Wojerecy (AK/SN). W decembru chcedźa we Wojerecach blisko wobydlerskeho centruma Piwarska haska 1 relief města w měritku 1:550 nastajić. Wón ma 1,80 metrow dołhi, 1,30 metrow šěroki a z bronzy być, zdźěli Steffen Markgraf z předsydstwa Wojerowskeho Lionsoweho kluba. Towarstwo relief wot wšeho spočatka podpěruje a je za njón mjeztym dosć pjenjez nazběrało. „Chcemy tak nowe zetkanišćo w měsće stworić. Nimo toho ma relief slepym, špatnje widźacym a tež wšitkim druhim wobydlerjam a wopytowarjam město zbližić“, tak Markgraf.
Lionsowy klub so hižo wjacore měsacy za nowosć w starym měsće angažuje. Za to zdobychu tež rězbarjow Egberta a Felixa Broerkena z bliskosće Soesta we Westfalskej. Nan a syn so hižo dlěje hač 20 lět z bronzowymi reliefami najwšelakorišich městow zaběrataj. Wonaj měnitaj, zo móžeš takrjec z porstami po měsće dundać a sej jeho rozměry wotkryć.
Škitne postajenja dale płaćiwe
Drježdźany. Tuchwilne aktualne škitne naprawy před koronu w Sakskej su dale płaćiwe. Sakske knježerstwo je wčera rjadowanja wo škiće před koronu hač do 10. septembra podlěšiła, zdźěli wčera Sakske ministerstwo za socialne. Tak je dale předpisane w zjawnym wobchadźe a w lěkarskich praksach medicinisku masku wužiwać. W hladarnjach je samo předpisane FFP2-masku wužiwać.
Znowa wuwinowany
Budyšin. Krajnoradny zarjad je bywšeho wjesnjanostu Njebjelčic Tomaša Čornaka znowa z wumjetowanjow w zwisku z rešeršowej skupinu Šadowic wuwinował. W pismje Čornakej, kotrež redakciji SN předleži, pisa wokrjes jako prawnisce dohladowanska instanca, zo njewuchadźa z toho, zo je so Čornak „wosobinsce wobohaćał. Tež njelegalne jednanje z wašeje strony njeje spóznać“, tak wokrjes.
Čěske zakitowanske plany
Chrósćicy. „Putnikować za klimowu sprawnosć – wot Pólskeje hač do Glasgowa“ rěka hesło němskorěčneho přednoška jutře, pjatk, po wječornych kemšach w Chróšćanskim Hórnikowym domje. Referent je Wolfgang Eber z badensko-württembergskeho Heidenheima. Wón je wjac hač tysac kilometrow dołhi puć pěši sobu běžał a bě tež do organizacije sobu zapřijaty. Započatk je w 19.45 hodź.
Wodźa po wustajeńcy
Budyšin. Štóž njeje dotal hišće wustajeńcu „Party w 21. lětstotku“ w Budyskim Serbskim muzeju widźał, móže to na přikład njedźelu, 14. awgusta, nachwatać. Tón dźeń poskića dwě wodźeni po přehladce, mjenujcy w 14 hodź. serbsce a w 15 hodź. němsce. Wustajeńca je hišće hač do 4. septembra přistupna.
Z awtom do sćěny zajěła
Budestecy. 77lětna wodźerka Fiata je předwčerawšim wobchadne njezbožo w Budestecach zawinowała. Wona bě w křiwicy runjewon jěła, płót ležownosće přełamała a do sćěny wjaceswójbneho domu prasnyła. Wodźerka a tři dźěći w awće so snadnje zranichu. Dohromady nasta něhdźe 8 000 eurow škody.
Budyšin (UM/SN). Znata wjerina chěža při Sprjewi w Budyšinje ma zaso swój originalny napohlad dóstać. Po jednym lěće přestawki nětko ze saněrowanjom pokročuja. Kaž podružnica Gerlind Alius praji, wona a jeje žiwjenski towarš Ronny Neumann tuchwilu nutřkowne sćěny a wjerchi z drjewjanymi hrjadami wuhotuja. „Tak chcemy poprawny napohlad tykowaneho domu napodobnić“, wona rozłoži. Prěnjotne hrjady w murjach hižo wjace wužiwać njemóžachu.
Nimo dalšich insektow su předewšěm tež pčołki za přirodu nimoměry wažne. Často sej małe stworjenčka prawje wažić njewěmy. Tohodla so w lětnjej seriji na lokalnej stronje lětsa pilnym pčołkam a pčołarjam wěnujemy. (12)
Lubowarjo regionalnych stawiznow sej rady do Njeswačanskeho domizniskeho muzeja dojědu. Wot njedawna je tam přehladka kołowokoło křćeńcy widźeć, do toho pak pokazachu zajimawu a wabjacu wosebitu wustajeńcu składnostnje stolětneho wobstaća Njeswačanskeho towarstwa pčołarjow „Nad Čornicu“.
Kaž hódnoći čłon předsydstwa muzeja Günter Gäbler, kiž je wjacorych wopytowarjow po wustajeńcy wo pčołarskim towarstwje wjedł, njejsu so jenož pčołarjo za wosebitu wustajeńcu zajimowali.