To a tamne (10.09.24)

wutora, 10. septembera 2024 spisane wot:

Přepjelnjene jastwa zdźěla wuprózdnić chcedźa we Wulkej Britaniskej. Cyłkownje 1 700 jatych po tutym puću dočasnje pušća, knježerstwo w Londonje zdźěla. Hewak hrozy „kriminalita bjez mjezow“, dokelž njemóža połnych jastwow dla nikoho wjace zajeć. Rjadowanje předwidźi, zo móža jatych hižo po 40 procentach wotsedźaneho chłostanja pušćić. Hewak je to hakle po połojcy časa móžne.

Wočakowaneho wulkeho nawala na znowanatwarjenu katedralu Notre Dame w Parisu dla su tam internetne rezerwowanje zarjadowali. Kaž biskopstwo zdźěla, je zastup do Božeho domu dale darmotny. Rezerwowanja měsacy do toho njejsu móžne, ale hakle dny do wopyta sławneje cyrkwje, kotraž bu při wulkim wohenju w aprylu 2019 zničena. Po wotewrjenju 8. decembra wočakuja tam kóžde lěto 15 milionow wopytowarjow.

Dwurěčnosć dale wulke wužadanje

póndźela, 09. septembera 2024 spisane wot:

Slepo (JK/SN). Na pjatu fachowu konferencu měšćanostow a wjesnjanostow serbskeho sydlenskeho ruma witaše Kati Struckowa, społnomócnjena Zhorjelskeho wokrjesa za serbske naležnosće, nahladnu ličbu zastupjerjow gmejnow ­Budyskeho a Zhorjelskeho wokrjesa. Fachowa konferenca wotmě so prěni raz w Zhorjelskim wokrjesu a tak běchu postrowne słowa tamnišeho krajneho rady, dr. Stephana Meyera (CDU) jara wutrobite. Wón zwurazni wažnosć dwurěčnosće wosebje za swój wokrjes, hdźež so jenož hišće w někotrych regionach kaž wokoło Slepoho dwurěčnosć a serbšćina pěstuje. W fachowej konferency widźi wón wažny instrument, komunalnych politikarjow skedźbnjeć móžnosće, pokazać na dwurěčnosć w zjawnosći.

Pomnik mjez druhim za „wědomostne zemjerženje“

póndźela, 09. septembera 2024 spisane wot:
Budyšink (SN/bn). Přednoški a wopominanska nutrnosć tworjachu zazběh swjatočneho wotkrywanja pomnika za Hadama Bohuchwała Šěracha. Bronzowa busta na dwurěčnje popisanym postamenće su před cyrkwju w Budyšinku postajili, hdźež bě „nestor moderneho pčołarstwa, wusahowacy přirodowědnik, swěrny dušepastyr a serbski prócowar“ 25 lět skutkował. Günter Sodan, kiž bě pomnik składnostnje 300. narodninow Šěracha iniciěrował, dźakowaše so Šěrachowemu pčolacemu towarstwu, ewangelskej wosadźe a gmejnje Malešecy za wuhotowanje swjatka, Łuchowskej wuměłstwowej lijerni za zhotowjenje busty a Załožbje za serbski lud kaž tež priwatnikam za financowanje. Wosebje wuzběhny wón Edit Jurakowu, kotraž je „pozabyty žiwjenski skutk fararja a wědomostnika znowa w zjawnym wědomju zakótwiła“. Po słowach Malešanskeho wjesnjanosty Matthiasa Seidela (CDU) „njech pomnik tomu polěkuje, zo ludźo zasadnje tak spěšnje njezabudu, štó so za wjes a wobydlerjow zasadźuje“. Lawdator prof. dr.

Etatowy tydźeń zahajeny

póndźela, 09. septembera 2024 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy sejm nawróći so tutón tydźeń z dowoloweje pře­stawki. K zahajenju tradicionalneho etatoweho tydźenja su so stronske gremije a frakcije zwjazkoweho sejma dźensa k wuradźowanjam zešli. Jutře chce financny minister Christian Lindner (FDP) z wjele prócu zdźěłany etat za lěto 2025 w parlamenće předstajić. W nim planuja wudawki 480 miliardow eurow a 51,3 miliardy eurow nowych kreditow. Předsyda CDU Friedrich Merz naćisk kritizuje. Israel atakuje milicy w Syriskej

Damaskus (dpa/SN). W Syriskej su při pozdatnym nadpadźe israelskich wojerskich lětadłow na zepěranišća proiranskich milicow po syriskich informacijach pjeć ludźi morili. Znajmjeńša 19 ludźi so rani. Wojerske lětadła běchu składy brónjow milicy njedaloko města Hama nadběhowali. Wobkedźbowarjo rěča wo wjacorych rozbuchnjenjach. Israelske wójsko nochcyše nalěty komentować.

Trump a Harris jenak sylnaj

Woheń njedaloko Brockena w Smolinach dale z helikopterami a lětadłami hašeja. Lěsny woheń bě minjeny pjatk wudyrił. Dešć je při hašenju pomocliwy. Mła pak pilotow haći, dokelž dosć derje njewidźa. Mjez pućowarjemi woblubowana kónčina je ­tuchwilu zawrjena. Přičinu wohenja hišće njeznaja. Foto: dpa/Swen Pförtner

Chorownjam „kóšty ćěkaja“

póndźela, 09. septembera 2024 spisane wot:
Augsburg (dpa/SN). Hladajo na stupace kóšty a přiběrace deficity warnuja chorownje před wobmjezowanjemi chorobneho zastaranja. „Pjenježne połoženje chorownjow Němskeje je tak napjate kaž hišće nihdy“, rjekny šef předsydstwa towaršnosće chorownjow Němskeje (DKG), Gerald Gaß nowinarjam. Kóžda druha chorownja planuje naprawy lutowanja, kotrež potrjechja tež za zastaranje wažne wobłuki, wón rjekny. Gaß namołwja zwjazkoweho ministra za strowotnistwo Karla Lauterbacha (SPD), popłatki chorobnych kasow na dobro chorownjow wotpowědujo inflaciji a zwyšenju mzdow přiměrić. „Wot lěta 2022 a 2023 chorownjam kóšty ćěkaja. Tole měło so jim ze strony kasow wurunać.“

Zelenskyj čaka na wuslědki

póndźela, 09. septembera 2024 spisane wot:
Kijew (dpa/SN). Po swojich rozmołwach ze zastupnikami knježerstwa USA na zetkanju kontaktneje skupiny Nato a Ukrainy w Ramsteinje čaka ukrainski prezident Wolodymyr Zelenskyj „jara napjeće“ na wuslědki. Konkretnje bě sej Zelenskyj minjeny pjatk wot zwjazkarjow daloko sahace brónje přećiwo wojerskim a logistiskim objektam na ruskim statnym teritoriju žadał. Dotal njeje jemu tole dowolene. Ukraina zasadźuje tuž truty přećiwo Ruskej. Kóncy tydźenja su skład bencina w juhoruskim Belgorodźe trjechili a zapalili. Samsny čas Ruska wojerski ćišć na Ukrainu w Donbassu dale zesylnja. Wokoło Pokrowska su ukrainske jednotki kónc tydźenja 23 ruskich nadběhow wotwobarali, wójsko zdźěla.

Žadaja sej spěšniše wotsunjenja

póndźela, 09. septembera 2024 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Zwjazk městow a gmejnow Němskeje žada sej w migraciskej debaće wjace wotsunjenjow. Knježerstwo měło jeno za to wotpowědnu „task force“, wutworić, gremij, kotryž wotsunjenja zrjaduje. Wažne je, prócowanja zesylnić, zo dyrbjeli so ludźo bjez prawa na trajne přebywanje zaso do swojeje domizny nawróćić, rjekny hłowy jednaćel André Berghegger nowinarjam. Wosebita „task force“ by wotsunjenja pospěšiła a efektiwowała. Dotal su wotsunjenja naležnosć zwjazkowych krajow.

Berghegger kritizuje, zo njejsu komuny na wuradźowanjach wo migraciji wobdźělene. Wone měli sobu za blidom sedźeć, hdyž wo migraciji a wěstoće rozsudźeja. Rozmołwy knježerstwa, opozi­cije a zwjazkowych krajow su jutře plano­wane. Hižo w zwisku z migraciskim ­wjerškom minjenu wutoru běchu sej ­komuny sobuskutkowanje žadali.

Amplowa koalicija bě wospjet připowědźiła, zo razniše wotsunjenja přesadźi. Po nadpadach w Solingenje z třomi mortwymi su „wěstotny paket“ zdźěłali.

Scholz dale njepowalny

póndźela, 09. septembera 2024 spisane wot:

Zwjazkowy kancler chce tež po wólbach 2025 knježerstwo nawjedować

Berlin (dpa/SN). Najebać špatne wuslědki woprašowanjow a najnowše wólbne poražki zwjazkowy kancler Olaf Scholz z toho wuchadźa, zo SPD wólby zwjazkoweho sejma 2025 dobudźe. „Liču kruće z tym, zo dóstanu sam a SPD 2025 sylny mandat, z kotrymž móžemy tež při­chodne knježerstwo nawjedować“, rjekny ­politikar SPD nowinje Tagesspiegel.

„Knježić njebudźe jednorišo, tuž dyrbjeli to činić“, kancler rjekny. Jeho zaměr je „wot SPD nawjedowane zwjazkowe knježerstwo“. W rozmołwje z nowinarjemi Scholz na to pokaza, zo je SPD hižo lěta 2021 w podobnym połoženju wólby dobyła. „Smy w bojach wupruwowana strona“, wón potwjerdźi.

Rěč domizny za dźěći

póndźela, 09. septembera 2024 spisane wot:
Prěnja powěsć po wólbach: Wjetšina Zhorjelskeho wokrjesneho sejmika je běrtlk hłownohamtskeje społnomócnjeneje za serbske naležnosće (wona ma 9,5 hodźin/tydźensce) před prawicarjemi zachowała. Druha powěsć: Zhorjelski krajny rada wu­zběhny wažnosć dwurěčnosće, kotraž zwonka Slepoho lědma rólu hraje. Třeća powěsć: Financowanje serwisoweho běrowa za serbšćinu je jenož hač do klětušeho zaručene, wo podlěšenje ma so zaso politisce wojować. Česć wšej prócy, hladajo na naš narok, mostotwarcy mjez Němskej a słowjanskimi krajemi być, smy na přeniskim niwowje. AfD je před lětami w Zhorjelcu přećiwo arabskim spěwam w jednej pěstowarni polemizowała prajo, zo by so mjez druhim hornjoserbšćina lěpje hodźała. Nošer pěstowarnje je pak do toho dźěći ze serbskimi, čěskimi a pólskimi spěwami zeznajomił. By rjenje było, hdyž bychu wšě dźěći Zhorjelskeho a Budyskeho wokrjesa serbšćinu jónu jako rěč dožiwili, kotraž do domizny słuša. Marcel Brauman

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND