Njewšědneho nócneho hawrona su policisća w nocy wot soboty na njedźelu w Biskopicach popadnyli a nachwilnje w swojej staciji hospodowali. Nosaty bar bě sej do zahrody wulećał, hdźež jeho nazajtra młodostni wuhladachu, informuje Zhorjelska policajska direkcija. Naposledk so wukopa, zo bě zwěrjo ze zwěrjenca města twochnyło, kotrehož woponowe zwěrjo je. Njedźelu nosateho bara wróćo do jeho wobhrodźenja dowjezechu.
W lifće chorownje ducy na porodowu staciju je žona ze swojim partnerom w měsće Herdecke tčacy wostała. Na to hnydom wohnjowych wobornikow alarměrowachu, kotřiž por z pomocu generalneho kluča z lifta wuswobodźichu. Žona móžeše swoje dźěćo bjez dalšich komplikacijow porodźić. Šok pak bě přiwšěm wulki dosć.
Anchorage (dpa/SN). Ludźo z cyłeho swěta zhladuja dźensa na Alasku, hdźež so prezident USA Donald Trump a šef Krjemla Wladimir Putin dźensa wječor zeńdźetaj, zo byštaj wo wójnje w Ukrainje wuradźowałoj. Z rozmołwy, na kotruž ukrainski prezident Wolodymyr Zelenskyj přeprošeny njeje, móhli rozsudne impulsy za kónc wójny wuńć. Hač pak politikarjej na kóncu scyła něšto dojednataj a hač dóńdźe k přiměrej, kotryž sej Ukraina, kraje Europy a Trump žadaja, je wjace hač njewěste. Zhromadna zdźělenka wo wjerškowym zetkanju planowana njeje, kaž Krjeml zdźěla.
Zrěčenje zwrěšćiło
Genf (dpa/SN). Po hodźiny trajacych jednanjach hač do pózdnjeje nocy je planowane zrěčenje UNO přećiwo wotpadkam z plastiki zwrěšćiło. Tole su delegacije wjacorych krajow dźensa rano wozjewili. Zastupjerjo něhdźe 180 krajow su w Genfje cyły tydźeń wuradźowali. „Proces w Genfje so spochi do směšneje naležnosće wuwiwa“, sudźi němski zastupjer wobswětoweje załožby WWF Florian Titze.
Za prawa žonow so zasadźeć
Berlin (dpa/SN). Zwjazk płaćerjow dawkow je so za to wuprajił, w přichodźe mjenje ludźi do statusa zastojnika přewzać, dokelž su wudawki za to jara wulke. „Za zjawne etaty su kóšty za zastojnikow přeco wulke poćeženje“, wuzběhny prezident organizacije Reiner Holznagel w nowinje Rheinische Post. „Tohodla měł so status zastojnikow přepruwować a z nim zwisowace priwilegije kritisce analyzować. Lěpšiny zastojnikow dźěłaćerjo w swobodnym hospodarstwje wjace njezrozumja. Rozdźěle hladajo na mzdu zastojnikow a mzdu dźěłaćerjow bywaja dale a wjetše.“ Holznagel k tomu namołwja, ličbu nowych zastojnstwow na minimum a jenož na wažne jadrowe wobłuki wobmjezować – to rěka w policiji, financnym zarjedźe a we wobłuku justicy. Tež generalny sekretar CDU Carsten Linnemann bě sej mjenje zastojnikow žadał. „Mi je wažne, zo jenož tam zastojnikow zasadźamy, hdźež so wažne nadawki spjelnjeja. W ministerstwach zastojnicy njejsu trěbni a připódla prajene ani w zjawnym zarjadnistwje“, Linnemann zwurazni.
Berlin (dpa/SN). Šef Němskeje železnicy Richard Lutz dyrbi so swojeho zastojnstwa dočasnje wzdać. 61lětny smě koncern jenož hišće tak dołho nawjedować, doniž njejsu naslědnika namakali, zdźěli wčera zwjazkowy wobchadny minister Patrick Schnieder (CDU). Němska železnica bědźi so hižo dlěje z problemami. Kriza w zawodźe bywa dale a wjetša.
Noweho šefa Němskeje železnicy wočakuja hoberske wužadanja. Syć kolijow je marodna, tež njedypkownosć je wulka tema. Ćahi hustodosć prosće njejězdźa abo su přepjelnjene. Zwjazkowy wobchadny minister chce 22. septembra nowu strategiju za železnicu předstajić, wo kotrejž pak wón dotal lědma što přeradźa. Titul „Agenda za spokojnych kupcow na čarje „ pak hižo přeradźa, wo čo dźe. „Železnica dyrbi dypkowna, wěsta a čista być“, Schnieder wčera wuswětli. „Za to pytamy kmany personal.“