Moskwa/Pskow (dpa/SN). Wyše ruske sudnistwo je minjeny tydźeń liberalnu opozicisku stronu Jabloko, kotraž mjez druhim ruski nadpad na Ukrainu kritizuje, z lětušich wólbow ruskeho parlamenta wuzamknyło. Bjezposrědnje po tym je so strona přećiwo wusudej powołała. Powołanje je wyše sudnistwo pod nawodom sudnika Wladimira Sajcewa wčera wotpokazało. Strona Jabloko je na to dohladowansku skóržbu pola prezidija najwyšeho sudnistwa Ruskeje připowědźiła. Kołowokoło Moskowskeho sudnistwa je policija dźesatki podpěraćelow a sympatizantow strony zajała. Jeje předsyda Nikolaj Rybakow rozprawješe wo znajmjeńša 35 zajećach. Wjacore wideja wo tym je strona w socialnych syćach wozjewiła. Jednotki policije su žurnalistam přistup k sudnistwu znjemóžnili.
New York (B/SN). Na Mjezynarodnym dnju indigenych ludow swěta 9. awgusta hódnoća so wot lěta 1994 prawa, mnohotnosć a wužadanja wjace hač 477 milionow ludźi, štož je šěsć procentow swětoweje ludnosće. Woni nałožuja najwjace rěčow na swěće, ale su často marginalizowani přez chudobu, diskriminaciju, přez wobmjezowany přistup k lěkowanju, kubłanju a politiskim prawam.
Wopačni profeća
Würzburg (B/SN). Hdyž młodźi ludźo pytajo za orientaciju a zmysłom žiwjenja w nabožinje abo cyrkwi spokojace wotmołwy njedóstanu, słuchaja woni na wopačnych profetow w socialnych medijach, zwěsći šulski pedagoga, profesor Klaus Zierer, na uniwersiće w Augsburgu. „Spočatnje mamy w nabožnej wučbje zwěsćić, štó a zwotkel sym. Dyrbju so ze swojej nabožinu zaběrać. Hakle potom móžu so druhim wotewrić.“
Wažna feministiska figura
Praha (SN). Čěski ministerski prezident Andrej Babiš chce dźensa na wosebitym wjeršku wo sćěhach falowaceho dešća a móžnych naprawach přećiwo tomu wuradźować. Wón namjetuje natwar nowych spjatych jězorow a powodźowanskich připrawow. Za to chce knježerstwo w Praze něhdźe 160 milionow eurow inwestować. Z wjerškom reaguje Babiš na dźeń a wjetši ćišć wosebje ze stron ratarjow.
W Indoneziskej zemja ržała
Labuan Bajo (dpa/SN). Wobydlerjo na wuchodźe Indoneziskeje dožiwichu minjenu sobotu rano ćežke zemjerženje ze sylnosću 7,7. Po informacijach zamołwitych zarjadow je něhdźe 5 000 ludźi potrjechene kónčiny wopušćiło, 51 ludźi je zemrěło. Dalše zemjerženje ze sylnosću 6,9 je wčera wuchowanske dźěła pomocnych słužbow w ruinach něhdźe 900 sypnjenych domow haćiło.
Drježdźany/Seoul (dpa/SN). Swobodny stat Sakska chce wot Južneje Koreje wuknyć, kak z pomocu digitalizacije a moderneje techniki strowotniske zastaranje lěto a staršeje ludnosće zaručiš, a to najebać přemało fachoweho dorosta.
Wot minjeneho pjatka přebywa sakska ministerka za strowotnistwo Petra Köpping (SPD) na cyły tydźeń w južnokorejskej stolicy Seoulu, zo by so z tamnišimi zastupjerjemi strowotnistwa, hladanja a politiki zetkała. Mjez druhim přewodźeja ju při tym nawodnicy wjacorych sakskich chorownjow, hladanišćow, dobroćelskich zwjazkow a powołanskich zastupnistwow. „Chcemy nazorniše dohlady do južnokorejskeho strowotnistwa a spóznać, kotre naprawy tež w Sakskej zwoprawdźić móžemy“, zdźěli Köpping w nowinskej zdźělence ministerstwa. Južna Koreja spěchuje hladajo na swoju lěto a staršu ludnosć hižo dawno digitalizaciju a modernu techniku w strowotnistwje, mjez druhim robotiku.