Wulke wjeselo na motorskich

Mittwoch, 28. September 2022 geschrieben von:
Za wobydlerjow Marije Marćineho domu w klóštrje „Marijina hwězda“ w Pančicach-Kukowje je kóždolětny wulět z motorskimi wulki wjeršk zarjadowanjow w běhu ­lěta. Tež lětsa, a to zašłu njedźelu, su sej přećeljo předewšěm staršich mašinow z nimi wulećeli. Mjez šoferami, kotřiž na te wašnje mnohim ludźom wulke wjeselo ­wobradźachu, běše tež Stanij Suchy z Róžanta. Po starće z klóšterskeho dwora jědźeše ­dołha parada jězdźidłow po serbskim kraju. Foto: Feliks Haza

Do Smolerjec kniharnje

Mittwoch, 28. September 2022 geschrieben von:
Budyšin. Towarstwo Přećeljo Smolerjec kniharnje přeprošuja štwórtk, 29. septembra, w 19 hodź. na literarny wječork składnostnje pjatych posmjertnin serbsko-němskeho lyrikarja, dramatikarja a přełožerja Kita Lorenca. Pod hesłom „Interview młodeho wědomostnika ze starym basnikom“ čitaja čłonojo towarstwa w Smolerjec kniharni na Budyskej Sukelnskej z Lorencoweje prozy a esejowych tekstow. Poskitk je bjezpłatny.

Policija (28.09.22)

Mittwoch, 28. September 2022 geschrieben von:

Po njezbožu cyle jednorje dale jěł

Delni Wujězd. Na zwjazkowej dróze B 156, mjez wotbóčku Delni Wujězd/Bjerwałd je 58lětny šofer awta marki Opel póndźelu připołdnju njezbožo zawinił. Wón bě před nim jěduce nakładne kaž tež awto marki Ford w dołhej křiwicy přesćahnył a wodźidłomaj do boka zajěł. Potom jědźeše bjez zastaća dale do směra na Hamor. Šofer Forda bě sej značku spomjatkował a ju policiji sposrědkował. Ta je na to zwěsćiła, zo bě šofer Opela zranjeny a zo bě alkohol pił.

W znamjenju dwurěčnosće

Mittwoch, 28. September 2022 geschrieben von:

Na Njepilic statoku w Rownom su zašłu njedźelu mócnje swjećili. Na dworowym swjedźenju bě składnosć, při hudźbje, dobrej jědźi a serbskej kulturje rjanu nazymu witać.

Rowno (JoS/SN). „Su-li žně w bróžni, potom směmy swjećić“, rjekny předsyda spěchowanskeho towarstwa „Njepilic statok Rowno z.t.“, Manfred Nikel, „a to najebać to, zo nimamy hišće domchowanku“. Spěchowanske towarstwo zhladuje na dobru lětnu bilancu. Wjeršk wšitkich zarjadowanjow běše mjeztym 23. dworowy swjedźeń. Kotoł z jejkowej poliwku, běrnjace placki, domjacy połćik, blachi tykanca a kurjene pstruhi – wšitko je było spěšnje zjědźene. Najbóle požadany pak běše chlěb z drjewjaneje pjecy. Na to njeběštaj Tzschamarjec pjekarskaj mištraj přihotowanaj, byrnjež pěc dwójce napjelniłoj. Samo Manfred Nikel z hłowu wiješe: „To njejsmy hišće ženje dožiwili“.

Dźeń rěkow zajimował

Mittwoch, 28. September 2022 geschrieben von:

Prěni króć su projekt w Budyšinje při Sprjewi wotměli

Budyšin (CS/SN). Won z rjadowniskeje rumnosće a do přirody! To bě hesło, kotrež je šulerjow 8. a 9. lětnikow Serbskeje wyšeje šule a Melanchthonoweho gymnazija Budyšin njedawno na wosebity dźeń wabiło. Tući wužichu akciski dźeń rěkow a podachu so k Sprjewi, hdźež mějachu při Starej wodarni wšelake stacije zmištrować. Wone zmóžnichu šulerjam, sej mnohe nowe dopóznaća na temy wodźizna-ekologija, wobswětoškit a domjacy skót zdobyć.

„Dźeń rěkow“ je projekt sakskeho statneho ministerstwa za energiju, klimu, wobswět a ratarstwo kaž tež załožby za přirodu a wobswět. Do přewjedźenja projekta zapřijeći su krajne zarjadnistwo rěčnych zawěrow, krajny zarjad za wobswět, ratarstwo a geologiju kaž tež wobho­spodarjenska towaršnosć za wobswět a ratarstwo. Dźeń rěkow je so mjeztym šesty króć, dotal po wjetšich městach, přewjedł, prěni króć pak w Budyšinje.

Wokrjes „Oskara“ dobył

Mittwoch, 28. September 2022 geschrieben von:
Brüssel/Budyšin (SN). Europske myto za šěrokopasmowy wutwar w kategoriji „kwalita a přistupnosć posłužbow“, tak mjenowany „šěrokopasmowy Oskar“, bu Budyskemu krajnemu radźe Udej Wićazej (CDU) wčera w Brüsselu přepodate. „Wjeselu so, zo buchmy za naš projekt nominowani a sym jara hordy, zo směmy wuznamjenjenje nětko sobu domoj wzać. Dźakuju so wosebje wšitkim, kotřiž běchu projekt sobu iniciěrowali a zwoprawdźili. Wosebje dźakuju so koleginam a kolegam šěrokopasmoweho staba a Budyskemu wokrjesnemu zarjadej za wuwiće“, praji Wićaz. Krajneho radu přewodźał bě jeho předchadnik, Michael Harig, w kotrehož hamtskej dobje su šěrokopasmowy projekt nastorčili a zwoprawdźili. Z druhim projektom je Budyski wokrjes zamóhł, cyły region z jara wysokim zwiskom wuhotować. Z tym su nětko 60 000 domjacnosćow, 179 šulow a někak 8 800 firmow z škleńčnonićowym kablom direktnje do domu zwjazane. Europske šěrokopasmowe myto spožča Europska komisija kóžde lěto, prěni raz bě to w lěće 2015. Po přestawce w lětomaj 2020/2021 bě lětsa znowa tak daloko.

Socialny měr je akutnje wohroženy

Mittwoch, 28. September 2022 geschrieben von:

Město Wojerecy kaž tež tamniša měšćanska rada stej so rozsudźiłoj, zjawny list politikarjam Zwjazka a Swobodneho stata Sakskeje pósłać. W nim žadaja sej podpisarjo za komuny wolóženja w energijowej krizy.

Wojerecy (AK/SN). Wone pokazuja při tym na aktualne nuzy energije a na hrožace wohroženje socialneho měra. List měri so na zwjazkowe a krajne knježerstwo a wšitkich zapósłancow zwjazkoweho a krajneho sejma z regiona. „Wočakujemy k zachowanju socialneho měra wobšěrny koncept na zwjazkowej a krajnej runinje k zmištrowanju krizoweje situacije a nic jeničcy akcije k wolóženju jednotliwych skupin potrjechenych. Zo by energija dale zapłaćomna była, měli za wěsty čas hornju mjezu za wužiwanje płuna a miliny za wšitkich přetrjebarjow postajić. Statne wotedawki na milinu, płun, bencin a diesel maja so na europski minimum znižić, zwurazni wyši měšćanosta Torsten Ruban-Zeh (SPD) wčera na posedźenju měšćanskeje rady. Wón je list zhromadnje z měšćanostu za šulu, kulturu a socialne Měrkom Pinkom a předsydami frakcijow w měšćanskej radźe podpisał.

Krótkopowěsće (28.09.22)

Mittwoch, 28. September 2022 geschrieben von:

Zakónča „BETA-konferencu“

Běła Woda. Iniciatiwa „Kreatiwna Sakska“ zahaji dźensa z diskusiju „Kulturne a kreatiwne hospodarstwo w strukturnej změnje“ zakónčenje lětušeje „BETA-konferency“ w Běłej Wodźe. Hač do soboty slěduja mjez druhim „Serbski brunch“, prezentacija „Łužiskich typow“ a koncertaj skupiny Serbska reja a MC Anki.

Jan Faktor wuznamjenjeny

Braunschweig. Čěsko-němski awtor Jan Faktor je z lawreatom lětušeho Literarneho myta Wilhelma Raabeho, spožčeneho wot města Braunschweiga a rozhłosoweho sćelaka Deutschlandradio, dotěrowane z 30 000 eurami. Wuznamjenjenje spožča jemu za jeho aktualny roman „Trottel“, kotryž je z „eksemplariskim přikładom dotalneho spisowaćelskeho tworjenja awtora“.

Hranicu dočasnje stražować

Policija (27.09.22)

Dienstag, 27. September 2022 geschrieben von:

Dyrbja z pokutu ličić

Budyšin. Zastojnicy policije, skutkowacy na awtodróze A 4 mjez Drježdźanami ­a Zhorjelcom su zwěsćili, zo so wšitcy šoferojo na zakaz jězdźenja z nakładnym awtom na njedźelach njedźerža. Tak su zašłu njedźelu sydom přeńdźenjow zwěsćili. Ani jedyn šofer njeměješe wosebitu dowolnosć za to, zo smě njedźelu jěć. Potrjecheni mějachu suche mlokowe wudźěłki, piwo, pakćiki, regale z metala, mašiny a telewizory nakładowane, jedne bě samo bjez tworow po puću. Nětko maja z pokutu ličić.

Domske so sypnyło

Dienstag, 27. September 2022 geschrieben von:

W Budyskim starym měsće je so wčera připołdnju w 12.25 hodź. domske sypnyło. Jedna so wo njewobydleny dom při wrotach na Mikławšk 3. Potrjecheny z toho je zadni dom. Na zbožo njebu nichtó zranjeny. Wohnjowa wobora, policija, měšćanski twarski dohlad a Techniska pomocna słužba (THW) su na městnje byli. Wobydlerjo susodneju domow, čo. 2 a 4, su swoje bydlenje nachwilnje wopušćić dyrbjeli, pozdźišo pak so zaso domoj nawróćichu. Po přepytowanju statikarjow a fachowcow su wrota při Mikławšku bjez wobmjezowanja dale wužiwajomne. W přichodźe maja so tamniše twarjenja wobstajnje na móžne puknjenja pruwować.

Foto: wohnjowa wobora Budyšin

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND