Putin Marshallowy plan namjetował

pjatk, 28. oktobera 2016 spisane wot:
Soči (dpa/K/SN). Dźiwajo na wójnu w Syriskej a Iraku pomina ruski prezident Wladimir Putin za Bliski wuchod Mar- shallowy plan. „Njesměrne zapusćenja cyłych krajin trjebaja dołhodobny a kompleksny program za znowanatwar“, rjekny wón na kongresu w Sočiju. „Jeli chceće, je to dźensniša forma Mar­shalloweho plana za wožiwjenje tohole wot wójnow a konfliktow rozdrěteho regiona“, Putin zwurazni. Po Druhej swětowej wójnje běchu USA znowanatwar w Europje wosebje spěchowali, k čemuž bě tehdyši wonkowny minister George Marshall nastork dał. 1953 spožčichu jemu za to Měrowe Nobelowe myto. Zo su tuchwilne měrowe prócowanja za Syrisku wjazli a wojowanja znowa wudyrili, za to winuje Putin w prěnim rjedźe USA.

To a tamne (28.10.16)

pjatk, 28. oktobera 2016 spisane wot:

Chětro drohu zražku je žonje w durinskim Meiningenje jeje lubosć ke kóčkam wunjesła. 59lětna bě z awtom zastała, dokelž bě na kromje dróhi kóčce wuhladała. Jako chcyše jej ze strašneho pasma wuhnać, jeje awto same po skłoninje dele­ jědźeše. Prawdźepodobnje njebě šoferka ručne spinadło přićahnyła. Wóz jědźeše 20 metrow po dróze, doniž do parkowaceho awta njeprasny. Wěcna škoda wučinja něhdźe 26 000 eurow. Nimo toho so žona tež hišće zrani, jako spyta awto sama zadźeržeć.

Na wšě 25 lět bjez jězbneje dowolnosće je muž z awtom w Šwabskej po puću był. Dokelž bě přespěšny, jeho policisća zadźeržachu. Při kontroli wšak so wukopa, zo scyła žanu jězbnu dowolnosć nima. Tón bě hižo před wjele lětami dwójce wotedać­ dyrbjał. Tak je mjeztym štwórć lětstotka bjez dowolnosće jězdźił.

Mjenje woporow hotowy dźiw

štwórtk, 27. oktobera 2016 spisane wot:

Rom (dpa/K/SN). Po dwěmaj ćežkimaj zemjerženjomaj w srjedźnej Italskej wobsteji nadźija, zo stej sej wonej mjenje woporow žadałoj, hač bě wočakować było. „Dyrbjało-li so wobkrućić, zo najebać sylnosć­ tejule zemjerženjow njeje žanych mortwych ani ćežkozranjenych, by to hotowy dźiw był“, rjekny nutřkowny minister Angelino Alfano. Šef ciwilneho škita­ Fabrizio Curcio wšak praji, zo su w potrjechenych kónčinach tysacy ludźi wo swoje bydła přišli.

Stawkej so wobarać

Düsseldorf (dpa/SN). Lětanske přede­wzaće Eurowings chcyło so 24hodźinskemu stawkej swojich sobudźěłaćerjow juristisce wobarać. „Damy wot prawiznikow přepytować, štó je za stawk zamołwity. Nimo toho pruwujemy wotpowě- dne sudniske kročele“, zwurazni rěčnik Eurowings powěsćerni dpa. Po zdźělenju předewzaća dyrbjachu dźensa 393 z cyłkownje 551 lětow wotprajić.

Wuradźuja wo Aleppje

Z modelom kosćowca na ramjenjomaj je tónle muž w Magdeburgu dźensa přećiwo njedosahacemu financowanju uniwersitnych chorownjow w Saksko-Anhaltskej protestował.­ Demonstranća krajnemu knježerstwu wumjetowachu, zo swojej zamołwitosći za uniwersitnu medicinu njewotpowěduje. Foto: dpa/Peter Gercke

Wjeršk wo Ceta přestorčeny

štwórtk, 27. oktobera 2016 spisane wot:
Brüssel (dpa/K/SN). Po tym zo bě ka­nadiske knježerstwo swoje wobdźělenje na Brüsselskim wjeršku wo zrěčenju Ceta wotprajiło, je Europska unija zarjado­wanje na njewěsty čas wotstorčiła. „Hdyž njejsu wšitke čłonske staty zhromadźenstwa zwólniwe, so wjeršk EU a Kanady njewotměje“, rěkaše rano w belgiskej stolicy. Francosce rěčaca Waloniska a zastupnicy dalšich regionow běchu weto přećiwo Ceta zapodali, dokelž widźa w zrěčenju strachi za socialne a wobswětowe standardy kaž tohorunja za swoje ratarstwo. Bjez přihłosowanja Belgiskeje njemóža zrěčenje wo swobodnym wikowanju mjez EU a Kanadu podpisać, štož je so poprawom dźensa stać měło.

Tež „Leopardy“ póńdu do Litawskeje

štwórtk, 27. oktobera 2016 spisane wot:
Brüssel (dpa/K/SN). Zwjazkowa wobora přepołoži do Litawskeje nimo něšto stow wojakow tež tanki typa Leopard. 2. Rěčnik zakitowanskeho ministerstwa k tomu rjekny, zo su tele ćežke brónje wobstatk wuhotowanja wonych němskich jednotkow, kotrež maja wot klětušeho na wuchodźe zesylnić wobornosć napřećo Ruskej. A to je znamjo, zo Němska strach swojich wuchodnych susodow chutnje bjerje. Poćahi mjez Berlinom a Moskwu wšak tele připowědźenje skerje­ poćežuja. Ruska bě wotpowědne wobzamknjenje­ NATO hižo w lěću raznje kritizowała: „Alianca koncentruje swoje mocy na to, wobarać njeeksistowacemu strachej z wuchoda.“

Opozicija: To je jara njesprawne

štwórtk, 27. oktobera 2016 spisane wot:

Drježdźany (dpa/MkWj). Připowědźene naprawy sakskeho krajneho knježerstwa k zaručenju trěbneje ličby wučerjow a k jich lěpšemu zastaranju su rozdźělne reakcije zbudźili.

Tak rěči frakciski předsyda sobu knježaceje SPD w Sakskim krajnym sejmje Dirk Panter wo zasadnej změnje. „Zapłaćimy našich wučerjow přichodnje lěpje, wukubłujemy tych, kotřiž přińdu z druhich powołanjow do wučerstwa, a mamy srědki, młodych ludźi za wučerske powowanje zdobyć a jich tam zdźeržeć“, rjekny Panter nowinarjam.

Opozicija porno tomu ma dalše kročele za trěbne. Přirunujo z druhimi zwjazkowymi krajemi naprawy njedosahaja dosć wučerjow zdobyć, měni kubłanskopolitiska rěčnica Lěwicy Cornelia Falken. Nimo toho dyrbja zasłužbni starši pedagogojo nětko přihladować, kak nowopřistajeni sta eurow wjace zasłužeja hač woni. „To je jara njesprawne.“

To a tamne (27.10.16)

štwórtk, 27. oktobera 2016 spisane wot:

Na štom předrasćeneho muža je policija w Portlandźe, w zwjazkowym staće USA Maine, nachwilnje zajała, dokelž bě na­dróžny wobchad haćił. Do toho bě so z hałzami tarnowany 30lětny spjećował, wjele wužiwane křižowanišćo wopušćić. Po tym zo bě muž kawciju 60 dolarow zapłaćił,­ smědźeše policajsku stražu wopušćić. Za motiwom prašany wón rjekny, zo bě jenož wćipny, kak ludźo na jeho „předstajenje“ reaguja.

Swojeho pjećlětneho bratra na tankowanišću zabył je 25lětny šofer awta w Delnjej Sakskej. Muž při tankowanju w Elze njepytny, zo bě pachoł z awta wulězł, a jědźeše dale do směra na Hamburg. Tankownik so tuž wo hólca staraše a zawoła policiju. Přez čisłowu taflu awta móžachu mać wobeju zwěsćić a informować. Wona zabyćiweho syna zawoła a pósła jeho wróćo do Elze.

Zwyša minimalnu mzdu

srjeda, 26. oktobera 2016 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Zakonska minimalna hodźinska mzda w Němskej so klětu wot 8,50 na 8,84 eurow zwyši. To je zwjaz­kowe knježerstwo dźensa wobzamknyło. Je to­ prěnje zwyšenje mzdy po wšoněmskim zawjedźenju loni. Zwyšenje wo 34 centow orientuje so na powšitkownym wuwiću mzdow. Zhromadna komisija dźěłodawarjow a dźěłopřijimarjow bě so srjedź lěta za zwyšenje wuprajiła. Knježerstwo chce wobzamknjenje jako prawniski wukaz přesadźić.

Přewinu-li blokowanje Ceta?

Brüssel (dpa/K/SN). Do wjerška EU a Kanady so Belgiska dale wo to prócuje, namakać wupuć z blokowanja wikowanskeho zrěčenja Ceta. Wčerawše jednanja knježerstwa z regionomaj su njewuspěšnje wušli. Předewšěm Waloniska měješe hač do kónca wobmyslenja. „Njekłonimy so žanomu ultimatej“, zwurazni minis­terski prezident regiona Paul Magnette. Přiwšěm dźensa naležnje dale wuradźuja. Poprawom měli zrěčenje wo swobodnym wikowanju jutře podpisać.

Pola Eurowings jutře stawkuja

Šulerjo Freyburgskeje sekundarneje šule smědźachu dźensa cyle legalnje garažowe wrota krajneho zarjadniskeho hamta w Halle nad Solawu popryskać. Cyłkownje 79 šulow bě so wo to prócowało. Zapodać dyrbjachu za to swoje molowanske projekty, kotrež­ so prěnjorjadnje z přirodoškitnymi motiwami rozestajeja. Saksko-anhaltski zarjadniski hamt je zbywace motiwy mjeztym­ jako wustajeńcu zarjadował. Foto: dpa/Hendrik Schmidt

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND