Z awtom wrota přełamali
Zdźěr. Na rabiatne wašnje su njeznaći minjeny kónc tydźenja w Zdźěri transporter typa VW Crafter pokradnyli. Najprjedy běchu so do tamnišeje wodarnje zadobyli a sej klučik awta přiswojili. Z transporterom w hódnoće 54 000 eurow přełamachu na to wrota areala a so zhubichu. Za awtom z čisłom BZ-KW 5000 nětko mjezynarodnje pytaja.
Smjerdźaca. Rěčny centrum WITAJ poskića zaso wječorne kursy čěšćiny z maćernorěčnym čěšćinarjom. Stajnje póndźelu wot 17 do 18.30 hodź. wotměje so kurs w Smjerdźečanskej LIPJE. W Budyskim Serbskim domje wočakuje wučer Jan Breindl stajnje wutoru wot 16.30 do 18 hodź. pokročenych a wot 18.30 hč do 20 hodź. započatkarjow. Přizjewjenja přijima RCW pod telefonowym čisłom 03591/ 550 400 abo emailnje pod adresu .
Radźićeljo so schadźuja
Pančicy-Kukow. Přichodne posedźenje gmejnskeje rady Pančicy-Kukow wotměje so štwórtk, 21. septembra, w 19 hodź. w awli Šule Ćišinskeho. We wobłuku twarskich naležnosćow zaběraja so radźićeljo z próstwu wo wužiwanje bywšeho twarjenja pěstowarnje jako hort. Dale póńdźe wo škit brjoha we Wotrowje a wo wobstaranje materiala a mašinow za ponowjenje dróhi na Kimbarku. Zjawne wozjewjenje tohole posedźenja gmejnskich radźićelow je prěni raz z nowym woponom gmejny wuhotowane. Wone je nětko oficialnje schwalene.
Wotrow (SN/MWj). Katarina Weclichowa je we Wotrowje jedna z tych žonow, kotrež so na dobro wsy angažuja a za to swój čas wopruja, njehladajo dźaka. Za to so jej tele dny na wosebite wašnje dźakowachu a ju tak wulce překwapichu.
„Smy wo akciji rozhłosoweho sćelaka Hitradio RTL hromadźe z předewzaćom Sachsenmilch zhonili. Z njej wuzběhuja čestnohamtski angažement jednotliwcow“, powěda Wotrowski wjesny předstejićer Měrko Pohonč. Dokelž so Katarina Weclichowa na mnohostronske wašnje we wsy angažuje, běchu ju za akciju namjetowali. Napisachu sćelakej, zo wona adwentne paslenje runje tak sobu přihotuje kaž nabožny prózdninski tydźeń a póstnicy na starej šuli. Wosebje na wutrobje pak leži jej hrajkanišćo, kotrež běchu w klóštrje Marijinej hwězdźe wottwarili a do Wotrowa přiwjezli. Wot wšitkich jednotliwych drjewjanych dźělow měješe so stara barba wotškrabać. Na to mějachu so dźěle znowa wobarbić. To wšo je Katarina Weclichowa sobu organizowała.
Róžant (JK/SN). Na zašłym posedźenju gmejnskeje rady Ralbicy-Róžant předstajištaj nawodnica financneho zarjada zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe Franciska Čapikowa a wjesnjanosta Hubertus Ryćer (CDU) hišće raz najwažniše dypki lětušeho hospodarskeho plana kaž tež srjedźodobne planowanje gmejny a zarjadniskeho zwjazka. Ćežišćo gmejnskich inwesticijow budźe po dołhim času přihotow wot klětušich jutrow twarska ležownosć w Sernjanach, hdźež maja wjacore jednoswójbne domy nastać.
Wěstotne lacy nowačkam
Drježdźany. Załožba ADAC wudźěla lětsa šulskim nowačkam po cyłej Sakskej něhdźe 39 000 wěstotnych lacow. 75 nowačkam Zakładneje šule „Ernst Beyer“ w zapadosakskim Reinsdorfje chce ministerka za kultus Brunhild Kurth (CDU) pjatk lacy wosobinsce přepodać. Do toho maja woni w kwisu dopokazać, što hižo wo wobchadnej wěstoće wědźa.
„Módra mauritius“ za wšitkich
Praha. Předewzaće Čěski póst je na hłownym póstowym zarjedźe w Praze swjatočnje nowu listowu znamku jako filatelistisku chłóšćenku předstajiło. Jedna so wo přewzaty motiw jedneje z najdrohotnišich znamkow swěta, znateje pod mjenom „Módra mauritius“. Čěsku wersiju w hódnoće 16 krónow (něhdźe 60 centow) móže sej kóždy kupić.
Skedźbnjeja na połoženje
Drježdźany. Špatne dźěłowe wuměnjenja, wjele nadhodźin a pobrachowacy sobudźěłaćerjo su njedostatki, kotrež dźěło hladarjow chorych w Sakskej poćežuja. Z cyłozwjazkowym akciskim dnjom skedźbnja dźěłarnistwo ver.di dźensa na tuchwilne ćežke połoženje. Po wobličenjach trjebaja sakske kliniki jědnaće procentow wjac personala.
Čorny Chołmc (BW/SN). Wjesne a ratarske žiwjenje takrjec k přimnjenju dožiwić bě wotmysł dworoweho swjedźenja sobotu w Čornym Chołmcu. Sta wopytowarjow su tam cyły dźeń po za wobchad zawrjenym hłownym puću dundali, na dworach statokow přebywali a so wot mnohich hudźbnych a dalšich poskićenjow zabawjeć dali. Mjez wopytowarjemi běchu tež Serbja z Hórkow, Ralbic, Pančic-Kukowa a wot druhdźe. Mjez druhim dožiwichu woni na Rječkec statoku hnydom na kromje wsy program 3. a 4. lětnika Wojerowskeje zakładneje šule „Handrij Zejler“ pod nawodom wučerki Reginy Kummeroweje. Holcy a hólcy přednjesechu w dobrej serbšćinje znate a nowše serbske pěsnje a basnje a předstajichu bantowu reju. Niklas Scheibe wustupi jako Pumpot.
Ručež ma so někajki nowy połatk zawjesć, da ludźo na barikady du. Tež na posedźenju Rakečanskeje gmejnskeje rady wjedźeše tajki popłatk njedawno ke kontrowersnej diskusiji.
Rakecy (JK/SN). Po tym zo běchu Rakečanscy gmejnscy radźićeljo na posedźenju w awgusće planowane wobzamknjenje k popłatkej za kontrolu decentralnych wopłóčkowych připrawow na september přestorčili, su je z wjetšinu hłosow přitomnych radźićelow nětko tola wobzamknyli. Po jara horcej diskusiji, w kotrejž so wosebje radźićeljo frakcije njestronskich wolerjow spjećowachu, kalkulowany popłatk kaž tež planowane wustawki připóznać, jim ničo druhe njezby, hač so hłosa wzdać abo přećiwo wobzamknjenju hłosować.