Škitny srědk pokradnyli
Miłoćicy. Składowanska hala w Miłoćicach bě cil paduchow w času wot soboty dopołdnja do póndźele ranja. Tam pokradnychu wjacore kanistry z rostlinskim škitnym srědkom. Kaž policija dale zdźěli, trochuja rubiznu na něhdźe 16 500 eurow. Nimo toho nasta něhdźe sto eurow wěcneje škody. Kriminalisća Kamjenskeho rewěra pad přepytuja.
Pančicy-Kukow (SN/MWj). Wot srjedź meje přewjedźe so po wšej Němskej wulke ludličenje, tak mjenowany Zensus 2022. Zwěsćić ma so bydlenska situacija ludźi, jich swójbne poměry, mzdy a wjele dalšich datow. Za to su trěbni dobrowólni pomocnicy, kotřiž wubrane wosoby wopytaja, so jich wšo móžne prašeja a do naprašnikow zapisaja. Do toho wobdźěla so pomocnicy na wotpowědnym dalekubłanju. Za nałoženy čas dóstanu pjenježne zarunanje.
Hižo na druhim dnju ruskeho nadpada na Ukrainu 25. februara bě předsyda towarstwa Ekumeniski tachantski wobchod Budyšin dr. Peter-Paul Straube namołwjał, za załožbu „St. Wolodymyr Fonds“ ukrainsko-katolskeje cyrkwje we Lwiwje darować a tak ćěkancow a woporow wójny podpěrać. Nětko je prěnju bilancu sćahnył.
Z połoženjom serbskeho ludu a serbskeje rěče we Wojerecach je so wčera tamniša měšćanska rada zaběrała. Wyši měšćanosta Torsten Ruban-Zeh (SPD) přednjese radźićelam rozprawu přirady za serbske naležnosće.
Wojerecy (KD/SN). Hromadźe z Domowinskej župu „Handrij Zejler“ spěchuje město Wojerecy serbske žiwjenje w měsće. To samsne płaći za Witaj-skupiny w pěstowarnjach w Čornym Chołmcu, Němcach a w Ćisku kaž tež za šulsku wučbu po koncepće 2plus na Wojerowskej zakładnej šuli „Handrij Zejler“. To rjekny Wojerowski wyši měšćanosta Torsten Ruban-Zeh na wčerawšim posedźenju měšćanskich radźićelow, jako jim rozprawu přirady za serbske naležnosće přednjese. Zestajiła je rozprawu zamołwita za serbske prašenja w měsće Gabriela Linakowa.
18. čitanske wubědźowanje
Budyšin. Pod hesłom „Knihi su zastupny lisćik do raja fantazije“ zarjaduje Rěčny centrum WITAJ w kooperaciji ze Serbskim muzejom wospjet čitanske wubědźowanje za šulerjow 3. lětnika. Najlěpši čitarjo wšěch serbskich zakładnych šulow wubědźuja so sobotu w dwěmaj rěčnymaj skupinomaj w Serbskim muzeju. Je to mjeztym 18. tajke zarjadowanje.
Moderatne zniženje
Budyšin/Zhorjelc. Po Roberta Kochowym instituće je so incidenca w Hornjej Łužicy dźensa moderatnje znižiła a wučinja w Budyskim wokrjesu 1378,8. Tamniši krajnoradny zarjad informuje wo 720 zwěsćenych nowoinfekcijach z koronawirusom. We wokrjesu Zhorjelc zličichu 875 nowych natyknjenjow, 15 schorjenych je zemrěło. Incidenca tam je na 1270,0 woteběrała.
Wědomostne dźěło wo Serbach
Čorna Pumpa (JOS/SN). Wjele ludźi je minjeny kónc tydźenja nalětnje wiki w Čornej Pumpje wopytało. Kołowokoło železniskeho wagona, na tak mjenowanym „Nastupnišću 19“, poskićowaše něhdźe 80 wikowarjow a rjemjeslnikow swoje wudźěłki a posłužby. Kobjeler a pčołar běštaj runje tak zastupjenaj kaž kwětki, ratarske wudźěłki a samodźěłany palenc. Skrótka prajene bě móhłrjec wšitko na městnje, štož na prawe nalětnje wiki słuša. Wopytowarjow witaše Hans-Jochen Hoffmann, kiž bě 1990 prěni wjesnjanosta gmejny Čorna Pumpa po towaršnostnym přewróće.
Běchu to mjeztym štwórte wiki tajkeho razu, kotrež je towarstwo „Nastupnišćo 19“ ze swojim hibićiwym předsydu Holgerom Schwarzom organizowało. Započeli su 2018 z něhdźe 30 wikowarjemi. Nětko bě jich nimale trójce telko. Zmóžnili su to z tym, zo su teren wokoło železniskeho wagona w minjenymaj lětomaj powjetšili. Kónc tydźenja je so wopokazało, zo je so próca zadaniła. To podšmórnychu tohorunja wikowarjo a rjemjeslnicy, kotřiž so zdobom wjeselachu, zo mějachu zaso składnosć swoje wudźěłki poskićować a předawać móc.