Wona pochadźa z lěta 1817. Wo tym swědči posudk Berlinskich dendrologow. „Něhdy su fararjo ze swojimi swójbami w bróžni žito a picu składowali, zdźěla tež drobny skót a syno“, powěda Daniel Jordanov, wot lěta 2007 farar ewangelskeje wosady Wochoza-Hamor, wo farskej bróžni. We Wochozach je wona jenička zachowana kładźita bróžnja a jedne z najstaršich twarjenjow we wsy. Dokelž je wona tajka swojorazna a wosebita, chcedźa ju wuchować a přichodnym generacijam zachować, praji wjesny předstejićel Mario Weier.

W 1990tych lětach je wosada třěchu ponowić dała. W bróžni bě skład wosady. Towarstwo wjesnych žonow tam słomu sušeše, z kotrejež kóžde lěto króny nastawachu. Před šěsć lětami zrodźichu prěnje ideje, bróžnju dołhodobnje zachować a w njej wjesne stawizny runje tak dokumentować kaž serbsku rěč a kulturu. W decembru 2014 załožichu towarstwo Wochožanska Šwjelowa bróžnja. Wone dopomina na rěčespytnika, teologu, redaktora­ a slawista Bogumiła Šwjelu (1873–1948), kiž bě wot 1908 hač do 1913 farar we Wochozach.

Wjele idejow

Na awstralšćinu dyrbiš so zwučić

Freitag, 21. April 2017 geschrieben von:

Dowolowe impresije z 3 600 kilometrow dołheje jězby po hoberskim kraju na južnej połkuli zemje

Awstralska je hoberski a zajimawy kraj, kotryž dyrbiš cyle jednorje raz dožiwić. To drje budźe kóždy wobkrućić, kiž je tam raz był. My smy so w měrcu na tónle dyrdomdej zwažili.

Po puću běchmy z wjetšim bydlenskim mobilom, w kotrymž móža štyrjo derje přenocować. W našim mobilnym „bydlenju“ podachmy so wot Sydneyja podłu wuchodneho pobrjoha hač do Cairnsa na samym sewjeru, na kóncu cyłkownje 3 600 kilometrow.

Jězdźić dyrbiš w Awstralskej na lěwym boku, na čož so poprawom spěšnje zwučiš. Problemy mějachmy hdys a hdys we wjacečarowych wobkružnych wobchadach, kotrež su w kraju jara rozšěrjene. Štóž tak prawje njewě, kak dyrbi wotbočić a spyta, we wobkružnym wobchadźe čaru změnić, tón hewak wurunanych awstralskich šoferow tež hinak zeznaje.

Rentnar a što potom? – wuměnkarsku swobodu wužiwać abo wužadanja přiwzać (8)

Někotři njemóža so tohole časa dočakać, tamni zaso nochcedźa scyła na njón myslić – na zastup do renty. Kajke maja wuměnkarjo žiwjenje abo starosće, to ze seriju „rentnar a što potom?“ bliže wobswětlamy.

Kruh zajimcow zetka so spočatk lěta 2014 we Wojerecach. Petra a Klaus Heine słušeštaj k tomu. „Tehdy so pomałku pokazowaše, zo požadarjo azyla do města přińdu“, 76lětna wučerka powěda. „Chcychmy integraciju zahe dosć podpěrać. Wukročenjam, kaž bě to nazymu 1991, dyrbješe so zadźěwać.“ Wot wšeho spočatka angažujetaj so mandźelskaj we wobydlerskim zwjazku „Wojerecy pomhaja z wutrobu“. W domje požadarjow azyla na Dillingerowej je Petra Heine dlěši čas kóždy tydźeń němčinu wuwučowała. Jeje mandźelski jej při organizaciji a transporće pomhaše.

Lěta 1901 natwarjenu a dźensa pod pomnikoškitom stejacu Spalowsku ewangelsku kapałku na kromje wsy móža­ wot tohole nalěća po wjelelětnych prócowanjach saněrować. „To nas njesměrnje zwjesela. Jako smy loni srjedź nowembra spěchowanske srědki přizwolene dóstali, bě to cyle wulkotny dźeń“, pódšmórnje Ramona Maul, kotraž bě wot lěta 2004 hač do 2014 Spalowska wjesna předstejićerka.

Zmóžniłoj stej saněrowanje wuwi­ćowy program za wjesnu kónčinu w Swobodnym staće Sakskej za dobu wot 2014 do 2020 (EPLR) a europski ratarski fonds za wuwiće wsow. Tule in­westuje Europa zaměrnje do wjesnych kónčin regiona­ LEADER. K njemu słuša tež kónčina hornjołužiskeje hole a hatow. Srjedź nowembra 2016 bě w přitomnosći sakskeho ministerskeho prezidenta Stanisława Tilicha (CDU) zastupowacy Budyski krajny rada Gottfried Krause zdźělenku wo přizwolenju spěchowanskich srědkow Kulowskemu měšćanosće Markusej Poschej (CDU) přepodał. Dohromady płaći saněrowanje Spalowskeje kapałki 388 000 eurow. Spěchowanje wopřijima­ 75 procentow tejele sumy, zbywacu štwórćinu płaći město Kulow ze swojeho etata.

Mitozej nowa atrakcija prazwěrjenca

Donnerstag, 13. April 2017 geschrieben von:

Nětko přepodatemu wopytowarskemu centrumej woblubowaneho wulětnišća slěduje w lěću dalši powabk

Štož kaž futuristiska twórba na kromje parkowanišća skutkuje, je nowe zachodne twarjenje, abo lěpje prajene wopytowarski centrum Małowjelkowskeho prazwěrjenca. Wotdaloka je hižo widźiš, a zda so, kaž by wopytowarja hišće bóle wabiło hač wulki sawrij při dróze do Słoneje Boršće. Architektonisce fascinowaca konstrukcija pak njepřeproša na wuprawu do přichoda. Skerje nawopak, ma być symboliska pokazka na spočatki žiwjenja na našej zemi.

Dlěje hač štwórć lětstotka wukonja Marek­ Buk powołanje sedłarja. Mjeztym­ je hižo dlěši čas samostatny. Někotre lěta měješe wón na zapadźe Němskeje sedłarnju, je pak so do ródneje­ wsy Wotrowa nawróćił.

Kóń je jónkrótne zwěrjo. Ćim rjeńšo je, z kwalitatiwnym a prawym gratom wěsće na nim sedźeć a jěchać. Se­dłar tajke konjace graty a sedła w ručnym dźěle zhotowja. ,,Sym so hižo za čas dźěćatstwa za powołanje zajimował, wšako bě dźěd sedłar a měješe swójsku dźěłarnju hnydom doma na dworje“, Marek Buk powěda. Hižo jako dźěćo je sej šulsku tobołu druhdy tež sam w sedłarni zwuporjedźał. Po zakónčenju šule wukubłanske městno za powołanje nańć pak njebě ani tak lochko. Dwě lěće je so Wotrowčan tehdy ze staršimaj wo nje prócował, doniž njezahaji w lěće 1989 wukubłanje w Kamjenskej Kothec se­dłarni. Powołanska šula pak bě w durinskim městačku Weida a bě jenička tajka za čas NDR, w kotrejž wukubłachu nimo sedłarjow tež hišće dalše rědke powołanja, kaž na přikład te garbarja.

„Dyrbjach hladać, kak swój puć namakam“

Donnerstag, 13. April 2017 geschrieben von:

Diakon Florian Mróz hotuje so na měšnisku swjećiznu sobotu do swjatkow

Serbscy katolscy wěriwi smědźa so lětsa­ zaso raz na podawk wjeselić, kajkiž tójšto lět wjace dožiwili njejsu: měšnisku swjećiznu serbskeho duchowneho, a to 3. junija, sobotu do swjatkow. Na nju hotuje so 27lětny diakon Florian Mróz.

We Wojerecach rodźeny Florian Mróz je w Kulowje w dwurěčnej swójbje wotrostł. Tam chodźeše tež do zakładneje a srjedźneje šule. Maturu złoži w lěće 2008 na Lessingowym­ gymnaziju we Wojerecach. Přizamkny so lěto ciwilneje słužby na Kulowskej farje. Lěta 2009 poda so na přihot­ studija teologije do Bamberga. Wot 2010 studowaše katolsku teologiju w Erfurće a zakónči studij w lěće 2015. Takrjec přetorhnjeny bě tón wot wukrajneho studija w južnotirolskim Brixenu. W tym času­ dźěłaše Florian Mróz jako kubłar w internaće, hdźež tež nabožinu poda­waše. Po zakónčenju studija teologije powołachu jeho w oktobru 2015 jako praktikanta do Budyskeje wosady swj. Pětra. Runje před lětom, 16. apryla 2016, přija Florian Mróz w Drježdźanach diakonsku swje­ćiznu.

Štóž w Brězowce serbsku narodnu drastu­ trjeba, tón dźe ke Krawcecom na Edelowej. Tomu hižo tak bě, jako chowaše Hanka Krawcowa hišće drastu we wul­kim kamorje. Dźowka Arite je pokład wot maćerje přewzała a za njón loni samo wosebitu stwu zarjadowała. Tak ma Brězowka nětko swójski drastowy­ fundus, a Arite Krawcojc-Marušowa so jenož­ wo njón njestara.

Małe staple z wušiwankimi pyšenych seklow, pisanych rubiškow, hawbow z cankami a cankatych bantow a dalšich drastowych dźělow kryja wulke blido. „To wšitko chcu hišće sporjedźeć, tam zady w tych šěsć kartonach čaka hižo přihotowana drasta na naše jejkadebjerki za Brězowske jutrowne wiki“, powěda mi Arite Krawcojc-Marušowa a pokazuje samočinjeny cankaty bant, z kotrymž njeje cyle spokojom. „Bohužel njeje kruty dosć, zo by – na hawbu přičinjeny – wobličo tak wobrubił, kaž ma być. A akuratna dyrbi drasta wězo wupadać, na to dźiwam, hdyž někoho hotuju“, wona podšmórnje.

Njebjelčan ma konjenc w Jaworje a jěcha 50

Donnerstag, 13. April 2017 geschrieben von:

Hdyž křižerjo njedźelu na konju zrowastanjenje Chrystusa wozjewjeja, budu mjez nimi znowa najwšelakoriši jubilarojo. Tak tež Maćij Kubaš z Njebjelčic, kiž lětsa 50. raz sobu jěcha.

Jutry 1968 – bě to 14. apryla a tuž nimale samsny datum kaž lětsa – słónco na njebju z křižerjemi derje měnješe a wša Boža­ stwórba ze zymskeho wotpočinka wotućejo so z nimi radowaše, zo je žiwjenje nad smjerću dobyło.

Tež Wotrowscy křižerjo běchu so připołdnju, po tym zo bě jich tam te­hdyši farar Pawoł Grofa wužohnował, na puć do Njebjelčic nastajili, zo bychu poselstwo wo zrowastanjenju Jězusa Chrystusa wozjewili. Zdawna je tak, zo zarjaduja so do Wotrowskeho křižerskeho procesiona tež křižerjo z Jawory, hačrunjež drje přisłuša wjes klóšterskej farskej wikariji. Mjez Jaworskimi křižerjemi napadny młody pachoł ze zelenym wěnčkom, kiž ze swojim tehdy hišće dźěćacym hłosom kěrluš po kěrlušu sebjewě-domje sobu zanošowaše. Pachoł bě Jaworčan Maćij Kubaš, šuler 8. lětnika Šule Ćišinskeho w Pančicach-Kukowje, a njebě ani hišće 14 lět.

Wopyt w Nowym Měsće nad Sprjewju

Donnerstag, 13. April 2017 geschrieben von:

Serbske nałožki a tradicije su žiwe, wobchadna serbšćina hižo nic

Nowe Město nad Sprjewju je ze swojimi něhdźe 400 wobydlerjemi najwjetši wjesny dźěl gmejny Sprjewiny Doł w Budyskim wokrjesu. Ke komunje z 1 931 wobydlerjemi słuša sydom wjesnych dźělow: Bórk, Bórkhamor, Nowa Wjes, Nowe Město, Sprjewiny Doł, Sprjejcy a Drětwja (Zerre).

Nowe Město leži na woběmaj bokomaj Sprjewje na kromje Nowoměšćanskeje hole, a to mjez Grodkom, Běłej Wodu a Wojerecami. Sewjernje wsy ćeče ze Slepjanskeje kónčiny přižórlaca­ so Struga do Sprjewje. Idyliska to krajina, kotraž wabi k wodychnjenju a kolesowanju, hdźež pak su kołowo­koło tež něhdyše wuhlowe jamy swoje stawizny zawo­stajili a so zdźěla grawo­ćiwje do pomjatka wobydlerjow zašćě­pili.

Neuheiten LND