Lisa-Maria Cyžec je so z režiserku Katju Hrjehorjec wo nastaću jeje hudźbneho wideja na spěw „Toś ta lubosć“ Jakuba Čornaka rozmołwjała, kotryž dožiwi na 38. filmowym swjedźenju w Drježdźanach swoju festiwalnu premjeru.
Što studuješ a w kotrej měrje wobwliwuje studij twoje dźěło jako režiserka?
Loni nazymu sym swój bachelorski studij filozofije, kultury a medijow w Hildesheimje wotzamknyła. W času studija započach so z filmom rozestajeć a zhromadnje z přećelemi a přećelkami swójske projekty zwoprawdźeć. Wosebje zhromadne dźěło je mje wobwliwowało a mi dowěru dało, swójske filmy produkować.
Kak je ideja za hudźbne widejo nastała ?
Z hudźbu Jacke Schwarza sym hižo na dokumentaciji „Wotdoma“ dźěłała. Pozdźišo je so wón mje woprašał, hač móhła sej předstajić, hudźbne widejo k jednomu z jeho spěwow zhotowić. Jako sym spěw słyšała, mějach teksta dla hnydom wobrazy we hłowje. Najprjedy dyrbjach na lubosć w swójbje myslić, počasu je potom přećelska lubosć k tomu přišła.
Wo čim hudźbne widejo jedna?
Wot 8. do 10. meje přeprošuje młodźina z Pančic a Kukowa na 35. jubilejne mejemjetanje do Kukowa. Wo aktualnych přihotach na to a wo wosebitosćach, kiž młodostni za jubilej planuja, je so Hana Nukec z čłonku tamnišeho młodźinskeho kluba Judith Pjetašec rozmołwjała.
Kajke bě mejemjetanje w Kukowje před 35 lětami a kak je so wone w běhu lět wuwiło?
Lěta dołho je so mejemjetanje jenož w Pančicach wotměwało a scyła nic w Kukowje, dokelž měješe kóždy wjesny dźěl swoju młodźinu. Po politiskim přewróće su so Kukowscy młodostni zmužili a swójske mejemjetanje organizowali. Spočatnje bě to jenož jako mały swjedźeń za wobydlerjow myslene. Poněčim je z toho wulki ewent nastał, kiž mnohich ludźi z blišeje a dalšeje wokoliny přićahuje. Dźensa ma młodźinski klub Pančicy-Kukow hłownu zamołwitosć. Wón přeprošuje wšitkich wjesnjanow a zajimcow na mejemjetanje a wuhotuje tři dny pisany program za wšě starobne skupiny.
Hdy sće z přihotami započeli a kotre dźěła hišće na Was čakaja?
Na zjawnym zapokazanju noweho Praskeho arcybiskopa Stanislava Přibyla je so z wjac hač wosom stow prošenymi hosćimi před tydźenjomaj tež předsyda Domowiny Dawid Statnik wobdźělił. Što je w Praze dožiwił, kotrych wažnych ludźi je zetkał a hač budźemy noweho arcybiskopa tež w Serbach witać směć, wo tym je so z nim Lukáš Novosad rozmołwjał.
Štó je Was přeprosył a su tež druzy Serbja přitomni byli?
Přeprosyło je mje Praske arcybiskopstwo. Tež wosadny farar Ralbičanskeje wosady Šćěpan Delan, kotryž je z čłonom kapitla swjateho Šćěpana w Litoměřicach, je so na Božej mši wobdźělił. Ale tež dalši znaći tam běchu, na př. generalny wikar Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa Andreas Kutschke, kotrehož Serbja tohorunja znaja.
Kak wažne je za katolskich Serbow pokročowanje poćahow mjez Łužicu a Praskim arcybiskopstwom?
Přećelow móžeš sej wuzwolić, přiwuznych pak dyrbiš brać, kajkichž dóstanješ. Tute stare přisłowo pak w politice takle stajnje njepřitrjechi. Na wuchodźe Němskeje to wosebje derje wěmy.
Bernadet Cyžowa je 47 lět jako serbska baba mjez druhim na porodnej staciji Kamjenskeje chorownje swj. Jana skutkowała. Milenka Rječcyna je so z Wudworčanku rozmołwjała.
Kak sće wo tym zhoniła, zo ma so klinika za gynekologiju a porodnu pomoc kónc meje zawrěć?
Běch z awtom po puću, jako přećelka na mnje zazwoni. Sym stejo wostała a jej rjekła, zo mam to za špatny žort. Sym hišće dospołnje zajata a zrudna. Njemóžu postupowanje zrozumić.
Loni w oktobru sće na wuměnk šła. Njeje so do toho ženje wo ćežkej situaciji rěčało, kotruž jednaćelstwo kliniki rysuje?
Zo so klinika w Kamjencu zawrěje, njeje ženje k diskusiji stało. Čuju ze swojimi kolegami, kaž bych tam hišće dźěłała.
Kamjenska klinika za porodnu pomoc ma specielne poskitki. Kotre to su?
Štyri serbske lajske chóry, štyrjo spěwni solisća kaž tež chór a orchester Serbskeho ludoweho ansambla wuhotuja kónc tydźenja tři koncerty, na kotrychž předstaja oratorij „Nalěćo“ z kompozitoriskeho pjera Korle Awgusta Kocora. Cyłkowny nawod wukonja dirigentka SLA Katharina Dickopf. Bosćan Nawka je so z njej rozmołwjał.
Knjeni Dickopf, kajka je powšitkowna nalada krótko do wulkeho wjerška?
Wšitcy so wjesela, a wšitcy so ze zapalom wo to prócuja, zo so wšitko tak derje kaž móžno poradźi. Za to smy něhdźe měsacaj zwučowali a směm rjec, zo smy dosć derje přihotowani. Dźensa mamy składnosć, so na akustiske wobstejnosće w Budyskej tachantskej cyrkwi swj. Pětra nastajić, při čimž je mój hłowny nadawk zwěsćić, kak hodźi so homogeny zwukowy wobraz wutworić, zo by kóždy hłós a kóždy instrument zaklinčał, kaž měł zaklinčeć.
Nic naposledk hladajo na dohromady nimale 160 sobuskutkowacych: Što běchu w běhu nastudowanja twórby najwjetše wužadanja?
W Braniborskej wukubłaja wot přichodneje nazymy wučerjow za předmjet delnjoserbšćina. Skónčnje! Kelko lět je so wo tym rěčało a diskutowało. Kak wobšěrna běše ewaluacija na tamnišich šulach z delnjoserbskim rěčnym poskitkom a kak šěroka běše za to rešerša. Dopominam so derje na staršich, kotřiž su w Delnjej Łužicy před lětami wo dalewjedźenje delnjoserbskeho rěčneho poskitka za swoje dźěći wojowali. Widźu hišće před sobu mać z ćěšenkom na rukomaj, kotraž z ministerku za kubłanje diskutowaše, a samsnu mać něšto pozdźišo w dispuće ze zapósłancom Europskeho parlamenta, zastupowacym madźarsku mjeńšinu w Słowakskej republice. Wobě rozmołwje je wona z ramjenjomaj sukajo wopušćiła, dwělujo na tym, zo so něšto na dobro wučby delnjoserbšćiny stanje. Swój čas běše wuwučowanje delnjoserbšćiny mało šulerjow dla na wjacorych šulach w Delnjej Łužicy wohrožene. A dźensa? Na BTU móža so zajimcy za studij wučerstwa za zakładnu šulu přizjewić. Wot nazymy je studij přihotowany.
Někotři ludźo po wšěm zdaću scyła njezestarja. Maćij Bulank je jedyn z nich. Nochce so mi prawje wěrić, zo wón dźensa 70. narodniny swjeći. Hdyž jeho něhdźe zetkam, so mi zda, zo njeje so ani kuska změnił, po tym zo bě spočatk lěta 2020 po lětdźesatkach jako nowinski fotograf na wuměnk šoł.
Do toho smědźach wjele lět jeho kolega w redakciji Serbskich Nowin być a nazhonich, kak Maćij z rozdźělnych perspektiwow na wěstu wěc hlada. Rady so na to dopominam, kak je mi druhdy na wobrazu wjesne napohlady pokazał a ja dyrbjach rjec, z kotreho městna je wobraz zapopadnył. Tajke fotografije njenastachu někajkeho droheho objektiwa dla, ale skerje dźakowano kedźbliwemu wóčku, z kotrymž Maćij jako fotograf na swět zhladuje. Z wuslědkami swojeho dźěła nas wón stajnje zaso překwapja. Při tym so ženje doprědka abo do srjedźišća njetłóči, ale radšo w pozadku wostawa a wottam fotografuje, štož druzy zwjetša přewidźa.
Jiří Jonák je wučer čěšćiny, kotryž w nadawku čěskeho ministerstwa za kubłanje w Serbach čěšćinu wuwučuje. Wón naslěduje z tym Janu Štillerovu, Pavela Šlechtu a Jana Breindla. Milenka Rječcyna je so z nim rozmołwjała.
Na kotre wašnje přichadźeja čěscy wučerjo do Łužicy, hdźež čěšćinu wuwučuja?
Čěske knježerstwo spěchuje wučbu čěšćiny we wukraju a podpěruje zajimcow při nawuknjenju mojeje maćeršćiny. Kandidatow za jednotliwe dźěłowe městna wuzwoli gremij ekspertow. W nim skutkuja zastupjerjo čěskeho ministerstwa za kubłanje, čěskeho wonkowneho ministerstwa a Karloweje uniwersity.
A kak wupada to konkretnje z poskitkom za Łužicu?
Dom za wonkowne zhromadne dźěło (DZS), kotrež čěskemu ministerstwu za kubłanje přisłuša, sćele wučerjow do Łužicy a je tež zapłaći. Łužiskich Serbow ma čěska politika za wusko zwjazanu zhromadnosć. Tuž wona wot lěta 2004 wučerjow do Budyšina a wokoliny deleguje. Zasadźenje we Łužicy traje zwjetša štyri do šěsć lět. Nimo Serbow maja tež němskorěčni zajimcy składnosć, tute poskitki wužiwajo, čěšćinu wuknyć.