Wojerowska měšćanska biblioteka „Brigitte Reimann“ zahaji projekt pod hesłom „Wotewrjena dźěłarnja za demokratiju“. Wobsahowe ćežišća maja być wobydlerstwo, interkulturalita, medijowa kompetenca a digitalizacija kaž tež strukturna změna.
Wojerecy. (AK/SN). Projekt, kotryž spěchuje Sakske statne ministerstwo justicy a za demokratiju, Europu a runostajenje z programa „Městnosće demokratije“, ma trać do kónc lěta 2024. Wojerecy su jedna z 13 městnosćow w Sakskej, hdźež tajku dźěłarnju zarjaduja. „Zaměr je, mnohe městnosće demokratije wutworić. Trjebamy wotewrjenosć“, potwjerdźi statna sekretarka dr. Gesine Märtens z ministerstwa zańdźenu srjedu na zahajenju projekta we Wojerecach. Partnerojo su město, Kulturny zwjazk, Regionalne dźěłanišćo za kubłanje, demokratiju a perspektiwy žiwjenja (RAA), ludowa uniwersita, Kulturna fabrika, kompjuterowy muzej Konrad Zuse, Domowina a Krabatowy młyn Čorny Chołmc kaž tež młodźinska měšćanska rada a młodźinski klub Ossi.
Ralbicy-Rožant. Wohnjowa wobora gmejny Ralbicy-Róžant chce wot jutřišeho 14 nowych kameradow za swójsku woboru wukubłać, zdźěli nawoda wobory Michael Maywald. Telko dorosta njejsu wot časa měrliweje rewolucije wjace měli. Wuspěch žada sej tójšto podpěry swójskeje wobory kaž tež wukubłarjow pódlanskich gmejnow, kotrež projekt přesadźa. Přichodni wohnjowi wobornicy so prěni króć jutře we 18 hodź. w Ralbičanskej Starej šuli zetkaja.
Na koncert
Budyšin. W Budyskim Kamjentnym domje wotměje so jutře, wutoru, wječor w 20 hodź. koncert ze skupinu Big Trunk. Trio ze sprjewineho města, kotrež z lěta 2009 a nětko jako kwartet hudźi, orientuje so na hudźbne směry wot Black Sabbath do Melvins a twori sam progresiwno-psychedeliski Stoner Rock. Při dobrym wjedrje wotměje so koncert na dworje Kamjentneho domu, pod hołym njebjom.
Pytaja hodowny štom
Kopańca, wokrjesna liga, stafla 2
Wojerowski FC II –
ST Marijina hwězda0:1 (0:0)
ST Lubuš – ST Hlinowc 2:3 (1:2)
FSV Łuty – Zeleno-běli Sepicy 2:0 (1:0)
LSV Hory –
HZ Wóslink/Skaskow/Kulow II 6:0 (2:0)
SJ Chrósćicy II –
ST Natwar Němske Pazlicy II 0:5 (0:1)
Módro-běli Minakał –
ST 1896 Wulka Dubrawa 4:0 (2:0)
SJ Njebjelčicy – Rakečanske ST II 3:4 (3:1)
1. ST Hlinowc 5 20 : 5 15
2. ST Natwar Němske
Pazlicy II 5 15 : 2 13
3. LSV Hory 4 14 : 3 12
4. FSV Łuty 4 6 : 3 9
5. HZ Wóslink/Skaskow/
Kulow II 5 10 : 13 9
6. ST Marijina hwězda 4 6 : 4 7
7. ST 1896 Wulka Dubrawa 5 9 : 9 6
8. SJ Chrósćicy II 5 7 : 19 6
9. ST Lubuš 4 9 : 6 4
10. Zeleno-běli Sepicy 5 6 : 10 4
11. Módro-běli Minakał 5 6 : 11 4
12. Rakečanske ST II 5 9 : 19 3
13. SJ Njebjelčicy 5 6 : 12 2
14. Wojerowski FC II 5 8 : 15 1
Quo vadis, łužiski triatlonje? Znajerjam sceny je zawěsće napadnyło, zo na wšelakich blakach runje klaca. So wě, wčera wotmě so prěni raz Ironman 70.3 Drježdźany. Ale tajku premjeru sej organizatorojo zawěsće přeli njeběchu. Prěnjotnje wšitko derje wupadaše, polo bě z 2 700 startowymi městnami wuknihowane za wubědźowanje srjedź julija. Tola potom stajichu so hamty na prěki a so na kolesowej čarje postorkowachu. Po wjacorych pospytach změnow dyrbješe so wubědźowanje najprjedy wotprajić. Po chwilce drje so poradźi z 18. septembrom nowy termin namakać, ale mjeztym běchu mnozy sportowcy swoju sezonu přeplanowali. Tak dźeše wčera jenož hišće něhdźe tysac wobdźělnikow do wubědźowanja, kotrež smědźeše Budyšan Maik Petzold jako wosebity hósć startować. A jako njeby to dosahało, činješe zymne, pancate wjedro sportowcam sylnje klubu, samo płuwanska čara dyrbjachu wo skoro połojcu skrótšić. Wuslědki běchu tuž jenož druhorjadne. W socialnych medijach wuprajichu so mnozy, zo ma Drježdźanski ironman najebać wšě ćežew wulki potencial.
Zestawa hosći: Matik – Wróbl, K. Pakoßnick, Zynda, Pa. Lugge, Čornak (46. Kurink), Ch. Cyž, Langer (60. Pi. Lugge), Eldor (88. Weclich), J. Pakoßnick (69. Clausen), Zelnak
Vatikan (B/SN) Po smjerći jendźelskeje kralowny Elizabeth II. su mnozy zastupjerjo cyrkwjow po cyłym swěće sobučuće wěriwych swójbnym zemrěteje posrědkowali. Bamž Franciskus je w telegramje nowemu kralej Charlesej III. a cyłej kralowskej swójbje swoje žarowanje wuprajił. Wón wuzběhny „jeje přikład při spjelnjenju winowatosćow, jeje njepowalne swědčenje wěry wo Jězusu Chrystusu a jeje krutu nadźiju do spjelnjenja jeho slubjenjow.“ Wona je so z wjacorymi bamžemi zetkawała, pak w Romje pak w Jendźelskej. W lěće 2014 wopyta wona bamža Franciskusa. Tež primas anglikanskeho swětoweho zhromadźenstwa, arcybiskop Justin Welby z Canterburyja, wuzběhny w pismje 75 do 83 milionam Jendźelčanam po cyłym swěće, zo bě zemrěta kralowna „swěrna křesćanka, kotraž je kóždy dźeń swojeho žiwjenja we wěrje žiwa była.“ Wona je wječor ze styknjenymaj rukomaj před łožom klečo so modliła, kaž bě ju to mać nawučiła. Kralowna lubowaše klasiske kěrluše a krótke prědowanja, maksimalnje dwanaće mjeńšin. Elizabeth II. bě swětowa nawodnica anglikanskeje cyrkwje „Church of England“.