Ratarjo starosća so mrětwy dla

štwórtk, 16. januara 2025 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Po wudyrjenju pochromy w stadle buwołow w Braniborskej so zwjazk sakskich ratarjow starosći. „Naši čłonojo su wězo znjeměrnjeni a so nadźijeja, zo so chorosć do Sakskeje njerozpřestrěwa“, rjekny nawodnica referata za zwěrjeću produkciju krajneho zwjazka Juliane Streubel powěsćerni dpa.

Po tuchwilnym stawje je sej wona ­wěsta, zo staraja so zamołwići w Braniborskej wo to, „zo wostanje mrětwa izolowany jednotliwy pad“. Zwjazk wudźeržuje wuske styki z fachowcami a swojich čłonow derje informuje, wona rjekny. W stadle wodowych buwołow (Wasserbüffel) w braniborskim Hönowje njedaloko Berlina bě mrětwa wudyriła. Je to prěni pad w Němskej po něhdźe 35 lětach.

Streubel namjetuje, hygieniske naprawy konsekwentnje dodźeržeć. „Do dźěła w hródźach měli so drasty desinficě­rować“, fachowča potwjerdźi a doda: „W swědomitych zawodach so to tak a tak čini.“ Za čłowjeka njeje wirus strašny. Mjez howjadami, wowcami, kozami a swinjemi pak je wón jara natykliwy. ­Je-li jenož jeničke zwěrjo w hródźi schorjeło, dyrbja tam wšě panochtaki morić.

To a tamne (16.01.25)

štwórtk, 16. januara 2025 spisane wot:

Nohu w lěhadle fyzioterapije zatłusła je sej žona w sewjerorynsko-westfalskim Mönchengladbachu. Tež sobudźěłaćerjo praksy njemóžachu jej pomhać. Tuž wołachu z nuzowym čisłom wo pomoc. Wohnjowa wobora přijědźe z 18 pomocnikami a wulkim kófrom z gratom. Za wuswobodźenje žony trjebachu wobornicy jenož někotre mjeńšiny.

Zahubne wohenje wokoło metropole USA Los Angelesa su tež twórby awstriskeho komponista Arnolda Schönberga (1874–1951) zničili. Twarjenje hudźbneho nakładnistwa Belmont, kotrež wěnuje so zachowanju a spěchowanju hudźbneho namrěwstwa Schönberga, je sobu najwjetši wopor wohenja w měšćanskej štwórći Palisades, nakładnistwo zdźěli. Płomjenja běchu wulki dźěl štwórće zničili. Rukopisy, originalne partitury a wosobinske dokumenty su na přeco zhubjene.

Hospodarstwo dale woteběra

srjeda, 15. januara 2025 spisane wot:

Wiesbaden (dpa/SN). Hospodarstwo Němskeje bě lěta 2024 znowa z recesiju konfrontowane. Nutřkokrajny bruttoprodukt (BIP) – suma wšěch nadźěłanych hódnotow – je přirunujo z lětom do toho wo 0,2 procentaj woteběrał. Z tym wukon hospodarstwa hižo druhe lěto za sobu spaduje. Tež lěta 2023 bě so BIP wo 0,3 procenty znižił, zwjazkowy ­statistiski zarjad we Wiesbadenje zdźěla. Přičiny su přiběraca konkurenca, droha energija a špatne wuhlady do přichoda.

Zwoprawdźa elektronisku aktu

Berlin (dpa/SN). Po wospjetnym dlijenju elektronisku aktu pacientow wot dźensnišeho zwoprawdźa. Chorobne kasy za wšitkich zakońsce zawěsćenych tajku aktu zapołoža, chibazo potrjecheni tole wotpokazuja. Akta ma informacije wo lěkarskich posudkach, laborowych datach a medikamentach digitalnje składować a pacientow čas žiwjenja přewodźeć. Zawjesć chcedźa aktu najprjedy raz w třoch modelowych kónčinach.

Habeck za europsku platformu

Zalodźene dróhi su dźensa rano na juhu Němskeje tójšto wobchadnych njezbožow zawinowali. Kaž tule njedaloko Aalena, ­zrazychu tež druhdźe awta do so. Jenož w Badensko-Württembergskej zličichu wjace hač 260 njezbožow. W Bayerskej dwě ­wosobje při zražkach zemrěštej. Awtodróha A8 pola Pforzheima bě wjacore hodźiny zawrjena. Foto: dpa/Jason Tschepljakow

Mortwi po nalětach Israela

srjeda, 15. januara 2025 spisane wot:

Dshenin (dpa/SN). Při israelskich lěta­dłowych nadpadach na Gazy a w krajach zapadnje Jordana je po informacijach ­palestinskeho strowotniskeho ministerstwa znajmjeńša 41 ludźi žiwjenje při­sadźiło. Nimo toho su so wjacori zranili. Israelska armeja je mjeztym wobkrućiła, zo bě nadpad akcija přećiwo teroristam. W kraju zapadnje Jordana je šěsć ludźi ­žiwjenje přisadźiło.

Při jednanjach wo přiměrje w Gazaskim pasmje rěča pječa wo poslednich nadrobnosćach, powěsćernje pisaja.

Prezident zajaty

srjeda, 15. januara 2025 spisane wot:
Seoul (dpa/SN). Wotsadźeneho prezi­denta Južneje Koreje Yoona Suka Yeola su po wjacorych pospytach zajeli. Policisća a zastojnicy antikorupciskeho zarjada su jeho dźensa z palasta prezidenta wotwjedli. Hinak hač běchu wočakowali, njeje so straža prezidenta tomu spjećowała. Yoon je sej spočatk decembra do swojeje rezidency wućeknył, zo by so zajeću wuwinył. Statne rěčnistwo jemu wumjetuje, zo je spočatk decembra swojowólnje wójnske prawo wukazał a tak kraj do ćežkeje krizy wjedł. Yoon twjerdźi, zo je z tym wobydlerskej wójnje zadźěwał.

Wuběrk praša so politikarjow

srjeda, 15. januara 2025 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Přepytowanski wuběrk zwjazkoweho sejma za wotpinjenje jadrowych milinarnjow Němskeje je so dźensa poslednich swědkow woprašał. Skazali běchu sej ministerku za wobswět Steffi Lemke (Zeleni), bywšeho financneho ministra Christiana Lindnera (FDP) kaž tež nawodu kanclerskeho zarjada Wolfganga Schmidta (SPD). Na zakónčacym zarjadowanju jutře maja minister za hospodarstwo Robert Habeck (Zeleni) a zwjazkowy kancler Olaf Scholz (SPD) na prašenja zapósłancow wotmołwić.

Přepytowanski wuběrk bě loni w juliju z dźěłom započinał. Wón ma rozsudy wobswětlić, kotrež su wotpinjenje jadrowych milinarjow přihotowali a zmóžnili. W srjedźišću steji prašenje, hač su za­mołwići móžne dalewjedźenje milinarjow 2022 z neutralnym widom pruwowali. Wosebje unija CDU/CSU Habeckej a Lemke wumjetuje, zo bě zawrjenje milinarjow najebać energijowu krizu z ideologiskich přičin zwoprědka rozsudźene.

Swoboda demokratije

srjeda, 15. januara 2025 spisane wot:
Što jemu „swoboda měnjenja“ woznamjenja, je knjez Musk, po tym zo je sej platformu Twitter kupił, dosć doraznje dopokazał. Wšitcy smědźa wšitko wozjewić, wšojedne, kak absurdnje, ranjace, politisce (nje)korektnje a/abo prosće wopačne tež było. Jenož mějićela samoho, jeho častodosć dwělomne aktiwity a jeho tohorunja častodosć dwělomnych „přećelow“ w tejle socialnej syći kritizować njesměš. Hewak hroža sankcije „mistera X“. Platformu ­wopušćić je tuž z konsekwentnej kročelu. Tutu su mjeztym na přikład Mjezynarodny Auschwitzowy komitej, zwjazkowy koparski ligist FC Sankt Pauli a Serbski institut kročili. Wězo směš so w tym zwisku prašeć, komu kotre polo přewostajiš a hač njeby naposledk mudrišo było, so desinformacijam, „alternatiwnym faktam“ a łžam na městnje spřećiwjeć. Na druhim boku wšak dowola „swoboda wólby“, so za alternatiwami rozhladować – #fediverse. To njeje ničo druhe hač praktikowana demokratija. Bosćan Nawka

Porjedźenka

srjeda, 15. januara 2025 spisane wot:
W přinošku Serbskich Nowin „Institut atraktiwne stejnišćo“ z 10. januara jewi so zmylk. 2,5 milionow eurow njeje cyłkowny etat instituta, ale suma srědkow ze stron třećich. Z nimi so přidatny personal přistaji a projekty zwoprawdźa, kotrež ­zakładne financowanje njedowola. Redakcija prosy wo wodaće za misnjenje.

W Choćebuzu nawrótnikow wabili

srjeda, 15. januara 2025 spisane wot:
Z dobrej tradiciju je zarjadowanje „Wiki nawrótnikow“, kotrež město Choćebuz ­stajnje spočatk lěta organizuje. Tež lětsa su zaso tójšto zajimcow přiwabili. Přede­wzaća, institucije a iniciatiwy – wot měšćanskeho zarjadnistwa přez zwjazkowe ­institucije hač k železnicy – prezentowachu swoje dźěłowe městna a poradźowachu zajimcow. Wosebje měrjachu so tež lětsa zaso na ludźi, kotřiž su swoje zbožo něhdy zwonka Łužicy pytali a namakali a kiž najebać to wo tym rozmysluja, so do domizny nawróćić. Foto: Michael Helbig

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND