Přetwarja katedralu swj. Jadwigi

srjeda, 28. decembera 2016 spisane wot:

Berlin (B/SN). Zwjazk spěchuje plano­wane saněrowanje a přetwar Berlinskeje katedrale swj. Jadwigi z cyłkownje dwanaće milionami eurow. W budgeće zwjazkoweho twarskeho ministra je za to klětu jedyn milion eurow předwidźany, za lěto 2018 šěsć a za 2019 pjeć milio­now eurow. Arcybiskopstwo Berlin trochuje kóšty cyłkowneho projekta na 60 milionow eurow, 43 milionow eurow planuja za biskopsku cyrkej a 17 milionow eurow za susodny Bernharda Lichtenbergowy dom.

Friedel nowy wiceoficial

Wobydlerjo měli rozsudźić

srjeda, 28. decembera 2016 spisane wot:

Köln (dpa/K/SN). Z aspekta zwjazkarstwa městow a gmejnow měli wobydlerjo rozsudźić, kotre zjawne městna maja z widejokamerami dohladować. Hłowny jednaćel zwjazka Gerd Landsberg rjekny rano­ w telewiziji ARD, zo ludźo – po­dobnje kaž pola kontrolow spěšnosće – najlěpje wědźa, hdźe je to trjeba. „Rozumne dohladowanje­ z widejokamerami w prawym času na prawym městnje móže­ njeskutkam­ zadźěwać.“

Wegetariske njeje mjasne

Berlin (dpa/K/SN). Zwjazkowy ratarski minister Christian Schmidt (CSU) chce zakazać, wegetariske a wegane cyrobizny dale jako mjasne woznamjenjeć. Wopřijeća kaž „wegetariski šnicl“ abo „wegana curryjowa kołbaska“ po jeho posudku přetrjebarja zamyleja. „Nichtó njesměł pola tajkich pseudoproduktow wudawać, zo wone mjaso wobsahuja. Za swoje rostlinske twory měli producenća swójske pomjenowanja nańć.

Wěstotny koncept předstajili

Werner Nölken z nowinarskeho wotrjada Hamburgskeje policije demonstruje tule žurnalistam na klance zranjenja, kotrež móža­ nastać, wužiwaja ludźo ilegalne silwesterske praskotaki, kotrež zwjetša z wuchodneje Europy do kraja woža. Jutře započnu w Němskej silwesterske praskotaki předawać. Foto: dpa/Daniel Bockwoldt

Tójšto ludźi dobrowólnje šło

srjeda, 28. decembera 2016 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Něhdźe 55 000 migrantow je Němsku minjene lěto dobrowólnje wopušćiło a so do swojeje domizny nawróćiło, telko kaž minjene 16 lět nic. Najwjetši dźěl z nich pochadźeše z krajow zapadneho Balkana. Woni mějachu jeno snadne šansy, w Němskej dołhodobne prawo na přebytk dóstać. Z ně­hdźe 15 000 nawrótnikami hač do nowembra běchu Albanjenjo najwjetša skupina, rozprawja Süddeutsche Zeitung, powołaca so na trochowanja Zwjazko­weho zarjada za migraciju a ćěkancow. Z něhdźe 5 000 wupućowanymi slěduja migranća ze Serbiskeje, Iraka a Kosowa. Ludźo běchu pjenjezy wot stata dóstali a móžachu z dobrowólnym nawrótom hrožace wotsunjenje wobeńć.

Ličba wotsunjenych wosobow je z ně­hdźe 25 000 lětsa runje poł tak wulka kaž dobrowólnych nawrótnikow.

Termin chabła

srjeda, 28. decembera 2016 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Wospjet přestorčene wotewrjenje noweho Berlinskeho wulkolětanišća je wohrožene. Wo tym rozprawja nowina Bild. Po tym je chětro njewěste, zo so zamołwitym poradźi, kaž tuchwilu planowane, lětanišćo w decembru 2017 wotewrěć. Nowina powołuje so mjez druhim na Berlinskeho knježaceho měšćanostu Michaela Müllera (SPD). Wón ma december 2017 za chětro naročny zaměr. Prawdźepodobnje wotewru lětanišćo­ „Willy Brandt“ hakle spočatk 2018. Poprawom dyrbjachu tam hižo pjeć lět dźěłać. Techniskich problemow dla pak so spočatk dale dliji.

Město podpěry zakładne dochody

srjeda, 28. decembera 2016 spisane wot:
Helsinki (dpa/K/SN). W Finskej dadźa so do zwěsćowanja, hač móhli zakładne dochody socialny system kraja zjednorić a wjace ludźom dźěło wobradźić. 2 000 připadnje wuzwolenych bjezdźěłnych ma wot januara město socialneje podpěry měsačnje 560 eurow dóstać. Pjenjezy njetrjebaja woni zdawkować, a kóždy smě sej bjeze wšeho dalše pjenjezy přizasłužić. Z tymle testom je Finska prěni kraj na swěće, kotryž wupłaća zakładne dochody bjez wuměnjenjow. Hakle krótko do silwestra probandźa zhonja, zo su do testa zapřijeći. Wulosowani buchu woni mjez 25 do 58 lět starymi wosobami, kotrež su w nowembru bjezdźěłnostny pjenjez dóstali. Nadźija je wulka, zo wony ekspe­riment ludźi k tomu pohnuje sej dźěło pytać. Mnozy přijimarjo socialneje podpěry ani wo mjeńše joby njerodźa, dokelž jim po wotćehnjenju dawkow snano mjenje­ zwostanje. Zakładne dochody nje­trjebaja zdawkować, tež potom nic, jeli sej měsačnje 4 000 eurow přizasłuža.

Ruska wuprajenja cofnyła

srjeda, 28. decembera 2016 spisane wot:

Nawodnica antidopingoweje agentury pječa wopak citowana

Berlin (dpa/SN). Antidopingowa agentura Rusada je pozdatne wuprajenja swojeje nawodnicy Anny Anceljowič wo systematiskim dopingu w Ruskej dementowała. Wotpowědne citaty w New York Times­ su skomolene a ze zwiska tor­hnjene, zdźěli agentura Rusada dźensa w Moskwje. Ameriska nowina bě Annu Anceljowič citowała, zo běchu na Olympiskich zymskich hrach 2014 w Sočiju systematiski doping ruskich atletow zatajili a zo jednaše so wo „institucionelnu zapřisa­hańcu“.

Hłowny přepytowar swětoweje antidopingoweje agentury WADA Richard McLaren je Ruskej w swojej lětsa předpołoženej rozprawje systematiski statny doping wumjetował, rěčo tohorunja wo „institucionelnej zapřisahańcy“ přez wjele lět a na wjacorych sportowych wulkozarjadowanjach. Fachowcy běchu dopokazy za zatajenje dopinga na olympiskich hrach 2014 w Sočiju namakali.

To a tamne (28.12.16)

srjeda, 28. decembera 2016 spisane wot:

Wosobinskeho dara za zwjazkowu kanclerku Angelu Merkel (CDU) dla staj požadarjej azyla zasadźenje policije zawiniłoj. Mužej, nan a syn, běštaj w porynsko-pfalcskim Naunheimje paket za kanclerku wotedałoj. Sobudźěłaćerce bě to podhladne, na čož wona policiju zawoła. Dokelž pak na rozbuchlinu wukubłany pos njereagowaše, jědźeše dźewjeć zastojnikow k mužomaj a da sej dar pokazać: Bě to­ samopaslena skulptura jako dźak kanclerce za hospodliwosć w Němskej.

Marcialiski hodowny dar za swojeju synow je mužej na awtodróze A 5 pola Offenburga mjerzanje z policiju wunjesło. Měješe wulku hrajkansku pistolu, ručne puta a škričkowe nastroje w awće. Pódla njeho jěducy šofer so atrapy dla nastróži a zawoła policiju, kiž muža zadźerža: Nastroje wukopachu so jako „policajske wuhotowanje“ za zady sedźaceju synow.

Hrózbne podawki swěta křesćanow jimali

wutora, 27. decembera 2016 spisane wot:

Budyšin (SN/at). Wětřik, dešć a miłe temperatury město zmjerzka a sněha běchu wonkowne znamjenja swjatych dnjow. To pak njeje křesćanow we Łužicy wottrašiło, w bohatej ličbje Bože słužby abo hodowne nutrnosće swjećić. We hłowje mějachu často hišće krawny atentat na adwentne wiki na Berlinskim Breitscheidowym naměsće. Strach ludźi před terorom tematizowachu duchowni tež w hodownym prědowanju.

Drježdźansko-Mišnjanski biskop Heinrich Timmerevers rečeše w tym zwisku wo „njepředstajomnych“ podawkach. „Přeco hižo smy so toho bojeli; smy so nadźijeli, zo njebudźemy wot toho po­trjecheni. A tola je so to nětk stało.“

Biskop Ewangelsko-lutherskeje krajneje cyrkwje Sakskeje dr. Carsten Rentzing ma Berlinski atentat za nadpad na hodowne poselstwo. Tohodla je najlěpša wotmołwa ta, „zo so wokoło tohole poselstwa­ hromadźimy“, wuzběhny wón na bohosłužbje pod hołym njebjom 23. decembra před cyrkwju Našeje knjenje w Drježdźanach.

Policistow lěpje škitać

wutora, 27. decembera 2016 spisane wot:

Berlin (dpa/K/SN). Nutřkowni ministrojo zwjazkowych krajow chcedźa policistow wěsćišich wuhotować, zo bychu před móžnymi nadpadami teroristow lěpje­ škitani byli. Bayerska wuda klětu za nakup kulki njepřepušćomnych lacow 30 milionow eurow. W Sewjerorynsko-Westfalskej nutřkowny minister Ralf Jäger (SPD) planuje, wšitke patruljowace awta z mašinskimi pistolemi wuhotować.

Šofer hižo mortwy był

Berlin (dpa/K/SN). Pólski šofer nakładneho wozydła, z kotrymž je Tunezičan Anis Amri mordarski atentat w Berlinje skućił, bu po informacijach nowiny Bild hižo hodźiny do wuwjedźenja njeskutka z kulku do hłowy morjeny. To je kónčna obdukcija wupokazała. Dotal z toho wuchadźachu, zo bě šofer hišće krótko do atentata w swojej kabinje ze skućićelom wojował a jemu do wodźidła přimnył. Mnozy sej žadaja, spožčić morjenemu Zwjazkowy zasłužbowy křiž.

Wopory nalěta wopominałoj

nowostki LND