Kanclerka Merkeljako swědk wustupiła

štwórtk, 16. februara 2017 spisane wot:
Berlin (dpa/K/SN). Před přepytowanskim wuběrkom Němskeho zwjazkoweho sejma w naležnosći NSA je kanclerka Angela Merkel (CDU) dźensa jako swědk wustupiła. Wjele hodźin dyrbješe wona na kritiske prašenja wotmołwjeć. Dźěše při tym mjez druhim wo jeje wuprajenje lěta 2013 „přećelow wobčušleć – to scyła njeńdźe“. Zastupnica Lěwicy w gremiju Martina Renner k tomu rjekny: „To bě chětro wulke zamydlenje wočow.“ Merkel je na rozprawy wo tym reagowała, zo bě ameriska tajna słužba NSA tež jeje handy „wotposłuchała“. Pozdźišo so wukopa, zo bě tež němska tajna słužba (BND) spřećelene staty wobčuš­lała. Kanclerski zarjad BND direktnje dohladuje.

Knježerstwo chce pomhać

štwórtk, 16. februara 2017 spisane wot:
Rüsselsheim (dpa/K/SN). Rozprawy, zo móhł francoski koncern PSA přewzać koncern Opel, su zwjazkowe knježerstwo „wubudźili“. Zarjad kanclerki kaž tež přisłušni ministrojo chcedźa z Parisom ručež móžno rozmołwy wjesć, praji rěčnik knježerstwa Steffen Seibert. Zaměr je, zachować­ němske produkowanišća Opela a tak dźěłowe městna. Powěsć wo planowanym přewzaću Opela přez PSA bě za Berlin njenadźicy přišła. Mjerzace je, zo tež wot francoskeho knježerstwa njeje do toho žaneje informacije dóstał. Opel ma w Europje něhdźe 35 000 sobudźěłaćerjow, wjetšinu z nich w Němskej. Dźe wo twornje w Rüsselsheimje, Eisenachu a Kaiserslauternje.

Kritizuje Trumpa

štwórtk, 16. februara 2017 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Předsyda Mnichowskeje wěstotneje konferency Wolfgang Ischinger je njepřestajne twitterowanje – rozšěrjowanje informacijow na internetnej platformje – prezidenta USA Donalda Trumpa kritizował. „Štóž so takle flacowsce napřećo medijam, sudnikam a swójskim tajnym słužbam zadźerži, tón swojej wobličomnosći a tej swojeho mustwa škodźi“, rjekny Ischinger nowinje Bild a doda, „přestańće twitterować, knježe prezidento!“ Nimo toho něhdyši diplomat skorži, zo je nowy prezident USA „maksimalnu njewěstosć“ do wonkowneje politiki přinjesł. Ischinger w tym zwisku tež sobudźěłaćerjow Trumpa kritizuje: „Hdyž so wosobina kaž prezident USA z wosobami wobdawa, kotrež zbudźeja wjace prašenjow hač wotmołwow, da so dowěra pozhubja.“

To a tamne (16.02.17)

štwórtk, 16. februara 2017 spisane wot:

Při starće do jelenja zrazyła je mašina na lětanišću města Charlotte w zwjaz­kowym staće USA North Carolina. Lěta­dło so wobškodźi a dyrbješe so po wot­lěće zawróćić a zaso přizemić. Nichtó ze 44 pasažěrow a štyrjoch čłonow wobsadki so na zbožo njezrani. Charlotte Douglas International Airport je jedne z najwjetšich lětanišćow USA. Wone je z lěsom, ale tež z wulkim płotom wobdate. Kak bě so jeleń na ležownosć dóstał, dotal nje­wědźa.

Bjez šofera je póstowy transporter w Du­rinskej něhdźe 200 metrow po nahłej dróze jěł a do parkowaceho awta prasnył. Při zražce nasta 20 000 eurow škody. Prawdźepodobnje njebě šofer transportera ručne borzdźidło přićahnył. Jako spyta jón tola hišće dosćahnyć, póstownik padny a so chětro wobodrě.

Krim Ukrainje wróćić

srjeda, 15. februara 2017 spisane wot:

Washington (dpa/K/SN). Nowy prezident USA Donald Trump wot ruskeho knje­žerstwa wočakuje, zo namóc na Ukrainje dale njeeskalěruje a zo jej połkupu Krim wróći. Jedyn z jeho rěčnikow je tole rozšěrjał. Zwiskow sobudźěłaćerjow Trumpa z Ruskej dla hišće do jeho nastupa je prezident­ pod ćišćom. Jeho poradźowar za narodnu wěstotu Michael Flynn je wotstupił, po tym zo so wukopa, zo bě z ruskim wulkopósłancom wo sankcijach rěčał.

Ministerka koleze wěri

Berlin (dpa/K/SN). Do zetkanja zakitowanskich ministrow krajow NATO w Brüsselu němska zakitowanska ministerka Ursula von der Leyen (CDU) na tym njedwěluje, zo so USA dale za aliancu angažuja, byrnjež ju prezident Donald Trump do prašenja stajał. Ameriski wonkowny minister James Mattis je jej slubił, zo su USA w zwjazkarstwje kruće zakótwjene. NATO je jemu najwuspěšniša wojerska alianca w stawiznach.

Dalše warnowanske stawki

Opel do francoskich rukow?

srjeda, 15. februara 2017 spisane wot:

Berlin (dpa/K/SN). Tradicionalna značka Opel, nimale 90 lět ameriskemu koncernej General Motors (GM) słušaca, stanje so prawdźepodobnje z wobstatkom francoskeho koncerna PSA. Medije rozprawjeja, zo jednanja wo přewzaću mjez woběmaj­ hižo cyły čas traja. Zwjazkowa ministerka za hospodarstwo Brigitte Zypries­ (SPD) je postupowanje GM a PSA kritizowała. Njeje akceptabelne, zo wonej do toho njejstej zwjazkowe knježerstwo, při­słušne krajne knježerstwa, zawodnu radu a dźěłarnistwo IG metal informo­wałoj. General Motors ma zamołwitosć za wšitke Opel zhotowjace němske awtomobilownje.

Po hódnoćenju branšoweho eksperty Ferdinanda Dudenhöffera je w Rüsselsheimje třećina z 15 000 dźěłowych městnow wohrožena. Kaž nowina Bild zdźěla, chce francoski zajimc wo Opel PSA najručišo z němskej kanclerku Angelu Merkel (CDU) rěčeć. Wotmysli jej pječa rozłožić, zo „dźe wo aliancu z Opelom“.

Praha je Sakskej konkurent

srjeda, 15. februara 2017 spisane wot:

Lětanišćo Václava Havela w čěskej stolicy z rekordnej ličbu pasažěrow

Praha/Drježdźany (dpa/SN). Dźeń a wjace wobydlerjow Němskeje wužiwa Praske lětanišćo za dowolowe a słužbne jězby, mjez nimi tójšto ze Sakskeje. Loni běchu hižo štyri procenty wšěch wužiwarjow airporta z Němskeje. Z 13 milionami pasažěrow je Praske lětanišćo Václava Havela loni nowu rekordnu ličbu docpěło, kaž managerka Marika Janoušková powěsćerni dpa zdźěli. Čěska republika ani telko wobydlerjow nima.

Tole wšak su ličby, wo kotrychž móža w susodnej Sakskej jeno sonić. Lětanišći Lipsk/Halle a Drježdźany móžeštej loni hromadźe runje 3,8 milionow pasažěrow zličić – 4,7 procentow mjenje hač lěto do toho­. Ličba pućowacych z lětadłom w Drježdźanach hižo wot lěta 2011 spochi woteběra.

To a tamne (15.02.17)

srjeda, 15. februara 2017 spisane wot:

Njewšědnu namakanku chce Heidelbergska policija swojemu wobsedźerjej wróćić: nowu čerwjenu zahrodowu budku. Kupc drje bě ju po puću z twarskich wikow zhubił. Policija z toho wuchadźa, zo njebě kruće dosć přiwjazana. Tak padny z připowěšaka a wosta w přirowje ležo­, z wimplom wobchoda. Tam zastojnikam wobkrućichu, zo běchu minjene dny woprawdźe tajku budku předali. Policija pyta nětko za swědkami.

Ze starych zelenych uniformow bayerskeje policije maja nětko nachribjetniki nastać. Wotpowědnu kooperaciju je bayerske nutřkowne ministerstwo dźensa w Straubingu zahajiło. Tamniši pomocny skutk Miłosćiwych bratrow zbrašenych chce wudźěłki z uniformow zhotowić. W Bayerskej budźe hač do lěta 2018 wšitkich 27 500 policistow z módrymi uniformami wuhotowanych.

Merkel mytowana

wutora, 14. februara 2017 spisane wot:

Berlin (B/SN). Zwjazkowa kanclerka Angela­ Merkel je dóstała katolske Myto Eugena Bolza. Z wotewrjenjom hranicy za ćěkancow je wona „sadźiła wažne znamjo humanity a w politice přikład lubosće k druhemu“, rjekny předsyda Němskeje biskopskeje konferency, Reinhard kardinal Marx. Myto­ dopomina na statneho prezidenta Württembergskeje a katolskeho wojo­warja přećiwo fašizmej, Eugena­ Bolza (1881– 1945). Wón bu podpěry atentata na Hitlera dla wot nacionalsocialistow k smjerći zasudźeny.

Zawrjenje čary žane rozrisanje

Berlin (B/SN). „Chlěb za swět“ warnuje Europsku uniju před ćežkimi ranjenjemi čłowjeskich prawow, chce-li EU wutwarić zhromadne dźěło z Libyskej a Egyptowskej k zawrjenju srjedźomórskeje čary. „To drje by zalutowało hrozne wobrazy wo podnurjacych so čołmach, rjekny prezidentka pomocneho skutka Cornelia Füllkrug-Weitzel, „njezalutuje pak ćě­kancam žiwjenske strachi wo čłowjesku česć a čłowjeske prawa.“

Trump bliži so křesćanam

Ruska kupy pomjenowała

wutora, 14. februara 2017 spisane wot:

Tokio/Moskwa (dpa/SN). Rusko-japanska zwada wo wjacore pacifiske Kurilske kupy so dale přiwótřa, po tym zo je Ruska někotre z nich po ruskich generalach a politikarjach pomjenowała. Japanska je mjeztym oficialnje přećiwo tomu protestowała. Ruski ministerski prezident Dmitrij Mjedwjedew bě minjenu sobotu pomjenowanje wukazał. Tak rěka jedna z kupow přichodnje General Kuzma Derjewjanko. Tón bě 1945 kapitulaciju Japanskeje přiwzał. Jedna dalša kupa nosy nětko mjeno wjelelětneho sowjetskeho wonkowneho ministra Andreja Gromyka.

Bankownik financny minister

Washington (dpa/SN). Senat USA je dwělomneho bywšeho sobudźěłaćerja banki Goldman Sachs a bursoweho managera Stevena Mnuchina jako noweho financneho ministra kraja wobkrućił. 53 senatorow hłosowaše za njeho, 47 bě přećiwo jeho powołanju. 54lětny symbolizuje móc financneje lobby w Běłym domje. Fachowcy so boja, zo budźe z nim skutkowny bój USA přećiwo dawkowym oazam we wukraju njemóžny.

Tuneziski premier pola Merkel

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND