Hišće hač do januara 2019 zawěsća krajny zarjad rěčnych zawěrow nasyp Čorneho Halštrowa we Wojerecach. Zo bychu škit před wulkej wodu polěpšili, zatwarjeja, kaž tule mjez Budyskim a Grodkowskim mostom, špundowu sćěnu. Naprawa płaći něhdźe 1,6 milionow eurow, kotrež dóstawaja z Europskeho fondsa za regionalne wuwiće EFRE. Něhdźe 500 metrow dołhi wotrězk ­nasypa dyrbja nuznje saněrować, dokelž běchu fachowcy při analyzy zwěsćili, zo njeje hižo wěsty. Foto: Ulrike Herzger

Nałožki předstajiła

Donnerstag, 02. August 2018 geschrieben von:

Stróža (CS/SN). Ines Kunzendorf z towarstwa Serbski kulturny turizm je wčera wo serbskich nałožkach přednošowała. Myslene wosebje za mnohich dowolnikow na wočerstwjenišću při Olbje pak zličichu w Stróžanskim Domje tysac hatow jenož horstku zajimcow. „Serbske nałožki su do njematerielneho kulturneho herbstwa UNESCO přiwzate“, referentka wuzběhny. Wona rozłoži wšelake wopřijeća za Serbow a předstaji žiwe drastowe regiony, delnjołužiski, Wojerowski, Slepjanski a katolski, hdźež žony wšědnje hišće w narodnej drasće chodźa.

Krótkopowěsće (02.08.18)

Donnerstag, 02. August 2018 geschrieben von:

Wojerecy sobu najćopliše město

Offenbach. Z wochłódnjenjom tež přichodne dny ličić njemóžemy, kaž Němska wjedrowa słužba w Offenbachu zdźěla. Wčera bě Regensburg najćopliše město Němskeje z temperaturu 37,9 stopnjow celsija. Slědowachu Wojerecy ze 36,8 stopnjemi, Konstanz nad Bodamskim jězorom ze 36,5 a Choćebuz z naměrjenymi 36,4 stopnjemi. Za dźensniše popoł­dnjo warnuje wjedrowa słužba před sylnymi njewjedrami.

Wjace poradźowarjow za praksu

Drježdźany Ze zahajenjom šulskeho lěta 2018/2019 ma w Sakskej 160 poradźowarjow za praksu na wyšich šulach skutkować. Dotal bě jich 139. Tak projekt wot 123 na 150 wyšich šulow rozšěrja. Nošerjo projekta su sakske kultusowe ministerstwo, regionalna direkcija Sakskeje a Zwjazkowa agentura za dźěło. Lětsa chcedźa prěni króć „poradźowarja za praksu lěta“ wuznamjenić.

Hornja Łužica w srjedźišću

Policija (01.08.18)

Mittwoch, 01. August 2018 geschrieben von:

Zastojnicy z wulkim wuspěchom

Krušwica. Hnydom tři pokradnjene awta w cyłkownej hódnoće něhdźe 75 000 eurow zawěsćić a třoch pozdatnych paduchow zajeć móžeše policija wčera rano we wokolinje Běłeje Wody. W Mužakowje spyta so šofer BMWja kontroli wuwinyć. Policisća za nim smalachu a nańdźechu awto z Choćebuskej značku skónčnje w měsće wotstajene. Krótko na to poradźi so zastojnikam w Krušwicy, BMW X 5 zadźeržeć. Wodźer chcyše kontrolu přełamać. Policisća awto tohorunja z Chćebuskej značku zawěsćichu a šofera a sobujěduceho zajachu. Kaž so wustaji, bu­štej wobě jězdźidle hakle něšto hodźin do toho wikowarjej awtow w Gołynku (Gallinchen) pokradnjenej. Jenož mjeńšiny pozdźišo zawěsći policija w Běłej Wodźe Mercedes Sprinter. Berlinjanka bě ju informowała, zo bu awto pokradnjene a je po puću do směra na Pólsku. Z pomocu techniki móžachu zastojnicy jězdźidło lokalizować a paduchow zajeć.

Wot łužiskeje jězoriny zabyći?

Mittwoch, 01. August 2018 geschrieben von:

Wjes Lipiny trjeba wjac žiwjenskeje kwality a zwisk k turizmej

Lipiny (AK/SN). Wobydlerjo Lipin (Lippen) we Łazowskej gmejnje čuja so zabyći. Po tym zo bě tam 2010 a 2012 k zesuwanjam zemje dóšło – zapadnje wsy běchu so něhdźe 1,3 hektary płoniny sadźili – bě Łužiska a srjedźoněmska towaršnosć hórnistwoweho zarjadnistwa (LMBV) po dorěčenju ze zamołwitymi šěroke pasmo zawrěć dała. Hišće dźensa je něhdźe 2 000 hektarow mjez Lipinami a Łazom zaraćenych. „Zawrjenje bě hłuboki zarěz do žiwjenskeje kwality. To hač do dźensnišeho začuwamy“, měnitaj Christa a Hans Domšec. „Wot lěta 2010 je něhdźe pjeć kilometrow dołha kolesowarska šćežka mjez Lipinami a Łazom začinjena. Nimamy hižo direktny zwisk do Łaza.“ Šulske dźěći běchu šćežku jako šulski puć wužiwali, seniorojo podawachu so po njej k nakupowanju abo k lěkarjej. Tež turisća-kolesowarjo rady po šćežce jězdźachu. Podłu njeje informuja zdobom wo stawiznach bywšeje jamy Łaz III, čehoždla zhubichu w lětach 1960 do 1964 zapadny dźěl wsy. 195 wobydlerjow – dwě třećinje wjesneje ludnosće – tehdy přesydlichu, mjez druhim stachu so tež jednaće hatow z woporom brunicy.

Suche a horce wjedro, kajkež tuchwilu dožiwjamy, njewobćežuje jenož nas čłowjekow. Zwěrina so z permanentnej horcotu a suchotu runje tak bědźi. Baćonaj při Salowskej kapałce w bjezposrědnim susodstwje wjesneho hrajkanišća matej ćeže, nańć ­žratwu ke kotrejž słušeja mjez druhim tež žaby. Porjadny a dlěje trajacy šwihel dešća by zawěsće tež jimaj tył. Foto: Feliks Haza

Krući wostali a bamžej Franciskusej bliscy byli

Mittwoch, 01. August 2018 geschrieben von:

Rom (jh/SN). 70 000 ministrantow z cyłeho swěta wobdźěli so wčera we wobłuku 12. mjezynarodneho putnikowanja ministrantow do Roma, kotrež traje hišće hač do soboty, na awdiency z bamžom Franciskusom. Mjez nimi běchu tež 120 serbskich ministrantow, fararjo Beno Jakubaš z Radworja, Měrćin Deleńk z Chrósćic, Gabriš Nawka z Kulowa, diakon Pětr Mróz z Chrósćic a kapłan Florian Mróz, kiž přewodźa ministrantow z Lipska. Při temperaturach wokoło 36 stopnjow dyrbjachu woni dlěje hač połdra hodźiny před Pětrowym naměstom čakać, zo by jim policija přistup dowoliła. Při tym škitachu so putnicy přećiwo słóncu a horcoće z małymi pryskawami, předešćni­kami, wjele wodu, słónčnej kremu, kłobukami a dalšimi pomocnymi srědkami. Wjacorym skupinskim nawodam pak bě čas čakanja před Pětrowym naměstom w połnym słóncu předołhi a tuž poda­chu so ze swojimi chowancami radšo do chłódka, nic na naměsto. W rjadach serbskeje skupiny pak wšitcy dźakowano nazhonitym duchownym a kontroli poli­cije sektory w chłódku na Pětrowym naměsće strowi docpěchu.

Krótkopowěsće (01.08.18)

Mittwoch, 01. August 2018 geschrieben von:

Znowa z predikatom „derje“

Drježdźany/Budyšin. Abiturienća na sakskich gymnazijach su šulske lěto 2017/2018 z predikatom „derje“ wotzamknyli. Kaž loni je kultusowe ministerstwo w Drježdźanach z censurowych přerězkow abiturnych wuswědčenjow krajnu přerěznu hódnotu 2,2 wob­ličiło, kaž wone wčera zdźěli. Na Serbskim gymnaziju Budyšin bě přerězk 2,4.

Podpěra ministerstwa

Praha/Česke Budějovice. Lětušu 62. lětnju šulu za słowjanske studije zahaji so minjenu sobotu na Praskej Karlowej uniwersiće. Mjez 140 wobdźělnikami ze 40 krajow je tež Serbowka. Kurs traje hač do 24. awgusta. Dalši třo młodźi Serbja pojědu srjedź awgusta na lětni koleg, kiž budźe na uniwersiće w Českich Budějo­vicach. Čěske ministerstwo za kubłanje wobdźělenje Serbow spěchuje.

FDP budźe so čłonow woprašować

Atraktiwny napohlad na Narćanskim lětanišću

Dienstag, 31. Juli 2018 geschrieben von:

Narć (UH/SN). Tele dny so na Narćanskim lětanišću z ludźimi jenož tak mjerwi. Na terenje Aerokluba Wojerecy přewjeduje něhdźe 120 čłonow wopřijace towarstwo tak mjenowane lětnje lěhwo. 14dnjowski camp zarjaduja tam w času lětnich prózdnin hižo wjacore lětdźesatki. Tak njemóža sej mnozy lětni dowolowy čas bjez lětnjeho lěhwa w Narću hižo předstajić. K tomu přeprošeja sej Wojerowčenjo tež hobbyjowych pilotow ze spřećelenych klubow. „Jedyn tydźeń zasowidźenja a njeličomnych nowych nazhonjenjow leži hižo za nami. Lětsa mamy předewšěm stajnych hosći z Oerlinghausena. Cyłkownje je něhdźe 40 płuja­dłowych sportowcow přijěło. Samo jědnaće płujadłow su sobu přinjesli. Sami mamy sydom płujadłow a dwě z motorom ćěrjenej lětadle“, je w rozmołwje z předsydu Wojerowskeho Aeorokluba Rolandom Pietschom zhonić. Runje tele cyłkownje 20 lětadłow stara so na zemi wo tójšto pohiba. Něhdźe wot 11 hodź. móžeš w Narću wobstajne starty a přizemjenja wobkedźbować. Zdźěla ćahaja płujadła tež z dwěmaj powjaznicomaj do powětra. Tuž maja přewšo krótke čakanske časy na start.

Młode swójby do komuny wabić

Dienstag, 31. Juli 2018 geschrieben von:
Slepo (AK/SN). Gmejna Slepo chce zaměrnje twarske ležownosće kupować, wotkrywać a zajimcam předać. Tak chcedźa předewšěm młodym swójbam móžnosć skićić so w komunje zasydlić. To podšmórny nawoda zarjada za planowanje, twarstwo a hórnistwo zarjadniskeho zwjazka Slepo Steffen Seidlich na njedawnym posedźenju gmejnskeje rady. Ta jednohłósnje wobzamkny, wobtwarjenski plan „Brězowski puć“ nastajić dać. Cyłkownje wosom ležownosćow móže tam nastać. Dotal maja pjeć zajimcow. „Zo bychu planowany cil zawěsćili, dyrbja plan zdźěłać. Tež wobswětowe pruwowanje maja za to přewjesć. Gmejnska rada wobzamknje jako planowanski zaměr wupokazanje małosydlišća“, rěka přispomnjenje we wobzamknjenju. Wobydlerjow chcedźa z wozjewjenjemi w zarjadniskim łopjenu zahe na projekće wobdźělić. Financować chce komuna nakup z njepře­trjebanych swójskich srědkow, kotrež běchu za wutwar šěrokopasmoweje syće interneta předwidźane. Wšako zwjazkowe knježerstwo mjeztym wutwar digitalneje syće na wsach stoprocentnje spěchuje.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND