Minakał (SN/MWj). Hdyž so w Minakale wo towaršnostnym žiwjenju, techniskim postupje a wobydlerskim angažemenće rěči, jewi so mjeno Günthera Schustera. Hižo wjacore lětdźesatki wón žiwjenje w swojej wsy a wokolinje njesprócniwje sobu postaja. Za to je jeho krajny rada Udo Witschas (CDU) z wopismom „Čestnohamtski měsaca meja 2025“ wuznamjenił, kaž krajnoradny zarjad w nowinskim wozjewjenju zdźěli.
Fabritius zaso społnomócnjeny
Berlin. Bernd Fabritius (CSU) bu wot zwjazkoweho knježerstwa srjedu znowa do zastojnstwa społnomócnjeneho za wusydlencow a narodne mjeńšiny powołany. 60lětny Němc rumunskeho pochada je tutu funkciju hižo wot 2018 do 2022 wukonjał. Natalie Pawlik (SPD), kotraž běše 2022 naslědnica Fabritiusa, je wot njedawneho nowa statna ministerka za migraciju, ćěkancow a integraciju.
Myto filmowemu festiwalej
Berlin. Zwjazkowa załožba za předźěłanje diktatury SED wuznamjeni filmowy festiwal Nysa z wosebitym mytom Karla Wilhelma Frickeho. We wopodstatnjeju mjez druhim rěka, zo „skrući festiwal wotewrjenosć zwonka metropolow a skutkuje w zmysle wotewrjeneje Europy“. Swjatočne přepodaće myta wotměje so 12. junija w Berlinje.
Čěsku seriju „přeněmča“
Kamjenc (UM/SN). Mjeztym wjacore lěta njewužiwa nichtó bywši Kamjenski póštowy zarjad pódla cyrkwje Swjateje Hany hižo jako tajki. Mjeztym pak je do njeho nowe žiwjenje zaćahnyło, mjenujcy přewšo zajimawe předewzaće. Minjenu sobotu woswjećachu tam oficialne wotewrjenje a dźeń wotewrjenych duri.
Wojerecy (KD/SN). ). Kóždej dwě lěće organizuje Wojerowska Kulturna fabrika wuměłstwowy projekt „Kunstlandstrich“. W starym a nowym měsće kaž tež na mnohich dalšich městnach spřistupnjeja wuměłcy zajimcam swoje ateljeje a towarstwa swoje rumnosće. W Małej Nydeji su Pečikecy hižo tójšto lět z hosćićelom tohole dnja. Tak su tež minjenu njedźelu pola sebje wuměłske rjanosće a rjemjeslniske móžnosće srjedźeneje Łužicy předstajili.
Wot lěta 2013 Frank Pečik swój wjace hač 300 lět stary statok a jeho stawizny we wobłuku zarjadowanja „Kunstlandstrich“ prezentuje. Lětsa pokazachu tam, kak so wowča wołma předźěłuje. Za to přeprosychu sej Steffi Metting z jeje kołwrótom a Birgit Schmidt z transportabelnym krosnom. Nimo toho je Marie Sonntag přijěła, kotraž rubiška a kachlowe lapki hóčkuje. Woblekła bě sej wona swjedźensku drastu z Noweje Łuki. Narodnu drastu wobsedźi jeje swójba hižo dlěje hač sto lět.
Nětko po kartki za festiwal
Chrósćicy. Zastupne lisćiki za 15. mjezynarodny folklorny festiwal Łužica dóstanjeće hižo pola časnikarja w Chrósćicach, w kwětkarni w Ralbicach a w Serbskej kulturnej informaciji. Nawodnica festiwalneho wuběrka Katharina Jurkowa skedźbnja na poskitk Šmitec wozydłownistwa: jězbu do Hochozy, 27. junija, z Budyšina, Radworja a Chrósćic (za 35 eurow scomter zastupom).
Bjerwałdski hród na předań
Hamor. Hród Bjerwałd je znowa na předań. Do toho je jón skupina reichsbürgerow z mjenom „Kralestwo Němska“ wužiwała. Peter Fitzek, kiž je so za krala měł, bě prawdźepodobnje wjacore imobilije w Sakskej wobsedźał, mjez druhim tež hród w Bjerwałdźe. Prawniske zrěčenje za to pak žane předležało njeje. Něhdźe jedyn milion eurow hród płaći.
„Tour de France“ w Čěskej?
„Posłuchaj lěkarja, prjed hač jeho trjebaš!“, serbske přisłowo namołwja.
Tuž wěnuje so student mediciny Pětr Dźisławk znatym a mjenje znatym chorosćam, zo by je čitarjam trochu bliže rozłožował (70/ kónc).
Sydomdźesate wudaće Mediciny raz serbsce je zdobom poslednje. Hižo połtřeća lěta rozprawjam kóždy druhi tydźeń wo wšědnych a njewšědnych chorosćach. „Medicina raz serbsce“ rěka serial, kotrehož hłowny zaměr je, medicinsku wědu w serbskej rěči posrědkować. Sym sej wěsty, zo su swěrni čitarjo a swěrne čitarki mjeztym tójšto zajimawych zjawow a wurazow kołowokoło čłowječeho ćěła a strowoty nawuknyli. Nětko rozžohnuju so z poslednim artiklom, zhladowacym jara powšitkownje na medicinu.