Njebjelčicy (JK/SN). Runja tamnym gmejnam zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe ma nětko tež Njebjelčanska koncept, hladać a wobhospodarjeć wodźizny 2. rjadu. Na njedawnym posedźenju gmejnskeje rady je Radebeulski krajinowy planowar dr. Andreas Stowasser radźićelam a přitomnym wobydlerjam koncept rozłožił. Po sakskich zakonjach dyrbja potrjechene wodźizny hač do lěta 2027 přirodźe podobny staw měć. To rěka, zo maja je tak wobhospodarić, zo wotpowěduja dołhodobnje přirodnym wuměnjenjam, w kotrychž wodźizny ćeku.
Myto wikow dóstał
Lipsk. Awstriski spisowaćel Karl-Markus Gauß je wčera lětuše Myto za europske zrozumjenje Lipšćanskich knižnych wikow přijał. W swojej narěči w Mikławšskej cyrkwi kritizowaše wón wulke nakładnistwa, kotrež běchu wobdźělenje cofnyli a tak zawinowali, zo knižne wiki njejsu. Zdobom wěnowaše so wón aktualnym wójnskim rozestajenjam a skedźbni na dóńt małych narodow.
Niwow incidency njezměnjeny
Budyšin. Po 856 natyknjenjach z koronawirusom, wo kotrychž je wokrjes Budyšin wčera informował, mjenuje Roberta Kochowy institut tam dźensa incidencu 1 434,5. We wokrjesu Zhorjelc je wona 1 059,6 zwotkelž rozprawjachu wčera wo 892 nowych infekcijach, z toho je 188 dźěći potrjechenych. Ličba smjertnych padow je wo dwaj (Budyšin) resp. štyri (Zhorjelc) přiběrała.
Mnohe wobsahi rozjimali
Wjesnjanosta Swen Nowotny (CDU) kandiduje znowa za zastojnstwo prěnjeho muža gmejny Rakecy. Dźakownje a spokojom zhladuje wón na minjenu legislaturnu periodu, kotraž bě jeho prěnja w zamołwitej funkciji.
Nastupił bě před sydom lětami jako njenazhonity přidružnik. Wědźeše pak, zo njebudźe nadawk lochki a zo změje wjele dźěła. Njeje pak so bojał zamołwitosć přewzać, ale je so skerje zaměrnje za gmejnu a wobydlerjow zasadźał.
Najćeši nadawk na spočatku
Hnydom na spočatku zastojnstwa čakaše na njeho najwjetši nadawk prěnjeje legislatury: konsolidacija. We wuskim a napinacym dźěle z fachowcom na polu financow je so gmejna z wulkeho zadołženja a financneje mizery wudrapała a steji mjeztym na solidnym pjenježnym a hospodarskim fundamenće. Z toho wuchadźejo hodźa so mnohe, za gmejnu wažne předewzaća zwoprawdźić.
Chróst (UM/SN). Po hrózbnym wohenju před tydźenjomaj w Chrósće pola Wulkeje Dubrawy su wjacore pomocne akcije zaběželi. Tak nastajichu w tankowni na Thälmannowej kašćik za pjenježne dary. Na internetnej stronje běži darowanska akcija, z kotrejž su mjeztym nimale 1 200 eurow nazběrali. „Nam blisko stejacy čłowjek je wšitko zhubił. Jeho bydlenski dom je so wotpalił, a při hrózbnym wohenju je wón swoju žiwjensku towaršku zhubił“, pisa iniciatorka pomocneje akcije.
Wulkodubrawski wjesnjanosta Lutz Mörbe (njestronjan) zwuraznja wot wohenja potrjechenemu swoje sobučuće. Dale wón rozłožuje: „Gmejna wobsedźerja bydlenskeho domu při rjadowanju sćěhow wohenja podpěruje. Běch wony wječor sam na městnje a sym potrjechenemu wobydlerjej hnydomnu pomoc a podpěru poskićił. Mamy z nim wobstajny kontakt.“ Lutz Mörbe dźakuje so tež w mjenje potrjecheneho „za mnohostronsku podpěru a za priwatnu pomoc wjesnjanow, přećelow a znatych.
Běła Woda (AK/SN). Wot lěta 1953 wobstejaca Běłowodźanska stacija młodych přirodospytnikow a technikarjow ma nowotwar jako městnosć wuknjenja do přichoda dóstać. To je cil projekta we wobłuku změny strukturow w Běłej Wodźe. Wizija je, zo chcedźa klětu zakładny kamjeń za twarski kompleks połožić. Wobstać ma kompleks z dźěłarnjow, seminarnych a zarjadowanskich rumnosćow kaž tež z přenocowanskich móžnosćow. Za tři lěta chcedźa nowotwar potom poswjećić. Po tuchwilnym stawje płaći projekt něhdźe 4,5 milionow eurow. Spěchowanske towarstwo a załožba stacije zapłaćitej dźesać procentow swójskeho podźěla. 90 procentow ma jako spěchowanje z hornca za strukturnu změnu přińć. W juniju regionalny wuběrk wo próstwje rozsudźi.
Bjez dowolnosće a z drogami
Ćisk. Wjacore přeńdźenja zwěsćili su policisća, jako předwčerawšim připołdnju w Ćisku wodźerja VW Passata kontrolowachu. 43lětny njemóžeše uniformowanym žanu jězbnu dowolnosć předpołožić, z kotrejž by směł wosobowe awto wodźić. Dale steješe wón pod wliwom wopojnych srědkow, štož so při drogowym tesće wukopa. Nimo toho měješe samo tež drogi při sebi. Zastojnicy přewodźachu muža k wotedaću kreje. Ale tež 58lětny wobsedźer awta, kiž bě při kontroli přitomny, žadyn jandźel njeje. Wón bě młódšemu jězdźenje ze swojim awtom po wšěm zdaću dowolił, byrnjež tón scyła žanu trěbnu jězbnu dowolnosć njeměł. Tohodla tež na njeho policajska wozjewjenka čaka, a to přizwolenja jězdźenja bjez dowolnosće dla.
Chrósćicy (SN/MWj). Swojeho kandidata za wólby wjesnjanosty Chróšćanskeje gmejny 12. junija je wčera tamniši gmejnski zwjazk Křesćanskeje demokratiskeje unije (CDU) nastajił. Kaž wočakowane, dotalny wjesnjanosta Marko Kliman znowa za zastojnstwo kandiduje. Přitomna horstka čłonow strony je Prawočana jednohłósnje za kandidata wuzwoliła.
Předstajić so Marko Kliman wčera přitomnym wězo njetrjebaše, wšako je gmejnu hižo minjene sydom lět wuspěšnje nawjedował. Byrnjež čestnohamtske dźěło wjesnjanosty wužadanje było, ma wón „wulki lóšt w tymle zastojnstwje dale dźěłać“. Při tym jeho pohonja, zo su w zašłych lětach něštožkuli docpěli.
Zhorjelc (dpa/SN). Ruskeho wojerskeho nadpada na susoda dla dochadźa w Zhorjelcu dale a wjace ćěkancow z Ukrainy. „Smy wšědnje na 500 ludźi přihotowani, w nuzy bychmy tež tysac zmištrowali“, zdźěli rěčnica Zhorjelskeho krajnoradneho zarjada. Jeničce póndźelu rano je něhdźe 350 ćěkancow z busami z Pólskeje do Zhorjelca přijěło. Jich běchu z ćahami z Ukrainy hač k pólsko-němskej mjezy přiwjezli.
Mjeztym su sportowu halu w Zhorjelcu za ćěkancow spřihotowali, zo móhli ukrainskich wobydlerjow zastarać a jim trěbny měr popřeć. „To je w prěnim rjedźe za tych myslene, kiž su wječor pozdźe přijěli a hišće njewědźa, hdy a kak za nich dale póńdźe.“
Nagelowa wustaja w ministerstwje
Drježdźany. Wot dźensnišeho móža sej zajimcy personalnu wustajeńcu Maje Nageloweje na prěnim poschodźe w Drježdźanskim statnym ministerstwje za wědomosć, kulturu a turizm na tamnišej Wigardowej 17 wobhladać. Přehladka wostanje we wobłuku formata „Kunst im Gang“ hač do 15. junija přistupna.
Dalšich akterow zapřijeć
Budyšin. Z wulkoprojektom Serbski forum wědy na Lawskim arealu w Budyšinje zwjazuja wulku šansu, rozjimać nowe struktury a perspektiwy. Wo tym běchu sej čłonojo kulturneho wuběrka na swojim wčerawšim posedźenju přezjedni. Tam su hromadźe ze zastupjerjemi Załožby za serbsku lud, Serbskeho muzeja a Serbskeho instituta rozmyslowali, kak hodźeli so dalši akterojo do wuwića noweho domu zapřijeć.
Incidenca woteběrała