Hdyž nowa kniha wuńdźe, chcemy wězo, zo wona do ludu přińdźe a so čita. K nadawkam lektora słuša tuž, za swoje produkty tak wabić, zo bychu ju w idealnym padźe nimo ciloweje skupiny tež dalši zajimcy zańč měli.
Hdyž maš hłownje z wědomostnej literaturu činić, bywa to druhdy ćežki spagat. Husto jedna so wo specielne fachowe temy, wopisane we wotpowědnej wědomostnej rěči, kotraž njeje přerěznym čitacym stajnje lochko zrozumliwa. Hižo w času swojeho studija stawiznow kónc 90tych lět słyšach tuž husto namołwu, zo měli so wědomostnicy wo to prócować, napisać swoje knihi w lóšej, stilistisce rjeńšej rěči, dokelž dyrbi tež wědomosć wjeselo dawać a so šěrić. Nastupajo serbske temy mamy w zašłych lětach dosć dobrych přikładow za to. Móhł mjenować Lubiny Malinkoweje dźěła wo hrabi von Gersdorf a Ochranowskej wosadźe w zwisku ze Serbami abo knižne wudaća a přinoški Roberta Lorenca z wobłukow serbskeje a łužiskeje etnografije – abo chcemy zrozumliwišo rjec ludowědy(?)
Skónčnje prózdniny! Połdra měsaca dołho móža so šulerki a šulerjo nětko wočerstwjeć, zhromadnje ze staršimi do dowola jěć, zdalenych přećelow abo přiwuznych wopytać. A nimo toho je přeco hišće dosć časa za hobbyje, kotrež wjeselo wobradźa.
„Prěni raz“ je titul noweje knihi za čitarjow wot dwanaće lět, kotruž tuchwilu za ćišć přihotujemy. Na čo mysliće, hdyž titul čitaće? Na tón cyle wěsty prěni raz? Da ležiće prawje. Wo „tón“ tež dźe, ale nic jenož! Pisany miks nowych powědančkow z podtitulom „Powědki wo lubosći a druhich šmjatach“ tematizuje tež hudźbu, sport, hraće kompjuterowych hrow, konkurencu, přećelstwo, sony abo mobbing. To lubi wotměnjawu lekturu: Feliks sej mysli, zo móže Jěwu we wopušćenym domje ćěkancow na kromje města za sebje zdobyć. Marek ma prěni raz před wočimi swojich sobušulerjow a šikwaneje Matildy ze skakanskeje wěže skočić. Hana, špatneho zadźerženja dla nachwilnje wot wučby wuzamknjena, dopokaza sebi samej a wšěm druhim, što w njej tči. Prěni rendezvous Heleny a Jurja kónči nimale tragisce. Matej dźe prěni raz do wjesneho młodźinskeho kluba a dožiwi tam chětro wulke přesłapjenje. Přichilnosć Lilly Symana tak znjeměrnja, zo wón bjezmała přewjerći ...
Wiki, wosebje knižne wiki, su přeco pisane torhošćo a špihel aktualnych trendow w towaršnosći. Tuž běchu wočakowanja nakładnistwow, awtorow a tež hosći na lětuše knižne wiki w Lipsku po třilětnej přestawce wotpowědnje hoberske. Wosebje wabjachu nowe formy a formaty posrědkowanja literatury, kaž #buchbar dla bjesady ze znatymi awtor(k)ami abo rjad „Knihi mojeho žiwjenja“ z diskusijemi wo wliwje knihow na žiwjenjoběh.
Po dwěmaj lětomaj znowa, ale časowje pozdźišo, mjenujcy wot 27. do 30. apryla 2023, wotměja so lětuše Lipšćanske knižne wiki. Pandemije dla bu z přičin kedźbliwosće termin přesunjeny. Přiwšěm so wjeselimy, zo so wiki zaso přewjedu. Hižo dlěši čas wubrane kniharnje po cyłej Němskej, Awstriskej a Šwicarskej na nje skedźbnjeja. Je to nowa akcija organizatorow Lipšćanskich wikow pod hesłom „Your Place to read – Waše městno k čitanju“.
Čehodla zhromadne dźěło z kniharnjemi? Dokelž su wone najwažniši partner nakładnistwow, wikow a spisowaćelow. Dokelž su njeparujomne městnosće čitarjam a čitarkam. Dokelž kniharnje a jich sobudźěłaćerjo a sobudźěłaćerki swoje rjemjesło wobknježa a kaž žadyn druhi so prosće narunać njedadźa.
Lube lubowarki, lubi lubowarjo serbskeje poezije, před někotrymi dnjemi je wušła w němskim nakładnistwje Wallstein w Göttingenje zběrka basnjow njeboh serbskeho basnika Kita Lorenca, a to w rjedźe „Edition Petrarca“, pomjenowanym po wuznamnym mjezynarodnym literarnym myće. Francesco Petrarca (1304–1374) bě italski basnik a powědar, kotrehož maja hromadźe z Dante za jednoho z najwažnišich zastupjerjow zažneje italskeje literatury. Darićel myta, spožčeneho wot 1975 do 1999 a wot 2010 do 2014, bě němski nakładnik Hubert Burda. Mjez nimale sto lawreatkami a lawreatami je tež Kito Lorenc, jemu su myto 2012 spožčili. Hubert Burda je tež hłowny wudawaćel mjenowaneje edicije. Dalši wudawaćeljo su Peter Hamm (†), Peter Handke, Alfred Kolleritsch (†) a Michael Krüger.
Samo so wě steji Lorencowa zběrka z titlom „Es war nicht die Zeit“ tež w Smolerjec kniharni mjez nowowudaćemi, přetož smy kóždemu nakładnistwu dźakowni, kiž přinošuje k šěrjenju serbskeje literatury. Zo tele wudaća, někotre samo dwurěčne, w kniharni poručujemy, je tež wuraz našeje česćownosće.
Zymske prózdniny so bliža. Tón abo tamny dojědźe sej do zymskeho dowola a wjeseli so na tójšto sněha k sněhakowanju abo sankowanju. Runje tak čitanje a wuchodźowanje wočerstwjenju słužitej. Tuž móžu tu abo tamnu knihu doporučić.
Zawěsće sej někotryžkuli na městnje dowola tež tamnišu cyrkej a kěrchow wobhlada. Awtorojo Kai Wenzel, Heinz Henke a Christoph Kretschmer z Budyšina su napisali knihu „500 Jahre Taucherfriedhof Bautzen“. Kniha je jako pjaty zwjazk w rjedźe „Spisy Archiwoweho zwjazka Budyšin“ w nakładnistwje Mitteldeutscher Verlag Halle wušła. Na zakładźe tutoho wjednika hodźa so stawizny kěrchowa derje sćěhować. Njefaluja tež wopisanja rownišćow znatych serbskich a němskich wosobinow města Budyšina.
Fararka na wuměnku Sabine Bauer-Helpert, narodźena w Šěrachowje, je wotrostła a dźěłała w zapadnym dźělu Němskeje. 2016 poda so na wuměnk a přesydli so do Zhorjelca. „Görlitzer Spaziergänge. Eine Neubürgerin entdeckt ihre Stadt“ mjenuje wona swój pućnik po měsće.
Lěto 2022 měješe za Ludowe nakładnistwo Domowina (LND) při wšěch hoberskich wužadanjach cyle wosebitu překwapjenku: LND je lawreat Sakskeho nakładnistwoweho myta za wysoku kwalitu swojeho profila a za to, zo z mainstreama wusahuje. Tuž móžemy hordźi być, zo wuwiwa team LND produkty, kotrež móža so widźeć dać!
Naš nowotarski duch so tu wupłaći: hłowny wobstatk powabjenja běše awtobiografija Měrćina Weclicha „Sonić – to tla z hrěchom njej’“. Z njej přeswědčichmy mytowansku jury, zo hodźa so tradicionalne čitanske formaty wužiwać a z nowymi, digitalnymi elementami splesć a wočerstwić, štož da čitarstwu plus na informacijach. Tak hodźa so do přichoda hranicy mjez knihu a druhimi medijemi přewinyć, a kaž tule z pomocu QR-codow přidatne informacije a samo historiske žórła zapřijeć. Dźakowano crossmedialnosći, hodźi so komunikacija přez wšelake mjez sobu zwjazane medije wjesć. Tak móžemy so na inowaciskim polu tež z druhimi nakładnistwami runać a nowe puće kročić – to je wažny impuls za dalše dźěło.
„Sonić – to tla z hrěchom njej‘“ je titul prěnjeje serbskeje cross-medialneje knihi, kotraž njewobsahuje wo Měrćina Weclichowym hudźbnym tworjenju jenož teksty a fotografije, ale zdobom awdija a wideja, kiž móže sej čitar z pomocu QR-codow na swojim šmóratku abo druhim mobilnym nastroju njeposrědnje pódla knihi naposkać resp. wobhladać. Tale inowatiwna nowostka bě sobu z přičinu, zo bu LND spočatk tohole tydźenja w Lipsku ze Sakskim nakładniskim mytom počesćene. Wot 131 sakskich nakładnistwow je so na wubědźowanju 84 wobdźěliło, 20 z nich bu mytowanych. Z tajkim wuznamjenjenjom njeje jenož mytowanski pjenjez zwjazany, nad kotrymž so w času powšitkowneho podróšenja kóždy wjeseli. Runje tak wužitne je, zo stanu so mytowane nakładnistwa widźomne, zo so wo nich w zjawnosći rěči a pisa. Tajke wašnje wabjenja je kóždemu předawarjej witane.
We wotrjedźe rozšěrjenje LND je so horca faza lěta 2022 zahajiła. Klětušej Serbskej protyka a pratyja stej wušłoj, štož je započatk za wobšěrne rozwožowanje knihow do wjeskow Hornjeje a Delnjeje Łužicy.
Serbska protyka 2023 přeprošuje tónraz do Budyskich horow – stawiznički a powěsće, wosobiny a zajimawostki pletu so kołowokoło hórskeho kraja.
We wačoku mataj sobudźěłaćerjej nimo horjeka mjenowaneju knihow wězo hišće dalšu literaturu.
Rjany dar lubowarjam spěwow je kniha wo skutkowanju Měrćina Weclicha, „Sonić, to tla z hrěchom njej’“. Měrćin Weclich sam čitarja po swojim hudźbnym žiwjenju sobu bjerje. Wjedźe kóždeho z nas na jězbu přez połstalětne aktiwne hudźbne skutkowanje z mnohimi dokumentami kaž tež anekdotami k smjeću a rozmyslowanju. Ekskluziwne wideja skića knize wosebity charakter.