Wón dźěła 32 lět w komunalnej politice. 21 lět je krajny rada w Zhorjelcu. Bernd Lange (CDU), ewangelski křesćan a bywši měšćanosta Rózborka, nawjeduje hišće wokrjesne zarjadnistwo z 1 700 sobudźěłaćerjemi. K wólbam krajneho rady 12. junija njeje znowa nastupił. Wo hospodarstwje a změnje strukturow, wo spěchowanju serbskeje rěče we wokrjesu a straše prawicarskeho ekstremizma je Andreas Kirschke ze 66lětnym porěčał.
Knježe Lange, po třoch hamtskich dobach kónčiće w lěću jako krajny rada dźěłać. Je to rozžohnowanje ze zrudobu abo z wolóženjom?
B. Lange: Wolóženje njebych to mjenował. Słowo zrudoba skerje přitrjechi. Sym z jednotliwymi wobłukami wokrjesneho zarjadnistwa stajnje derje hromadźe dźěłał. Smy so wužadanjam přeco zaso stajili, kaž běchu to zaměstnjenje ćěkancow 2015, korona wot 2020, afriska swinjaca mrětwa 2020 a lětsa zaměstnjenje z Ukrainy ćeknjenych. To mje z hordosću napjelnja.
Dopomniće so hišće na swój start jako krajny rada?
Nowe wašnje wobšudnikow
Radeberg. Z woporom po wšěm zdaću noweho wašnja wobšudnikow je so minjenu póndźelu 47lětny muž w Radebergu stał. Wón chcyše internetnje na eBay sportowy nastroj předać. Pozdatny zajimc poskitk přiwza a namjetowaše wěste zapłaćenje. Za to připósła wón 47lětnemu wotpowědny formular. Tón na ničo złe njemysleše a při wupjelnjenju formulara mjez druhim čisło swojeje kreditneje kartki zapisa. Pozdźišo wón swój konto přepruwowa a zwěsći, zo bě něchtó šěsć razow pjenjezy w cyłkownym wobjimje wjacorych tysac eurow wotzběhnył. Policija pad přepytuje.
Mały Holešow. Njeswačanska přirodoškitna stacija přeprošuje pjatk, 24. junija, w 21 hodź. na rybarski dwór w Małym Holešowje. Na dnju swj. Jana chcedźa stare wašnje Janskeho wohenja z wosebitym dožiwjenjom knižneho čitanja zwjazać. Róža Domašcyna čita powědki a bajki z dwurěčneje kónčiny ze swojeje knihi „Der Hase im Ärmel“. Zastup płaći pjeć eurow. Přizjewjenja přijimuja e-mailnje pod abo pod telefonowym čisłom 035933/ 300 77.
Poskića přidatne ćahi
Zhorjelc (SN). Za Łužiski cyrkwinski dźeń wot 24. do 26. junija w Zhorjelcu je wobchadny zwjazk Hornja Łužica-Delnja Šleska přidatne ćahi a wagony skazał, zo móhli sej zajimcy přijomnišo ze zjawnymi wobchadnymi srědkami do hosćićelskeho města dojěć. Wosebje do koncertow a po nich kaž tež do kemšow a po nich su přidatne jězby předwidźane. Wone pojědu po čarach wot Drježdźan přez Budyšin do Zhorjelca (RB 60), wot Wojerec do Zhorjelca (RB 64) kaž tež wot Běłeje Wody a Choćebuza do Zhorjelca (RB 65). Tež parna lokomotiwa sobotu a njedźelu do Zhorjelca pojědźe. Wšitke jězbne plany nadeńdu zajimcy pod .
Kulow (AK/SN). Po lěta trajacych prócowanjach ma město Kulow nětko cyłkowny plan wužiwanja ležownosćow. Tole podšmórny nawoda twarskeho zarjada Stephen Rachel na zašłym posedźenju měšćanskeje rady. Marina Botta a Kathleen Schwengberg z Radebergskeho inženjerskeho běrowa Haß dokument předstajištej. „Plan wobsahuje zakładne rysy přichodneho wužiwanja płoninow w komunje a předstaja twarske struktury přichodnych 35 lět“, wonej wuswětlištej.
Budyšin (SN/MkWj). Na nowinarsku konferencu trochu hinašeho razu běchu zastupnicy medijow wčera w Budyšinje prošeni: Wokrjesny zwjazk CDU z krajnym radu Michaelom Harigom na čole bě přeprosył na busowu jězbu po Hornjej Łužicy zhromadnje z kandidatom strony za noweho krajneho radu Udom Wićazom. Přitomnaj běštaj nimo Wićaza a Hariga hišće Kamjenski wyši měšćanosta Roland Dantz (njestronjan) a předsyda frakcije FDP w Budyskim wokrjesnym sejmje Sven Gabriel. Swobodni wolerjo Budyskeho wokrjesa runje tak kaž FDP Wićaza při toho prócowanjach podpěruja, so 3. julija w rozsudnym kole wólbow krajneho rady přesadźić, po tym zo bě jich Wićaz při wosobinskim předstajenju najbóle přeswědčił. Přichodny wyši měšćanosta Budyšina Karsten Vogt (CDU) njebě sej přeškoda, wobdźělnikow nowinarskeje jězby powitać. Vogt bě wólby wyšeho měšćanosty 12. junija ze 53,9 procentami jasnje za sebje rozsudźił.
Srědki za cyłodnjowske poskitki
Drježdźany. Za šulske lěto 2022/2023 přewostaja šulam w Sakskej 45 milionow eurow za regularne cyłodnjowske poskitki, štož wotpowěduje niwowej budgeta w aktualnym šulskim lěće. Přidruži so 15 milionow eurow z nachwatanskeho programa korony dla, kotrež steja za aktualne a přichodne šulske lěto k dispoziciji, zo bychu wuknjacy dźěry při wuknjenju pandemije dla płatali, kaž kultusowe ministerstwo dźensa zdźěli.
Nowa wustajeńca wo FUEN
Celovec. Nastaće FUEN, jeje mězniki a 73lětne, hibićiwe stawizny třěšneje organizacije awtochtonych narodnych mjeńšin a rěčnych zhromadźenstwow Europy, to tematizuje nětko wustajeńca, kotraž swjeći we wobłuku europeady w Korutanskej swoju premjeru. Wotnětka chcedźa ju na wšelakich městnach pokazować. Ekspozicija wobsteji z 32 wulkich taflow z tekstami a mnohimi fotami.
Debit Elke Lorencoweje
Smjerdźaca (SN). W zhromadnym dźěle z Wokrjesnym sportowym zwjazkom Budyšin poskići Serbske šulske towarstwo šulerjam wot 1. do 4. lětnika prózdninske dny. Tute přewjedu w Kubłanskim srjedźišću LIPA w Smjerdźacej a to wot 22. do 26. awgusta, stajnje wot 9 do 15 hodź. Prózdninski poskitk wjerći so dokoławokoło sporta. Wobdźělnicy změja móžnosć, so we wšelakich sportowych družinach wuspytać, nowe sportowe družiny a nastroje zeznać a so cyle jednorje zhromadnje pohibować!
Dale planuje Serbske šulske towarstwo w Smjerdźečanskim kubłanskim srjedźišću LIPA swójbne stanowanje. Te wotměje so wot 27. do 28. julija. Nimo zhromadneje wječerje skići so móžnosć, za bulom honić, wolejbul hrać, so wječor při wohenju rozmołwjeć a hry hrać. Rano po rańšim sporće přihotuja a přewjedu zhromadnu snědań, z kotrejž přenocowanje zdobom zakónča. Popłatk na dorosćeneho wučinja wosom eurow, na dźěćo dwaj euraj.
Přizjewjenja za poskitkaj přijimuja hač do 15. julija e-mailnje pod abo pod telefonowym čisłom: 0172/78 119 59.
Rubježnu trójku wuslědźili
Hamor. Akribiske přepytowanja Běłowodźanskeje kriminalneje słužby su policiju na slědy třoch paduchow wjedli. Skućićeljo w starobje 18, 20 a 34 lět su zamołwići za wjacore padustwa w zašłych lětach wokoło Hamora. Přećiwo nim přepytuja wosebje ćežkeho padustwa w něhdźe 25 padach. Minjene dny su jich bydlenja w Běłej Wodźe a Hamoru přepytali a dopokazy zawěsćili. Kaž w rozprawje Zhorjelskeje policajskeje direkcije dale rěka, wuslědźichu w braniborskim Derbnom wjetši padušny skład třoch podhladnych. Tam namakachu najwšelakoriše mašiny a samo twarsku amplu. Nětko dyrbi policija zwěsćić, kotra rubizna z kotreho padustwa pochadźa.