Brüssel/Berlin (dpa/SN). Unija a SPD stej wólby Europskeho parlamenta nastupajo historiski debakl dožiwiłoj a miliony wolerjow na dobro Zelenych zhubiłoj. Ekologiska strona je SPD po wšej Němskej prěni króć z druheho městna wotstorčiła. Wulka koalicija ze zwjazkowej kanclerku Angelu Merkel (CDU) na čole je w dźeń a wjetšich wuskosćach. Tež w cyłoeuropskim měritku su křesćanscy a socialdemokraća hłosy přisadźili. Nacionalisća a populisća móžachu hłosy přidobyć. Za woprawdźity prawicarski přewrót pak njedosaha.
SPD a CDU/CSU njejsu při cyłoněmskich wólbach hišće ženje tak špatnje wotrěznyli, ani we wobłuku europskich ani wólbow zwjazkoweho sejma. Po dotalnym wuličenju hłosow drje wostanje unija najsylniša móc, sunje pak so na jenož hišće 28,9 procentow (EU 2014: 35,4 procenty/zwjazkowy sejm 2017: 32,9 procentow). Hišće hórši je wuslědk za SPD: Wona je z 15,8 procentami jenož hišće třeća najsylniša politiska móc (EU: 27,3 proc., zwjazkowy sejm 20,5 proc.). Porno tomu móžachu Zeleni swój podźěl podwojić a nažnjachu 20,5 procentow hłosow.
Z praskotakami chcedźa w Bad Elsteru dźiwje swinje wućěrić, kotrež wšědnje zelenišća w parkach zapusćeja. Dokelž njejsu dotalne pospyty z hórkej picu abo čłowječimi włosami ničo wunjesli, su sej dowolnosć wobstarali, praskotaki zasadźić. Te chcedźa sobudźěłaćerjo sakskich statnych kupjelow wječor wot wosmich hač do połnocy a rano wot štyrjoch do sedmich zasadźić. Praskotaki su mjelčiše hač silwesterske a za zwěrinu njestrašne.
Dźěćaca chcyćiwosć za słódkosćemi je policiju w Hornjej Frankskej k wurubjenymaj awtomatomaj žwjenkačkow wjedła. Dźěsći běštej wobkedźbowałoj, kak młodostnaj woknješce awtomatow rozbijetaj. Skućićelej jej namołwještaj so tohorunja posłužować. Doma dźěsći powědaštej, zwotkel słódkosće matej. Mać informowaše na to policiju, kotraž nětko za skućićelomaj pyta.
Budyšin (SN/bn). „Wuhlady na zwoprawdźenje nutřkowneho samopostajenja małych ludow w Europskej uniji“ bě hesło zjawneje rozmołwy, zarjadowaneje srjedu wot krajneho dźěłoweho kruha Serbja w sakskej SPD w Budyskim běrowje strony. Předsyda poradźowaceho gremija Benedikt Dyrlich witaše přitomnych zajimcow a předstaji skrótka wosebiteho hosća wječora, wjelelětnu zapósłanču Europskeho parlamenta a čłonku wuběrka za regionalne wuwiće Constanzu Krehl z frakcije Progresiwna alianca socialdemokratow (S&D). Do diskusije poda předstejićel Budyskeje SPD dr. Měrćin Krawc z něhdźe štwórćhodźinskim přednoškom na zakładźe hesła zarjadowanja swój wid na aktualne połoženje Serbow. „Wo potłóčowanju na zbožo wjace rěčeć njetrjebamy, přiwšěm smy wot woprawdźiteje swobody daloko zdaleni. Na přikład nastupajo financowanje a šulstwo smědźa Serbja drje próstwy stajić, naposledk pak rozsudźa němske gremije. Hinak zwuraznjene mam tuchwilny poćah mjez wjetšim a mjeńšim ludom za podobny mjez maćerju a dźěsćom.
London (dpa/SN). Britiska premierministerka Theresa May chce zastojnstwo předsydki Konserwatiwneje strony 7. junija złožić. To je wona dźensa w Londonje připowědźiła. Tak drje dyrbi tež jako premierministerka wotstupić. Tón termin pak njemjenowaše. Za čas wopyta pola prezidenta USA Donalda Trumpa wot 3. do 5. junija budźe tuž hišće w zastojnstwje. Kaž May připowědźi, chce wona dźěło premierministerki wukonjeć, doniž njeje naslědnik wuzwoleny.
Globalne protesty šulerjow
Kopenhagen (dpa/SN). Dwaj dnjej do wólbow Europskeho parlamenta su organizatorojo globalneho stawkoweho hibanja Fridays for future dźensa po wšěm swěće šulerjow mobilizowali, za lěpši škit klimy protestować. Planowane běchu zarjadowanja w 1 600 městach něhdźe 120 krajow swěta. W Němskej so znajmjeńša 215 městow wobdźěli, telko, kaž w žanym druhim kraju. Na demonstraciju před Braniborskimi wrotami w Berlinje wočakowachu 10 000 wobdźělnikow.
Skóržba jasnje rozšěrjena
Praha/Dublin (dpa/SN). Po Britach a Nižozemjanach móžachu dźensa, druhi dźeń wólbow Europskeho parlamenta, Ćeša a Irojo swój hłós wotedać. Cyłkownje móže we 28 krajach EU wjace hač 400 milionow ludźi wo 751 zapósłancach noweho Europskeho parlamenta sobu rozsudźić. Němska woli, runja dwaceći dalšim čłonskim statam EU, hakle zajutřišim, njedźelu.
Wulke strony w Němskej su dźensa swój europski wólbny bój skónčili. Konserwatiwna Europska ludowa strona, zwjazk konserwatiwnych stron, wočakowaše 2 000 přizjewjenych hosći w Mnichowje. W Bremenje, hdźež njedźelu tež měšćanski parlament wola, je SPD za sebje wabiła. Tež Zeleni, Lěwica, AfD a FDP přewjedźechu zarjadowanja k wólbam.