×

Nachricht

Failed loading XML...

Nowa fachowa kniha

Montag, 15. Januar 2024 geschrieben von:
Budyšin. Serbski institut, Ludowe nakładnistwo Domowina a Maćica Serbska přeproša štwórtk, 18. januara, na knižnu premjeru do Smolerjec kniharnje. Tam chce Thomas Menzel swoju nowu fachowu publikaciju „Komplexität und soziolinguistische Typologie in den Flexionssystemen des Sorbischen“, wušłu w rjedźe Spisy Serbskeho instituta, předstajić. Mjez druhim wěnuje so awtor „historiskim wuwiću zhromadnosćow a rozdźělow dweju morfologiskeju systemow, wobkedźbujo wšelake serbske dialekty a spisownu rěč“. Zarjadowanje započnje so w 19 hodź.

Dźěći dóstanu nowe domske

Montag, 15. Januar 2024 geschrieben von:

Najebać napjate połoženje w Njeswačidle loni tójšto inwestowali

Njeswačidło (JK/SN). Hižo wjacore lěta zaběra Njeswačansku gmejnu a jeje gmejnski zarjad nowotwar tamnišeje pěstowarnje. Loni su w tym nastupanju ­činili dalši krok doprědka. Zo bychu napřećo pjenjezydawarjam chutny wotmysł gmejny wobkrućili, twarić nowu pěstowarnju, wudachu 300 000 eurow za planowanje projekta hač do planowanskeje fazy 3. Z tym je poměrnje wěste, ­zo budźe so twarić. Zdobom maja wulki ­nadawk, zaměrnje hromadźić srědki za swójski podźěl.

Pod režiju 7. lětnika su šulske dźěći w Němcach pola Wojerec sobotu na zwučene wašnje camprowali. Lětsa w dwěmaj skupinomaj. W pisanych kostimach, ćehnjechu dom wot domu a překwapichu serbsce a němsce spěwajo, wo pjenježny dar prošo, wobydlerjow. Popołdnju so na disko podachu. Tež w druhich wsach su camprowarjo po puću byli. Foto: Gabriela Korchowa

Tysac hosći na přijeće witali

Montag, 15. Januar 2024 geschrieben von:
Wjace hač tysac hosći je minjenu srjedu w Choćebuskej měšćanskej hali přeprošenju města na nowolětne přijeće sćěhowało. Wyši měšćanosta Tobias Schick (SPD, nalěwo srjedźa) je tam wězo tež Choćebuskeho póstoweho pohonča witał. W swojej ­narěči pokaza Schick na dobre wuwiće města minjene lětdźesatki a na wulke šansy, kotrež změna strukturow łužiskej metropoli a wšej kónčinje skići. Braniborski ­ministerski prezident Dietmar Woidke (SPD) hosćom přilubi, zo wostanje Braniborska najebać wšě změny dale sylny industrijny kraj. Prjedy hač wotpinu brunicowe milinarnje, chcedźa nowe dźěłowe městna wutworić. Foto: Michael Helbig

Wosom serbskich kandidatow

Montag, 15. Januar 2024 geschrieben von:

W Budyskim wo­krjesu wola lětsa, 9. junija, nowy wokrjesny sejmik. Na wo­krjesnym stronskim zjězdźe, přewjedźenym jako sobustawska zhromadźi­zna, je wokrjesny zwjazk CDU Budyšin sobotu w Połčnicy swoje kandidatki a swojich kandidatow nominował. Mjez nimi je wosom Serbowkow a Serbow.

Połčnica (SN/at). 93 žonow a muži nastupi za CDU w dźesać wólbnych wokrjesach k wólbam noweho Budyskeho wokrjesneho sejmika. Woni su na nominowanskim zarjadowanju předwčera­wšim w Połčničanskej „Třělerni“ dowěru přitomnych křesćanskich demokratow dóstali. „Ličba nominowanych wosobow je nimale samsna kaž na minjenych wólbach sejmika před pjeć lětami“, wobkrući našej nowinje Marja Michałkowa, zastupowaca wokrjesna předsydka.

Krótkopowěsće (15.01.24)

Montag, 15. Januar 2024 geschrieben von:

Požadanska faza zahajena

Kamjenica. Hač do 29. februara móža so wšitcy zajimcy, kotřiž chcedźa so z domjacym lěkarjom we wjesnych kónčinach Sakskeje stać, za zymski semester 2024/25 požadać. Wosebitosć je, zo zamóža so za 40 městnow w přichodnym semestrje tež zajimcy zwonka NC (Numerus Clausus) požadać. 29. januara wotměje so online informaciske zarjadowanje.

Wubědźowanje Simul-plus zahajił

Drježdźany. Wot dźensnišeho móža towarstwa, zjednoćenstwa, města a komuny w Sakskej ze swojimi idejemi na dobro swojeho regiona zaso wo Simul-plus-myta wojować. Sakski statny minister za regionalne wuwiće Thomas Schmidt (CDU) je wčera nowe koło wubědźowanja z dohromady 3,8 milionami mytowanskimi pjenjezami zahajił. Zajimcy móža so hač do 11. měrca požadać.

Štyrilětna pod Everestom

Za dušu a duch spokojace

Freitag, 12. Januar 2024 geschrieben von:
Chrósćicy. Přichodny wječor „Kulturneje zymy“ w putniskej hospodźe Chrósćicy wěnuje so putnikowanju ze spirituelneje stronki. Načasne putnikowanje zda so być wobdate wot swojorazneho kuzła. Dale a wjace ludźi pěši putnikuje – to płaći jako hojace, haj wumóžace. Wone fascinuje miliony ludźi tak, zo so na njeznate, hustohdy dołhe a tež napinace puće po­dadźa. Tola kak móžeš tutu žadosć tak žiwy być, zo je putnikowanje na kóncu, po doběženju, woprawdźe wozbožace? Zo je za dušu a duch spo­kojace? Što je najwažniše, zo by pućowanje było dołhodobnje hojace za žiwjenje? Tajke prašenja hodźa so zjimać w zapřijeću „duchowne putnikowanje“. Wo tym je jezuit Michael Hainz knihu napisał, z kotrejež čita sobotu, 13. januara, w putniskej hospodźe w Chrósćicach. Sam je nazhonity putnik a po­dawa putniske kursy. Započatk čitanja w němskej rěči budźe w 19.45 hodź. ­Hižo wot 16 hodź. su sobotu dźěći na serbske dźěćace kino přeprošene.

Přesydlenje hač do kónca lěta

Freitag, 12. Januar 2024 geschrieben von:

Prócuja so wo zmysłapołne rozrisanje za Miłoraske duby

Trjebin (AK/SN). Wjes Miłoraz ma so hač do kónca lěta 2024 přesydlić. Tole podšmórny Trjebinski wjesnjanosta Robert Sprejz (Trjebinske wolerske zjednoćenstwo) srjedu na posedźenju gmejnskeje rady. Wažny krok do tohole směra bě srjedź nazymnika. „15. nowembra 2023 smy w Miłorazu třistronski statok, kupjel a sportnišćo energijowemu koncernej LEAG přepodali“, wjesnjanosta rozłoži. We wšitkich objektach je mjeztym milina wotpinjena. Dale prócuje so komuna wo zmysłapołne rozrisanje za Miłoraske duby. Spočatna ideja bě, štomy za Rulec młyn wužiwać. Bě to něhdyši wjesny dźěl Miłoraza, hdźež ma so móst ponowić.

500 eurow 500. dźěsću

Freitag, 12. Januar 2024 geschrieben von:
Mała Anna Mae Kolodiecek je so 13. oktobra 2023 jako 500 dźěćo zašłeho lěta w Budyskej chorowni narodźiła. Po rjanym wašnju dósta jubilejne dźěćo šek we wysokosći 500 eurow wot Ludoweje banki Drježdźany-Budyšin. Čłon předsydstwa banki ­Remo Teichert je šek wčera přepodał. Staršej Jessica Pinzke a Marcel Kolodiecek bydlitaj tuchwilu w Budyšinje, chcetaj pak bórze do Dalic (Dahlowitz) we Wulkodubrawskej gmejnje přećahnyć. Anna Mae je jeju prěnje dźěćo. Foto: Carmen Schumann

Starši ludźo su kaž wulka swójba

Freitag, 12. Januar 2024 geschrieben von:
W Blunju bydla wjacori rentnarjo na starym statoku, zo bychu tam zhromadnje swój wuměnk přežiwili. Wšitcy maja ze swójskim bydlenjom dosć městna za priwatne ­žiwjenje. Zhromadnje pak na přikład snědaja, wobjeduja a wječerjeja a su tež hewak husto hromadźe. Gerd Williger (nalěwo) je za to swój staršiski dom wutwarić dał a mjenuje swój statok nětko wuměnkarski dwór. 57lětny je najprjedy jako přidružnik w hladanju dźěłał a pozdźišo tež zbrašenym při zmištrowanju wšědneho dnja pomhał. Starši wobydlerjo su kaž swójba, w kotrejž zhromadnje wariš, nowinu čitaš abo so w zahrodce zaběraš. Foto: Silke Richter

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND