Budyšin (CRM/SN). Na mjeztym štwórty sinfoniski koncert sezony přeprosy Serbski ludowy ansambl předwčerawšim do swojeho domu. Žurla běše bohužel jenož snadnje wobsadźena. Program wšak běše wšo druhe hač skromny. Dobry zawod do njeho poskić w fojeru do zahajenja Syman Hejduška. A štyri jara wšelakore a zawěrno derje wubrane sinfoniske kompozicije nańdźechu tak skedźbliwy a zajimowany publikum.
Štó chowa so za mjenom Élisabeth Jacquet de La Guerre? Jako drje prěnja žona spisa wona před něhdźe 300 lětami w Parisu barokowu operu „Cephale et Procris“. Z njeje zahra orchester SLA pod nawodom Kathariny Dickopf uwertiru, spisanu we wozdobnym francoskim stilu. Hudźba dopomina na frapěrowace wašnje na elegancu Jeana-Baptista Lullyja.
Stani Wencl z Měrkowa tuchwilu swoju maturu na Budyskim Serbskim gymnaziju złoži. Najebać šulske wužadanja angažuje so 17lětny w swobodnym času – předewšěm hudźbnje. Hižo dźewjeć lět hraje trompetu. Wón wopytuje prawidłownje hudźbnu šulu a je kruty čłon cyłka Radworbrass kaž tež dujerjow z Wulkeje Dubrawy. Štóž Stanijej připosłucha, pytnje, zo njeje hudźba za njeho jenož hobby, ale kruty wobstatk jeho žiwjenja. Wosebje fascinuje jeho při tym začuće, hdyž so jemu po dołhim zwučowanju hudźbny kruch poradźi. „Zwučujo stanješ so z mištrom“, praji wón z posměwkom. Druhdy wšak njeje lochko, prawy zwuk trjechić – předewšěm při spěwanju. Wot januara je Stani mjenujcy čłon chóra „Meja“ w Radworju. Najprjedy pak njesteješe tam za mikrofonom, ale překwapi na koncerće jako rejwar. Jeho mać – sama aktiwna čłonka chóra – bě jeho motiwowała, tež raz swój hłós wužiwać. Něšto probow pozdźišo bě za Stanija jasne: Spěwanje jeho zahorja. Mjeztym je na koncerće sobu spěwał a z tym kruty čłon chóra.
Budyšin (CS/SN). „Wurzeln und Wandel der Lausitz – Kórjenje a pśeměnjenja Łužyce“ je titul dwurěčneje zběrki, kotraž je lětsa w nakładnistwje Edition Märkische LebensArt wušła. Zrodźiła je so ideja za knihu po schadźowanju Swobodneho němskeho zwjazka awtorow, kotrež wotmě so 2021 w Choćebuzu. Na nje přichwata koronapandemije dla jenož 50 awtorow. Tola woni běchu zahorjeni wot kulturneje krajiny, kotraž so jim skićeše. Z přednoškow, kotrež tam dźeržachu, měješe antologija nastać. Wona wopřijima 350 stron a wobsahuje twórby z pjera 23 awtorow. Wurězki z njeje su wudawaćelka Hannelore Schmidt-Hoffmann, jeje mandźelski Wolfgang Hoffmann a prof. Dietrich Šołta wčera w Smolerjec kniharni předstajili. Šołta přednjese wurězki ze swojeho přinoška „Dwurěčnosć w twórbje Jurja Brězana“. Nažel bu drje najwuznamniši serbski romasjej po smjerći trochu pozabyty. Schmidt-Hoffmann, kotraž so sama „knihowožračka“ mjenuje, ma Brězanowu knihu „Krabat oder die Vermessung der Welt“ za nju sobu najwažnišu. „Wona njeje ničo na swojej aktualiće zhubiła“, wona zjima.
Kamjenc je 800. jubilej prěnjeho naspomnjenja wot 16. do 18. meje z wulkotnym měšćanskim swjedźenjom woswjećił. Na nim su tradicionalne serbske nałožki z načasnym wašnjom swjećenja zwjazali.
Hižo pjatk wječor zahudźi band Madstep na Šulskim naměsće z festiwalnej show. Widźomnje hnuta bě crew wokoło Daniela Matki před wustupom: „Za nas je to něšto cyle wosebite. Před swójbnymi a přećelemi hrać, čini nas wo wjele temperamentnišich – to je naša domizna.“ W samsnym času je Milena Wowčerjec na jewišću při Čerwjenej wěži publikum ze swojim hłosom a čućiwymi zynkami na gitarje wobkuzłała. Kamjenski wyši měšćanosta Roland Dantz bě w poslednich přihotach na swjedźeń Serbow w stawiznach a přitomnosći za Kamjenc wosebje wuzběhował. Wot toho dnja hač do klětušeho apryla je w muzeju zapadna Łužica wosebita wustajeńca „800 lěta přiwěra a magija.“
Budyšin (SN/bn). Serbski ludowy ansambl a Budyska bara Sundowner wuhotujetej tež lětsa Kulturnu zahrodu. Wot spočatka junija hač do kónca awgusta wustupuja na bywšej Budyskej byrgarskej zahrodźe najwšelakoriši hudźbni hosćo pod Röhrscheditowej baštu sprjewineho města. Hinak hač w minjenych třoch lětach pak njewotměja so koncerty trójce wob tydźeń, ale stajnje sobotu. Nowy rytmus formata je po słowach intendanta SLA Tomasa Kreibicha-Nawki reakcija na wothłós publikuma: „Často smy słyšeli, zo je poskitk prosće přewobšěrny. Z redukciju chcemy zajimcam rozsud wolóžić a jim tak snano zmóžnić, naposledk samo wjace zarjadowanjow wopytować móc.“ Jako dalšu nowostku připowědźi intendant potuńšenje płaćizny za zastup wo połojcu.
Team Krabatoweho młyna hotuje so na premjeru druheho dźěla sagi Krabata, kotraž budźe srjedu, 25. junija. Minjeny pjatk su zamołwići detaile lětušeje produkcije předstajili.
Čorny Chołmc (SN/MG). „Z dychom nawróta“ rěka druhi dźěl sagi wo Krabaće, kiž tuchwilu w refugiju čorneho młynka nadźěłaja. Kaž hižo zašłe lěta přewozmje Michael Kuhn lětsa znowa wuměłski nawod cyłkowneho projekta. Wón so swěru wo to stara, zo budźe kruch naročny a zo změje „charakter ludoweje opery“. To rěka, zo so na recepće, kotryž bě dotal jara wuspěšny, ničo njezměni. Jeničce přidawki buchu modifikowane.
Marcel Walther přewozmje prěni raz titulnu rólu Krabata. Hanku předstaji tohorunja prěni raz Pauline Weschta. Wobaj dźiwadźelnikaj staj we wjacorych produkcijach po cyłej Němskej prěnje jewišćowe nazhonjenja nazběrałoj. Za Marcela Walthera je inscenacija w Čornym Chołmcu prěni kruch, kotryž pod hołym njebjom hraje. Na to so młody muž hižo wjeseli, dokelž su ludźo we Łužicy „jara přećelni a hospodliwi“, kaž wón w rozmołwje z našim wječornikom zwurazni.