Miłoćicy (SN/MiR). Hortowe dźěći z Malešanskeho dźěćaceho dnjoweho přebywanišća „K wódnemu mužej“, kotrež je w nošerstwje Serbskeho šulskeho towarstwa, wočakuje kóžde lěto wosebity wulět. Prěni prózdninski tydźeń podadźa so woni z nawodnicu kubłanišća a kubłarku na třidnjowski přebytk do Jawory. Samozrozumliwe je, zo kubłarjo, kotřiž dźěći, kotrež su němskeho pochada, přewodźeja, z nimi serbsce rěča.
Budyšin (SN/MiP). Za šulerjow 7. lětnika Budyskeho Serbskeho gymnazija běše wutora wosebity dźeń, wšako njemějachu regularnu wučbu. Město toho je Sakska centrala za přetrjebarjow (VZS) z nimi zakónčacy dźeń zhromadneho projekta pod hesłom „Naslědne zežiwjenje“ přewjedła. Na dohromady třoch dnjach w běhu šulskeho lěta su šulerjo w dźěłarničkach na tutej temje hižo dźěłali. Budyski Serbski gymnazij słuša nětko k třom modelowym šulam za naslědne zežiwjenje w Sakskej. Kubłanske dźěło VZS je wažny wobstatk cyłkowneje Sakskeje strategije za kubłanje w zmysle naslědnosće.
„Čehodla jěmy, štož jěmy – štó abo što nas wobwliwuje? Zežiwidła we wotpadkach – kak to wobeńdu? Što słuša scyła k strowemu zežiwjenju? – W projekće smy ze šulerjemi za wotmołwami na tajke a dalše prašenja pytali a je tež namakali“, praj nam Silvia Melde, zežiwjenska poradźowarka Wojerowskeje filiale VZS. Wona je projekt na Serbskim gymnaziju zahibnyła a chwali spěšnu zwólniwosć a wulku podpěru zamołwitych šule. „To njeje samozrozumliwe! Na druhich šulach to hinak dožiwjam“, wona doda.
We wobłuku 26. sakskeho wubědźowanja za informatiku je pjeć šulerkow a 30 šulerjow wosebite wuznamjenjenje přijało. Wone słušachu k najlěpšim wobdźělnikam wubědźowanja na polu informatiki.
W cyłku bě so 5 500 wuknjacych z wjace hač 200 zakładnych, wyšich kaž tež šulow za spěchowanje wuknjenja a gymnazijow jako najlěpše talenty po cyłej Sakskej na wurisanju wobdźěliło. 350 wučerjow a wučerkow je swojich chowancow aktiwnje a zwjetša čestnohamtsce podpěrało. Patronatstwo wubědźowanja ma sakski kultusowy minister Christian Piwarz.
24. junija su dobyćerjo na Wysokej šuli Žitawa/Zhorjelc swoje myta přijeli. Hižo dopołdnja w 10 hodź. běchu sej šulerjo a šulerki do wysokeje šule, hdźež běchu wosebite dźěłarnički přihotowane, dojěli. Zdobom mějachu wobdźělnicy składnosć, wšelke temy wopřijace přednoški sćěhować. Potom pak bě napjatosć wulka. Přetož dźěći a młodostni hač do toho wokomika njewědźachu, kotre městno su wobsadźili. Nimo wopisma přijachu myta kaž tablety, on-ear słuchatka a notebooki.
Smjerdźečanske Serbske kubłanske srjedźišćo LIPA kroči w swojej tradiciji z nowymi idejemi dale, so na zetkanišćo serbskich swójbow a serbstwu přichilenych ludźi wuwiwać.
Smjerdźaca (SN/MiR). Mjeztym něhdźe wosom lět ležachu rekwizity a klanki w fundusu Serbskeho šulskeho towarstwa (SŠT), kotrež běše něhdy Mikławš Krawc w swojich inscenacijach zasadźił. Z přistajenjom Hanki Šěnec – zamołwita za rěčne projekty – a Michelle Mikławškec – zamołwita za swójbne kubłanje – wotewrě Serbske šulske towarstwo nětko wulku šansu, wuměłstwo klankarstwa na dobro towarstwa wožiwić. Dźěći, ale tež dorosćeni su z wulkimi wočemi před kulisu na zahrodźe LIPY w Smjerdźacej sedźeli, jako tam z klinkačkom na předstajenje klankodźiwadła witachu.
Michelle Mikławškec je nowa sobudźěłaćerka w Serbskim kubłanskim srjedźišću LIPA w Smjerdźacej. Dźensa 22lětna pochadźa z Rachlowa pola Kulowa. Po maturje na Wojerowskim Lessingowym gymnaziju je so wona na studij socialneje pedagogiki a managementa na Fachowu wysoku šulu do Drježdźan podała. Loni w awgusće je so wona pola Serbskeho šulskeho towarstwa za dźěłom prašała a krótko po tym je dźensniša Wojerowčanka w Ralbičanskim dźěćacym dnjowym přebywanišću dźěłała. „Při tym sym žłobik w Smjerdźacej kaž tež pěstowarnju a hort w Ralbicach zeznała“, wona powěda.
Bórkowy (SN/mb). Za wuradźowanje šulskeje konferency šule „Mina Witkojc“ w Bórkowach su sej wčera wjac chwile hač hewak brali, wšako stejachu tež konkluzije z prawicarskich počinanjow (SN rozprawjachu) na dnjowym porjedźe. Po rozprawje wjednicy šule Manuele Schichanoweje su so detailam programa dźesać dypkow wěnowali.
Mjez druhim su porjad domu wudospołnili a tam eksplicitnje naspomnili, zo su tu přećiwo ekstremizmej, homofobiji a rasizmej nastajeni. Před měsacomaj staj wučerjej tutoho kubłanišća zjawnosć wo tym informowałoj, zo skupina prawicarsce wusměrjenych młodostnych na šuli sobušulerjow terorizuje a naci-parole rozšěrja. Tež šulski zarjad je so wobšěrnje z naležnosću zaběrał, nimo toho su ludźo na podobne zjawy na druhich šulach regiona skedźbnili, a w Choćebuzu je 150 ludźi před šulskim zarjadom za „šule bjez diskriminacije“ demonstrowało. Heike Apeltowa, regionalna rěčnica a zastupjerka Domowiny w šulskej konferency, ma wčerawše wobzamknjenje „za dobru kročel a wuraz toho, zo je so mjeztym wjele hibało.“
Chrósćicy (SN/MG). Wjacezaměrowa hala „Jednota“ je była połna wobsadźena ze staršimi, přiwuznymi, přećelemi lětušich maturantkow a maturantow Budyskeho Serbskeho gymnazija (SGB). Napjatosć w rumje bě přewšo prezentna a jako zaćahnu chowancy gymnazija do hale, bě ta abo tamna sylza we wočomaj přitomnych wuhladać. 1. serbska kulturna brigada wotewri swjatočnosć ze kruchomaj z oratorija „Hrodźišćo“. Po spěwanju młodych wuměłcow, powita šulski nawoda René Wjacławk wšěch přitomnycho.
Na kotre wašnje móža starši kaž tež kubłarjo a kubłarki tomu wotwobarać, zo stanje so mobbing mjez dźěćimi wšědna naležnosć? To bě tema dźěłarnički wčera wječor w Smjerdźacej.
Smjerdźaca (SN/MiR). Dźěłarničku, kotruž Serbske šulske towarstwo wčera poskićeše, je wospjet sobudźěłaćych wšelakich kubłanišćow kaž tež staršich do Serbskeho kubłanskeho srjedźišća LIPA w Smjerdźacej přiwabiło. Powšitkowna předstawa, zo dźěći namóc njewužiwaja, ke kotrejž słuša mjez druhim mobbing, njewotpowěduje realiće. Tuž maja so na polu kubłanja zamołwići z tym rozestajeć a nimaja preč hladać, su-li dźěći bjezradne. Zdobom maja so swojim stracham stajić, zo móhli konflikty mjez sobu a w nich samych rozrisać.