Zmijowe čołmy zaso jězdźili

pjatk, 10. septembera 2021 spisane wot:
Po tym zo dyrbjachu lońše 19. wubědźowanje zmijowych čołmow na terenje ­sportoweho towarstwa ESV w Choćebuzu koronawirusa dla wotprajić, móžachu so minjeny kónc tydźenja zaso z wotmachom do woblubowaneje akcije dać. Cyłkownje 18 mustwow je so při najrjeńšim wjedrje na mjeztym 20. regaće wo metry a se­kundy wubědźowało. Najlěpšim kiwachu pokale a medalje. Sport zmijowych ­čołmow je nowa a fascinowaca móžnosć, wólny čas aktiwnje přežiwić. Zmijowe ­čołmy pochadźeja ze Chiny. Wubědźowanja su tam wuraz mytologije. W němskej praktikuja tónle sport z hač do dwaceći wjesłowarjemi, z bubnarjom a kapitanom wot lěta 1989. Foto: Michael Helbig

Postajenja přehnate

pjatk, 10. septembera 2021 spisane wot:
Pomnikoškitne postajenja su bjez pra­šenja trěbne, zo bychu so starožitnosće zachowali. Jako pak sej tele dny twarnišćo Šule Ćišinskeho w Pančicach wobhladach, sej myslach, zo sym we wopačnym filmje. Što ma so tam pod pomniko­škitnym aspektom wšitko zachować, móžeš lědma wěrić. Klepotace durje do awle cyle derje znaju, dokelž běch tam nje­ličomne razy na posedźenju gmejnskeje rady. Mi wosobinsce so wone ani njelubja. Nimo toho njehodźa so porjadnje zamkać. Ale runje tele durje dyrbja zachować, město toho zo bychu snano samsne nowe zatwarili, kajkež su na chódbje hnydom napřećo. Po­dobnje je z parketom w awli a z přimadłom při schodźe. Najskerje su to wšo pomnikoškitne drohoćinki. Zo maja so pisane wokna nad hłownym zachodom do šule zdźeržeć, je mi cyle jasne; wo tym njetrje­bam diskutować. Ale woprawdźe dodźeržane wěcy za wjele pjenjez ­restawrować mam ja znajmjeńša za přehnate. Marian Wjeńka

Krótkopowěsće (10.09.21)

pjatk, 10. septembera 2021 spisane wot:

Europeadu nětk za klětu planuja

Triest. Dwójce pandemije dla přestorčene koparske mišterstwa europskich narodnych mjeńšin europeadu planuja hosćićeljo, Korutanscy Słowjency, nětko wot 25. junija do 3. julija 2022. Wo tym informowachu na wčera zahajenym ­kongresu FUEN w Triesće. Na spočatku wobsahowych debatow roz­jimachu wobdźělnicy přichod kulturneje a rěčneje mnohotnosće w Europje.

Pjeć schorjenych w klinice lěkuja

Budyšin. W Budyskim wokrjesu informowachu wčera wo štyrjoch natyknjenjach z koronawirusom w běhu 24 hodźin, wot 101 schorjeneje wosoby lěkuja dwě w chorowni. Incidenca wučinja po Roberta Kochowym instituće dźensa tu 18,8, w Zhorjelskim wokrjesu 27,1. Tam rozprawjachu wčera wo 14 dalšich infekcijach, tři wosoby su w klinice.

Humboldt-pinguiny wumrěli

Policija (09.09.21)

štwórtk, 09. septembera 2021 spisane wot:

Zaparkować so njeporadźiło

Wojerecy. Wjacore razy zwrěšćiła je 74lětna žona předwčerawšim we Wojerecach, jako chcyše swoje awto parkować. Najprjedy spyta wona swój VW Polo wróćo zaparkować, storči pak při tym do za njej stejaceho VWja. Jako zaso doprědka jědźeše, zrazy do čakaceho Opela. Na to spyta swoje zbožo na hinašim městnje. Při tym pak prasny jeje Polo z připrawu za připowěšak dwójce do murje. Wěcnu škodu trochuje policija na dohromady něhdźe 9 000 eurow.

Serb so na wandrowstwo podał

štwórtk, 09. septembera 2021 spisane wot:

Radwor (rz/SN). Spočatk tohole tydźenja je w Radworju horstka ludźi Mikławša Brězana na wandrowstwo rozžohnowała. Po tym zo bě tam młody Serb wjesnu taflu přelězł, přewostajichu jeho swójbni a přećeljo nazhonitemu wandrowskemu.

Poprawom pochadźa Mikławš Brězan z Prawoćic, hdźež bychu jeho tež rozžohnować dyrbjeli. Dokelž pak by to za jeho přewodźerja, tež „starca“ mjenowaneho přeblisko k jeho domiznje było, steješe Prawočanska wjesna tafla póndźelu takrjec w Radworju.

Drastu běchu wandrowscy hižo kónc tydźenja do toho nowačkej přepo­dali. K porjadnemu woblečenju słušeja cholowy, lac a kabat z čorneho korda kaž tež běła košla, tak mjenowany štawtk, čorny kłobuk a zwjerćany kij. Drastu Mikławša Brězana su mjez swójbnymi a přećelemi přesadźowali. Pjenjezy, kotrež tak nazběrachu, ma skupina wandrowskich prěnje dny za zastaranje k dispoziciji.

Koncertuja w cyrkwi

štwórtk, 09. septembera 2021 spisane wot:

Budyšin. Twórbje „Missa D-dur“ a „Te Deum“ čěskeho komponista romantiki Antonína Dvořáka zaklinčitej jutře, pjatk, w 19.30 hodź. w Budyskej tachantskej cyrkwi swj. Pětra. Juhoněmski lěkarski chór a jeho orchester spěwatej a hudźitej pod nawodom cyrkwinskohudźbneho direktora Mariusa Poppa. Zastup je darmotny. Po beneficnym koncerće budźe kolekta za młodźinske dźěło wobeju tachantskeju cyrkwinskeju wosadow.

Serenada w zelenym

Stróža. Wječor do lětušich nazymskich přirodowych wikow w Stróži pola Hućiny wotměje so tam tež jutře, pjatk, serenada w zelenym. Cyle po tradiciji serbsko-němskeje kulturneje kónčiny předstaji tam w 19 hodź. Trio con moto swój dialog z knihu Jurja Brězana „Moja archa Horni Hajnk“. Hraja Hanka Tiedemann, Bettina Witke a Helfried Knopsmeier, čita Lisa Čornakowa. Koncert zarjadujetej biosferowy rezerwat Hornjołužiska hola a haty kaž tež Stróžanske domizniske towarstwo Radiška.

Kockert nowy komornik

Wot instalatera ke korčmarjej

štwórtk, 09. septembera 2021 spisane wot:

Hosćency a korčmy su za towaršnostne žiwjenje wažne městna, wšako so tam ludźo rady zetkawaja. Často pak maja tež zajimawe stawizny. W swojej lětnjej seriji tajke gastronomiske předewzaća předstajamy, dźensa „Wjesnu stwičku“ w Němcach. (18)

Na zapadnej stronje Němcow, hdźež kónči so puć, pomjenowany po Wincencowej hrjebi, a hdźež wije so podłu Čorneho Halštrowa po nim Halštrowska niwa mjenowany puć, steja na lěwej stronje někotre třistronske statoki. Wosrjedź nich bě něhdy tež Bilikec ratarski statok z bróžnju a hródźemi.

Dotalne jednore hrajkanišćo na kromje Wěteńcy dóstawa tuchwilu cyle nowe wobličo. Dołho su so starši hromadźe z gmejnu Njebjelčicy wo spěchowanje prócowali. Nětko móže krajinotwarski zawod Clemensa Bejmaka přirodne murje natwarić, ­hrajkanišćo ­z ­nastrojemi wuhotować a je z kerkami wobhrodźić. Tele dny běchu tam Patrik Šołta, Dominik Bulank a Pawoł Šołta (wotprawa) při dźěle. Foto: Feliks Haza

Krótko před Złokomorowskim dwórnišćom je wčera dopołdnja regionalny ćah z kolijow wuskočił. Ćah Němskeje železnicy bě po puću z Halbe južnje Berlina do Złeho Komorowa. W nim bě 15 sobujěducych, kotřiž wostachu po dotalnych dopóznaćach njezranjeni. Mjeztym su ćah z ćežkej techniku zaso na kolije stajili. Policija přičiny njezboža přepytuje. Foto: Justin Seidel

Krótkopowěsće (09.09.21)

štwórtk, 09. septembera 2021 spisane wot:

Natyknjenja dale přiběraja

Budyšin. Natyknjenja z koronawirusom zaso přiběraja. W Budyskim wokrjesu informowachu wčera wo 31 zwěsćenych padach, w Zhorjelskim běše jich 26. Pjeć wosobow w chorowni lěkuja. Tež ­incidenca wotpowědnje stupa. Roberta Kochowy institut je dźensa za wokrjes Budyšin 18,4 a za wokrjes Zhorjelc 25,9 podał. Po cyłej Hornjej Łužicy płaći nětko winowatosć nahubnik wužiwać.

Kongres FUEN zahajeny

Triest. Rada słowjenskich organizacijow (SSO) wuhotuje wot dźensnišeho hač do njedźele 21. kongres Federalistiskeje unije europskich narodnych mjeńšin (FUEN) w Triesće. Serbow zastupuja tam Felicia Touvenot z młodźinskeho towarstwa Pawk, Maksimilian Hasacki z Delnjeje Łužicy a Dawid Statnik z Hornjeje Łužicy. Hosćićeljo SSO prócuja so wo słowjensku rěč a narodne sebjewědomje.

Ćeže falowaceje papjery dla

nowostki LND