×

Nachricht

Failed loading XML...

Policija (25.10.22)

Dienstag, 25. Oktober 2022 geschrieben von:

Statny škit přepytuje

Kulow. Tři skóncowane swjate křiže su sobotu dopołdnja policiji přizjewili. W prěnim padźe su njeznaći mjez Sulšecami a Lubhozdźom křiž ze zornowcoweho stołpa torhnyli. Po wšěm zdaću měrjachu so na železnu konstrukciju, kotruž sobu wzachu. Tamnej padaj staštej so na Salowskej dróze w Kulowje. Tam bě wobydler dwaj powalenej křižej přizjewił. Jónu běchu metalowy křiž wotrězali, ale ležo wostajili. Tamny metalowy křiž su skućićelo wułamali a sobu wzali. Kaž Zhorjelska policajska direkcija na naprašowanje zdźěli, je nětko statny škit dalše přepytowanja přewzał, a to do wšitkich směrow. Po dotalnych informacijach drje jedna so wo paduchow metala, nowinski rěčnik zdźěli.

LND w Lipje

Dienstag, 25. Oktober 2022 geschrieben von:

Smjerdźaca. Booki-kniha Ludoweho nakładnistwa Domowina „Wotkryj sej swoje ćěło“ steji w srjedźišću knižneje prezentacije jutře, srjedu, w 17 hodź. w Smjerčečanskim Serbskim kubłanskim srjedźišću LIPA. Přełožowarka Sylwija Šěnowa nowostku předstaji a lektorka LND Janina Mikławškowa dalše Booki-knihi prezentuje. Wopytowarjam poskići so móžnosć, sej wšě wušłe serbske wudaća w rjedźe Booki wobhladać a sej snano tón abo tamny eksemplar hižo jako hodowny dar kupić. Zastup je darmotny.

Přeprošuja na hłownu SET

Porjad podłu wodźiznow

Dienstag, 25. Oktober 2022 geschrieben von:

Hladanje rěčkow 2. rjadu je wužadanje a přinošk k škitej přirody

Njeswačidło (JK/SN). Wulka woda lěta 2013 je tež w Njeswačanskej gmejnje tójšto škody zawiniła. Wosebje podłu rěčkow 2. rjadu je woda na wjacorych městnach přez brjohi stupiła. Hladanje tychle wodźiznow je tuž bytostny nadawk za gmejnu, hladajo na škit před wulkej wodu a zdobom jako přinošk k škitej přirody a wobswěta. Komuny w Sakskej dóstawaja za to lětnje 500 eurow na kilometer wodźizny spěchowanja wot Swobodneho stata Sakskeje. Tute pjenjezy so při prawym zasadźenju na dobro krajiny a škita před wulkej wodu wuskutkuja.

Młodostni kermušku swjećili

Dienstag, 25. Oktober 2022 geschrieben von:
Chróšćanski młodźinski kružk je minjeny pjatk na zhromadnu kermušku přeprosył. Po wječornej božej mši w Chrósćicach dojědźechu sej serbscy młodostni do „Bjesady“ w susodnej Jaseńcy. Tam čakaše na nich najprjedy žortny program młodźinskeho kružka, kiž publikum z mócny aplawsom mytowaše. Po zabawnym kabareće přizamknychu so reje z kapału. Wona wobsteješe z hudźbnikow wšelakich serbskich skupin. Tak zapiskachu na tutym wječoru zhromadnje Bosćan Donat, Tadej Donat, Klemens Mark, Kito Mark a Janek Süß znate serbske kaž tež mjezynarodne štučki. Wjace hač 50 młodostni hač do nocy zhromadnje swjećeše. Foto: Jan Bogusz

Z nowym přewodnikom po parku

Dienstag, 25. Oktober 2022 geschrieben von:

Smochćicy (SN/MWj). Park wokoło Smochčanskeho kubłanišća swjateho Bena stajnje zaso ludźi přićahuje. Štóž pak so dotal na zjawnym wodźenju z wobswětowej pedagogowku Christine Weber wobdźělić móhł njeje, móže to nětko takrjec sam nachwatać. Wodźenje poskićuja wot najnowšeho jako awdijowy přewodnik za šmóratko. Z nim podadźa so wopytowarki a wopytowarjo na kulturnohistoriske a botaniske pućowanje po sydom lětstotkow dołhich stawiznach parka z jeho drohotnym wobstatkom štomow, rěka w nowinskim wozjewjenju. Při recepciji kubłanišća móže zajim tak mjenowany QR-code ze swojim šmóratkom scanować a so potom na puć podać.

Wobstejnosće su jara ćežke

Dienstag, 25. Oktober 2022 geschrieben von:

Klětno (AK/SN). Na Klětnjanskim ­po­brjohu Bjerwałdskeho jězora ma funkcionalne twarjenje z běrowom přistawneho mištra a sanitarnymi připrawami nastać. 90 procentow kóštow maja z hornca za strukturnu změnu dochadźeć. Hamorska gmejna ma dźesać procentow jako swójski podźěl zapłaćić, štož ­wučinja něhdźe 75 000 eurow. Spočatnje běchu z 43 000 eurami ličili. Swójski ­podźěl zapisaja nětko do hospodarskeho plana 2023/2024. To je gmejnska rada ­na swojim zašłym posedźenju wobzam­knyła.

„Sanitarne twarjenje je nuznje trěbne“, podšmórny přistawny mišter Gerhard Stübner. „Je-li Klětnjanski přistaw z 90 procentami wućeženy, mamy hač do 400 hosći. Za nich mamy tuchwilu jenož jedyn nuznik za muži, jedyn za žony a jednu dušu“, praji Stübner. Wjetše čołmy drje maja swójski nuznik, njemóža pak je wuprózdnić, dokelž wotpowědnu technisku připrawu w přistawje wužiwać njemóža. „Wobstejnosće su jara ćežke“, Stübner zjima.

Něhdźe 600 młodych štomikow su minjenu sobotu čłonojo tak mjenowanych Leo-klubow z Drježdźan, Budyšina, Riesy a Kamjenicy w Budyskim měšćanskim lěsu na Lubinje (Drohmberg) pola Bělšec sadźili. Tam je skórnik wosebje wulke škody zawostajił. W běhu štyrjoch hodźin je nimale 20 młodych ludźi dźěl prózdnych płonin zaso zalěsniło. Foto: Simon Böttner

Třeći pospyt

Dienstag, 25. Oktober 2022 geschrieben von:
Bjerwałdski jězor je so w minjenych 15 lětach z woblubowanym wočerstwjenišćom stał. Nimo zajimcow ze Sakskeje tam runje tak susodźa z Pólskeje a Čěskeje rady přebywaja. A tuž je trjeba, zo sanitarna infrastruktura nawalej turistow wotpowěduje. Na Klětnjanskim přibrjohu knježacy njedostatk je Hamorskim gmejnskim radźićelam bjezdwěla wědomy. Słyšiš-li, zo spytaja hižo wot lěta 2007 njespokojace połoženje polěpšić, sej zdobom wuwědomiš, kak chětře su so lěta minyli. W takrjec třećim pospyće chcedźa nětko nadawk do horšće dóstać a funkcionalne twarjenje z běrowom přistawneho mištra a sanitarnymi připrawami natwarić. Wonkowne wobstejnosće pak su njepřihódne kaž ženje do toho. Hamorska komuna, telko je jasne, dyrbi hłuboko do swójskeje móšnje přimnyć, zo by projekt scyła zmištrowała. Wudawki nimale poł miliona su zaplanowali, 215 000 eurow wjace hač po dotalnych wobličenjach. Njech přede­wzaće přiwšěm so poradźi. Axel Arlt

Krótkopowěsće (25.10.22)

Dienstag, 25. Oktober 2022 geschrieben von:

Rědki fenomen wobkedźbowali

Budyšin. Parcielne zaćmiće słónca, kotrež je měsačk dźensa připołdnju wuskutkował, bě wjacorym zajimcam składnosć, fenomen w Budyskej hwězdarni sćěhować. Teleskopy domu běchu wotpowědnje spřihotowane. Přichodne dźělne zaćmiće, kotrež hodźi so w srjedźnej Europje wobkedźbować, wotměje so kónc měrca 2025.

Kochowa nowela w jendźelšćinje

Fargo. Nowela Jurja Kocha „Wišnina“ hodźi so wotnětka tež w jendźelšćinje čitać. Přełožk z titulom „The Cherry Tree“ je profesor Statneje uniwersity North Dakota John K. Cox zdokonjał. Publikacija, wudawana w mjenowanym kubłanišću přisłušacym nakładnistwje The Digital Press, móža zajimcy pak jako pdf-ku downloadować pak we ćišćanej wersiji sej skazać.

Młodźinske słowo lěta

Z busom do Berlina

Montag, 24. Oktober 2022 geschrieben von:
Budyšin. Łužiska zapósłanča zwjazkoweho sejma Kathrin Michel (SPD) ­přeprošuje wosebje serbskich zajimcow na kubłansku jězbu do Berlina, na kotrejž móža so młodostni/ dorosćeni wot 18 lět wobdźělić. Jězba wotměje so 14. a 15. decembra 2022 a lubi zajimawy program w stolicy Němskeje. Mjez druhim wopytaja zwjazkowy sejm, rozmołwjeja so ze zapósłanču Kathrin Michel a wopytaja pomnika za w nacionalsocializmje zamordowanych Sintow a Romow Europy. Konkretny program kónc oktobra předleži. Bus wotjědźe 14. decembra rano zahe w Budyšinje a nawróći so 15. decembra na pózdnim wječoru. Přistup je tež po puću móžny, na přikład w Rakecach, Kulowje, Wojerecach, Grodku abo Choćebuzu. Jězba z busom, program, zastaranje kaž tež přenocowanje w Berlinje su darmotne. Zajimcy maja wobkedźbować, zo přenocuja wobdźělnicy w stwě za dwě wosobje. Za jednowosobowu stwu dyrbja z popłatkom we wysokosći něhdźe 50 eurow ličić. Zajimcy njech přizjewja so z mejlku w sekretariaće Domowiny pod adresu hač do 10. nowembra 2022.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND