Wuslědki wólbow wužaduja tež Serbow

wutora, 25. februara 2025 spisane wot:

W reakciji na wólby zwjazkoweho sejma je předsyda Domowiny Dawid Statnik přilubił, zhromadnje z mjeńšinowej radu přichodne knježerstwo w zajimje narodnych mjeńšin wužadać.

To a tamne (25.02.25)

wutora, 25. februara 2025 spisane wot:

Zwada mjez žonu a jeje partnerom na awtodróze A 4 mjez Drježdźanami a Zhorjelcom je zasadźenje policije zawiniła. 31lětna žona bě so předwčerawšim, njedźelu z mužom zwadźiła a je z parkowanišća „Lubijska woda“ prosće bjez njeho wotjěła, policija zdźěli. Muž na to spytaše, pěši dale hić. Šoferojo pěška na kromje awtodróhi wuhladachu a informowachu policiju. Zastojnicy muža sobu wzachu a dowjezechu jeho na dwórnišćo. Hač je so porik wujednał, njeje znate.

Nakładne awto ze 162 žiwymi swinjemi je so na awtodróze A 2 pola sewjerorynsko-westfalskeho Hamma powaliło. Ně­hdźe 30 zwěrjatow na to do bliskeho lěsa ćekny. Někotre při njezbožu zahinychu. A 2 bě wjacore hodźiny dospołnje zawrjena. Wobchad haćeše so na 16 kilometrow. Ratar z bliskeje wsy za swinjemi honješe. Hač je wšitke dosahnył, njeje znate.

Politiske zemjerženje w Serbach

póndźela, 24. februara 2025 spisane wot:

AfD tež we Worklecach a Njebjelčicach najsylniša strona – CDU chce z ludnosću bóle rěčeć

Berlin/Budyšin (SN/mb). Prěni raz njeje CDU w dwěmaj gmejnomaj katolskich Serbow wjac najsylniša strona. Na wčerawšich wólbach do zwjazkoweho sejma je AfD we Worklecach 37,8% dóstała (CDU 29,3). Přirost za módru stronu wučinja 14,9%, minus za CDU 2,3%. SPD spadny tule wo 8,2 na jenož hišće 5,2%. Tež w Njebjelčicach steji AfD nětko z 34,8% před CDU (32,2) na prěnim městnje (wšě ličby tuteju gmejnow bjez hłosow listowych wólbow). Kulow tohorunja wjac do „čorneje kupy w módrym morju“ njesłuša: AfD stopnjowaše so wo 12,6% na 39,1% (CDU 30,6%).

Po Mnichowskim zrěčenju z lěta 1938 bě Winston Churchill prajił: „Naše knježerstwo móžeše wolić mjez hańbu a wójnu. Wone je so za hańbu rozsudźiło, ale wójna je njewobeńdźomna.“

Wulka Britaniska a Francoska běštej wobzamknyłoj, demokratiski a suwereny stat – Čěskosłowaksku – diktatorej do rukow dać. Čechow a Słowakow so nichtó za jich měnjenjom prašał njeje. Přerada sta so njedźiwajo jich njewotwisnosće a jich prawa, wo swójskim staće, swojim wosudźe a swojim žiwjenju rozsudźeć.

Wězo so stawizny njewospjetuja. Ale bohužel so ludźo w podobnych situacijach podobnje zadźeržuja, to rěka, zo činja podobne zmylki.

Merz chce spěšnje jednać

póndźela, 24. februara 2025 spisane wot:

Unija CDU/CSU wólby zwjazkoweho sejma dobyła – AfD na wuchodźe prědku

Berlin (dpa/SN). Unija CDU/CSU z kanclerskim kandidatom Friedrichom Merzom na čole je wólby zwjazkoweho sejma jasnje dobyła. Předsyda CDU je připowědźił, zo chce nowe zwjazkowe knježerstwo hač k jutram wutworić, dotal pak njeje hišće jasne, z kim. Zwjazkowy kancler Olaf Scholz je poražku swojeje SPD mjeztym přiznał. Strona leži za AfD, kotraž je swój wuslědk podwojiła. Scholz je připowědźił, zo njebudźe w nowym knježerstwje sobu skutkować.

Po dotalnym wuličenju je so unija CDU/CSU na 28,5 procentow polěpšiła (2021: 24,1 procent). Při wšěm je to druhi najšpatniši wuslědk unije. AfD docpěwa 20,8 procentow (10,4 procenty). SPD kanclera Olafa Scholza je dramatisce na najšpatniši wuslědk po 1949 spadnyła a docpěwa runje hišće 16,5 procentow (2021: 25,7 procentow). Zeleni z kanclerskim kandidatom Robertom Habeckom spadnu na 11,6 procentow. Lěwica polěpši so jasnje na 8,7 procentow (4,9). FDP nima z 4,3 procentami ani wjace połojcu hłosow z lěta 2021 (11,4) a njebudźe ­runje tak kaž BSW (4,97 procentow) hižo w zwjazkowym sejmje zastupjena.

Wulka njewěstosć

póndźela, 24. februara 2025 spisane wot:

Bonn (B/SN). Prezident USA Donald Trump je spěchowanje wuwićowych pomo­cnych naprawow w USA (USAID) z 10 000 sobudźěłaćerjemi a z lětnym budgetom 40 miliardow dolarow na 90 dnjow wusadźił. Tež cyrkwinske pomocne skutki w Němskej kaž Adveniat, Missio a Renova­bis su potrjechene.

Złoty templ

Amritsar (B/SN). W indiskim měsće Amritsar steji w kumštnym jězorje wulki złoty templ z 15. lětstotka za 25 do 20 milionow přisłušnikow nabožiny sikh. Woni wěrja do jeničkeho stworićela a do jenakosće wšěch ludźi. Na najwažnišim městnje wěriwych kóždy dźeń wurězki ze swjateje knihi, přewodźane z cunjej hudźbu, čitaja. Mužojo-sikhojo njesmědźa sej włosy třihać a žadyn turban nosyć. Woni noša naručnicy a mały mječ.

List ameriskim biskopam

Najebać poražku dźakowaše so něhdyša zapósłanča zwjazkoweho sejma Marja Michałkowa­ kandidatej a předsydźe CDU Budyskeho wokrjesa Steffenej Roschekej za wulki angažement. Foto: SN/Bojan Benić

Ralbičan šula bě mnohim wjesnjanam městno, swoje wólbne prawo wužiwać, kaž tu Fabian Pilc a mandźelska Nicole. Jimaj přihladujetej čłonaj wólbneho předsydstwa Helena Wjacsławkowa a Christina Domašcyna. Foto: Rafael Ledźbor

Macron pola Trumpa

póndźela, 24. februara 2025 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Prezident USA Donald Trump wočakowaše dźensa francoskeho prezidenta Emmanuela Macrona w Běłym domje we Washingtonje. Centralna tema rozmołwow bě po informacijach prezidentskeho palasta w Parisu 3. róčnica ruskeho wojerskeho nadpada na Ukrainu. Hladajo na postupowanje Trumpa bě Macron minjene dny z europskimi statnikami na krizowym posedźenju wo reakciji EU wuradźował a po tym z Trumpom telefonował.

Wjerškowe zetkanje w Kijewje

Kijew (dpa/SN). Składnostnje třećeje róčnicy inwazije Ruskeje w Ukrainje wočakowachu w Kijewje dźensa prezidentku komisije EU Ursulu von der Leyen a druhich načolnych politikarjow. Hosćo chcedźa so na wot ukrainskeho prezidenta Wolodymyra Zelenskeho organizowanym wjerškowym zetkanju wobdźělić a swoju solidaritu zwuraznić. Zetkanje je wosebje wažne, po tym zo bě nowy prezident USA Donald Trump připowědźił, wojersku pomoc za Ukrainu skónčić.

Nasrallah wulce pochowany

Bamž po „dobrej“ nocy wotpočuje

póndźela, 24. februara 2025 spisane wot:
Rom (dpa/SN). Bamž Franciskus je minjenu nóc w chorowni „derje“ přetrał. 88lětny wótc katolskeje cyrkwje je spał a tuchwilu wotpočuje, rěčnik swjateho stoła dźensa rano zdźěli. Bamža hižo dźesać dnjow w chorowni Gemelli w Romje lěkuja. Nastupajo chorosć w zdźělence rěka, zo je prognoza lěkarjow njewěsta. Minjenu sobotu rěčachu wo „kritiskim stawje“ bamža. Nimo zahorjenja pućow dychanja lěkuja mjeztym tež insuficiencu jěrchenjow, kotruž maja pak pječa pod kontrolu. Žiwjenje bamža Franciskusa njeje hižo wohrožene, lěkarjo zwěsćeja. Kónc tydźenja měješe Franciskus problemy při dychanju. Na to běchu jemu z přidatnym kislikom pomhali.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND