Runja mnohim druhim zjawnym zarjadnišćam tež na Rownjanskim Njepilic statoku lětsa wjele zarjadowanjow přewjesć njemóžachu. Nětko nadźijeja so na lěpše časy klětu.
Rowno (JoS/SN). Prěni sněh tohole lěta je njedawno tež Njepilic statok w Rownom z tróšku běłej pychu pokrył a zaćišć zawostajił, zo je tam wšo w adwentnej ćišinje. Cyle tak měrne pak tam scyła njeje. W kuchni wuprudźachu stare kachle přijomnu ćopłotu. Kulturna managerka Njepilic statoka Petra Schubertowa pakowaše tam hodowne pakćiki za čłonow spěchowanskeho towarstwa. Dokelž žanu adwentničku přewjesć njemóža, maja woni nětko swój hodowny postrow z póštu dóstać.
Hakle minjeny tydźeń załožena wobydlerska iniciatiwa „Budyšin zhromadnje“ je wčera „Budysku manifestaciju“ wozjewiła. Pod hesłom „Budyšin njeje městno pochodowanja prawicarjow a zaprěwarjow korony“ wusměrja so wona přećiwo póndźelnym protestam.
Budyšin (SN/CoR). „Starosćimy so. Tydźenja, nimale hižo měsacy dołho pochodowacy přećiwo naprawam korony dla rozprawnistwo po cyłej Němskej z a wo Budyšinje dominuja. W chorownjach regiona medicinarjo a hladarjo zdobom na limiće dźěłaja. Najwjace ludźi regiona so rozumnje, solidarisce a empatisce zadźerži“, rěka w manifestaciji, kotruž su wčera Budyšenjo farar Christian Tiede, intendant Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Lutz Hillmann a měšćanskaj radźićelej Katja Gerhardi a Heinrich Schleppers (wobaj CDU) w NSLDź předstajili.
Mjenje natyknjenjow
Budyšin. Wo 879 natyknjenjach z koronawirusom, 272 mjenje hač před tydźenjom, a třoch smjertnych padach wot minjeneho pjatka je Budyski wokrjes wčera rozprawjał. Incidenca po RKI je dźensa z 1 050,3 snadnje woteběrała. We wokrjesu Zhorjelc wučinja wona 739,9. Wčera informowachu tam wo 521 infekcijach wot zašłeho pjatka a wo štyrjoch pacientach, kotřiž su w času wot 19. nowembra do 1. decembra zemrěli.
Ćežišća w regionje skrućić
Drježdźany. Němski zwjazk dźěłarnistwow (DGB) Sakskeje ma plany koncerna Alstom, dźěłowe městna w Zhorjelskim a Budyskim zawodźe šmórnyć, za dyr do wutroby. Předewšěm strukturneje změny dla měli so ćežišćowe industrije skrućić, DGB informuje. Wobchadna industrija ze železniskim wobłukom ma tež w zwisku z klimowymi zaměrami klučowe funkcije přewzać.
LEAG změje noweho šefa
Rakecy (TL/SN). Poslednje tydźenje lěta su za Clemensa Hensela z Budyšina čas, hdyž ma najwjace dźěła. Wón wikuje z najwšelakorišimi wudźěłkami za wohnjostroje. Za jich předań do silwestra ma swój skład mjeztym derje pjelnjeny. Wot lěta 2008 je wón ze swojim předewzaćom za wohnjostroje w Budyšinje a wokolinje po puću. 2014 kwalifikowaše so na tak mjenowaneho wulkowohnjostrojnika a staraše so wot toho časa wo njeličomne wohnjostroje na najwšelakorišich zarjadowanjach, kwasach a narodninach. Wot 2015 ma Hensel tohorunja wobchod w Budyskim nutřkownym měsće. Nic jeno z Budyšina, ale z cyłeje wuchodneje Sakskeje ludźo k njemu jězdźa, zo bychu sej tón abo tamny wosebity praskotak wobstarali. Wjace hač sto wšelakich wudźěłkow ma wón na składźe, kotryž je sej w bywšim bunkru Rakečanskich mechaniskich dźěłarnjow zarjadował.
Z jěduceho awta skočił
Budyšin. Wobsedźer bydlenskeho mobila w Drježdźanach informowaše sobotu wječor policiju, zo bě jón něchtó pokradnył. Zastojnicy wuhladachu jězdźidło na awtodróze A 4 pola Budyšina a chcychu je zadźeržeć. Paduch pak signale ignorowaše a město toho wotboka do policajskeju awtow zrazy, zo njemóhli jeho zastojnicy dale přesćěhać. Dokelž pak njebě wuspěšny, rozsudźi so za riskantny manewer. Wón swoju spěšnosć pomjeńši a z jěduceho bydlenskeho mobila skoči. Tón hišće něšto metrow dale jědźeše, prjedy hač jón policajske awto zadźerža. Paduch pak z awtodróhi ćekny a so do ćmy zhubi. Při pytanju za nim zasadźichu nimo helikoptera tež policajskeho psa, njemóžachu pak skućićela namakać. Na dwěmaj policajskimaj jězdźidłomaj a na bydlenskim mobilu nasta něhdźe 25 000 eurow škody.
Kulow (AK/SN). Klětu chce město Kulow předewšěm do wohnjowoborneje gratownje a do lěsneje kupjele inwestować. Tež kolesowansku šćežku wot Brěžkow do Mučowa budu planować. Tele ćežišća předwidźi hospodarski plan města za lěto 2022, kotryž su měšćanscy radźićeljo na swojim zašłym posedźenju jednohłósnje schwalili. „Dobra powěsć je, zo so sadźby za ležownostny a za přemysłowy dawk njezměnja“, podšmórny měšćanosta Markus Posch (CDU). „Špatna powěsć porno tomu je, zo připowědźene přidatne dawkowe dochody dotal do měšćanskeje kasy dóšli njejsu.“
Za nowotwar wohnjowoborneje gratownje předwidźi hospodarski plan 1,439 milionow eurow. 979 000 eurow z toho su spěchowanske srědki. Za wuhotowanje depota maja 100 000 eurow k dispoziciji, połojca toho je spěchowana. A za wuhotowanje wobornikow móža 40 000 eurow wudać. Tule sumu pak město same zapłaći.
Domizniske towarstwo Droždźij-Worcyn je ze saněrowanjom žurle w towarstwowym domje wulki projekt zwoprawdźiło. Wuslědk móže so widźeć dać. Nětko pak dyrbja derje hospodarić.
Droždźij (UM/SN). Mała a wot wulkich dróhow zdalena wjes Droždźij (Drehsa) ma zaso swjedźensku žurlu, kaž ju jenož mało wsow tejele wulkosće ma. Zmóžniło je to hibićiwe domizniske towarstwo Droždźij-Worcyn. Wone je skerje njenahladnu žurlu na hotowu parličku skuzłała, štož je jeho čłonam někotružkuli šědźiwu włosu wunjesło, měni Vincenz Neumann z předsydstwa towarstwa.
W lěta 1898 natwarjenym hosćencu běchu pozdźišo w reprezentatiwnym domje wosrjedź wsy za čas NDR gmejnske zarjadnistwo, wobchod, rěznistwo a lěkarska praksa zaměstnjene. Wot 1995 ma tu kulturne a domizniske towarstwo swoje sydło, kotrež dom wot lěta 2004 wot města Wósporka wotnaja. Twar pak bě tehdy w špatnym stawje. Wot lěta 2011 přewjedźechu tuž wjacore mjeńše twarske naprawy, a te je towarstwo zwjetša same zapłaćiło. Mjez druhim ponowichu třěchu, zatwarichu nowe wokna a modernizowachu kuchnju a nuzniki.