Muž dokumentuje wobškodźenja, kotrež je raketa z Jemena w Israelu zawostajiła. Na zepěranišćo israelskeje armeje so měrjaca raketa je dźensa rano do sydlišća Mevo Beitar južnje Jerusalema zrazyła. Sireny běchu wobydlerjow warnowali, kotřiž dyrbjachu so na to do škitnych rumnosćow podać. Foto: dpa/Ronen Zvulun

Scholz spokojom

wutora, 14. januara 2025 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy kancler Olaf Scholz (SPD) je swoje skutkowanje jako nawoda němskeho knježerstwa pozitiwnje bilancował. „Smy njesměrnje wjele wěcow rozsudźili, kotrež njebychu bjez mojeje iniciatiwy scyła nastali“, rjekny Scholz rozhłosownikam. Kancler je sej wěsty, zo změje tójšto rozsudow z časa jeho zastojnstwa tež za dźesać abo 20 lět hišće wuskutki na dobro Němskeje. Scholz, kotremuž wumjetuja, zo njeje nawjedował, ale jenož rěčał, rjekny: „Nje­znaju žanoho kanclera, kiž by so tak ­nadrobnje do zakonjow měšał kaž ja, zo bychu na kóncu dobre byli.“

Šwika Bidena

wutora, 14. januara 2025 spisane wot:
Washington (dpa/SN). Nastupajo přepytowanja justicy USA přećiwo Hunterej ­Bidenej dyrbi sej jeho nan Joe Biden, rozžohnowacy so prezident USA, raznu kritiku lubić dać. Wurjadny zastojnik David Weiss Bidena w swojej wčera předstajenej zakónčacej rozprawje šwika. Tón bě swojeho syna wobhnadźił, kotrehož bě sudnistwo brónjenskich deliktow dla zasudźiło. W stejišću mjenowaše Biden wusud sudnistwa „zmylk justicy“. Weiss ma twjerdźenja Bidena za „njefairne“ měnjo, zo ranja zasady USA, po kotrychž su wšitcy ludźo před sudnistwom jenacy.

London (dpa/SN). Britiski kral Charles III. je w Buckinghamowym palasće wopory holocausta wopominał. 76lětny zetka wčera popołdnju 94lětneho Manfreda Goldberga, kiž bě koncentraciske lěhwo Stutthof a smjertny pochod přežiwił, kaž tež toho mandźelsku Shary Goldberg.

Kral zaswěći při tej składnosći swěčku projekta „80 swěčkow za 80 lět“, z kotrymž wopory nacionalsocializma wopominaja. Palast wčera rano zdźěli, zo wobdźěli so Charles na wopominanskich swjatočnosćach składnostnje 80. róčnicy wuswobodźenja němskeho nacionalsocialistiskeho lěhwa Auschwitz 27. januara w Pólskej. Do zarjadowanja wočakuje pólski prezident Andrzej Duda britiskeho krala Charlesa III. k rozmołwje.

27. januara 1945 běchu sowjetske wojerske jednotki přežiwjenych němskeho zaničowanskeho lěhwa we wobsadźenej Pólskej wuswobodźili. Nacionalsocialisća běchu tam wjace hač milion ludźi morili, přewažnje Židow. Wot lěta 1996 je to w Němskej dźeń wopominanja holocausta, UNO wopomina róčnicu wot lěta 2005.

Swójski podźěl faluje

wutora, 14. januara 2025 spisane wot:
Hdyž smy w zašłosći wo planowanych projektach w našich gmejnach rozprawjeli, wjesnjanosća často přidachu, zo budu to abo tamne jenož zwoprawdźić móc, jeli spěchowanske srědki za to dóstanu. Mjeztym spěchowanje hižo najwjetši problem njeje. Skerje je za komuny wužadanje, zo maja při financowanju swójski podźěl ­zaručić. Bjez njeho mjenujcy žane spě­chowanje njedóstanu. Cyle zlě je – kaž loni w Njebjelčanskej gmejnje – hdyž maja ­komuny spěchowanje hižo připrajene, njemóža pak je wužiwać a dyrbja je samo wróćić, dokelž swójski podźěl zapłaćić ­njemóža. Najwjace městow a gmejnow mjeztym tak z poslednjeje dźěrki hwizda, zo hižo žane wjetše projekty nastorčić ­njemóža. To ničo ze špatnym hospoda­rjenjom činić nima, ale z njedosahacym pjenježnym wuhotowanjom. Dołhož dyrbja komuny na přikład hoberske sumy pjenjez wokrjesej wotedawać, wone swójske projekty zwoprawdźić njemóža. Marian Wjeńka

Porjedźenka

wutora, 14. januara 2025 spisane wot:
W rozprawje „Jan Skala nadal wobwliwuje“, wozjewjenej we wčerawšim wudaću Serbskich Nowin, jewi so wopačne mjeno. Interpretka kompozicije „Dudy strowja“ bě Marta Zahrodnikec, kotraž kruch na wulkich serbskich dudach, potajkim na kozole zahra. Redakcija prosy zaměnjenje wodać.

Pellmann na čole Lěwicy w Sakskej

wutora, 14. januara 2025 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Lipšćanski politikar Lěwicy Sören Pellmann nawjeduje saksku lisćinu swojeje strony k wólbam zwjaz­koweho sejma 23. februara. 47lětneho su minjeny kónc tydźenja na delegatnej konferency w Drježdźanach z 92,4 procen­tami hłosow wuzwolili. Jako dar přepo­dachu jemu pjasćowarske rukajcy, zo móhł porjadnje „ze swojej lěwicu wudźěleć“. Na druhe a třeće městno wuzwoli něhdźe 150 delegatow bywšeju zapósłancow zwjazkoweho sejma: Druhe městno zdoby sej Caren Lay (50,7 procentow) před Claru Bünger (49,3 procenty).

W swojej narěči pokaza předsydka sakskeje Lěwicy Susanne Schaper na rólu strony w zwjazkowym sejmje. „W tutym času trjebamy sylnu opozicisku móc w zwjazkowym sejmje, kotraž so błudnosći spjećuje. Tuta móc smy my.“ Pellmann je sej wěsty, zo njemóhł zwjazkowy sejm bjez Lěwicy hižo na dobro ludźi dźěłać. Wón je so wo to postarał, zo je Lěwica w zwjazkowym sejmje scyła hišće zastupjena, jako sej nimo Gregora Gysija a Gesiny Lötsch swój direktny mandat zdoby. Lěwica bě ze 4,9 procentami na mjezy pjeć procentow zwrěšćiła.

Zamołwitosć naslědnikej přepodała

wutora, 14. januara 2025 spisane wot:
W rjemjeslniskim zwjazku Budyskeho wokrjesa je so minjeny štwórtk doba skónčiła: Sabine Gotscha-Schock (naprawo) je zamołwitosć jednaćelki mištrej za elektrotechniku Torstenej Schölzelej přepodała. Na wšě 15 lět je wona zwjazk nawjedowała. Nětko chce swojeho naslědnika do zastojnstwa zapokazać, prjedy hač so kónc junija na wuměnk poda. „Dźěło na čole zwjazka rjemjeslnikow bě mnohostronske“, wona zwěsća. Tak ­wudźeržowaše styki k powołanskim šulam, komoram a dźěłowej agenturje. Tež powołanske wiki a tak mjenowanu pózdnju změnu, w kotrejž móža zajimcy jónu wob lěto Budyske zawody wopytać a zeznać, je wona organizowała. Foto: Carmen Schumann

To a tamne (14.01.25)

wutora, 14. januara 2025 spisane wot:

We woknje tčacy wostał je kóń w Eitzumje njedaloko delnjosakskeho Hildesheima. Skoćo bě z wočinjenym woknom do swobody skočić spytało. Při tym pak wosta tčacy a wisaše napoł z wokna. Dźesać wohnjowych wobornikow so wo konja staraše. Pomocnicy jeho najprjedy z pomocu hnoja „stabilizowachu“ a potom z powjazami wućahnychu. Akcija traješe połdra hodźiny. Kóń so při tym njezrani.

Zakaz priwatneho silwesterskeho praskotanja přeje sej wjetšina ludźi w Němskej. 58 procentow wšěch woprašowanych bě zakazej přihłosowało. Tole zwěsća institut Insa při woprašowanju w nadawku organizacije na prawa zwěrjatow Peta. Při praskanju wokoło noweho lěta před tydźenjomaj bě pjeć muži žiwjenje přisadźiło. Peticiju přećiwo praskotakam je 1,9 milionow ludźi podpisało.

Přećiwo mobbingej

póndźela, 13. januara 2025 spisane wot:

Vatikan (B/SN) Na zetkanju z italskimi wučerjemi a kubłarjemi je so bamž Franciskus přećiwo mobbingej w kubłanišćach raznje wuprajił. „Šula kładźe zakłady za sprawniši swět. Hdyž w šuli mjez sobu wójnu wjedźeće, hdyž w šuli holcy a hólcow šikaněrujeće, kiž maja problemy, da so na wójnu přihotujeće, nic na měr!“, praji bamž kubłarjam a wučerjam.

Žadnostka židowskeje zašłosće

Drježdźany (B/SN). W Drježdźanskim měšćanskim archiwje su žadny relikt k židowskim stawiznam města našli. Je to hebrejski rukopisny fragment na pergamenće z 13. lětstotka, wotpisk komentara židowskeho wučenca Bena Shlomoka wo wućahu židowskeho ludu z Egyptowskeje. Kak je so dokument, hižo 1139 w Romje spisany, do Drježdźan dóstał, znate njeje. Komentar pochadźa z knihi Eksodus, zhromadneho prateksta židowskeje a křesćanskeje nabožiny.

Róla bamža za přichod

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND