Princ Harry und Meghan Markle staj so minjenu sobotu we Windsoru, městačku zapad­nje Londona, zmandźeliłoj. W měsće je něhdźe 100 000 ludźi „kwas lěta“­ sćěho­wało. Z kuču jědźeštaj wobaj po měsće. Foto: dpa/Phil Noble

Augsburg (dpa/SN). Bayerski ministerski prezident Markus Söder (CSU) chce poćahi swojeho kraja k Čěskej dale polěpšić. Na Dnju Sudetskich Němcow w Augsburgu wón njedźelu rjekny, zo drje je kontakt dobry, móhł pak hišće lěpši być.

Poćahi mjez Mnichowom a Prahu běchu­ wjele lět wuhnaća a wuswojenja Sudetskich Němcow po Druhej swětowej wójnje poćežene. Hakle minjene lěta stej so wobě stronje zaso zbližiłoj. „Naš nadawk dyrbi nětko być, tutej něžnej rostlince dale rosć dać“, podšmórny Söder.

Jako prěni zastupnik čěskeho knježerstwa bě so lěta 2016 kulturny minister Daniel Herman na Dnju Sudetskich Němcow wobdźělił. Jeho stronski kolega a tehdyši zastupowacy ministerski pre­zident Pavel Bělobrádek jemu 2017 slědowaše. Lětsa bě Čěska jenož na runinje wulkopósłanca zastupjena.

Maas chce z USA wo Iranje rěčeć

wutora, 22. meje 2018 spisane wot:

Berlin/Washington (dpa/SN). Němski wonkowny minister Heiko Maas (SPD) chce na swojim prěnim wopyće w USA wo atomowym zrěčenju z Iranom rěčeć. To připowědźi wón wčera na wjeršku G20 w Buenos Airesu. Najebać najnowše hroženja USA pak chcył Maas dotalnu liniju­ Europskeje unije wobchować. „Za nas­ njeje so w tej naležnosći ničo změniło.“ Zrěčenje wotpowěduje po jeho słowach wěstotnym zajimam Němskeje a wšeje Europy.

Nowy wonkowny minister USA Mike Pompeo bě wčera razne sankcije přećiwo Iranej připowědźił. „Kałač sankcijow budźe jara bolostny“, wón rjekny. Pompeo žadaše sej cofnjenje iranskich jednotkow ze Syriskeje, kónc podpěry ra­dikalnych skupin na Bliskim wuchodźe a kónc produkcije urana. Iran je mjeztym připowědźił, zo njeda sej wot USA předpisać, što ma činić a što nic.

Njeměr w Italskej

wutora, 22. meje 2018 spisane wot:
Rom (dpa/SN). Italski statny prezident Sergio Mattarella je dźensa z prezidentom parlamenta wo nowej móžnej knježerstwowej koaliciji wuradźował, kotraž je Europje napřećo kritisce nastajena. Lěwi­carske hibanje Pjeć hwězdow a prawicarska Lega běštej wčera namjetowałoj, zo měł so politiski nowačk Guiseppe Conte z nowym ministerskim prezidentom kraja stać. Hladajo na wulke statne zadołženje Italskeje zbudźeja plany wobeju partnerow, kurs lutowanja wopušćić a wudawki wjacorych miliardow k zniženju dawkow přesadźić, njeměr. Hdy Mattarella doskónčnje rozsudźi, njeje dotal znate. Italska je hospodarsce njestabilna.

Spahn: Wyše přinoški trěbne

wutora, 22. meje 2018 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Hladajo na dźeń a wyše wudawki hladanskeho zawěsćenja je po słowach zwjazkoweho ministra za strowotnistwo Jensa Spahna (CDU) njewobeńdźomne přinoški zwyšić. Je wšak trjeba, zo towaršnosć hladanja potrěbnych a jich přiwuznych hišće lěpje podpěruje, rjekny Spahn minjeny pjatk w zwjazkowym sejmje. Tohodla ma so wón po zasadźe: „Přidatne wukony tež přidatnje płaća.“ Tak dóstanu na demencu schorjeni lěpšu pomoc. Hladajo na to měło so sprawnje rjec, zo drje dyrbja popłatki za hla­danske zawěsćenje zwyšić, najpozdźišo klětu. Spahn rěčeše wo přidatnymaj „znajmjeńša 0,2 procentomaj“.

Pozadk je, zo hladanske zawěsćenje dźeń a wjace pjenjez wudawa, tež reformy hladanja w minjenej wólbnej dobje dla. Hladanske kasy wočakuja tuž při­datne wudawki dweju miliardow eurow a deficit dohromady třoch miliardow.

Njejasnosće knježa w koaliciji dale wokoło­ planow Spahna, nalutowanki zakon­skich chorobnych kasow we wob­jimje wjacorych miliardow eurow wot­twarić. Pjenjezy móhli za zarunanje wyšich wudawkow wužiwać, Spahn měni.

To a tamne (22.05.18)

wutora, 22. meje 2018 spisane wot:

Ćeknjena wopica je na mjezynarodnym lětanišću w měsće San Antonio w staće USA Texasu wotběhi chětro přemjetała. Pawian bě při wukładowanju ze swojeje transportneje kisty ćeknył. Wulkemu mustwu pomocnikow coowa w San An­to­niju a sobudźěłaćerjam lětanišća so skónčnje poradźi wopicu do kuta ćěrić, hdźež ju z třělbu pohłušichu. Wona bě po puću do texaskeho zwěrjenca.

Z klučowym trikom su policisća ćěka­ceho muža na policajsku stražu wabili a jeho tam zajeli. Do toho bě jim 41lětny přez třěšne wokno twochnył, jako chcychu jeho zastojnicy z třomi wukazami zajeća w ruce wotwjesć. Dachu tuž zamk duri jeho bydlenja wuměnić a připrawichu pokiw, zo móže sej nowy kluč na policajskej straži wotewzać. A woprawdźe: Muž so tam přizjewi a dósta kluč, ale tež nóclěh w celi policajskeho rewěra.

Prěnja žona na čole CIA

pjatk, 18. meje 2018 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Senat USA je powołanju dwělomneje kandidatki Giny Haspel jako noweje nawodnicy CIA přihłosował. Wona budźe tak prěnja žona na čole na wukraj měrjaceje so tajneje słužby. 61lětna CIA hižo komisarisce nawjeduje, po tym zo bě so Mike Pompeo z wonkownym ministrom stał. Nominacija Giny Haspel zbudźi debaty, dokelž bě wona po terorowych nadpadach 2001 brutalne metody přesłyšowanja terora podhladnych w jastwach dowoliła.

Altmaier skeptiski zakonja dla

Berlin (dpa/SN). Hospodarski minister Peter Altmaier zhladuje zdźeržliwje na plany EU, zakoń wo wotwobaranju sankcijow USA wožiwić. EU dyrbjała „jara dokładnje pruwować“, hač po tajkim puću swoje zaměry docpěje, rjekny Altmaier w telewiziji. Prezident komisije EU Jean-Claude Juncker bě wčera na wjerškowym zetkanju EU rjekł, zo chcył ze zakonjom małe a srěnje předewzaća škitać. Zakoń ma europske předewzaća pohnuć, sankcije USA přećiwo Iranej ignorować. Tak nastate kóšty móhli jim zarunać.

Wurjadne posedźenje UNO

Dźěłaćerjo rumuja wrak šulskeho busa, do kotrehož bě wčera w zwjazkowym staće USA New Jersey nakładne awto zrazyło. Při tym běštaj šuler a wučer žiwjenje při­sadźiłoj. Wšitke tamne 43 wosobow so zrani. K njezbožu dóšło bě na awtodróze ­pola Mount Olive něhdźe 80 kilometrow zapadnje New Yorka. Foto: dpa/Li Muzi

Merkel pola Putina

pjatk, 18. meje 2018 spisane wot:
Soči (dpa/SN). Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) je so dźensa dopoł- dnja na puć do ruskeho Sočija podała. Tam chcyše so w běhu dnja z ruskim prezidentom Wladimirom Putinom zetkać. Na jedyn dźeń trajacym wopyće w měsće nad Čornym morjom chcyštaj politikarjej wo bilateralnych poćahach a mjezynarodnych konfliktach rěčeć. Při tym ma tež wo atomowe dojednanje z Iranom hić, kotrež běchu USA wupowědźili. Ruska a Němska stej sej přezjednej, zo měło so zrěčenje dodźeržeć. Předsyda němsko-ruskeho foruma Matthias Platzeck (SPD) ma wopyt za „wulku šansu“. Merkel bě we wólbnym boju stajnje zaso prajiła, zo njejsu problemy bjez Ruskeje rozrisajomne. „Nětko ma wona tójšto wobrěčeć, zo by so měr zachował.“

SPD: Wopačny puć

pjatk, 18. meje 2018 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Hladajo na skóržbu Europskeje unije přećiwo Němskej žada sej SPD wot wobchadneho ministra Andreasa Scheuera (CSU), so techniskemu přetwarej staršich dieslowych awto dlěje njespjećować. „Ludźom napowědać, zo je problem z nowej software rozrisajomny, je wopačny puć“, rjekny městopředsyda frakcije Matthias Miersch powěsćerni dpa. „Ludźo z prawom wo­čakuja, zo so wo čisty powětr staramy a zakazam jězdźenja zadźěwamy.“ To pak skoro móžno njeje, dokelž minister problem „wusedźi“. Komisija EU bě wčera připowědźiła, zo Němsku a pjeć dalšich krajow přez dieselowe awta zanjerodźeneho powětra dla na Europskim sudnistwje wobskorži. „Tak daloko njeby nihdy přińć směło“, Miersch praji.

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025

Midas Logo