Nový Bor (ČŽ/K/SN). Nětko ma so za prawdźepodobne, zo su so w susodnym kraju wjelki tež we Łužiskich horach zadomili. Na to pokazuja namakane slědy kaž tež zakusana dźiwina. Doskónčnu wěstosć chcedźa sej z pomocu DNA zdobyć, rjekny Jan Piňos z Hnutí Duha (Hibanje Tučel). W Šluknovskim wuběžku kaž tež w Jizerskich a Krušnych horach je přitomnosć wjelka absolutnje wěsta. We Łužiskich horach je sobudźěłaćer „Wjelčeje straže“ Jan Šmid z Noveho Bora slědy rubježnych zwěrjatow zwěsćił. Přirodoškitarjo maja zasydlenje wjelkow na sewjeru Čech za dobru wěc, dokelž zadźěwaja wone přesylnemu rozmnoženju dźiwiny, předewšěm dźiwich swini, ale tež šwincow, jelenjow a sornow.
Fachowcy z toho wuchadźeja, zo su wjelki přišli z Łužicy, hdźež su z lětami přeco nowe pasma přibyli. Poćerpja-li plahowarjo wowcow, kozow abo druheho skotu přez wjelki škody, naruna je jim stat z posrědkowanjom wobwodnych zarjadow. Loni su w Liberecskim wobwodźe wjac hač 130 000 krónow wupłaćili.
Lipsk (dpa/SN/MkWj). Srjedźoněmski wobchadny zwjazk (MDV) móhł so z wupruwowanskej kónčinu darmotneho bliskowobchada stać. „Chcemy w swojich gremijach pruwować, kak móhli so z modelowej kónčinu za wšu Němsku stać a kak móhli cyłoněmsku iniciatiwu z dalšimi wobsahami přewodźeć“, rjekny jednaćel MDV Steffen Lehmann kónc tydźenja nowinarjam.
Zwjazkowe knježerstwo rozmysluje, k polěpšenju kwality powětra zwjazkowe kraje a komuny při móžnym darmotnym bliskowobchadźe pjenježnje spěchować.
Zwjazkowa ministerka za wobswět Barbara Hendricks (SPD) bě njedawno tajki darmotny bliskowobchad namjetowała, po tym zo bě Europska unija Němskej ze sankcijemi hrozyła, dokelž tójšto městow a regionow směrnicy w zwisku z drobnoprochom a dusykowym oksidom njedodźerži. Z poskitkom chce knježerstwo šoferow awtow pohnuć swoje awto stejo wostajić a radšo bus, tramwajku abo spěšnoželeznicu wužiwać.
Waršawa (JBR/SN). Olympiske hry njejsu za čas Druheje swětoweje wójny přewjesć móhli. Mnozy sportowcy běchu na fronće abo tradachu jako wójnscy jeći w lěhwach. W jednym tajkim, Stalag XIIIA blisko Nürnberga, pak přewjedźechu 1940 – najebać hłód a słabosć – Mjezynarodne olympiske hry wójnskich jatych, bjez toho zo sej je straže jako tajke wuwědomichu. Wola sportoweho boja a dobyća dominowaše. Wubědźowachu so w sportowych družinach, kaž běchu to kulostork, za kotryž wužiwachu plesternaki, třělenje z kłokom z husaceho pjerja a prokom a dalokoskok přez šěroku hrjebju, w kotrejž woda ćečeše. Pobrachowała wšak njeje lěhwowa „žabka“ – skakanje w čapawce, z čimž němscy stražnicy jatych rady chłostachu. W tej disciplinje doby Polak Teodor Niewiadomski. Po wójnje je Nĕmska jeho do Nürnberga přeprosyła. A na jeho česć su tónkróć němscy sportowcy „žabku“ skakali.
Lěhwowe medalje z papjery a kałateho grotu chowa nětko Muzej za techniku a sport we Waršawje. Kinowy film „Olympiada ’40“ wurjadny sportowy podawk w Stalag XIIIA pokazuje.
W lěće 1907 załožichu w Praze „Łužiskoserbske towarstwo Adolf Černý“, dźensa pod mjenom Společnost přátel Lužice“ (SPL) skutkowace. Składnostnje 110. róčnicy wobstaća ma najnowše wudaće časopisa Česko-lužický věstník (čo. 11-12/2017) krótki zarys stawiznow SPL a mysle wšěch předsydow po lěće 2002. Su to Radek Čermák, Leoš Šatava, Hanuš Härtel, Petr Kaleta a Lukáš Novosad.
Měnjenja sahaja wot zwjeselacych nowinkow, kaž je to přistup 28 nowych čłonow 2017, hač k zwěsćenju „zajim wo Łužicu a Łužiskich Serbow w čěskej zjawnosći cyłkownje stagněruje“. Jako wjerški po 1989/1990 su wosebje mnohe kulturne a wědomostne zarjadowanja, nawrót do Serbskeho seminara, wuchowanje a katalogizowanje Hórnikoweje knihownje mjenowane, ale tež zhromadne dźěło ze sakskim zastupnistwom w Serbskim seminarje. Wozjewjene su postrowy k róčnicy wot basnika a přełožowarja Milana Hrabala (wón připowědźa za lětsa online-katalog Hórnikoweje knihownje) a ze serbskeje strony wot předsydy Maćicy Serbskeje Jurja Łušćanskeho a referenta Domowiny Clemensa Škody.
Wojerecy (UH/SN). Turistiska informacija we Wojerowskim wobydlerskim centrumje Piwarska hasa 1 je wosebite srjedźišćo, hdyž dźe wo naležnosće w Zusowym měsće a wo zajimawostki we łužiskej jězorinje. Sobudźěłaćerki skića tam wopytowarjam najlěpši serwis. „A štóž so zaso domoj poda, ma tola rady tón abo tamny suweněr w tobole“, wě Anja Heeger ze swojich wjelelětnych powołanskich nazhonjenjow. Mjez wopytowarjemi pak su tež wobydlerjo města abo ći, kotřiž běchu so wottud do blišeje abo dalšeje wokoliny přesydlili. „Tohodla so jara wjeselimy, zo móžachmy swój dotalny poskitk suweněrow z pomocu měšćanskeho zarjadnistwa z dalšimi wudźěłkami wudospołnić“, sobudźěłaćerka turistiskeje informacije rozłožuje. Artikle kaž mały přestrjenc před durje, podłožka za kompjuterowu myšku, snědańska desčička, lapka z mikronitkow abo zawki w formje wutroby pokazuja znate Wojerowske motiwy. Wone drje nadeńdu runje tak swojich woteběrarjow kaž klučowy přiwěšk z nakupowanskim chipom, puzzle abo čitanske znački.
Rakecy (SN/MWj). Lěto 2018 je po wšěm zdaću poslednje, w kotrymž dyrbi Rakečanska gmejna z konsolidowanjom žiwa być. Tole připowědźi tamniši wjesnjanosta Swen Nowotny (CDU) na zašłym posedźenju gmejnskeje rady.
Po tym zo bě naćisk hospodarskeho plana srjedź januara wupołoženy, je jón wjetšina gmejnskeje rady nětko z dwěmaj napřećiwnymaj hłosomaj a jednym wzdatym schwaliła. Po słowach wjesnjanosty je so poradźił spagat mjez konsolidowanjom a trěbnymi wudawkami.