Lěto drje so hižo pomału nachila, ale do Ludoweho nakładnistwa Domowina dochadźeja dale čerstwe (serbske) knihi. Mjez nimi bě njedawno tež druhi nakład dźěćaceje knihi „Što tam łazy, běha, lěta“ Madleny Nasticcyneje. Njeje pak to jenož bohaće ilustrowana papjercowa kniha za dźěći wot dweju lět. Nawopak, z publikaciju zaběra w jubilejnym lěće nakładnistwa dalši wobłuk digitalneho swěta městno w serbskej literaturje. Mjenowana dźěćaca kniha je mjenujcy prěnja serbska, kotraž hodźi so nimo zwučeneho wašnja ze słuchopisakom wužiwać, a to z tak mjenowanym BOOKiijom.
Choćebuz (SN/JaW). Po wjac hač dwěmaj lětomaj twarskeho časa bě Choćebuski Serbski muzej wčera prěni raz zaso zjawnosći přistupny. Składnosć, sej jón we wobłuku třoch wodźenjow po „hišće“-twarnišću wobhladać a nadrobnosće wo wustajenskim koncepće zhonić, su wjac hač štyrcećo zajimcy, přewažnje z města samoho, wužili. Mjez nimi běštej tež społnomócnjena města Choćebuza za serbske naležnosće Anna Kosacojc-Kozelowa a předsydka Spěchowanskeho towarstwa Choćebuskeho Serbskeho muzeja dr. Madlena Norbergowa.
Štyri rjećazki z parličkami serbskeho kwasowanja pod titulom „Naša Hanka w’ wěncu steji“ je Serbski ludowy ansambl poskićił sobotu, 18. septembra, prapremjernje w swojim domje na Budyskej Wonkownej Lawskej. Wočakowanja běchu tónraz wosebje wulke. A wone buchu spjelnjene. Je dźě prěnjorjadny nadawk mjenowaneje kulturneje institucije, hudźbnu kulturu serbskeho ludu pěstować a dale wuwiwać. A dźe-li wo folklorne programy, smědźa kulturnje zajimowani tež wočakować, zo přesahuja profesionalni wuměłcy w dalokej měrje wukony lajskich wuměłcow. Njeje stajnje lochko, prawu měru namakać a objektiwnje sudźić. Su dźě naše lajske cyłki, wot fachowcow poradźowane a nawjedowane, z wulkeho dźěla a častodosć samo nadpřerěznje dobre. Přiwšěm program SLA znowa prajidmo wobkruća: „Štož profije zamóža, zamóža wšak jenož wone.“
Budyšin (SN). W Budyskim Serbskim instituće wěnuja so fachowcy jutře a pjatk na prěnjej dźěłarničce projekta „Serbska Łužica – sony a rumy narodneje mjeńšiny wot 1918 hač do dźensnišeho“. Projekt ma zaměr, historisce a socialnowědomostnje wobswětlić dimensiju přirodneho ruma narodneje mjeńšiny jako kategorije. W srjedźišću dźěłarnički wobjednawaja zajimcy teoretiske a metodiske prašenja, nastawace při analyzy diskursa wo „serbskej Łužicy“. Metodiske dźěło wudospołnjeja přednoški wo serbskej ekologiskej literaturje a wo towaršnostnych přirodnych poměrach w dźensnišej Łužicy kaž tež ekskursija.
Wo projekt, spěchowany přez sakske ministerstwo za wědomosć a kulturu we wobłuku humanistiskich wědomosćow w lětach 2018 do 2020, starataj so projektowaj wobdźěłarjej dr. Jana Piňosová a Marcel Langer. Tak staj sej za dźěłarničku zastupjerjow historiskeho wědomostneho slědźenja, wobswětowych stawiznow, socialneje geografije kaž tež literarnych wědomosćow přeprosyłoj. Zarjadowanje pak přewjedźe Serbski institut internje.
Budyšin. Lětuša 144. schadźowanka wotměje so sobotu, 24. nowembra, we hłownym domje Budyskeho Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła. Zo móhli znowa zajimawy program za nju organizować, chcedźa Jana Pětrowa ze Załožby za serbski lud a režiseraj Maximilian Kral a Jakub Wowčer hač do 19. oktobra wědźeć, štó chce što w kotrym žanru předstajić. Studenća a šulerjo njech na to mysla, zo su w zašłosći krótke a jadriwe sceny najwjace přikleska wuwabili.
Schadźowanka budźe lětsa prěni raz w NSLDź. Dokelž tam profesionelni technikarjo dźěłaja, maja so wšitke terminy dodźeržeć! Organizatorojo proša tuž wo disciplinu, dokelž budu wosebite rjadowanja trěbne. Doskónčne teksty maja hač 8. nowembra zapodate być. Proby budu pjatk, 23. nowembra, za kabaretne skupiny w probowych rumnosćach dźiwadła. Tam dyrbja wšitke teksty wěsće sedźeć! Techniska proba je 24. nowembra wot 14 hodź. za wšitke skupiny.
Wšitkim, kotřiž su swoje přinoški hižo přizjewili, so Jana Pětrowa, Maximilian Kral a Jakub Wowčer za kreatiwne sobudźěło dźakuja.
Praha/Pančicy-Kukow (SN/MiR). Towarstwo přećelow Serbow (SPL) w Praze přihotuje w tamnišim Serbskim seminarje wosebite počesćenje. 1. decembra 2018 chcedźa w rumnosćach seminara poswjećić drjewjany křiž. Iniciator projekta je Kukowčan Alfons Kuring. Dotal njeje čłonam SPL jasne, štó je wuměłc twórby. Tež serbski měšnik, kiž ma křiž poswjećić, njeje hišće pomjenowany. „Přiwšěm ma iniciatiwa za nas hłuboki zmysł“, praji předsyda SPL Lukáš Novosad. „Poměr Čechow ke křesćanstwu njeje runjewon jara wulki. Mamy pak so na to dopominać, zo bě to w zašłosći hinak, jako mějachmy w Čěskej hišće kralestwo. Njemóžemy tuž twjerdźić, zo njejstej katolska cyrkej a Čěska tež dźensa ze sobu zwjazanej.“
Křiž je dar z Łužicy Serbskemu seminarej a tak wšěm, kotřiž so tam za serbstwo zasadźeja. „Přeco rěči so jenož wo tym, što drje přichod přinjese. Njesměmy pak zabyć tež na zašłosć, na duch městnosće. Křiž budźe składnosć, pokazać na hłuboke a daloko sahace zwiski, mjez druhim kulturne, z Łužicy do Čěskeje, wosebje do jeje stolicy Prahi“, wuswětla čłon předsydstwa SPL Milan Hrabal.