Budyšin (CS/SN). Tučny swjedźenski paket bě wjelelětny organizator Budyskich měšćanskich swjedźenjow Andreas Hennig tež za lětuše Budyske nalěćo spřihotował. Měješe to takrjec jeho rozžohnowanski dar być, wšako so na wuměnk poda. Mjeztym pak je jeho program jenož hišće makulatura. Koronakrizy dla dźě so swjatk kaž zwučene njewotměje.
Hennig a jeho sobuwojowarjo pak nochcedźa swjatkowny kónc tydźenja bjez kultury w sprjewinym měsće wostać. A tak přińdźechu na tele dny w mnohich wobłukach wupruwowanu formu livestreaminga. Byrnjež drje kóždy lóšt njeměł poskićenja jeno před kompjuterom sćěhować, je to přiwšěm móžnosć, wuměłcow a přihladowarjow hromadu wjesć. Zdobom je to hudźbnikam znajmjeńša mała přiležnosć, swoje straty dochodow trochu wurunać.
Serbske Nowiny namołwjeja swojich čitarjow, pod nadpismom „Wostanjemy doma!“ dopisować, što za čas koronakrizy doma abo w zahrodce tak činiće. Kak kreatiwni sće a što wam k přeprěčenju tohole ćežkeho časa do mysli přińdźe, z čimž móhli so zaběrać. Pisajće nam na . K tomu podajće prošu hesło „Wostanjemy doma!“ Čakamy na waše dopisy, wobrazy a rysowanki a wuprajamy hižo nětko wutrobny dźak. Pětr Šołta z Budyšina je nam satiru podał:
„Nano, kelko je 4 340 dźělene přez 35?“
„To su twoje domjace nadawki, nic moje!! Lič sam!“
„Sym žno, ja přińdu na 116 ...“
„Njehódaj, lič!!“
„Ale Tina mi přeco něšto do włosow tyka ...“
„Gor nic.“
„Tina, přestań a mysli na swój plakat wo kolesu.“
„Činju tola. Kak rěkaja špejchi serbsce, nano?“
„Hladaj do słownika!“
„Hdźe tón je? Móžeš mi jón přinjesć?“
„Ně, sym w kupjeli, Tim je zaso raz do cholowow činił.“
„Ach, tohodla je jow tak smjerdźało ...“
„Je tón tajki nakakany na mojim łožu sedźał?“
„Njewěm, lič ty swoje nadawki!“
„A hdźe je tón słownik?“
„Što wěm ja, to su twoje šulske wěcy. To dyrbiš ty wědźeć ...“
„Ooowww ...“
„Tina je moju knihu začiniła!“
„TINA!“
Dźěći dale wosebje potrjechene
Budyšin/Zhorjelc. Ličba z koronawirusom natyknjenych je w Budyskim wokrjesu wo dalšich dźewjeć na 448 přiběrała. Wulki dźěl nowoinficěrowanych su dźěći, kotrež su so zwjetša doma pola swójbnych natyknyli. Dohromady je 115 wosobow schorjenych, z nich 19 w chorowni. 320 ludźi je so wustrowiło. W Zhorjelskim wokrjesu wosta ličba inficěrowanych z 268 dale konstantna. Tuchwilu je tu 25 schorjenych, jednoho lěkuja w klinice. 221 ludźi je zaso strowych.
Wo lěsu mnozy mało wědźa
Drježdźany. Dźěło hajnikow a lěsnikow je njezbytne za zachowanje lěsa a tuž hódne za cyłu towaršnosć. To wujewi reprezentatiwne naprašowanje wo lěsu a lěsnistwje w Sakskej, kotrež je wičnoslědźenski institut hopp w nadawku zarjada Sachsenforst přewjedł. Mnozy ludźo pak wo funkciji lěsa a jeho wobhospodarjenju wjele njewědźa.
Hudźbne lěćo wupadnje
Wopity paduch popadnjeny
Budyšin. Twory w hódnoće nimale 500 eurow, mjez nimi wjacore elektriske graty, je paduch předwčerawšim w kupnicy na Drježdźanskej dróze w Budyšinje spakosćić chcył. Jako jeho sobudźěłaćer narěča a zadźerža, spyta 37lětny ćeknyć a wobaraše so, při čimž jeho lochko zrani. Najebać to muž skućićela dźeržeše, doniž policija njepřijědźe a jeho sobu njewza. Přewjedźeny alkoholowy test wunjese 1,74 promilow. Kaž policija zdźěli, běchu 37lětneho hakle njedawno z jastwa pušćili. Wčera su jeho hnydom zaso jatbowemu sudnikej předstajili.
Hamor (AK/SN). Gmejna Hamor swoju zakładnu šulu zaměrnje dale modernizuje. „Dźe wo trěbny lěpši wohnjoškit. Mjeztym zwoprawdźamy druhi twarski wotrězk. Za to smy próstwu wo spěchowanje we wobjimje 1,25 milionow eurow stajili. W běhu třoch lět chcemy je přetrjebać. Loni smy sanitarne připrawy ponowili. Lětsa slědujetej jědźernja a kuchnja“, podšmórny nawodnica twarskeho zarjada gmejny Cortina Kokles na póndźelnym wuradźowanju gmejnskeje rady. Parlament je tam wobzamknył, hnydom wjacore nadawki twarskim zawodam regiona přepodać.
Smjerdźaca (aha/SN). Hač rěčne kursy, dalekubłanja abo kreatiwne poskitki – wšitke dyrbjachu před nimale dwěmaj měsacomaj w Smjerdźečanskim kubłanskim srjedźišću LIPA přetorhnyć. Tež derje wopytane sportowe kursy k zachowanju strowoty, kotrež sahaja wot callanetici přez pilates a yoga hač k gymnastiskim zwučowanjam k skrućenju rjapa a cyłeje muskulatury, njesmědźachu hižo přewjesć.
Po běžnych naprašowanjach wobdźělnikow, hdy tam kursy zaso budu, je minjeny tydźeń nawodnistwo LIPY rozsudźiło, wobkedźbujo tuchwilne předpisy, je wot tohole tydźenja pod hołym njebjom dale wjesć. Wobzamknjenych wolóženjow koronanaprawow a dotalneho konsekwentneho dodźerženja wobmjezowanjow dla bě to móžno, štož wobdźělnicy wšitkich kursow witaja.
Minjenu wutoru wot dopołdnja hač do pózdnjeho popołdnja wužiwachu wobdźělnicy štyrjoch kursow składnosć, sej zaso do Smjerdźaceje dojěć.
Rakecy (JK/SN). Awla Pawołskeje šule bě wčera druhi króć městnosć, kotraž je Rakečanskej gmejnskej radźe zmóžniła, tuchwilne hygieniske prawidła nastupajo trěbny mjezsobny wotstawk wobkedźbować. Korona postajowaše tež wobsah dnjoweho porjada. Tak poda nawodnica financneho zarjada gmejny Franziska Pfeiffer rozprawu wo hospodarskim planje 2019. Spokojacy staw gmejnskich financow kónc minjeneho lěta je přičina k wjeselu a trochu hordosći, zo su prawje hospodarili. Zo gmejna tak derje steji, je po słowach wjesnjanosty Swena Nowotneho (CDU) wuraz solidneho postupowanja a realistiskeho nastajenja k narokam komunalneho dźěła.
Budyšin/Róžant/Bluń (SN/JaW). Kóždolětne putnikowanje serbskich a dwurěčnych katolskich wosadow swjatkownu póndźelu do Róžanta njebudźe. To wobkrući našemu wječornikej tachantski farar a dekan Wito Sćapan. Přičina su tuchwilne wobmjezowanja koronawirusa dla, štož tež Drježdźansko-Mišnjanski biskop Heinrich Timmerevers wobkrući. „Kemše swjeća wěriwi we wosadnych cyrkwjach. W Róžeńće Boža mša tohorunja budźe. Tam pak je ličba městnow kaž w kóždej druhej cyrkwi wobmjezowana. Tuchwilu pruwujemy, hač kemše wottam z pomocu Serbskeho rozhłosa wusyłamy“, zdźěli dekan Wito Sćapan na naprašowanje našeho wječornika.