Nětko Kaponica w srjedźišću

wutora, 13. awgusta 2019 spisane wot:
Budyšin (SN). „A srjedźa Kaponica – Mittendrin der Hahneberg“ − rěka dźensa w Ludowym nakładnistwje Domowina wušła třeća zabawna dwurěčna čitanka wudawaćela Marka Grojlicha. Tónkróć wěnuje so wón kónčinje ewangelskich wosadow Rakecy, Njeswačidło a Minakał-Łupoj. Znowa je wubrał kopicu zajima­wych přinoškow ze starych serbskich nowin a wurězki z literatury wo wšědnym dnju a njewšědnych podawkach. Kniha je myslena za serbske a němske čitarstwo Hornjeje Łužicy, kotrejž matej zdźěla samsne korjenje. Knižna premjera budźe 18. oktobra w Rakecach.

Turistifikacija serbskeje kultury

póndźela, 12. awgusta 2019 spisane wot:

Mjeztym druhi raz wotmě so njedawno mjezynarodne zetkanje Syće młodych akademikarjow-sorabistow w Budyskim Serbskim instituće. Pjatnaće referentow je tam wo swojich slědźenjach rozprawjało. Někotre z nich w małym serialu (5) předstajamy.

Kotre faktory běchu turistifikaciji delnjoserbskeje kultury wot lěta 1860 do 1945 polěkowali a štó bě na tym wobdźěleny? Štó je kak turistiski produkt z delnjo­serbskeje kultury wuwił? Běchu to ludźo z periferije abo z centruma? Kotre institucije, zwjazki a towastwa su załožili? Ko­tre­ srědki su wužiwali, zo bychu wšědne žiwjenje k turistiskej atrakciji sčinili? Jako historikarka sym so w doktorskim dźěle na Krakowskej uniwersiće kaž tež w Choćebuskim Serbskim instituće z tajkimi a hinašimi prašenjemi zaběrała.

Wuměłstwo na swětowym niwowje

póndźela, 12. awgusta 2019 spisane wot:

Hudźbny festiwal „Lípa Musica“ je mjeztym hižo 17 lět zaruka wuměłstwa na najwyšim niwowje. Za mjeztym 18. zarjadowanje planuje Českolípske towarstwo za duchownu kulturu Arbor dohromady 22 koncertow na cyłkownje 18 hrajnišćach w Liberecskim kraju a Hornjej Łužicy.

Česka Lípa (SN/bn). Zazběh festiwala tworitej koncertaj „W swětle měsačka“ swětosławneho cyłka Prague Cello Quartet. W rozwalinje Oybinskeje klóšterskeje cyrkwje prezentuja hudźbnicy zapřichodnu sobotu twórby mjez druhim Petra Iljiča Čajkowskeho, Claudea Debussyja a Antonína Dvořáka. Program wopřijima tež adapcije filmoweju komponistow Ennija Morriconeho a Johna Williamsa kaž tež islandskeje wuměłče Björk.

Dalše hornjołužiske stacije festiwala su Wostrowc (Ostritz), Wulki Šunow (Großschönau) a Žitawa, hdźež předstajištej na přikład renoměrowany ansambl Tiburtina „Hudźbu srjedźowěkowskich klóštrow“ na historiskich instrumentach a k naj­wu­znamnišim čěskim ćělesam toho razu słušacy dźěćacy chór Severáček z Libe­reca přerěz swojeho repertoira a prapremjeru „Magnifikat“ Petra Koronthályja.

Wjeršk bjez swědkow?

póndźela, 12. awgusta 2019 spisane wot:
Wuběrna kwalita, přijomne płaćizny, wobšěrna, dwurěčna brošurka – to je festiwal „Lípa Musica“. Přiwšěm bě koncert loni w Budyšinje strózbje stati­stisce sformulowane ze wšěch 22 zarja­dowanjow najšpatnišo wopytany. Byrnjež tehdy Prascy komorni solisća na za Łužicu skerje rědkim, dych rubjacym niwowje agěro­­wali, bě ryzy kwantitatiwny wothłós přesłapjacy. Zo je to přičina toho, sprje­wine město lětsa w programje njewobkedźbować, ze salomoniskeje reakcije na na­še naprašowanje njewuchadźa. Wězo njeby škodźało, by-li towarstwo Arbor inten­siwnišo za festiwal wabiło. Zwonka Čěskeje pak je to­ předewšěm nadawk tudyšich part­nerow, kotřiž dyrbjeli w tym nastu­panju zawěsće trochu wjace entuziazma nałožować. Snano je tež prosće tak, zo sej pu­bli­kum kwalitu hižo tak njewaži. Je-li pak sekera tuchwilu woblubowaniši instrument dyžli floret, njedźiwajmy so pozdźišo nad pjenkami. Bosćan Nawka

Drježdźany (RŠ/SN). Nowu wustajeńcu Maje Nageloweje „komorne kruchi“ su wčera wječor w rumnosćach Drježdźanskeje krajneje lěkarskeje komory wote­wrěli. Něhdźe 90 ludźi, mjez nimi wjacori Serbja, bě přeprošenje sćěhowało.

Hudźbnik a komponist Wolfgang Heisig­ wobrubi wernisažu na swojej fonoli, 110lětnym, z pomocu papjerjaneje róle „samohrajacym“ klawěrje. Wobšěrne tworićelske dźěło Maje Nageloweje hódnoćeše Jörg Sperling, wěcywustojny kustos Zběrki tworjaceho wuměłstwa Choćebuskeho wuměłstwoweho muzeja Dieselowa fabrika. Dokelž pak njemóžeše sam přitomny być, předčita lawdaciju stawiznar wuměłstwa John Hinnerk Pahl. „Mjez sobu splećene – tak wuwiwa so tworjenje wuměłče Maje Nageloweje z dźiwapołnej mnohotnosću najwšelako­rišich wuměłskich technikow a w bohatych formach wuraza. Kaž čerwjena nitka ćahnu so rysy zwobraznjenych figurow přez jeje twórby. Njenućene pokazuja so w ­žiwej splećenosći mjez wšědnym a swět wopřijacym“, lawdator wuzběhny.

Dr. Frank Stübner

pjatk, 09. awgusta 2019 spisane wot:
Z 25 lětnikami Hornjołužiskeje domjaceje protyki bě sej nakładnik dr. Frank Stübner wulke čitarstwo zdobył. Z disertaciju wo literarnym tworjenju Jurja Brězana promowowany germanist zahaji swoje lektorske dźěło 1986 w Ludowym nakładnistwje Domowina. Dokelž njemóžeše tam němskorěčnu knižnu protyku po towaršnostnym přewróće 1989/1990 dale wjesć, załoži wón 1. apryla 1992 swójske nakładnistwo Lusatia. Te wuwi so spěšnje na spušćomnu a kwalitnu adresu nastupajo domiznowědnu literaturu w naj­šěr­šim zmysle. W běhu 25 lět wuńdźe tam na 250 edicijow. Awtorojo kaž Gottfried Unterdörfer abo Annelies Schulz běštaj pola dr. Franka Stübnera wudawaćelsku domiznu našli. We Łužicy pak znajachu jeho tež z lětnjeho dźiwadła Budyskeho NSLDź. Ze zabawnymi małymi lekcijemi serbsko-němskeje domiznowědy je wón publikum na předstajenja přihotował. Wysoko připóznaty bě jako radźićel w frakciji Lěwicy Budyskeho wokrjesneho sejmika. Njejapka smjerć je nakładnika 7. apryla 2017 z płódneho dźěła torhnyła. To bě bohužel zdobom kónc jónkrótneho małeho na­kładnistwa. Jutře, 10.

Wo knihach a kniharni (09.08.19)

pjatk, 09. awgusta 2019 spisane wot:

Wuńdźe-li nowa kniha, je wjeselo wulke, nic jenož za čitarja abo awtora, ale tež za so­budźěłaćerjow nakładnistwa, kiž su na wuwiwanju noweje knihi wobdźěleni byli, a za kniharnikow, kotřiž ju předa­waja. Spokojom su, hdyž na knize wšo trjechi: zajimawy wobsah, dobra rěč, wulkotne ilustracije abo fota. To pak njedo­saha. Kniha dyrbi tež derje wuhotowana a derje ćišćana być. Za tele nadawki mamy w LND wo­sebity wotrjad, w kotrymž dźěłaja knižna wuhotowarka a zhotowjerjej. Što pak je dobre wuhotowanje?

Kriminalki z awtentiskim pozadkom a ze zwiskami k Serbam

Kniha „Rubjenje Magdaleny a pjatnaće dalšich kriminalkow“ Klausa Hoffmanna- ­Reickera je njedawno w nakładni­stwje Bild und Heimat wušła, a to w rjedźe „Krawny wuchod – Najwjetše awtentiske kriminalne pady“. Kriminalki su wokomiknje jara woblubowane, telewizijne sćelaki bjez krimijow njewuńdu, tež nakładnistwa, wosebje regionalne, hrjebaja zas a zaso w skandalnych podawkach zańdźenosće, zo bychu je znowa a snano hišće surowišo wobswětlili: Z horjeka mjenowanych awtentiskich kriminalkow su wšelke wšelako znowa předstajene, powědane. A tři, znate abo njeznate, su wosebje Serbam zajimawe.

Mladá Boleslava Serbja

štwórtk, 08. awgusta 2019 spisane wot:

Mjeztym druhi raz wotmě so njedawno mjezynarodne zetkanje Syće młodych akademikarjow-sorabistow w Budyskim Serbskim instituće. Pjatnaće referentow je tam wo swojich slědźenjach rozprawjało. Někotre z nich w małym serialu (4) předstajamy.

Doba mjez wójnomaj płaći jako najpłódniša faza čěsko-serbskeje wzajomosće. Zwjetša prezentuje so jako „móst mjez Prahu a Budyšinom“, tak tež składnostnje stoteje róčnicy załoženja Towarstwa přećelow Serbow wudata zběrka rěka. W diplomowym dźěle „Lužičtí Srbové a společnost Pojizeří a středního Polabí v době první Československé republiky“, kotrež sym na Praskej uniwersiće zakitował, analyzuju aktiwity na dobro Serbow w regionje Mladá Boleslav.

Za Liet 2020 so nětko přizjewić

štwórtk, 08. awgusta 2019 spisane wot:

13. spěwne wubědźowanje europskich mjeńšinowych rěčow „Liet International“ wotměje so klětu 3. a 4. apryla prěni raz w Danskej, a to w měsće Åbenrå 30 kilometrow sewjernje Flensburga.

Ljouwert/Åbenrå (SN/CoR). Liet Inter­national 2020 wotměje so njedaloko němsko-danskeje mjezy a budźe wose­bite zarjadowanje. Přetož mjeza mjez Němskej a Danskej eksistuje klětu sto lět. Składnostnje tuteje róčnicy kaž tež stolět­neho wobstaća němskeje mjeńšiny w Danskej organizuja najwšelakoriše akti­wity w Åbenrå-Apenradźe. Zwjazk Němcow w Danskej, Bund Deutscher Nordschleswiger (BDN), budźe dwaj dnjej z hosćićelom Liet International.

nowostki LND