Termin předleži

wutora, 20. februara 2018 spisane wot:
Drježdźany (SN). Přichodne wólby Europskeho parlamenta budu w času wot 23. do 26. meje 2019, zdźěla běrow europskeho zapósłanca Hermanna Winklera (CDU). Europscy parlamentownicy su wólbny termin namjetowali. Za Němsku by to 26. meja była. Winkler so nadźija, zo zwjaza sakske knježerstwo po wupruwowanym wašnju termin z komunalnymi wólbami w swobodnym staće.

To a tamne (20.02.18)

wutora, 20. februara 2018 spisane wot:

Zastaranske prawo za třinaće małych dźěći dósta Japanjan w Thailandskej. Swójbne sudnistwo w Bangkoku je 28lětnemu Mitsutokijej Shigeće dźensa dospołne zastaranske prawo za dźěći při­zwoliło. Holcy a hólcow běchu wšelake wupožčene maćerje w jeho nadawku porodźili, wšitkich w lěće 2014. Wjacekrótny milionar, syn bohateho wobchodnika, bě Thailandźankam za to přeličene wjace hač poł miliona eurow płaćił.

Z rekordnej pokutu 208 000 eurow je Mnichowske hamtske sudnistwo muža zasudźiło, kiž njebě za ćelace jatra prawu płaćiznu při kasy zapłaćił. 58lětneho běchu w superwikach w Mnichowje-Haidhausenje lepili. Kaž wón nětko přizna, je loni w decembru štyri razy ćelace jatra do titki za sad přepakował, zo by je při samoposłuženskej kasy jako tuńši wudźěłk wotličił.

Bonifacijowy skutk pomha

póndźela, 19. februara 2018 spisane wot:

Drježdźany (B/SN). Saněrowanje twarjenjow w biskopstwje Drježdźany-Mišno chce bonifacijowy skutk lětsa z 225 000 eurami spěchować. Mjez druhim profi­tu­jetej z toho w Radebergu cyrkej a nowo­twar farskeje žurle. W Lubiju spotorhaja dotalny wosadny centrum a přetwarja tuchwilny farski dom na tajki. W Lipsku-Reudnitzu podpěruje biskopstwo nutřkowne wuhotowanje a rjadowanje wonkowneho hrajkanišća nastawaceje pěstowarnje „Campo Lorenzo“.

Wo měr na Ukrainje so modlili

Vatikan (B/SN). Bamž Franciskus je wopytał ukrainsku wosadu w Romje. Před baziliku Santa Sofija modleše so wón hromadźe z wulkoarcybiskopom Swjatoslawom Šewčukom wo měr na Ukrainje. Pjeć milionow ludźi je wot konflikta na wuchodnej Ukrainje potrjechenych.

Biskopja chwala Donum vitae

Faluje wjace hač jenož tanki

póndźela, 19. februara 2018 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Za zasadźenje Zwjazkoweje wobory klětu w spěšnozakročenskim wójsku NATO njepobrachuja jednotkam jenož tanki, ale tež škitne lacy, zymska drasta a stany. To wuchadźa z dokumenta wojerskeho komanda, z kotrehož Rheinische Post w dźensnišim wudaću cituje. Parlamentownicy reaguja rozhorjeni. Tajke dźěry w zastaranju, samo­ při wažnych předewzaćach NATO, „njemóžemy a njebudźemy akceptować“, praji zakitowanski eksperta SPD Fritz Felgentreu nowinje.

Čłonojo SPD měli wothłosować

Drježdźany (dpa/SN). Generalna sekretarka sakskeje SPD Daniela Kolbe so nadźija, zo so tudyši towaršojo w bohatej ličbje na sobustawskim rozsudźe wo nowej wulkej koaliciji w Berlinje wobdźěla. „Namołwjamy tohodla wšěch čłonow, swoje hłosowanske prawo wužiwać“, rjekny Kolbe powěsćerni dpa. Wot jutřišeje wutory móže nimale 5 400 sakskich socialdemokratow wo z uniju wujednanym koaliciskim zrěčenju wothłosować.

Šěsć lět jastwa za Lindu W.

Awtor Gwee Li Sui prezentuje knihu, kotraž wopisuje, kak wobydlerjo Singapura mjez sobu komunikuja. Singlišćina je měšeńca z tamnišich štyrjoch oficialnych rěčow jendźelšćina, malajzišćiny, mandarin a tamilšćiny. W njej zakótwjene su tež hišće wurazy z lokalnych dialektow, kaž su to bengalšćina, hokkien abo kantonezišćina. Prjedy mějachu mnozy ludźo singlišćinu za tróšku njeluby dialekt małych ludźi. Dźensa je wjetšina horda na nju. Foto: Zubaidah Abdul Jalil/dpa

Naslědnicu našli

póndźela, 19. februara 2018 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Posaarska ministerska prezidentka Annegret Kramp-Karrenbauer ma Petera Taubera w zastojnstwje generalneho sekretara CDU naslědować. Tauber bě dźensa dopołdnja načolnym stronskim gremijam swój wotstup rozjasnił. Kaž powěsćernja dpa rozprawja, je zwjazkowa kanclerka a předsydka CDU Angela Merkel Kramp-Karrenbauer namjetowała. Hižo na zjězdźe 26. februara chcedźa wusku dowěrnicu kanclerki do zastojnstwa stronskeje managerki wu­zwolić. Wona je znata za swój wěcowny a analytiski dźěłowy stil.

Wjelki z Łužicy přišli

póndźela, 19. februara 2018 spisane wot:

Nový Bor (ČŽ/K/SN). Nětko ma so za prawdźepodobne, zo su so w susodnym kraju wjelki tež we Łužiskich horach zadomili. Na to pokazuja namakane slědy kaž tež zakusana dźiwina. Doskónčnu wěstosć chcedźa sej z pomocu DNA zdobyć,­ rjekny Jan Piňos z Hnutí Duha (Hibanje Tučel). W Šluknovskim wuběžku kaž tež w Jizerskich a Krušnych horach je přitomnosć wjelka absolutnje wěsta. We Łužiskich horach je sobudźěłaćer „Wjelčeje straže“ Jan Šmid z Noveho Bora slědy rubježnych zwěrjatow zwěsćił. Přirodoškitarjo maja zasydlenje wjelkow na sewjeru Čech za dobru wěc, dokelž zadźěwaja wone přesylnemu rozmnoženju dźiwiny, předewšěm dźiwich swini, ale tež šwincow, jelenjow a sornow.

Fachowcy z toho wuchadźeja, zo su wjelki přišli z Łužicy, hdźež su z lětami přeco nowe pasma přibyli. Poćerpja-li plahowarjo wowcow, kozow abo druheho skotu přez wjelki škody, naruna je jim stat z po­srědkowanjom wobwodnych zarjadow. Loni su w Liberecskim wobwodźe wjac hač 130 000 krónow wupłaćili.­

Jenož na města njemyslić

póndźela, 19. februara 2018 spisane wot:

Debata wo darmotnym zjawnym bliskowobchadźe

Lipsk (dpa/SN/MkWj). Srjedźoněmski wobchadny zwjazk (MDV) móhł so z wupruwowanskej kónčinu darmotneho bliskowobchada stać. „Chcemy w swojich gremijach pruwować, kak móhli so z modelowej kónčinu za wšu Němsku stać a kak móhli cyłoněmsku iniciatiwu z dalšimi wobsahami přewodźeć“, rjekny jednaćel MDV Steffen Lehmann kónc tydźenja nowinarjam.

Zwjazkowe knježerstwo rozmysluje, k polěpšenju kwality powětra zwjazkowe kraje a komuny při móžnym dar­motnym bliskowobchadźe pjenježnje spěchować.

Zwjazkowa ministerka za wobswět Barbara Hendricks (SPD) bě njedawno tajki darmotny bliskowobchad namjetowała, po tym zo bě Europska unija Němskej ze sankcijemi hrozyła, dokelž tójšto městow a regionow směrnicy w zwisku z drobnoprochom a dusykowym oksidom njedodźerži. Z poskitkom chce knježerstwo šoferow awtow pohnuć swoje awto stejo wostajić a radšo bus, tramwajku abo spěšnoželeznicu wužiwać.

W boju njepopušćił

póndźela, 19. februara 2018 spisane wot:
Što chcedźa politikarjo z Brüssela za Serbow a Łužicu zdokonjeć, hdyž ani němske a krajne knježerstwa rozsudźić njewěstej? Takle móhło prašenje rěkać, kotrež su sej serbscy a němscy rozmołwni partnerojo čłonow peticiskeho wuběrka Europskeje unije zańdźeny tydźeń stajili. To pak so njesta. Politikarjo EU su sej kopicu na­daw­­kow sobu do Brüssela wzali. Zwuraznili su swoje wobmyslenja nastupajo škit Serbow w Němskej. Kajke doskónčne dopó­znaće peticiski wuběrk w swojej rozprawje, připowědźenej za meju, wozjewi, mamy wočaknyć. Nawoda delegacije z Brüssela Pál Csáky pak jasnje rjekny, zo zmóžnja wopyt na městnje wjele wjac dopóznaćow hač ryzy informacije na papjerje. Dźak słuša wosebje Hanzej Wylemej-Kellej, kiž bě hižo lěta 2015 w Brüsselu na pominjacy so škit Serbow skedźbnił. Njeje pak w boju popušćił a dósta tak zastupjerjow EU do Łužicy. Milenka Rječcyna

To a tamne (19.02.18)

póndźela, 19. februara 2018 spisane wot:

Dwanaćelětny je w Berlinje-Spandauwje spěšnik ICE prawdźepodobnje za mě­šćansku železnicu měł a tak město do centruma stolicy do Wolfsburga jěł. Po puću je hólčec přewodźerce w ćahu napadnył, na čož wona zwjazkowu policiju zawoła. Zastojnicy pachoła we Wolfs­burgu přewzachu a informowachu jeho staršeju. Z přichodnym ćahom pósłachu syna – pod dohladom dalšeho přewodźerja – wróćo do Spandauwa, hdźež staršej na njeho hižo čakaštaj.

Paduch drjewa bě swoje awto w porynsko-pfalcskej gmejnje Ellerstadt tak połne nakładował, zo je na polu tčacy wostał. Policija nańdźe njezamknjene wozydło w nocy na njedźelu blisko składźišća drjewa. Mějićelka awta zastojnikam rjekny, zo bě mandźelski z nim po puću. Z přiwuznymi smědźeše wona drjewo wčera na składźišću wróćo staplować.

nowostki LND