Eggert: Wuchod móže hordy być

pjatk, 04. oktobera 2019 spisane wot:

2. oktobra 1989 wotmě so w Kulowskej ewangelskej cyrkwi prěnja ekumeniska modlitwa wo měr, zazběh tamnišich měrniwych protestow. To su předwčerawšim w samsnej cyrkwi wopominali.

Kulow (SN/MkWj). Kopaty połny Boži dom na Kulowskim Kolpingowym naměsće bě srjedu najlěpši dopokaz, zo měrniwa rewolucija w NDR tež hišće 30 lět po tym ludźi zaběra. Wosada bě přeprosyła na swjedźenske zarjadowanje składnostnje 30. róčnicy prěnjeho ekumeniskeho modlenja wo měr, kotrež bě w Kulowje zazběh měrniwych protestow přećiwo politiskemu systemej NDR.

Přeprosyli běchu sej nětko bywšeho sakskeho nutřkowneho ministra Heinza Eggerta jako swjedźenskeho rěčnika, krajneho radu Michaela Hariga (CDU) a Petera-Paula Gregora, kiž bě swój čas kapłan w Kulowje. Wón je dźensa farar we Wojerecach a policajski dušepastyr Sakskeje. Chór Kulowskeho towarstwa Bratrowstwo zarjadowanje z wjacorymi serbskimi spěwami wobrubi.

Sonděrowanje zakónčili

pjatk, 04. oktobera 2019 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Sakska wusměrja so dale a bóle na keniasku koaliciju. Zastupjerjo­ CDU, SPD a Zelenych su wčera­ sonděrowanje zakónčili. Wuslědki chcedźa nětko stronam předpołožić a koaliciske rozmołwy namjetować. Hladajo na wuslědki demonstrowachu sakski­ ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU), nawodnica jednanjow strony Zelenych Katja Meier a šef SPD Martin Dulig přezjednosć. „No­chcemy kraj rjadować, ale wuhotować“, Kretschmer wčera wuzběhny.

Trumpa znowa wótrje kritizuja

Washington (dpa/SN). Prezident USA Donald Trump je ze swojim žadanjom, zo ma China přećiwo jeho politiskemu přećiwnikej Joewej Bidenej přepytować, wulke rozhorjenje zbudźił. Tak je znowa pokazał, zo zastojnstwo za swoje wosobinske lěpšiny znjewužiwa, zdźěli rěčnica Domu reprezentantow Nancy Pelosi. Z pomocu wukrajnych knježerstwow chce Trump znowa wólby dobyć. Wón pak zwurazni, zo ma jako prezident absolutne prawo a zamołwitosć, přepyto­wanja přećiwo korupciji postajić.

Turkowsku dale podpěrać

Zmužitosć ludźi wuzběhnyli

pjatk, 04. oktobera 2019 spisane wot:

Drježdźany/Kiel (dpa/SN). Žurnalist a awtor Ulrich Wickert je wuchodnym Němcam wobswědčił, zo zaběraja wažny kapitl w němskich stawiznach. „Ze swojej zmužitosću, z přewinjenym strachom a ze zasakłosću w boju wo swobodu“ su woni 1989 bytostnje k cyłoněmskej identiće přinošowali, rjekny 76lětny wčera w swjedźenskej narěči k Dnjej jednoty Němskeje w Sakskim krajnym sejmje w Drježdźanach. „Tajki podawk je dotal w stawiznach Němskeje pobrachował.“

Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) wuzběhny wukony wuchodnych Němcow při přewinjenju diktatury SED a při zjednoćenju. Měrniwa rewolucija 1989 je so poradźiła, dokelž njedachu sej ludźo swobodu dlěje zapowědźić, rjekny wona na centralnym zarjadowanju k dnjej jednoty w Kielu.

Jazz zwjazuje přez mjezu

pjatk, 04. oktobera 2019 spisane wot:

Po 24 lětach festiwal w třikrajowym róžku dawno žadyn potajny tip wjace njeje. Znaći hrajerjo jazza ze wšeho swěta přińdu do prowincy. Mnohim wotležanym městnam je to lěpšina.

Žitawa (msb/dpa/SN). Sakski třikrajowy róžk so hač do 20. oktobra na jazzowe jewišćo přeměnja. Za 24. lětnik wčera zahajeneho Festiwala nad Mandawu wočakuja starow jazza ze wšeho swěta w Žitawskej kónčinje. „18 jazzowych ansamblow z 13 krajow móžeće přichodnej tydźenjej w dźewjeć městach našeho regiona dožiwić“, rjekny festiwalny nawoda Steffen Tempel powěsćerni dpa. Z po­dawkom chcedźa kulturne žiwjenje na wsy wožiwić. Zo ma festiwal mjeno pomjezneje rěki Mandawa, je wotpohlad – jako wuraz toho, štož Čěsku a Němsku zwjazuje.

To a tamne (04.10.19)

pjatk, 04. oktobera 2019 spisane wot:

Schód podzemskeje železnicy ze zajězdom parkowanskeho domu zaměniłoj staj chinskaj turistaj z awtom w Mnichowje. Wonaj wostaštaj ze swojim wupožčenym awtom na schodźe tčacy. Kaž šofer pozdźišo rjekny, bě jeho tafla zamyliła, pokazowaca na parkowanišćo. Wohnjowa wobora je snadnje wobškodźene awto skónčnje ze schoda zběhnyła. Hižo spočatk awgusta běštaj francoskaj mandźelskaj na samsnym městnje pytajo za parkowanišćom na schód zajěłoj.

Na balkonje kurić je wotnětka w Ruskej zakazane. To předwidźi noworjadowanje wohnjoškitneho zakonja, kotryž płaći wot 1. oktobra. Štóž zakaz njedodźerži, dyrbi z pokutu 3 000 rublow (42 eurow) ličić. Dyrbjała-li cigareta woheń zawinić, je pokuta wyša. Palace swěčki su na balkonach nětko runje tak zakazane kaž grilowanje šašlykow.

Trump ma so za wopor

srjeda, 02. oktobera 2019 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Prezident USA je plany swojich přećiwnikow, po kotrychž móhli jeho ze zastojnstwa wustorčić, „puč“ mjenował. To by wólbne jebanstwo a pospyt było wobydlerjam Zjednoćenych statow Ameriki móc wzać, Trump wčera twitterowaše. Demokraća w Domje reprezentantow běchu minjeny tydźeń ukrainskeje afery dla přihoty k wuwjazanju Trumpa ze zastojnstwa zahajili. Po jich słowach je wón na ukrainskeho prezidenta Zelenskeho ćišć wukonjał, přećiwo riwalej Trumpa Joewej Bidenej přepytować a jemu tak zeškodźeć.

Wažne dojednanje na Ukrainje

Minsk (dpa/SN). W boju wo měr we wójnskej kónčinje na wuchodźe Ukrainy su so znjepřećelene strony we wažnym dypku dojednali. Zastupnicy ukrainskeho knježerstwa a proruskich separatistow su zrěčenje wo wurjadnym statusu kónčiny podpisali, wo kotrež hižo lěta wojuja. Nětko je puć runany za wjerškowe zetkanje Francoskeje, Němskeje, Ukrainy a Ruskeje, rjekny ukrainski prezident Wolodimir Zelenskij.

Nowe rakety startowali

Připowědźeny amok na namakanej cedlce je wčera we Wojerecach wulkozasadźenje policije zawinił. Zastojnicy dyrbjachu tamniši powołanskošulski centrum dospołnje ewakuować. Něhdźe 900 šulerjow a wučerjow je twarjenje wopušćić dyrbjało. Po ewakuowanju su policisća šulski objekt přepytali, ničo podhladneho abo brónje pak njenamakali. Sakski krajny zarjad za šulu a kubłanje w Kamjenicy je wučerjow a šulerjow za wobhladniwe zadźerženje chwalił. Foto: Christian Essler

Namołwja kritikarjow

srjeda, 02. oktobera 2019 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). W debaće wo klimoškitnym pakeće zwjazkoweho knježerstwa je so unija zaměrnje na kritikarjow w rjadach Zelenych wobroćiła. Předsydka CDU Annegret Kramp-Karrenbauer sej wot nich žada, „konkretne namjety“ předpołožić a namjety knježerstwa prosće jenož njewotpokazać. „Chcemy wědźeć, što Zeleni dokładnje chcedźa a kak drohe jich plany budu, zo móhli wěcownu debatu wo tym zahajić“, rjekny Kramp-Karrenbauer Osnabrückskim nowinarjam. „Jenož rjec, to njedosaha, dźě runje njedosaha“, wona rjekny. Podobnje bě to póndźelu předsyda frakcije CDU/CSU w zwjazkowym sejmje Ralph Brinkhaus zwuraznił. Kramp-Karrenbauer bě so hižo do wobzamknjenja koalicije wo klimoškitnym pakeće za to wuprajiła, opoziciju zapřijeć a narodny konsens wutworić.

Rößler znowa woleny

srjeda, 02. oktobera 2019 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Politikar CDU Matthias Rößler wostanje prezident Sakskeho krajneho sejma. Na konstituowacym posedźenju krajneho parlamenta je Rößler wčera 87 z cyłkownje 116 wotedatych hłosow dóstał. 21 zapósłancow hłosowaše přećiwo 64lětnemu, wosmjo so hłosa wzdachu. Móžna koalicija CDU, SPD a Zelenych by w parlamenće 67 mandatow měła. Rößler steješe hižo minjenu wólbnu dobu na čole parlamenta. Jeho wužadarka w frakciji Andrea Dombois (CDU) bu z 90 hłosami za wiceprezidentku wu­zwolena. Tři wólbne přechody staj Luise Wartenberg-Neuhaus (Lěwica, 58 hłosow) a André Wendt (AfD, 50 hłosow) trjebałoj, zo bychu zastojnstwa třoch wiceprezidentow wobsadźene byli. Z Andréjom Wendtom ma AfD prěni raz tajku wysoku funkciju w Sakskej.

To a tamne (02.10.19)

srjeda, 02. oktobera 2019 spisane wot:

Z cirkusa ćeknjenej cebraj stej w Mecklenburgsko-Předpomorskej zasadźenje policije zawinowałoj. Jedyn z njeju bě samo do wobchadneho njezboža splećeny. Wobydlerka bě zwěrjeći minjenu nóc w Tessinje wuhladała a policiju informowała. Zastojnicy móžachu jednoho cebru spěšnje popadnyć. Tamny twochny na awtodróhu, hdźež do wosoboweho awta zrazy. Na zbožo so nichtó njezrani.

Šulerske towarstwo „Cyle normalni super-rjekojo“ je za swoje zasadźenje na dobro wobswěta a přećiwo zanjerodźenju přirody Němske susodske myto Braniborskeje dóstało. Ministerski prezident Dietmar Woidke (SPD) móžeše šulerjam w havellandskim Rathenowje myto wčera přepodać. „Cyle normalni super-rjekojo“ su młodźi ludźo, kotřiž so mjeztym sydom lět za wobswěto- a přirodoškit kaž tež za dobru zhromadnosć angažuja.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND