Wo reformje EU rěčałoj

štwórtk, 19. apryla 2018 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) je dźensa w Berlinje francoskeho statneho prezidenta Emmanuela Macrona witała. Zhromadnje chcyštaj wo nadrobnosćach reformy Europskeje unije wuradźować, kotruž sej Macron hižo dlěje žada. Tak chcył prezident zhromadny etat wšěch euro-krajow zarjadować, z kotrymž hodźeli so projekty a inwesticije financować. Macron bě sej dotal tež europskeho financneho ministra žadał. Naposledk pak wo tym hižo žana rěč njebě. Plany Macrona zbudźeja w rjadach CDU a CSU kritiku. Tam so boja, zo dyrbjała Němska w zwisku ze zasadnymi reformami EU přewjele kompetencow wotedać.

Kipa na hłowje pospyt była

štwórtk, 19. apryla 2018 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). W Berlinje antisemitisce nadběhowany Israeli njeje Žid. „Njejsym židowski, sym Israeli. Sym w Israelu ­w arabskej swójbje wotrostł“, rjekny 21lětny rozhłosowemu sćelakej Deutsche Welle. Kipu bě jenož jako eksperiment nosył. Přećel bě jeho warnował, zo njejsy w Němskej hižo wěsty, hdyž maš kipu na hłowje. „Tole nochcych wěrić“, rjekny muž dale. Hižo po někotrych mjeńšinach buštaj wón a jeho 24lětny němski přewodnik, kiž tohorunja typisku židowsku čapku nosyše, wutoru wječor w měšćanskim dźělu Prenzlauer Berg wot třoch muži nadběhowanaj. Jedyn z nadběhowarjow skónčnje z pasom do 21lětneho biješe. Atakowany wšitko filmowaše: „Chcych dopokaz za policiju měć a zo Němcy, haj poprawom cyły swět widźi, kaž strašne je, hdyž dźensniši dźeń jako žid po Berlinskich hasach běhaš.“

Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) je nadpad raznje zasudźiła.

Na kolesu protestować

štwórtk, 19. apryla 2018 spisane wot:
Wostrowc (SN). Němski zwjazk dźěłar­nistwow DGB so na protestach přećiwo planowanemu koncertej prawicarskich ekstremistow kónc tydźenja we Wostrowcu wobdźěla. Dźěłarnistwo namołwja, so sobotu, 21. apryla, zhromadnje přećiwo prawicarjam na koleso sydnyć. Kolesowy korso zahaji so w 10 hodź. w Zhorjelcu před dźiwadłom a w Žitawje na Hłownym torhošću. Po witanskich słowach podadźa so kolesowarjo w napadnych zelenych lacach do směra na Wostrowc. Zaměr je tamniši měrowy swjedźeń. Markus Schlimbach, předsyda sakskeho DGB rjekny: „Neonacije stajnje zaso spytaja, so we Łužicy rozpřestrěć. Tomu njemóžemy zadźěwać, hdyž preč hladamy abo jich ignorujemy. Jenož zmužite wustupowanje ciwilneje towaršnosće móže neonacijam hranicy pokazać. Tohodla je wažne, zo kónc tydźenja jasnu poziciju přećiwo prawicarskemu ekstremizmej a nječłowjeskosći zaběramy. Sam pojědu ze Zhorjelca do Wostrowca.“ Němski kolesowarski klub ADFC jězbu organizatorisce podpěruje.

EU: Ničenje pralěsa ilegalne

štwórtk, 19. apryla 2018 spisane wot:

Europske sudnistwo porubanje štomow w pólskej Białowieży zakazało

Luxemburg (dpa/SN). Pólska je z porubanjom dźesaćitysacow štomow w přirodoškitnym pasmje Białowieża zakonje Europskeje unija raniła. Tole je Europske sudnistwo w Luxemburgu rozsudźiło a tak skóržbje komisije EU wotpowědowało. Komisar EU za wobswět Karmenu Vella je spokojom. Pólska je připowědźiła, rozsud sudnistwa akceptować.

Białowieża je jedyn z poslednich zdźeržanych pralěsow Europy z jónkrótnej mnohotnosću družin zwěrjatow a rostlinow. Přirodna kónčina saha wot Pólskeje daloko do Běłoruskeje a je tež jako swětowe přirodne herbstwo Unesco připóznata. Nimo toho je dźěl pasma na pólskim boku jako kónčina „Natura 2000“ po prawidłach EU wosebje škitany.

Antisemitizm problem

štwórtk, 19. apryla 2018 spisane wot:
Hdys a hdys widźu w předawarni žiwi­dłow w Małym Wjelkowje mjeztym hižo staršu žonu z Chelna, kotraž tam w serbskej narodnej drasće nakupuje. Wnučki ju přewodźeja. A stajnje zaso ju wobdźiwuju, dokelž jako jedna z poslednich nošerkow tuteje drasty zadźiwane reakcije ludźi, kiž tole njeznaja, znjese. Zawěsće je w běhu lět tež někotrežkuli hłupe přispomnjenje słyšała. Zo móžeš w Němskej masiwne problemy dóstać, hdyž so zjawnje jako žid wuznawaš, a byrnjež jenož jako ekspe­riment było, pokazuje pad dweju muži w Berlinje. Jedyn z njeju nochcyše prosće wěrić, zo je tajke něšto w Němskej dźensa hišće móžno. Antisemitizm je bohužel chutny problem, mjez domoródnymi Němcami runje tak kaž mjez muslimskimi ćěkancami w našim kraju. Tež Serbja su w swojich stawiznach stajnje zaso hanjenja swojeje drasty dla dožiwili. Tole njesmě so nihdy wospjetować. Marko Wjeńka

Wjesny rum je Lěwicy wažny

štwórtk, 19. apryla 2018 spisane wot:

Budyšin (SN/at). Róla krajnych dźěłowych zjednoćenstwow w sakskej Lěwicy, kotrež su w swojim skutkowanju tež na wjesny rum wusměrjene, měła so skrućić. To je serbski zapósłanc Sakskeho krajneho sejma a Budyski wokrjesny radźićel Hajko Kozel na zarjadowanju Budyskeho městneho zwjazka Lěwicy wutoru w tudyšim Serbskim domje poručił. Kozel namjetowaše, dźěłowe zjednoćen­stwo za nabožinu a swětonahlad kaž tež Serbsku lěwicu klětu do wólbneho boja zapřijeć. Wón reagowaše na wuprajenja krajneje předsydki strony, Antje Feiks, kotraž bě w swojich zawodnych wuwjedźenjach wuzběhnyła, zo chce so sakska Lěwica nětko ofensiwnje wjesnym kónčinam přiwobroćić, hdźež je w minjenych wólbach skerje hłosy zhubiła.

Nic aparat a gremije, ale „čłonojo měli wo najlěpšim puću strony rozsudźić, tym, kotryž najwjace wuspěcha lubi“, Antje Feiks rjekny. Po jeje słowach ma čas nimo być, zo so na přikład komunalni politi­karjo Lěwicy jeničce z komunalnymi ­prašenjemi zaběraja a ći na krajnej runinje jenož z naležnosćemi Sakskeje. Trěbne je, zaso wobłuki přesahowajo myslić.

To a tamne (19.04.18)

štwórtk, 19. apryla 2018 spisane wot:

Blachowy kašćik z pozdatnje radioaktiwnym wobsahom je we Freitalu wulkozasadźenje wohnjoweje wobory zawinował. Žona bě ze symbolom radioaktiwity woznamjenjene sudobjo pola mobila za škódne maćizny wotedała, na čož sobudźěłaćerjo wohnjowu woboru alarmowachu. Pomocnicy namakachu pak w tyzce jenož zběrku mineralijow

40 kilogramow twjerdych pjenjez wšelakich krajow su w starym zamróžaku wulkowikow w Dortmundźe našli. Sobudźěłaćerjo firmy běchu čapor z prózdnje stejaceho składźišća wurumowali a při tym wjacore toboły z pjenjezami namakali. Policija njewuzamkuje, zo pochadźeja pjenjezy z chłostajomneho njeskutka.

Sto ludźi při raciji zajeli

srjeda, 18. apryla 2018 spisane wot:

Siegen (dpa/SN). Při cyłoněmskej wulkoraciji přećiwo organizowanej cwólbje w bordelowym miljeju je policija dźensa wjace hač sto ludźi zajała. Při tym přesadźichu sydom wukazow zajeća, rěčnik zwjazkoweje policije w Siegenje zdźěli. Podhladnych nańdźechu předewšěm w přepytowanych bordelach a masažowych salonach. W mnohich padach maja podhlad, zo su potrjechene wosoby ilegalnje w Němskej. Zwjazkowy nutřkowny minister Horst Seehofer (CSU) rěčeše wo „po wšej Němskej splećenej syći“.

Wo problemach wuradźowali

Bad Schmiedeberg (dpa/SN). Ministerscy prezidenća wuchodoněmskich krajow su so dźensa w saksko-anhaltskim Bad Schmiedebergu zešli, zo bychu wo problemach krajow wuradźowali. Na zetkanju wočakowachu tež zwjazkowu kanclerku Angelu Merkel (CDU). Hižo do zetkanja žadaše sej braniborski ministerski prezident Dietmar Woidke (SPD) naprawy na dobro wuchoda, zo njeby so tuchwilna strukturna słabosć dale skrućiła. Tak dyrbjeli wjace zwjazkowych institucijow hač dotal we wuchodźe zaměstnić.

Marathon błyskačow

Skupina studentow geografije Lwiwskeje uniwersity Iwana Franka w Ukrainje je wčera Łužicu wopytała. W rozmołwje z předsydu Domowiny Dawidom Statnikom zhonichu woni wo politiskim zastupnistwje Serbow. W Serbskim instituće rozprawješe jim dr. Susanne Hozyna wo skutkowanju slědźenišća. Foto: SN/Maćij Bulank

Mawt drje hakle 2020

srjeda, 18. apryla 2018 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Nadróžny popłatk za wosobowe awta chcedźa sej najzašo srjedź lěta 2020 žadać. Hakle potom je „realistiske“ zahajenje systema móžne. Tole rozprawjeja wjacore medije, powołujo so na knježerstwowe kruhi. Zwjazkowy wobchadny minister Andreas Scheuer (CSU) bě njedawno zdźělił, zo njeje termin za zawjedźenje mawty hišće postajeny. Knježerstwo pak chcyło popłatk hišće w tutej legislaturnej dobje přesadźić, potajkim hač do lěta 2021. Dotal bě knježerstwo lěto 2019 jako start planowało. Přestorčenja termina dla pobrachuje w zwjazkowym etaće znajmjeńša 720 milionow eurow. Dotalne financne planowanje z toho wuchadźa, zo wunjese popłatk Němskej kóždolětnje 480 milionow eurow.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND