Namjet Spahna kritizowany

póndźela, 19. nowembera 2018 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Wodźacy politikarjo CDU warnuja, přihłosowanje Němskeje k migraciskemu paktej UNO do prašenja stajeć. Předsyda wonkowneho wuběrka zwjazkoweho sejma Norbert Röttgen (CDU) rjekny nowinarjam: „Podpisanje pakta přestorčić by dwójny signal słabosće był, kotruž njemóže sej Němska dowolić.“ Pakt je po jeho słowach wažna kročel mjezynarodneho zhromadźenstwa statow, migraciju do prawych kolijow wjesć. Minister za strowotnistwo Jens Spahn (CDU) bě namjetował, wo přihłosowanju Němskeje na stronskim zjězdźe CDU w decembru debatować.

Porno tomu je so předsyda wuběrka zwjazkoweho sejma za wuwićowu pomoc Peter Ramsauer (CSU) přećiwo migraciskemu paktej UNO wuprajił. „Přez cyły dokument ćehnje so nastajenje, zo je migracija něšto normalne a samo witanjahódne“, rjekny Ramsauer nowinarjam. „To by prudam ćěkancow wrota Europy­ a Němskeje šěroko wočiniło. Kritiska nalada přećiwo paktej UNO rozšěrja so po cyłej CSU.“

Kak dołho budźe trać?

póndźela, 19. nowembera 2018 spisane wot:
Serbska zjawnosć njeje konstituowanje Serbskeho sejma jara na wědomje brała. W Slepom 17. nowembra 2018 nimo tójšto cuzych awtow ničo na to njepokazowaše, zo wotmě so w tamnišim Serbskim kulturnym centrumje runje njewšědny po­dawk. Tón historikarjo snano raz jako wu­znamny w serbskich stawiznach wopisuja. Mała rostlinka Serbski sejm dyrbi najprjedy rosć. Předsyda Krabatoweho towarstwa Reiner Deutschmann je mjez čłonami prěnjeho serbskeho parlamenta wo wutrajnosć wabił, zepěrajo so na nazhonjenja Samow w Norwegskej. Woni trjebachu něhdźe dźesać lět, zo běchu ze swojim zastupnistwom politice runohódny partner. Jeno sprawne a systematiske dźěło Serbskeho sejma móže k tomu wjesć, zo přez demokratiske wólby docpěta legitimacija tež akceptancu w serbskim ludźe a podpěra z njeho zdobywa. Proces to, wo kotrymž dźensa hišće nichtó njewě, kak dołho budźe trać. Axel Arlt

Wjeršk brexita dla

póndźela, 19. nowembera 2018 spisane wot:
Brüssel (dpa/SN). Wonkowni ministrojo čłonskich statow EU su dźensa w Brüsselu wurjadny wjeršk w zwisku z wustupom Wulkeje Britaniskeje z EU přihotowali, kotryž ma so přichodnu njedźelu wotměć. Při tym dźěše wo nadrobnosće zrěčenja kaž tež wo ćežke nutřkopolitiske połoženje britiskeje premierministerki Theresy May a wo wotpowědne sćěhi.

To a tamne (19.11.18)

póndźela, 19. nowembera 2018 spisane wot:

Runje 68 mjeńšin trał je jastwowy dowol muža z Wuppertala. Po tym zo smědźeše pjatk jastwo w Bielefeldźe wopušćić, měješe wón jara nuznje: Hodźinu pozdźišo smaleše ze 131 km/h město dowolenych 80 km/h po awtodróze. Policisća 53lětneho zadźeržachu. Tón drje měješe dowolowe wopismo při sebi, nic pak jězbnu dowolnosć. W jastwje za­zwoniwši zastojnicy zhonichu, zo muž runje 80 dnjow pobrachowaceje jězbneje dowolnosće dla wotsedźi. Tuž jeho tam zaso dowjezechu.

Dawno zemrěteho je frakcija FDP w zwjazkowym sejmje na swjedźenske zarjadowanje přeprosyła. „Knjez Paul Drude“ z instituta za ćělesowu elektroniku ze samsnym mjenom měješe do zwjazkoweho sejma přińć. Fyzikar Paul Drude je pak mjeztym 112 lět njeboh. Rěčnik frakcije so zamołwi, prajo, zo běchu daty wot agentury dóstali.

Serbski napis za Sakski krajny sejm

pjatk, 16. nowembera 2018 spisane wot:
Popisanje Sakskeho krajneho sejma je wot wčerawšeho dwurěčne. Při wopytowarskim zachodźe bu němski napis wo serbski w samsnej wulkosći wudospołnjeny a tak namjet serbskich parlamentownikow zeskutkownjeny. Prezident krajneho sejma dr. Matthias Rößler bě serbskich zapósłancow Marka Šimana, Alojsa Mikławška (wšitcy CDU) a Hajka Kozela (Lěwica) krótkodobnje přeprosył, zo bychu nowosć zhromadnje předstajili. Kaž bě wot serbskich zapósłancow zhonić, nimaja woni wuzwolenu formu předstajenja za jara spomóžnu. Krajny sejm Braniborskeje pyši wot 2014 němsko-delnjoserbske popisanje při hłownym zachodźe. Na samsnym městnje sakskeho sejma pak je dale jenož němski napis. Foto: Sakski krajny sejm

Seehofer w januaru wotstupi

pjatk, 16. nowembera 2018 spisane wot:

Mnichow (dpa/SN). Předsyda bayerskeje CSU Horst Seehofer chce swoje zastojnstwo 19. januara złožić. Za tutón dźeń je wón wurjadny zjězd strony zwołał, wón dźensa w krótkim stejišću w Mnichowje připowědźi. Wo swojim přichodźe jako nutřkowny minister so Seehofer njewupraji. „Lěto 2019 ma lěto ponowjenja CSU być“, Seehofer wozjewi. Na zjězdźe chcedźa tež wo tym wuradźować, kak móhła strona mjez wobydlerjemi zaso wjace dowěry zdobyć.

Ličba woporow dale rozrostła

Los Angeles (dpa/SN). Zahubne wulkowohenje w Kaliforniskej su sej dalše smjertne wopory žadali. Na sewjeru kraja je so ličba woporow na 63 zwyšiła, po tym zo běchu pomocnicy w rozwalinach wotpalenych domow dalše ćěła namakali, sćelak CNN zdźěla. To je wjace woporow hač hdy do toho při wohenjach w kraju. Ličba zhubjenych je mjeztym wot dotal 200 dramatisce na 631 rozrostła, zamołwići zdźěleja. Na juhu kraja wohenje dale cychnuja. Tam stej dwě wosobje žiwjenje přisadźiłoj. Cyłkownje zahiny 65 ludźi.

Wotpokazuje wumjetowanja

Poslednje wudaće Otto-kataloga chcedźa přichodnu wutoru w Nürnbergu ćišćeć započeć. Po nimale 70 lětach chce Hamburgski rozpósłar tworow Otto prezentaciju wudźěłkow w dalokej měrje do interneta přepołožić, hdźež tak a tak hižo 97 procentow wšitkich skazankow dochadźa. Katalog so hižo njewupłaći. Foto: dpa/Markus Scholz

Merkel w Kamjenicy

pjatk, 16. nowembera 2018 spisane wot:
Kamjenica (dpa/SN). Tři měsacy po smjertnym nadpadźe z nožom na Němca, po demonstracijach a namócnosćach přećiwo wukrajnikam, je zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) dźensa Kamjenicu wopytała. Tam chcyše so wona wosobinsce wo zasadźenju ludźi na dobro respektneho a tolerantneho zhromadneho žiwjenja wobhonić, kanclerski zarjad zdźěli. Kónc awgusta běštaj po­žadarjej azyla 35lětneho muža z Kamjenicy zakłółoj. Na to bě k zdźěla prawicarskoradikalnym demonstracijam dóšło. Při tym ekstremisća tež židowske, persiske a turkowske hosćency nadběhowachu. Mjeztym je sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) kritiku wotpokazał, zo Merkel nětko hakle přijědźe. „Njeje ženje přepozdźe, rěčeć.“

May we wuskosćach

pjatk, 16. nowembera 2018 spisane wot:
London (dpa/SN). Britiska premierministerka Theresa May dyrbi z tym ličić, zo so jeje konserwatiwna frakcija z prašenjom njedowěry přećiwo njej staji. Wčera bě jej wliwny konserwatiwny zapósłanc Jacob Rees-Mogg njedowěru wuprajił, po tym zo bě May naćisk zrěčenja z EU wo wustupje kraja z Europskeje unije předstajiła. W tym zwisku běchu wjacori ministrojo a statni sekretarojo wotstupili. Mjeztym hrozy May w zwadźe brexita dla nowy problem. Konserwatiwna sewjeroirska demokratiska a unijonistiska strona DUP žada sej wotstup premierministerki. Hewak njebudźe strona zrěčenju wo brexiće přihłosować, piše The Daily Telegraph. May je w parlemenće na hłosy DUP po­kazana. Tuta w zrěčenju předwidźanu rólu­ Sewjerneje Irskeje wotpokazuje.

Kandidaća so čłonam CDU předstajili

pjatk, 16. nowembera 2018 spisane wot:

Berlin/Lübeck (dpa/SN). We wubědźowanju wo naslědnistwo Angele Merkel na čole CDU su wšitcy třo kandidaća na prěnjej regionalnej konferency ponowjenje strony přilubili a so zdobom za zhromadne dźěło ze zwjazkowej kanclerku wuprajili. W CDU knježi nowy rozmach, rjeknychu generalna sekretarka Annegret Kramp-Karrenbauer (56), bywši frakciski šef Friedrich Merz (63) a minister za strowotnistwo Jens Spahn (38) wčera w Lübecku w přepjelnjenej žurli před něhdźe 800 čłonami.

Merz a Spahn potwjerdźištaj w diskusiji z wopytowarjemi, zo nochcetaj so tež hnydom wo kanclerstwo prócować. Merz přiwšěm na to skedźbni, zo ma wšelake diferency z Merkel. Spahn rjekny, zo chcył so w prěnim rjedźe wo ponowjenje CDU starać. „Trjebamy stronu, kotraž na bazy rozsudźi a nic wothorjeka“, wón zwurazni. Kramp-Karrenbauer, kotruž maja mnozy za zwjazkarku Angele Merkel, chce tohorunja bazu strony bóle do rozsudow zapřijeć. „400 000 čłonow je najwjetši pokład strony.“

Dalše temy wječora běchu mandźelstwa jenakosplažnych, politika ćěkancam napřećo a socialna sprawnosć.

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025