben von:

Postupuja přećiwo diskriminaciji

Choćebuz. Braniborska Techniska uniwersita Choćebuz-Zły Komorow chce zaměrnišo přećiwo prawicarskemu ekstremizmej a diskriminaciji postupować. Hladajo na spočatk noweho zymskeho semestra su tam zamołwići monitoringowe stejnišćo załožili. Tu dokumentuja pady diskriminacije. Tohorunja móža so potrjecheni tam online přizjewić a pomoc dóstać. Dźensa nowe stejnišćo zjawnosći prezentuja.

Sakska Lěwica: Lang kandiduje

Budyšin. Silvio Lang, wokrjesny předsyda Lěwicy a sobudźěłaćer zapósłanče zwjazkoweho sejma Caren Lay we Wojerecach, požada so wo zastojnstwo předsydy sakskeje Lěwicy. Nowowólby dweju předsydow so na stronskim zjězdźe srjedź nowembra přewjedu. Dotalnaj předsydaj Susanne­ Schaper a Stefan Hartmann po poražce strony we wólbach krajneho sejma hižo njekandidujetaj.

Praska powjaznica njejězdźi

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND