×

Nachricht

Failed loading XML...

SKI z předźěłanym logom

Mittwoch, 15. April 2026 geschrieben von:
Serbska kulturna informacija (SKI) w Budyšinje je njedawno swójske logo předźěłała. Přičina bě pokiw ze stron Domowiny, zo bě dotal wužiwany dźěl lipoweho łopješka znatemu serbskemu lipowemu łopješku w swojim konkretnym wuhotowanju přejara podobny. Lipowe łopješko je we Łužicy znamjo za rěč a kulturu Serbow. Mnoho zarjadnišćow tónle symbol wužiwa. Nowe logo Serbska kulturna informacija w Budyšinje kaž tež jeje delnjoserbski ekwiwalent, Lódka w Choćebuzu, wužiwatej. Tuchwilu pak so zdźěla tež hišće předchadźace zwobraznjenja jewja, mjez druhim na hižo prjedy zhotowjenych materialijach. SKI/Diana Matikowa

Krótkopowěsće (15.04.26)

Mittwoch, 15. April 2026 geschrieben von:

Wjace rěčnikow, wyši prestiž

Choćebuz. Po wobšěrnej wědomostnej analyzy Serbskeho instituta (SI) je so prestiž delnjoserbšćiny polěpšił a ličba rěčnikow stupała. Wjetšina delnjoserbsce rěčacych su mjeztym wuknjacy a noworěčnicy. Na internetnej stronje SI zdarma přistupna studija nasta we wobłuku projekta SROKA, awtorojo su Julija Běrinkowa, dr. Lutz Laschewski a Sophie Rädel z wotrjada za regionalne wuwiće a škit mjeńšinow.

Čary spěšnišo wutwarić

Berlin/Drježdźany. Sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) je sej na posedźenju sakskeho kabineta w Berlinje wot Zwjazka spěšniši wutwar železniskich čarow do Pólskeje a Čěskeje žadał. Wosebje skedźbni na spěšny kolijowy zwisk do Prahi. „Češa čakaja. Nimaja zrozumjenje za to, zo so pola nas ničo njehiba. Mamy statne zrěčenje“, Kretschmer wuzběhny.

Ličba wopytowarjow stabilna

Nic jenož na wsach, ale tež w městach maja mnozy doma skót. Něchtóžkuli nimo toho drobny skót plahuje. Wšitcy so wo strowotu swojich lubuškow ­prócuja. K tomu ­přinošować chce naša serija z pokiwami z weterinarneje ­mediciny. (78)

Najmjenje ludźi zwjazuje wobraz skótneho lěkarja z hamtskim dźěłom. Praktikowacy lěkar stara so wo zwěrjo, z chorosću trapjene, zo by je hojił. Pozadk schorjenja lěkar doskónčnje njeznaje. W někotrymžkuli padźe je zrudna wěrnosć, zo je zwěrjo njedosahaceho zastaranja, zanjechanja abo samo čwělowanja přez wobsedźerja dla schorjeło. Přičiny špatneho dźerženja skotu su mnohe, kaž na př.: lěnjosć, přežadanje abo prosće njewěda.

W Němskej je poměrnje krutych regulow we wobchadźenju ze zwěrjatami. A tola so skót kóždy dźeń škoduje: přez namóc w rězarnjach (Schlachthof), přez zranjenja špatneho stawa chlěwow, přez infekcije pobrachowaceho wuhnojenja, přez zeschnyće (Abmagern) słabeje picy dla atd.

Za jubilej zwučowali

Dienstag, 14. April 2026 geschrieben von:
Swoje kóždolětne treningowe lěhwo je rejowanska skupina Łužičanska rapsodija zašły kónc tydźenja w Budyskim Serbskim ludowym ansamblu přewjedła. Wot pjatka do njedźele su rejowarjo a rejowarki intensiwnje probowali a swoje choreografije dale pohłubšili. Pod nawodom Kornela Kolembusa a Yuliyje Kasyan nazwučowachu dwě nowej reji. Treningowe lěhwo słužeše přihotam za přichodne wustupy, kaž na mejemjetanju w Pančicach-Kukowje abo na folklornym festiwalu w Pólskej. Wobšěrny program chcedźa na swojim jubileju 3. a 4. oktobra 2026 prěni raz na jewišću Serbskeho ludoweho ansambla prezentować. Foto: Wanda Schweitzerec

Radźićeljo wuradźuja

Dienstag, 14. April 2026 geschrieben von:

Worklecy. Přichodne posedźenje Worklečanskeje gmejnskeje rady wotměje so štwórtk, 16. apryla, w 19 hodź. w horće „K wódnemu mužej“. W zjawnym dźělu zaběraja so radźićeljo z aktualnym stawom saněrowanja wyšeje šule „Michał Hórnik“ a rozsudźa wo dalšich twarskich nadawkach za nju. Nimo toho póńdźe wo hospodarski plan 2026 a wo prašenje, po kotrym puću radźićeljo přichodnje podłožki za swoje wuradźowanja dó­stanu.

Pančicy-Kukow. Tohorunja štwórtk w 19 hodź. zetkaja so čłonojo gmejnskeje rady Pančicy-Kukow na wuradźowanje w awli „Šule Ćišinskeho“. Tež woni chcedźa lětuši hospodarski plan wobzamknyć a wo wužiwanju srědkow z tak mjenowaneho Sakskeho fondsa rozsudźić. We wobłuku twarskich naležnosćow změja mj. dr. podłožki za přetwar a saněrowanje tykowaneho domu na blidźe.

Wodźenje po hrodźišću

Policija (14.04.26)

Dienstag, 14. April 2026 geschrieben von:

Kontrolu nad awtom zhubiła

Bluń. Po wšěm zdaću wulke dźiwje zwěrjo bě njedźelu wječor přičina wobchadneho njezboža pola Blunja. Na B 156 bě 19lětna wodźerka awta ze Zabroda přijěła, jako zwěrjo puć přeprěči. Młoda žona spyta so jemu instinktiwnje wuwinyć, zhubi při tym kontrolu nad jězdźidłom a zrazy do telefonoweho sćežora. Tón padny na awto a te so na kromje puća zwróći. 19lětna so na zbožo njezrani, na awće pak nasta něhdźe 16 000 eurow škody. Dale wona z nim hižo jěć njemóžeše, tak zo dyrbjachu je wotwlec. Dróha bě nachwilnje dospołnje zawrjena.

Wotstronja škody

Dienstag, 14. April 2026 geschrieben von:
Bjedrichecy. Sobudźěłaćerjo Wojerowskeje nadróžneje mištrownje wot wčerawšeho na puću wot Łaza do Bjedrichec škody na jězdni wuporjedźeja. Šoferojo dyrbja tam z krótkodobnymi mylenjemi nadróžneho wobchada ličić. Dospołnje pak puć njezawru, Budyski krajnoradny zarjad zdźěli. Z tuchwilnymi dźěłami najwjetše škody wotstronja. Pozadk je, zo mnozy tule čaru wokomiknje jako wobjězdku wužiwaja, dołhož je statna dróha S 108 we Łazu twarskich dźěłow dla zawrjena. Dróhu chce wokrjes po wšěm zdaću w lětnich prózdninach wobšěrnišo ponowić.

Změja noweho sobudźěłaćerja

Dienstag, 14. April 2026 geschrieben von:

Hamorska gmejna prócuje so dale wo projektaj strukturneje změny

Hamor (AK/SN). 1. julija móže Hamorska gmejna noweho sobudźěłaćerja za strukturnu změnu přistajić. Tole je wjesnjanosta Hendryk Balko (Hamorske wolerske zjednoćenstwo) na wčerawšim posedźenju gmejnskeje rady zdźělił. Nowe dźěłowe městno je na štyri lěta wobmjezowane a financuje so po 90 procentach ze spěchowanskeho fondsa za strukturnu změnu. Za personalne a wěcne wudawki dóstanje Hamorska gmejna w tym času dohromady 665 000 eurow. Sobudźěłaćer ma strukturnu změnu na dobro komuny sobu přewodźeć. Wotpowědne wupisanje je gmejna hižo na swojej internetnej stronje wozjewiła.

Pytaja žonopowu kralownu

Dienstag, 14. April 2026 geschrieben von:

Budyšin (MWJ/SN). Město Budyšin pyta tuchwilu reprezentatiwnu wosobinu za cyle wosebite čestnohamtske skutkowanje. We wobłuku lětušich žonopowych tydźenjow chcedźa 29. awgusta 2. Budysku žonopowu kralownu krónować, zdźěli měšćanske zarjadnistwo w nowinskej informaciji.

Žonopowa kralowna přewozmje na dwě lěće wuznamnu rólu jako pósłanča města Budyšina kaž tež tradicionalneho Budyskeho žonopa. W tutej funkciji reprezentuje wona region na mnohich zarjadowanjach na regionalnej a nadregionalnej runinje. Na te wašnje přinošuje wona k pozitiwnemu wonkownemu wobrazej sprjewineho města, w nowinskej zdźělence dale rěka. Ze zastojnstwom su najwšelakoriše zjawne wustupy kaž tež wobdźělenje na hospodarskich, kulturnych a towaršnostnych zarjadowanjach zwjazane. Dale steja zetkanja z wosobinami zjawneho žiwjenja na programje. Žonopowa kralowna wotbłyšćuje při tym identitu, tradicije a žiwjenske wašnje sprjewineho města.

Po jutrach swjeća w serbskich katolskich wosadach prěnje swjate woprawjenje. Běłe resp. młode jutry su za to tradicionalny termin­ w Radworju a Ralbicach. W Radworju (na wobrazu) je minjenu njedźelu cyłkownje 14 dźěći prěni raz k blidu Božemu přistupiło­. Z toho bě dźesać družkow. W Ralbicach bě 22 prěnjowoprawjenskich dźěći. Jědnaće holcow bě so družču drastu woblekło­. Foto: Lea Kralec

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND