Na mjezynarodnym rejowanskim wubědźowanju „Ave Bohemia“ zdoby sebi minjeny kónc tydźenja młodźinska rejowanska skupina „Łužičanska rapsodija“ prěnje městno w kategoriji folklora. Nimo toho kwalifikowachu so za gala program na kotrymž předstajichu so najlěpšich 27 ze 190 čisłow wubědźowanja. Wuměłski nawoda festiwala Jevgenij Vrublevskij přepoda nawodźe skupiny Kornelej Kolembusej (wotlěwa) wuznamjenjenske wopismo kaž tež diamantnu skulpturu. Foto: Anna Terekhina

Janko Šajatović je tema dwutydźenskeho ewenta we Wojerecach

Wojerecy (SN/MiR). Nic mystiski Krabat, ale historiska wosoba Janko Šajatović je hłowna tema dwutydźenskeho nakupowanskeho ewenta we Wojerowskim Łužiskim centrumje. Mjez wuhotowarjemi su přewažnje serbske towarstwa, zarjadnišća a institucije. „Zapřijamy na přikład drastowu skupinu Ćisk a Serbski folklorny ansambl Wudwor, kotrejž 1. junija na mjezynarodnym dnju dźěsća wustupitej, kaž tež pućowansku wustajeńcu ,Serbske nałožki‘ Čornochołmčanskeho kulturneho centruma Krabatowy młyn“, praji managerka centera Madeleine Matschke. Jörg Tausch dźěła tuchwilu na kopiji postawy Šajatovića, kajkuž bě wón za wustajeńcu „Krabat – muž, mytos, marka“ w Budyskim Serbskim muzeju w lěće 2017 zhotowił. Ideju za Dny Šajatovića, jako spominanje na 400. narodniny Janka Šajatovića, je něhdyši předsyda Krabatoweho towarstwa Reiner Deutschmann zrodźił. Jemu sylna podpěra při organizaciji projekta je ko-županka Wojerowskeje župy „Handrij Zejler“ Gabriela Linakowa.

dale čitać…
póndź., 06. meje 2024

Mały Wjelkow (SN/bn). „Naš kraj – Unser Land“ rěka „performatiwna dźiwa­dłowa hra wo serbsko-němskim poměrje“, kotruž dohromady wosom lajskich hrajerkow a hrajerjow wčera w bywšej „serbskej jědźerni“ Małowjelkowskeje sotrownje prěni raz předstajichu. Scenarij běchu na zakładźe swójskich nazhonjenjow kaž tež złožujo so na woprašowanja a slědźenja na přikład Arnošta Muki a Cordule Ratajczakoweje sami spisali. Nastała je w běhu dweju lět inscenacija, wotbłyšćowaca aktualne podawki we Łužicy runje tak kaž historiske mězniki, kotrež „ambiwalentne zhladowanje Serbow na Němcow a nawopak kaž tež z toho rezultowace kompleksne prašenje za swójskej identitu do dźensnišeho wobwliwuja“. Publikum je aktiwnje do hry zapřijaty. Tak stachu so něhdźe 50 wopytowarjow mjez druhim z wobdźělnikami krawneje hosćiny markhrabje Gera; tezy „Serbja su indigeny lud“ mnozy njepřihłosowachu, prjedy hač so jednotliwy přihladowar wopraša, što tele wopřijeće scyła woznamjenja. ...

póndź., 06. meje 2024

SJ Chrósćicy –Módro-běli Zschachwitz 1:0 (0:0)Zestawa domjacych: Králíček – Mark (68. M. Wencel), Kreuz, Cyž, L. Zahrodnik, Graf, Hawš, Matik (65. Handrik), G. Zahrodnik, Młynk, Matješk (89. Runt)Hrajerjo SJ Chrósćicy su přećiwnika ze Zschachwitza minjenu njedźelu doma wočakowali. Tutón steješe na štyrnatym městnje w tabulce – jedne městno před Chróšćanami. Přihladowarjo móžachu so tuž na brizantny duel wjeselić.Hra běše wot spočatka jara wurunana. Wobě mustwje spytaštej so spěšnje do šěsnatki přećiwnika předrěć. Prěnje dobre móžnosće pak sej hosćo wuhrachu. Najlěpšu tajku mějachu w 25. min. Sylna třělwa přećiwnika ze zdalenosće 20 metrow dótkny so łaty a skoči zaso wróćo do pola. Při tamnych akcijach so zas a zas sylny wrotar Chróšćanow, Petr Králíček, wopokaza a bule suwerenje wotwobara. Tež wrotar hosći, Paul Schramm, dyrbješe so raz naćahnyć, jako jeho w 35. min. Michał Młynk z třělwu pruwowaše. Dalše dobre móžnosće pak sej mustwje wuhrać njemóžeštej. ...

póndź., 06. meje 2024

Roztřělany a wupaleny bojowy tank USA typa M1A1 Abrams steji jako trofeja w Parku dobyća w ruskej stolicy Moskwje. Ruske wójsko je jězdźidła po swójskich informacijach při wojowanjach w Ukrainje zdobyło. Wjace hač 30 wojerskich jězdźidłow USA, EU a dalšich krajow tam pokazuja, mjez druhim němski bojowy tank Leopard (zady naprawo). Foto: pa/news-ru/Alexej Belkin

póndź., 06. meje 2024

Njewšědnje wjele porow dźěći a młodostnych na mejemjetanjuPančicy-Kukow (SN/MWj). Z wustupom kapały Šwintuchi a ze zabawnej bjesadu je so wčera mejemjetanje w Pančicach-Kukowje skónčiło. Z mnohimi pomocnikami bě młodźinski klub poradźeny serbski swjedźeń wuhotował, kiž je wjesnjanam a jich hosćom zabawne hodźiny wobradźił. Při kinowymaj předstajenjomaj za dźěći a dorosćenych pjatk popoł­dnju a wječor stan hišće přejara wob­sadźeny njebě. To pak so při diskotece změni, tak zo dobra nalada hač do pózdnich hodźin traješe.

póndź., 06. meje 2024

„Klub potajnych Serbow“ rěka inscenacija socio-dźiwadłoweho Thespis-centruma, kotruž zajutřišim prapremjernje w Budyskim dźiwadle na hrodźe předstaja. Bosćan Nawka je so z režiserom hry a nawodu centruma Georgom Genouxom rozmołwjał.Knježe Genouxo, što je „Klub potajnych Serbow“ a štó w nim skutkuje?G. Genoux: Klub wopisuje skupinku młodostnych, kotraž so za dwěsćě lět skradźu na Lubinje schadźuje, hdźež zhromadnje serbuja a wo tym rozmysluja, kak hodźała so knježaca diktatura w Sakskej spowalić. Ze zběžkom a pomocu sydom serbskich kralow spytaja woni serbski swět wuchować. Wuchadźišćo fiktiwneho scenarija je, zo su „ćěmne mocy“ móc přewzali a wšo „njeněmske“ zakazali.Njeje přewjele fantazije trjeba, historiske paralele kaž tež aktualne towaršnostne tendency w scenariju spóznać.

nowostki LND