Kóžde lěto zas! Krasny, ćopły počas so nachila. Dołhož słónco z nami hišće derje měni je načasu so na nazymske dźěła nastajić. Hač na ležownosći abo zahrodźe, wšitko měło na zymu přihotowane być, zo by so njeluboznym škodam zadźěwało.
Hnězdźenske kašćiki rjedźić
Po tym zo je w septembrje tež posledni dorost ptačkow hnězda wopušćił, dźe nětko wo to, w nich žiwe parazity, kaž su tu ptače pchi, roztoče a klěšće, wotstronić, zo njebychu młodźata klětu nadměru wohrožene byli. Za rjedźenje pak njeměli sylne chemiske čisćenske abo samo desinfekciske srědki wužiwać. Wone bychu ptačemu dorostej zadźěwali. Dosaha, hnězdźenski kašćik dokładnje wumjesć. Je-li přewjele parazitow, móžeš jón tež z čistej wodu abo ze sodowej lawgu wurjedźić. Na to ma so kašćik wotnutřka derje wusušić, najlěpje na čerstwym powětře.
Budyšin. Popcorn w kinje, piwo ke kopańcy, worješki a podobne při telewizoru hrymzać słuša pječa hromadźe. Nětko wšak rěka sobotu, 17. septembra, we 18 hodź. w Serbskim ludowym ansamblu: hudźba a šokoloda abo šokoloda k hudźbje. Sakski hudźbny zwjazk je komponistow namołwjał, komponenty słoda jako inspiraciju k nowej twórbje wobhladować, někak tak, kaž rozmysluje komponist normalnje při spěwach wo „poćahach słowo-zwuk“. Kóždy komponist poćahuje so při tym na wěsty směr słodu: wot šokolody dobreho mloka přez cunjohórku hač k amarettini a chili su móžnosće wulke. Ke kóždemu hudźbnemu kruchej poskića publikumej na koncerće stajnje wotpowědny kusk šokolody.
Hraje ART Ensemble z Düsseldorfa. Zastupne lisćiki dóstanu zajimcy w SLA.