Znowa za Puigdemonta

štwórtk, 18. januara 2018 spisane wot:

Barcelona (dpa/SN). Wotsadźeny katalanski regionalny prezident móhł tež nowy­ być. Najwjetšej stronje Katalon­skeje, kotrejuž zaměr je njewotwisnosć regiona wot Španiskeje, stej so na pod­pěru wo­spjetneje kandidatury Carlesa Puidgemonta za tele zastojnstwo dojednałoj. Wo tym informujetej Puidgemontowa lisćina Junts per Catalunya a lěwicarskonacionalistiska ERC. Zdobom připowědźatej, na prěnim parlamentnym posedźenju hłosować za Rogera Torrenta z ERC. Dotalny měšćanosta katalanskeho městačka měł so z prezidentom parlamenta stać.

Španiski ministerski prezident Mariano Rajoy je hižo póndźelu hrozył, w padźe znowawuzwolenja Puidgemonta nućene zarjadnistwo Katalonskeje podlěšić.

Serbska rada čaka dale na informacije

štwórtk, 18. januara 2018 spisane wot:

Podstupim (SN/MkWj). Njelubozny po­dawk,­ kotryž bě so w nowembru w Rosto­cku stał, je Radu za serbske naležnosće Braniborskeje na posedźenju za­wčerawšim, wutoru, hišće raz zaběrał. Na marinowym balu bě so rezerwist zwjazkoweho namórnistwa na agresiwne a nacionalistiske wašnje do Uty Henšeloweje dał, kotraž na zarjadowanju serbsku radu Braniborskeje zastupowaše. Předsyda rady Torsten Mak informowaše, zo je so zwjazkowa marina mjeztym wo­spjet zamołwiła a wobkrućiła, zo njeje potrjecheny wojak uniformy Zwjazkoweje wobory hižo hódny.

Takrjec na městnje teptać dyrbi serbska rada dale w prašenju planowanych nowych kubłanskich směrnicow, kotrež bychu na njedobro serbskeje wučby byli. Hižo kónc minjeneho lěta bě rada ze swojim stejišćom přećiwo planam kubłanskeho ministerstwa protestowała. Kubłanska ministerka Britta Ernst (SPD) je na to změny připowědźiła. „Hač do dźensnišeho njewěmy, kak maja te wupadać“, Torsten Mak kritizuje. Oficialnje rěka: Ručež su změny konkretne, serbsku radu wo tym informuja.

Skerje přećiwo jednanjam

štwórtk, 18. januara 2018 spisane wot:

Tež w Budyskim městnym zwjazku SPD njejsu jednoho měnjenja

Drježdźany/Budyšin (SN/at). Přihłosuja abo njepřihłosuja delegaća wurjadneho zjězda SPD kónc tydźenja w Bonnje, jednanja z uniju wo nowu wulku koaliciju zahajić? Tež w Budyskim městnym zwjazku strony, tak rjekny jeho předsyda Měrćin Krawc, njejsu jednoho nahlada. „To je normalne tworjenje měnjenja a rozsuda. Njejsmy rozdwojeni. Tendenca pak je skerje přećiwo wulkej koaliciji“, rjekny wón wčera do wuradźowanja zwjazka. Kaž Krawc zdźěli, je zwjazk wčera „z jeničkim přećiwnym hłosom wobzamknył, so přećiwo jednanjam k dalewjedźenju wulkeje koalicije w zwjazku wuprajić“.

Zamołwitosće dla

štwórtk, 18. januara 2018 spisane wot:
Što SPD zhubi, hdyž hłosuje wjetšina delegatow wurjadneho zjězda kónc tydźenja w Bonnje za to, z uniju jednanja za nowu wulku koaliciju zahajić? Wotmołwy móža wšelakore być, jedna pak so hižo do rozsudneho dnja cyle jasnje jewi: Staw strony njebudźe lěpši. Šansy sobuknježenja, wo kotrychž podpěraćeljo kursa šefa SPD Martina Schulza rěča, mnohich w městnych towarstwach prosće njepřeswědča. Woni boja so wo identitu najstaršeje strony w Němskej. Bjez dwěla, swój socialdemokratiski raz je SPD ze zakonjemi Hartza IV kanclera Gerharda Schrödera dospołnje zhubiła. Nětko towaršojo w Budyšinje, we Łužicy, Sakskej kaž po cyłym Zwjazku bolostnje začuwaja: Přesadźa-li so podpěraćeljo wulkeje koalicije na zjězdźe, budźe wobsahowe wobnowjenje SPD na njeznaty čas přestorčene. CDU a CSU byštej so wjeseliłoj, wšako by so SPD zaso raz „zamołwitosće za kraj dla“ popadnyć dała. Axel Arlt

To a tamne (18.01.18)

štwórtk, 18. januara 2018 spisane wot:

Dejka je za hindu-wosadu wčera w Bremenje twarnišćo za nowy templ pruwowała. „Pola nas je kruwa swjata. Wona je kaž bóh“, wuzběhny wosadny rěčnik Pathmakaran Pathmanathan. Kaž wón rjekny, dyrbješe dejka něhdźe poł hodźiny na ležownosći přebywać. Hdyž so tam derje čuje, je areal dobre městno. Tomu tak bě, budu tam twarić. Wosadźe hinduwow w Bremenje přisłuša po słowach Pathmanathana něhdźe 300 wěriwych swójbow, a za jich kubłanje trjebaja wjac městna.

W portalu eBay poskića předawar zatołkany papjercowy nopašk, z kotrehož je pječa „king rock’n’rolla“ Elvis Presley 1956 rano po koncerće w měsće Tulsa w zwjazkowym staće USA Oklahoma pił. Nopašk je nimo toho signowany. Štyri dny do kónca přesadźowanja steješe najwyši poskitk­ pola 880 dolarow, štož je něhdźe 720 eurow.

Nalada so chětro wochłódniła

srjeda, 17. januara 2018 spisane wot:

Kompromis Korutanskim Słowjencam wjetše zrozumjenje njewunjesł

Hnydom dwě njewjedrje stej srjedź decembra nad małej słowjenskej gmejnu w Korutanskej Žitara vas (Sittersdorf) howriłoj: Wichorisko Yves bě štomy złamała a hobersku škodu tež na domskich činiło. A w gmejnskej radźe bě lódzymna, wšitke politiske strony přesahowaca fronta přeće słowjenskeje mjeńšiny, připrawić dwurěčnu wjesnu taflu, pod rozbitki nadźije wotnjesła. Kompromis wo wjesnych taflach z lěta 2011 měješe so wo to postarać, zo so němska wjetšina a mjeńšina Słowjencow přibližitej.

Lěwicarjo w SPD: Wótry mječ

srjeda, 17. januara 2018 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Zhromadne dźěło unije a SPD po dwěmaj lětomaj přepruwować móže z wida lěwicarja w SPD Matthiasa Mierscha tež we wulkej koaliciji rozdźěle wujasnić. „To móže wótry mječ być“, wuzběhny rěčnik Parlamentariskich lěwicarjow SPD dźensa rano w sćelaku Deutschlandfunk, hdźež wabješe zdobom za to, koaliciske jednanja zahajić. Tak hodźało so pokazać, što bu docpěte a što nic. Wobdźělnicy předrozmołwow běchu so na to hižo dojednali.

Přećiwo Skupinje Freital

Drježdźany (dpa/SN). W terorowym procesu­ přećiwo prawicarskoekstremnej Skupinje Freital je zwjazkowe rěčnistwo dźensa na wyšim krajnym sudnistwje Drježdźany swój pledoajej zahajiło. Wone sydom mužam a jednej žonje mjez druhim wumjetuje, zo su teroristiski cyłk wutworili, mordarstwo pospytali a eksplozije rozbuchliny zawinowali. Kaž we wobskóržbje rěka, chcychu woni klimu stracha a represije šěrić.

Hromadźe z dalšimi regionami

Přejara wotwisny

srjeda, 17. januara 2018 spisane wot:
Zhorjelc (dpa/SN). Podłu Nysy su tuchwilu sta dźěłowych městnow wohrožene. „Tohodla trjebamy za Łužicu nětko plan B – a dyrbimy so na swoje sylnosće koncentrować“, rjekny Heike Zettwitz, decernentka w Zhorjelskim wokrjesu, powěsćerni dpa. Partnerow widźi wona w swobodnym staće, Zwjazku, Europskej uniji­ kaž tež Braniborskej. Nowa strukturna politika za wjesny rum trjeba najručišo wutwar spěšneho interneta kaž tež lěpše wobchadne přiwjazanje po dróze a kolijach k wulkim hospodarskim centrumam. Nimo toho wuwiće pokazuje, zo ma region přemało swójskich firmow a je přejara wotwisny wot wulkich koncernow, Zettwitz wuzběhny. Přikładaj stej połoženje pola Siemensa a Bombardiera w Zhorjelcu, we wagonowni w Niskej kaž tež zwrěšćena inwesticija w Rózborku.

Köpping za dalšu wuměnu

srjeda, 17. januara 2018 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Sakska ministerka za integraciju Petra Köpping (SPD) so za to wupraja, wjele lět wobstejace mě­šćanske partnerstwa mjez wuchodnej a zapadnej Němskej znowa wožiwić. To samsne płaći za styki šulow a towarstwow, rjekny Köpping w Drježdźanach. Wažne, zo sy w tymle prašenju wćipny. Tež wuměnu šulerjow mjez wuchodom a zapadom, kaž bě to durinski minister za kubłanje Helmut Holter (Lěwica) namjetował, ma wona za zmysłapołne. To móhło pomhać so lěpje zeznać a z respektom mjez sobu wobchadźeć.

„Znowazjednoćenje bě wulke zbožo w němskich stawiznach. Na to smy minjene 27 lět trochu pozabyli“, Köpping wobžaruje. Na wuchodźe a zapadźe su so klišeje wo „tych tamnych“ zahnězdźili, štož so młódšim generacijam dale dawa a towaršnostnu zhromadnosć wohroža.

Trjebamy změnu perspektiwy

srjeda, 17. januara 2018 spisane wot:

W Drježdźanskej cyrkwi Našeje knjenje chcedźa wo přichodźe rěčeć

Drježdźany (dpa/SN). Załožba Drježdźanskeje cyrkwje Našeje knjenje chce ze swojim lětušim forumom pod hesłom „Hdyž so Će Twoje dźěćo jutře praša ...“ do přichoda zhladować. „Hdyž so dźěći prašeja, to dorosćenym častodosć dych wotrazy“ praji farar mjenowaneje cyrkwje Sebastian Feydt k pozadkam jutře zahajaceho so zazběhoweho podija w Drježdźanach. Fenomen mjelčenja chcedźa přewinyć a wotmołwy namakać, kotrež generaciju rozsudźerjow daloko přesahuja. „Mamy ćeže, prawe wotmołwy na aktualne problemy namakać, dokelž na dołhodobne wuskutki swojich rozsudow njemyslimy.“ Tole pokazuje so w pobrachowacym dalewuwiwanju demokratiskich strukturow, w pobrachowacym dialogu mjez nabožinami, we wobchadźe ze zemskimi pokładami a w někotrych wěstotnopolitiskich prašenjach. „Trjebamy změnu dotalneje perspektiwy.“ Dźe wo dołhodobne sćěhi tuchwilnych zasadnych politiskich rozsudow.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND