Handrij Zahrodnik

póndźela, 30. decembera 2024 spisane wot:

Sakski kurwjerchowski mechanikar a blidar Handrij Zahrodnik narodźi so pa­toržicu lěta 1654 w Chwaćicach jako syn ratarskeho najenka a wotrosće w Hornjej Hórce. W Budyšinje nawukny po­wołanje blidarja a poda so wot lěta 1673 na dwanaćelětne rjemjeslniske pućo­wanje po Němskej, Awstriskej a Italskej, přiwšěm sej tójšto kmanosćow při to­čenju škleńcow, zhotowjenju intarsijow, w twarstwje kaž tež astronomije, ­geome­- trije a při twarje mechaniskich nastrojow přiswoji. 1685 wróći so do Sakskeje a dwě lěće po tym bu swojich wobšěrnych kmanosćow wědy dla w Drježdźanach jako kurwjerchowski dwórski blidar přistajeny. Wón bu wot lěta 1694 hač do smjerće 2. małeho róžka 1727 ­pola kurwjercha Awgusta Sylne­ho z mode­lowym mištrom a dwórskim mecha­nikarjom.

Stare słowo, nowy woznam

póndźela, 30. decembera 2024 spisane wot:

Lětuše Hornjoserbske słowo lěta předewšěm w młodźinje woblubowane

Budyšin (SN/bn). „Kadla“ je Hornjoserbske słowo lěta 2024 (HSSL). Stary wuraz z dohromady dźesać w Soblexxu jewjacymi so woznamami nałožuje so dźensa z němym „d“ předewšěm w rěči młodostnych jako pendant k němskemu „Alter“. Hesło přesadźi so ze 17,7 procentami přećiwo nowotwórbje „přesłapjenka“ (17 proc.), kotraž bu ze stron čitarstwa jako „słowo, kotrež wopisuje situaciju, w kotrejž so ći tak prawje zecnje a wostrózbnjace začuće, hdyž njejsy docyła spokojom“ namjetowane. Na třećim městnje slěduje dalši neologizm, mjenujcy „paypalować“ (14,3 proc.). Tónle werb wotwodźuje so z drje najznaćišeho posłužowarja za digitalne zapłaćenje a hodźi so mjeztym skupinje družinowych zapřijećow přirjadować. Towaršnostno-politisce lětsa dominowace hesła resp. kombinacije „wólbne superlěto“, „ćernjowkowa koalicija“ a „legalizacija“ wopokazachu so wobsadźiwši z dwójce 0,7 a jónu 2,7 proc. troje městna na kóncu tabulki jako poměrnje njepopularne wobroty.

Wo knotach ...

pjatk, 20. decembera 2024 spisane wot:

Hodowna kriminalka Serbskich Nowin 2024, napisał Měrćin Wjenk

Je to woprawdźe wón? Njemóže přeco hišće wěrić, što tu čini. Zo sej to načini. Wón waha. Hišće móže so zawróćić. Ale potom by dźěło cyłeho lěta po­darmo było. Zdychnje a wočini wrótka. Po krótkim šćerkowym puću dźe k zachodej. W škleńcy chěžinych durjow so něchtó špiheluje. Ma to być wón, ale wón so sam wjace njespóznawa. Cuzy na njeho wudźěra. „Zmuž so, čiń to“, jemu hłós we wuchu přirěčuje. Začini woči a stłóči na klinkačk.

Jan Kušk

štwórtk, 19. decembera 2024 spisane wot:
Ludowy herc, šewc a korčmar Jan Kušk zemrě jako 78lětny 19. hodownika před sto lětami we Worklecach. Kušk narodźi so 20. jutrownika 1846 w Lišej Horje pola Njeswačidła jako syn chěžkarja. Wón nawukny powołanje šewca a skutkowaše potom jako tajki a jako korčmar w Nowoslicach, Kukowje a Smječkecach. Nawukny we Worklecach pola šewca a huslerja ­Michała Hórnika – wuja, fararja a wótčinca, duchowneho samsneho mjena – zdobom hraće na serbskich huslach. Wón hudźeše jako posledni w katolskich Serbach na třitrunatych serbskich huslach a to na kwasach abo swjedźenjach. Čěski narodny wuměłc Ludvík Kuba molowaše 1923 portret ­Kuški před jeho domskim. Ludowe melodije, spěwy a reje zapisowaštaj dr. ­Arnošt Muka a čěski ludowědnik Adolf Černý mjez druhim pola Kuški. Jeho rěkachu ­ludźo tež Smječkečanskeho huslerja. Manfred Laduš

Dalši dopokaz kmanosćow literarneho dorosta

srjeda, 18. decembera 2024 spisane wot:

Mysle wo antologiji lyriki a krótkoprozy „LitMiks‘24“ z přinoškami dohromady 14 awtorkow a awtorow

Antologijowy rjad „Paternoster“ Ludoweho nakładnistwa Domowina bě mnohim serbskim dorostowym awtorkam a awtoram z prěnim krokom, swoje teksty publikować a tak z oficialnym zastupom do swěta tudyšeje literatury. Tójšto z nich, kaž na přikład Jill-Francis Ketlicojc, Sylwija Šěnowa, Měrćin Wjenk, Madleńka Šołćic a Andreja Chěžcyna, su mjeztym dalše krótkopowědančka a/abo basnje spisali a wozjewili, pak w měšanych antologijach pak w swójskich zběrkach. Toho nadźija so zawěsće tež někotrežkuli młode pjero, kotrež je w naslědowacym, lětsa spočatk hodownika pod hesłom „LitMiks‘24“ wudatym formaće zastupowane. Kniha wopřijima cyłkownje 27 přinoškow dohromady 14 awtorow. Najwjace z nich, mjenujcy hnydom sydom, je Franciska Kušec napisała. Nic kóžda jeje basnjow docpěwa hłubokosć, kajkejež so „Naju film ...“ a „Morjo bjez žołmow“ dótkatej. Přiwšěm wuprudźeja wšitke jeje wjerše raz reflektowaceho ducha, dokładnje wobkedźbowacy swój wobswět a jón raz ironisce, raz melancholisce komentujo.

Ćěło zaznawać a pomjatk sylnić

srjeda, 18. decembera 2024 spisane wot:
Budyšin (SN). Ludowe nakładnistwo Domowina je z wudawaćelom zběrki kartkow „Žiwjenje na chribjeće – Masažowe hrónčka“. Wona měri so předewšěm na staršich, kotřiž chcedźa swoje dźěći masěrujo „zaznawanje ćěła spěchować“. Na dohromady 29 kartkach posrědkuja so wotpowědne instrukcije a hodźace so hrónčka. Po słowach zestajerki zběrki Lubiny Popjelineje „zmóžnjeja masaže dźěćom lochce wotpinać“, hrónčka postajeja čas jednotliwych krokow, „pozbudźuja fantaziju a polěkuja pomjatkej“. Wo pisane ilustracije je so Maryna Zhdanko postarała. Na předań je zběrka mjez druhim online a w Smolerjec knihatrni.

Pućowanje po serbskim hudźbnym swěće

srjeda, 18. decembera 2024 spisane wot:

Budyšin (CRM/SN). Wiolinistaj a komponistaj Malte Hübner z Rostocka a Holm Birkholz z Berlina poskićištaj minjenu sobotu na žurli Serbskeho muzeja komorny koncert pod titulom „Pućowanje po serbskim hudźbnym swěće“. Program wopřijimaše twórby serbskich artificielnych hudźbnikow rozdźělnych dobow kaž tež swójske kompozicije. Je dźě předewšěm Hübner přez lětdźesatki ze swojimi serbskimi kolegami kreatiwnje zwjazany a w tudyšim koncertnym žiwjenju jako wobohaćacy hósć prezentny. Birkholz z Berlinskeje filharmonije ma nětkole podobne zajimy.

Arnošt Simon

srjeda, 18. decembera 2024 spisane wot:

18. hodownika 1974 zemrě w Budyšinje narodny prócowar, knihikupc a ludowy awtor Arnošt Simon. Jeho pochowachu na Mikławšku kaž mandźelsku Hanu. Wona pochadźeše z Hrubjelčic a bě přistajena Instituta za serbski ludospyt. Na jeju narownym kamjenju na zapadnej stronje pohrjebnišća čitachmy słowa Ćišinskeho: „Měć w Serbach posledni měr, chcu dom, spać w Serbach změrom jenož móžu.“

Arnošt Simon narodźi so 2. jutrownika 1905 jako syn ratarskeje dźěłaćerki na knježim dworje w Zubornicy. Wón nawukny powołanje knihiwjazarja w Niskej a dźěłaše jako tajki wot 1923 w Smolerjec knihićišćerni, doniž jemu nacije jako aktiwnym Domowinjanej a politisce njespušćomnym w ćišćerni dźěłać njezakazachu. Naš nan, kotryž bě tohorunja přistajeny pola Smolerjec, powědaše mi často, kak su Arnošta, jeho a dalšich kolegow 1932 SA-mužojo přebili. Woni běchu přećiwo wustupowanju nacijow w Budyšinje protestowali.

Serbstwo dokal?

wutora, 17. decembera 2024 spisane wot:
Budyšin (SN). Nazhonita wudawaćelka Marka Maćijowa je pohonjowała awtorki a awtorow napisać eseje za w Ludowym nakładnistwje Domowina wušły zběrnik „Serbstwo, quo vadis?“. 19 awtorkow a awtorow je so z přinoškom wobdźěliło, mjez druhim Marcel Brauman, Jadwiga Bujnowska, Jadwiga Malinkowa, Róža Domašcyna, Benedikt Dyrlich, Jan Malink, Ingrid Hustetowa, Ines Neumanojc, Julian Nyča a Cordula Ratajczakowa. Teksty měli nastork dać, wo tučasnym stawje a přichodźe serbskeje towaršnosće rozmyslować. Kniha je wotnětka mjez druhim online a w Smolerjec kniharni na předań.

Zymske wašnja a wašnička (starych) Serbow

wutora, 17. decembera 2024 spisane wot:
Janšojce (RK/SN). „Přiwěrki pola Serbow w zymskim času“ bě nadpismo přednoška Uty Henšeloweje ze Šule za delnjoserbsku rěč a kulturu, kotryž wotmě so minjeny štwórtk w Janšojskim Serbsko-němskim domizniskim muzeju we wobłuku tam prawidłownje wuhotowaneje přazy. Referat bě referentka „na zakładźe literarnych rešeršow kaž tež woprašowanjow staršich ludźi“ zestajała. „We 18. lětstotku běchu w zwisku ze samodruhosću, narodźenjom, mandźelstwom, kwasom a křćeńcu wašnja a nałožki nastali, kotrež so ertnje dale dawachu.“ Tak wuwichu so na přikład předewšěm w adwenće pěstowane lubosćinske orakle za prašenja, kaž na přikład „Kak dołho wostanu ja jako holca hišće na přazy? Kotreho/kajkeho muža dóstanu?“ Za to bu na přikład nakusane jabłuko pod hłowak połožene; powołanje potencielneho mandźelskeho zwěsćichu „wěšćo zwuki přirody wuchodźujcy so po křižowym puću“. Zo měli so hałuzy sadowcow w nocy 29. nowembra na swj. Handrija mjelčicy rězać a tež mjelčicy do domu stajić, zo bychu hody kćěli, da někotremužkuli hosćej rozmyslować, čehodla snano w tym zwisku dotal mało zboža mějachu.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND